Přímořský turismus a rozvojové země světa Martin Šauer •Středomoří •1880 – žádné město nemělo více než 1 mil. obyvatel (Istanbul – 875 tis.; Neapol – 475 tis.; Madrid – 400 tis.; Lisabon – 300 tis.; Řím – 275 tis.; Barcelona – 250 tis.) •Dnes – 14 měst přes milion obyvatel •1/3 turistů míří do středisek CR ve Středomoří •4 500 tis. km2 zabírá turistická infrastruktura vč. ubytovacích zařízení • http://cdn3.volusion.com/xsqsu.qtfws/v/vspfiles/photos/WG3501-2.jpg?1454053725 I. generace přímořských letovisek •V 19. století a na počátku 20. století letoviska navštěvovány britskou šlechtou, rozvoj lázeňství • •„Before the railways transformed them, seaside resorts tended to be haunts of the sick and the snobbish, with the Prince Regent savouring the waters at Brighton, and the Yorkshire gentry dipping their toes in the sea at Scarborough.“ • •Mezi válkami a po II. světové válce - Rodinná dovolená u moře – vliv rozvoje železniční dopravy a cestovních kanceláří • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/LBSCR_poster.jpg I. generace přímořských letovisek •Každoroční dovolená u moře spojená s relaxací a pohodou bez stresu • •„the annual journey to the seaside aboard a train was associated with pleasure, relaxation and the joy of sharing simple delights with your children“ • •It evoked warm memories, bringing huge reservoirs of goodwill to the idea of railway travel. As one historian wrote: "Surely it was always summer when we made our first railway journeys..." • http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2014/10/03/1412326657742_wps_17_BNPS_co_uk_01202_558833_P.jpg I. generace přímořských letovisek •Od poloviny 60. let dochází poklesu návštěvnosti •Vliv růstu mezinárodní konkurence, rozvoje dopravy, nabídka CK – packages •Střediska I. generace: •některá se transformují na oblasti, kde tráví svůj důchod senioři •jiná se stávají cílem jednodenní návštěvnosti (investice do atraktivit pro rodiny s dětmi, vč. indoor infrastruktury) •Výjimečně diversifikují svojí místní ekonomiku – rozvoj finančních a vzdělávacích služeb (Brighton, Bournemouth) II. generace přímořských letovisek •Středomoří -Španělsko (např. Costa Brava), následované Řeckem a Baleárskými ostrovy, italské pobřeží Jaderské moře, následně Tunis a Maroko -Package tours – cenová a dopravní dostupnost přímořských destinací -Střediska na zelené louce – velmi rychlý růst -Role touroperátorů v rozvoji přímořských letovisek (úspory z rozsahu – růst velikosti středisek) - https://img.rt.com/files/news/42/af/90/00/tourism-barcelona-problem-poll.jpg - Závislost na omezeném počtu zdrojových zemí (UK, DE, NL, …) • III. generace přímořských letovisek •Poslední kategorie masových přímořských letovisek (konec 80. let) •Především v zemích rozvojového světa •Vysoký stupeň plánování, kontroly a specifikace kvality •Poon – new tourism; Urry – post-fordistická spotřeba •Rozvojové restrikce •Environmentální citlivost •Přímý marketing směřovaný na individuální a nezávislé návštěvníky Východiska •Postkolonialismus (50. a 60. léta a geopolitické změny) •Cestovní ruch nabízel alternativu pro ekonomický rozvoj těchto zemí (původně orientované hlavně na primární sektor – zemědělství) •Země byly (jsou) velmi atraktivní – exotika, odlišná kultura, původní příroda •Ekonomické a technologické faktory na straně poptávky • • https://lonelyplanetimages.imgix.net/shop/images/8663-Thailand_travel_guide.jpg?auto=enhance&q=90&w =600 Jaké země řadíme mezi rozvojové? •Typologie podle Swarbrooka (1999): •LDCs - $335 za rok, míra gramotnosti je menší než 20 %, 42 zemí •Rozvojové země – relativně chudé, bez většího zastoupení průmyslu a služeb •NICs (Newly industrialized countries) – ekonomicky rozvinuté, ale z hlediska sociálních charakteristik patří mezi rozvojové země • typologie světa Newly industrialized countries •První generace: Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan, Hongkong •Druhá generace: Malajsie, Indonésie, …. LDCs http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_Human_Development_Index Jaké země řadíme mezi rozvojové? •Všeobecně přijímaným kritériem seznam zemí OECD, které jsou příjemci mezinárodní pomoci. •Seznam naleznete na stránkách OECD •http://www.oecd.org/document/55/0,2340,en_2649_201185_35832055_1_1_1_1,00.html • Limity statistické analýzy §Rozdílná vypovídací schopnost i základních statistických charakteristik • Příčiny: •Ne všechny země jsou členy UNWTO •Vysoké procento rozvojových zemí nemá dostatečně kvalitní systém sběru dat §V rámci mezinárodních statistik nejsou publikována srovnatelná data za domácí cestovní ruch. • • • Rozvojové země jako hlavní destinace mezinárodního cestovního ruchu návštěvnost_rozvojových zemí 20 nejrychleji rostoucích destinací (rozvojové země) Význam cestovního ruchu – podíl CR na HDP Hlavní trendy •Dominance vyspělých zemí světa •Velmi rozdílné výsledky mezi jednotlivými rozvojovými zeměmi •Hlavní turistické proudy se odehrávají v rámci jednotlivých regionů •Struktuře příjezdů dominují turisté z vyspělých zemí světa •Závislost na cestovním ruchu je významná u ostrovních států a malých zemí •Problém dosažitelnosti RZ hlavními zdrojovými zeměmi Výhody CR jako nástroje pro řešení chudoby •CR přiváží spotřebitele za produktem •CR nečelí obchodním bariérám •Možnost tvorby vazeb s jinými odvětvími •CR vytváří příležitosti k diverzifikaci zemědělství •CR je náročný na pracovní síly •CR zaměstnává relativně více žen než mužů •Rozvoj infrastruktury s rozvojem CR •CR je charakteristický vysokou elasticitou •CR může nabývat různých forem a využívat různých vstupů Nevýhody •CR čelí změnám na straně poptávky •Politická nestabilita a problém bezpečnosti •Sezónnost •Úniky příjmů z cestovního ruchu •Převažující forma cestovního ruchu v rozvojových zemích • F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\vývoj_cr v třetích zemích_1.tif • F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\vývoj_cr v třetích zemích_2.tif F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\CR a třetí svět\botswana.jpg Výjezdový CR VB •Převažuje krátkodobá dovolená před dovolenou ve vzdálených destinacích (20:80). •Poptávka po vzdálených destinacích roste rychleji, než po destinacích v rámci regionu. •Ještě výraznější nárůst obliby byl zaznamenán u tzv. balíčků do vzdálených destinací (to indukuje hypotézu, že Britové k cestám do vzdálených destinací využívají mnohem více CK, než k cestám v rámci regionu). •VB je čtvrtou nejdůležitější zdrojovou zemí mezinárodního CR •Oblíbenost vzdálených destinací mezi Brity je dvakrát vyšší, než u Němců, Američanů a Japonců. • Výjezdový CR VB •Hlavní cílovou destinací Britů jsou USA •14 z 20 vzdálených destinací jsou rozvojové země, podíl tvoří 11 % (4,3 mil.) •Mezi silně rostoucí rozvojové trhy patří Mexiko, Barbados, Thajsko, JAR, Indonésie, Dominikánská republika Hlavní produkty/vzdálené destinace (Velká Británie) •76 % 3S destinace •27 % městskému turismu •10 % lyžování •4 % safari •Regionální analýza •Po severní Americe jsou pro Brity třemi nejdůležitějšími vzdálenými destinacemi Asie, Karibik a severní Afrika. •Asie, 821 tis. turistů, průměrný roční růst 8,5 % • nejvýznamnější destinací je Indie (28,4 %), následovaná Thajskem (19,5 %), Srí-Lankou a Malajsií (oba 7,8 %) • - tři důvody dominance Asie: růst alternativních forem CR jako je např. eco-turismus – Čína; nadprůměrné kulturně-historické předpoklady – Ankor Wat; popularita sportovního potápění – výborné podmínky v jihovýchodní Asii • • Hlavní produkty/vzdálené destinace (Velká Británie) •Karibik, 638 tis. turistů, 19 % roční růst, jde především o Barbados nebo Jamajku, i když ta svoji pozici ztrácí •Severní Afrika, 500 tis. turistů, 5,6 % roční růst, Tunisko 300 tis., Egypt a Maroko okolo 100 tis. turistů, těží ze své vzdálenosti •Další africké země – 360 tis. turistů, 3 % roční růst, avšak JAR zaznamenává mnohem vyšší roční růst (11 %), to je dáno zvýšením počtu leteckých spojů a politickými důvody •Mexiko, Střední a Jižní Amerika zažívají v poslední době největší nárůst zájmu – 37,1 %. Hlavní destinací této oblasti je Mexiko, které se v posledních letech stalo pro Brity šestou nejnavštěvovanější vzdálenou destinací (Cancun – 40 % celkového objemu mexického CR) •Obdobný boom zažívá Chile, Brazílie a Kostarika •Oblast Oceánie navštíví ročně 272 tis. Britů, hlavní podíl připadá na Austrálii •Střední Východ, 161 tis., zde hlavně SAE (zvláště Dubaj) – 67 tis. turistů a Izrael 66 tis. Package tour Shrnutí trendů výjezdového CR do vzdálených destinací (VB) •Zapojení exotických destinací do hlavního proudu CR •Růst obliby individuálně organizovaných cest a s ním spojených forem cestovního ruchu •Cena zůstává hlavní spotřebitelskou prioritou •Cestovaní do vzdálených destinací se účastní široké spektrum segmentů (senioři, short-breaks) •Mírný růst zájmu o problematiku etického CR (za posledních 9 let 5 % nárůst) Touroperátoři •hlavní strategií touroperátorů je maximalizace obchodní síly a kontrola nad prodejními a distribučními kanály • •z toho vyplývají tři hlavní oblasti zájmu: •maximalizace úspor z rozsahu – horizontální integrace •kontrola nad vstupy, distribučními kanály a trhem (vertikální integrace) •využití existujících výhod z diverzifikace svých aktivit mimo CR Provozní principy touroperátorů •Role touroperátorů: tvorba balíčků, tvorba cen, marketing, prodej •Důvody volby organizované dovolené: •Cena •Bezpečí •Pohodlný způsob dovolené •Principy touroperátorů: •Důraz na tvorbu tržeb a zisku •Cenová strategie •Tvorba image • F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\Dominikánská republika.jpg F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\Dominikánská republika, Riu Palace Punta Cana.jpg F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\Dominikánská republika_2.jpg • F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\Jamaica.jpg F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\Jamaica_2.jpg F:\Výuka\Geografie cestovního ruchu\Přednášky\Los Angeles, hotel Ayres.jpg • • •