Hospodářská geografie ČR Blok 1 DEMOGRAFICKÉ JEVY A PROCESY, VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI, ZDROJE INFORMACÍ O OBYVATELSTVU, SČÍTÁNÍ LIDU •DEMOGRAFICKÉ JEVY A PROCESY • •Demografické události (jevy) jsou významné události v lidském životě, které jako hromadné jevy utvářejí průběh demografické reprodukce • •Všechny demografické jevy jsou vázány na lidské jedince a jedná se o takové vztahy lidí, které vznikají bezprostředně při jejich demografické reprodukci • •Nejvýznamnějšími demografickými událostmi jsou narození a úmrtí, ze kterých jsou odvozeny procesy porodnosti a úmrtnosti • •Zvláštním druhem úmrtí jsou potraty, ze kterých se odvozuje potratovost • •Ostatní události ovlivňují demografickou reprodukci zprostředkovaně - uzavírání sňatků (sňatečnost) a jejich rušení (rozvodovost) ovlivňuje porodnost, nemoci (nemocnost) ovlivňují úmrtnost.. • •Při studiu reprodukce je však nutné všímat si také těchto událostí, proto jsou demografickými událostmi i sňatek, rozvod, ovdovění, nemoc a další •Tyto události se evidují a poté se studují jako hromadné jevy, nikoli tedy jako individuální události v životě jedince • •Demografické události se dále „upraví“ do procesů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, potratovosti.. a poté se analyzují a hledají se pravidelnosti a důležité charakteristiky jejich vývoje • •DEMOGRAFICKÉ PROCESY • •Demografický proces znamená, že jedinec prožívá změnu svého stavu, událost pro jedince znamená skutečný přechod z jednoho stavu do druhého, neboli je to uskutečnění procesu • •např. úmrtnost - proces, při kterém jedinec přechází ze stavu "žijící" do stavu "zemřelý"; úmrtí - uskutečnění přechodu ze stavu žijící do stavu zemřelý pro určitého daného jedince •pozitivnější příklad je stav “svobodný“ a stav “sezdaný“, posléze “rozvedený“… •Každý z demografických procesů se projevuje demografickou událostí: • •Porodnost narozením •Úmrtnost úmrtím •Potratovost potratem •Sňatečnost uzavřením manželství •Rozvodovost rozvodem •Migrace stěhováním •…. • •Základní podmínkou studia demografických jevů a procesů je získávání demografických informací – ty se získávají především statistickým popisem • •Předpokladem pro zpracování a vyhodnocení demografických jevů a procesů je tedy zajištění kvalitní datové základny, což vyžaduje: • - přesné definování jevu (např. „živě narozené dítě“) • - registraci v době nebo bezprostředně po sledované události (např. narození, úmrtí) • - zajištění úplnosti dat o daném souboru (např. věk všech obyvatel) • • •HISTORIE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY • •V pozadí zájmu o demografickou statistiku (zpočátku zejména vývoj obyvatelstva) stály ryze praktické důvody • • Jaké to asi byly důvody? 1) 1)Nejprve pouze snaha zjistit výsledný efekt populačního vývoje – počet lidí – zdroj vojenské, hospodářské a politické síly a moci státu 2) 2)Od starověku podněcovaly zájem o zjištění počtu lidí také obavy z možného přelidnění světa a nedostatku obživy pro obyvatelstvo • (Populační teorie Thomase Malthuse…) •Odhady počtu obyvatelstva, založené na primitivních a neúplných soupisech osob, byly velmi nedokonalé až fantastické • •I dnes (v době počítačové modelace) je velmi obtížné zpětně odhadovat počet obyvatel ve staro/středověku – historická retrospektiva je složitá, nemá ověřitelný základ (a co teprve odhady do budoucna..) • •Evropa •Kolem roku 1000: 25-30 mil. obyvatel •Kolem roku 1300: 70-100 mil. •Od poloviny 16. století začíná počet obyvatel rychleji růst (výjimky: Třicetiletá válka, různé těžké epidemie..) •Současnost: 741 mil. •DATA O OBYVATELSTVU SVĚTA: ZDROJE • •http://www.prb.org/Publications/Datasheets/2016/2016-world-population-data-sheet.aspx • •https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/rankorderguide.html • •http://data.un.org/Data.aspx?d=POP&f=tableCode%3A22 • •http://pxweb2.stat.fi/Database/Kansainvalisen_tiedon_tietokanta/databasetree_en.asp • • • •Který demografický proces se začal sledovat nejdříve? Kde a proč? • •John Graunt (1620 - 1674), zakladatel demografie, se zabýval úmrtností jako jednou ze složek demografické reprodukce • •Jako první objevil při studiu úmrtnosti v Londýně určité zákonitosti, platné pro celé soubory •.. odhalil např. poměr mezi počtem mužů a žen v populaci a stabilní poměr mezi počtem narozených chlapců a děvčat, stanovil jej poměrem 14:13 ve prospěch chlapců • •Své objevy shrnul v knize: Natural and political Observations made upon the Bills of Mortality (1662); první „bills“ se v Londýně objevily již v polovině 16. století • • • • • •Použil záznamů o úmrtích a částečně křtech ve farnosti poblíž Londýna jako základnu systematické dedukce o vývoji úmrtnosti; stanovil stacionární poměr narozených chlapců a děvčat, resp. mužů a žen • mgraunt_1105387181 bill-of-mortality-1 Bill_of_Mortality • •William Petty (1623 - 1687) – anglický lékař (epidemiolog), politický ekonom, statistik, demograf a kartograf…, přednášel na univerzitě •Nejznámnější dílo: Politická aritmetika (1672) - začíná pracovat s teorií pravděpodobnosti a „odhadu“, která je schopna předvídat mnohé události •- zabýval se statistickými zákonitostmi populačního vývoje, daleko před Malthusem pozoroval potenciál lidské populace k obtížně kontrolovatelnému růstu •Edmund Halley (1656 - 1742) - anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog a demograf •na konci 17. století zkonstruoval první úmrtnostní tabulky na základě záznamů o úmrtích a porodech a odhadl předpokládané počty lidí v relativně uzavřené, stacionární populaci podle jednotlivých věkových skupin za poměrně dlouhé období (84 let) •(znám především jako „objevitel“ komety, resp. předpověděl její pravidelný pohyb a návrat na rok 1758...) •Johann Sussmilch (1770 - 1767) – německý luteránský duchovní, ovlivněn Grauntovým dílem •první formuloval "zákonitosti čísel", věnoval se studiu úmrtnosti a statistických zákonitostí •Jeho největší zásluhou je, že vzbudil široký zájem o nejrůznější stránky demografické reprodukce •Nejvýznamnější dílo: Božský řád - zkoumal sekundární poměr pohlaví (co to je?), je to boží vůle, je potřeba mnoho mužů, aby ještě zbyli pro službu bohu.. •Nové zkoumání otázek demografické reprodukce souviselo s rozšířením pramenné základny rokem roku 1700 v Anglii a ve Francii (daňové soupisy, lokální součty obyvatel..) Postupně se k sledování úmrtnosti přidávaly další jevy/ukazatele – porodnost, sňatečnost, plodnost…, a různé propočty a analytické ukazatele • •Studium populačních otázek na konci 18. a po celé 19. století bylo ovlivněno rostoucím zájmem o ekonomické, sociální a politické problémy, a to především v Anglii a Francii • •Během 19. století došlo k největšímu pokroku ve výzkumu procesu úmrtnosti •Rozšířily se znalosti o podmínkách, které působí na četnost úmrtí a zlepšily se i metody jejich analýzy •To vedlo k zavedení měr úmrtnosti podle věku a pohlaví i metody přímé a nepřímé standardizace • •Otázky porodnosti byly zatím mnohem méně středem pozornosti a metodicky významné práce v této oblasti byly spíše výjimkou • •Thomas Robert Malthus (1766 - 1834) - pastor anglikánské církve a profesor nových dějin a ekonomie, „symbol“ všech autorů, kteří se staví nepříznivě k početnímu růstu obyvatelstva •problematikou demografické reprodukce se hlouběji nezabýval, pouze vyjádřil a formalizoval vztah mezi růstem úživných prostředků a početním růstem populace a povýšil ho na zákon • •Jeho „Populační princip“ (1798) spočívá v tom, že růst obyvatelstva neustále směřuje k převýšení hranice dané prostředky obživy • •Malthus při formulaci svých myšlenek patrně vycházel z empirických dat zkoumajících nárůst populace ve Spojených státech • •Ta se prudce rozvíjela díky velmi početné imigraci z Evropy a také díky posunutí věkové hranice vstupu do manželství na mnohem nižší úroveň ve srovnání s Evropou • •To vše tvořilo v té době dosti extrémní případ dočasně prudce expandující populace žijící ve velmi příznivých podmínkách • •Malthuse vyděsilo, když si spočítal, že populace USA se může zdvojnásobit za pouhých 25 let a na základě této úvahy sepsal svoji esej • •Jako protilék vůči nekontrolovatelnému růstu populace Malthus navrhoval sexuální zdrženlivost… •Obecně k jeho teorii: •Populace rostou geometrickou řadou, obživa aritmetickou •Sociální bída a nezaměstnanost jsou tudíž důsledky příliš rychlého rozmnožování lidí •Tato zákonitost měla svou historickou platnost, neplatila však již v době, kdy tento zákon vyslovil • mmalthus_1105394234 •Malthusovy názory se tedy v této době ocitly pod palbou silné kritiky • •Už někteří jeho současníci tvrdili, že populační tlak může být problémem v některých místech, ale bude překonán pokrokem, což se skutečně stalo v průběhu 19.století v Evropě, USA…, a děje se tak dodnes po celém světě • •Např. marxisté neviděli jako příčinu chudoby populační růst, ale kapitalismus • •Malthus si rovněž nezískal kladné body prohlášením, že chudí lidé jsou prakticky zbyteční... • • • • •Díky Malthusovi se ovšem zvýšil celkový zájem o demografickou reprodukci, je považován za jednoho ze zakladatelů demografie • •Odhalil západoevropský systém plodnosti založený na odložení vstupu do manželství • •Také jeho prognóza o tom, že větší bohatství nepovede k dramatickému růstu populace, ale k navýšení komfortu, se ukázala jako správná • •Rovněž myšlenka kontroly porodnosti našla uplatnění, avšak až sto let po sepsání teorie • • •Přes všechny Malthusovy správné postřehy ho však nejvíce proslavil výrok o geometrickém růstu populací a aritmetickém růstu zdrojů, který se neukázal jako pravdivý • • Co si o tom všem myslíte? Nemůže nastat situace, že se svět ocitne v populační a potravinové krizi? • •Adolf Lambert Quetelet (1796 - 1874) – belgický demograf a statistik •zpřesnil statistické zjišťování demografických dat, vypracoval zásady moderních sčítání lidu, ty poprvé uplatnil při belgickém sčítání lidu v roce 1846 (kdy bylo první moderní sčítání lidu v českých zemích?) •v roce 1853 založil Mezinárodní statistický ústav, od roku 1911 má sídlo v Haagu • •Wilhelm Lexis (1837 - 1914) – německý statistik a ekonom, navrhl demografickou síť a koncepčně připravil konstrukci hrubé a čisté míry reprodukce •Axel Gustav Sundbärg (1857 - 1917) - švédský demograf, publikoval klasifikaci věkových struktur v roce 1900 • •Ve 20. století se v demografii nadále rozvíjely tendence nastoupené v minulosti • •Silnou složkou se stává zejména demografická metodologie a na ní navazující demografická analýza • •Méně se rozvíjely syntetické studie a demografické teorie • •Tento vývoj, nastoupený na přelomu 19. a 20. století, je důsledkem rozšiřující se datové základny, zkvalitnění dat a zároveň i důsledkem stability vývoje demografických systémů (nebyly velké válečné konflikty…) •STATISTICKÉ PRAMENY K VÝVOJI OBYVATELSTVA V ČESKÝCH ZEMÍCH • •1. Předstatistické období •Asi do poloviny 18.století •Nejstarší - mimodemografické zdroje (antropologické), nepsaná podoba •Později – soupisy a zápisy za účelem vybírání daní, odvodů k vojsku, zjištění majetku •16. stol. – v zemi České sečtena města, městečka, zámky, tvrze, vesnice, dvory, ale i hospodáři •„Berní rolla“ (1654), nejdůležitější pramen pro odhad počtu obyvatelstva po třicetileté válce - potřeba získání příjmu pro obnovu a chod země •(Co je to berní/berně?) • 110708155000 110708154919 Berni_rula_headings 110716123558 •2. Období soupisů obyvatelstva • •Berní rollu je možné považovat za první systematickou demografickou akci v českých zemích • •V roce 1748 na ni navázal první rustikální katastr tereziánský (podobně koncipovaný) a následovaly další (druhý katastr rustikální, dominikální katastr a josefínský katastr) • •(Co to je rustikální a dominikální?) • • 110708155043 •Od poloviny 18. století jsou dalším a významnějším zdrojem poznání o obyvatelstvu již skutečné soupisy obyvatelstva (populační soupisy) • •První soupis obyvatelstva z roku 1754 za Marie Terezie – konskripční tabulka – obce s údaji o počtu obyvatelstva podle pohlaví a pěti věkových skupin (0-15, 15-20, 20-40, 40-50, 50+), soupisy poté označovány také jako konskripce • • •Jednalo se o výjimečný počin, který proběhl na celém území státu souběžně • •Konskripce však byla prováděna „dvojkolejně“, jak církevními, tak politickými úřady • •Konskripce měly být prováděny každý rok, ale to bylo i vzhledem k četným externím okolnostem (válka s Pruskem) nereálné • •Byly také dosti nepřesné, odporovaly si, výsledky dalších konskripcí neodpovídaly vývoji a sledu demografických i dalších událostí • •V roce 1770 byly zrušeny církevní konskripce, politické soupisy se začaly provádět ve spolupráci s vojenskými orgány (Josef II) • •Od roku 1807 zajišťovaly konskripce již jen orgány veřejné správy (jedny data), byly každoročně aktualizovány (až do roku 1826) • •3. Období sčítání lidu • •První soupis, který byl označen jako sčítání proběhl dle nových nařízení v roce 1830, měl však neuspokojivé výsledky a v dalším roce byl opakován • •Pak probíhaly soupisy každý třetí rok až do roku 1851 (podle starých předpisů josefínské doby) • •Mezitím se zdokonalila statistická věda i technika, bylo potřeba doplnit podmínky úplnosti a správnosti získávaných výsledků • výsledek: sčítání bude provedeno jediným orgánem ve státě k jedinému dni (zákon z roku 1857 platící pro celou rakouskou monarchii) • •(Proč byly preferovány takové požadavky?) • •V roce 1857 tak proběhlo první sčítání vyhovující základním novodobým požadavkům • •ALE!!! Za první moderní sčítání lidu v rakouské monarchii se označuje až sčítání k 31.PROSINCI 1869 • •Ve stejném roce byl vydán zákon, který stanovoval, že sčítání se mají konat v desetiletých obdobích v letech končících nulou, a to k 31.prosinci roku • •Takto proběhla sčítání v letech 1880, 1890, 1900 a 1910 • • • • •Sčítáno mělo být (a bylo) přítomné obyvatelstvo, v místě, kde se právě nacházelo v „rozhodný okamžik“ sčítání, tj. k 31.12., což ovšem způsobovalo nemalé problémy • •Československá sčítání lidu po 1. světové válce navázala na rakouskou tradici (kontinuita dat, moderní obsah..) a postupně se zdokonalovala File:1869 census 1.JPG File:1869 census 2.JPG • •Upustilo se od rozhodného okamžiku k 31.12 • •Další sčítání lidu se tak uskutečnila v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001 (většinou na začátku března nebo prosince) •(Proč to nejsou roky končící nulou a chybí 1940?) • •Ve 20. letech se předpokládalo, že sčítání budou prováděna, podle vzoru z anglosaských zemí, po pěti letech, ale včas se od toho upustilo •(Proč asi?) • •NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZMĚNY VE SČÍTÁNÍCH LIDU • •1921 •Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, a to na základě „mateřského jazyka“ a nikoliv „obcovací řeči“, jak tomu bylo za Rakouska •(Co myslíte, proč tato změna?) • •1930 •K novým znakům patřily: minulé bydliště sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození („rodáci“), místo přistěhování do místa, kde byla osoba sčítána a plodnost žen • •1950 •Byl uskutečněn také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů („národní sčítání 1950“) •Poslední sčítání zpracované za tzv. přítomné obyvatelstvo •Nadlouho poslední sčítání, kdy se zjišťovala příslušnost k církvi •Nová definice národnosti: „příslušnost k národu s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí“ •První oficiální název: „sčítání lidu, domů a bytů“, data o obyvatelstvu a objektech bydlení se však ještě nepodařilo vzájemně propojit •1961 • •Poprvé provedeno za bydlící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností (možnost zjištění struktury domácností a rodin – důležité!) • •Poprvé se zjišťovaly údaje o dojížďce do zaměstnání (velmi důležitý krok nejen pro dopravní obslužnost!!) mezi okresy i do větších měst • •Získaná data za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií • •1970 •Poprvé bylo ke zpracování výsledků využito velkokapacitního sálového počítače CDC 3300 • •Poprvé byly výsledky zpracovány za tzv. základní sídelní jednotky - zsj („lokality“ na venkově a „urbanistické obvody“ ve vybraných městech) • •Nové zjišťovací znaky: rómské obyvatelstvo, rodné číslo, státní příslušnost, v rámci dojížďky do zaměstnání a škol její doba, vzdálenost, frekvence a použitý dopravní prostředek; vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání • 247i2 eniac xsedivy_historie-26 derne-stitky • •1980 •Za základě výsledků byl založen „centrální registr obyvatelstva“ (samostatný registrační lístek, předáno správám SNB, dnes již prakticky nefunkční) • •Prohloubení dat o plodnosti žen, třídění zsj podle typů a velikostí – jinak žádné významnější změny • •Zpracování výsledků proběhlo na sálovém počítači Cyber 180 • •Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny na magnetické pásky (výsledky tištěné i na „mikrofiších“) • • •1991 •Poslední československé sčítání lidu • •Znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a trvalé bydliště v době narození sčítané osoby • •Znovu zařazena otázka na náboženské vyznání • •Zjišťovaly se navíc tzv. objekty individuální rekreace (chaty a chalupy a tzv. „vyčleněné“ chalupy z domovního fondu) – velmi významné pro cestovní ruch!! • (bohužel naposledy…) • •Změnil se způsob zjišťování ekonomické aktivity a společenských skupin • •Velmi výrazná změna se týkala klasifikace národností •(Co to tehdy v reálu znamenalo?) • •Výsledky zpracovány ve výpočetním středisku FSÚ opět na počítači Cyber 180; poprvé plně databázovány v elektronické podobě 800x800_uderne_stredisko ksc_01 MEV407985_vietnam_factory P2P512ed8__MG_8737 • •2001 •Sčítání proběhlo v souladu s metodickými doporučeními OSN a Eurostatu • •Tři formuláře: sčítací list osob, bytový list a domovní list • •Nové otázky: druhé nebo další zaměstnání, vybavení domácností počítačem • •Vypuštěné otázky: vybavenost domácností mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem •v rámci cestovního ruchu se sledovaly pouze neobydlené byty sloužící k rekreaci • •Data pořízena poprvé optickým čtením a zpracována v databázi Oracle • •(Jakou „formou“ u nás dlouhodobě sčítání probíhá? Kdo předává a vybírá sčítací formuláře? •Pamatujete si – asi z vyprávění, zpráv.. - jaké byly při posledních sčítáních problémy a s čím?) • •2011 •26.2 – 6.3.: spuštění bezplatného infocentra, roznáška letáků, domluvení termínů • •7.3. – 25.3.: sčítací komisaři začínají roznášet formuláře – list sčítací osoby + pro majitele a uživatele bytu bytový list + pro majitele a správce domů domovní list • •25.3. – 26.3.: půlnoc z 25. na 26.3. je rozhodným okamžikem sčítání, informace se do formulářů vyplňují podle toho, co platí v tuhle chvíli (např. pokud se dítě narodí hodinu po půlnoci, tak se nezapočte k danému sčítání) • •26.3. – 14.4.: odevzdávání vyplněných formulářů -Osobní odevzdání sčítacímu komisaři -On-line vyplnění na internetu (novinka) -Zdarma poštou v obálce s předtištěnou adresou - •I při on-line vyplňování na internetu bylo třeba převzít papírový formulář s unikátními kódy • •Podle průzkumů asi 1/3 lidí oprávněných se sčítat vyplnila dotazník přes internet •Sčítací list osob vyplňovali všichni lidé přítomní v „rozhodný okamžik sčítání“ na území České republiky bez ohledu na to, zda bydleli v bytě, ubytovacím zařízení nebo jiném objektu • •Formulář se vyplňoval i za osoby dočasně nepřítomné, pokud v bytě či jiném zařízení fakticky bydlely a byly členy domácnosti • •Za nezletilou (nezpůsobilou) osobu poskytl údaje její zákonný zástupce • •Novinky ve sčítání 2011 • •Přibylo: on-line vyplnění, registrované partnerství, lidé bez domovů, vybavenost domu či bytu internetem (nikoliv počet připojených počítačů).. • •Nezjišťuje se: vybavenost domácností (lednička, televizor, automobil, chata..), příjmy a výdaje domácností.. • •Pokuta až 10 tis. při bojkotu • •Kolik si myslíte, že celá ta akce stála? 235230 •DALŠÍ ZDROJE DAT O OBYVATELSTVU V ČR • •Jedná se většinou o data demografické povahy: • 1)Evidence přirozeného pohybu (narození, úmrtí, ale i sňatky, rozvody a potraty – evidují matriky, soudy a zdravotnická zařízení – data následně zasílány ČSÚ) 2) 2)Evidence stěhování (vnitrostátní/vnitřní a zahraniční/vnější migrace; nejednotná a často se měnící metodika obtížnost srovnání) • •(Jaký migrační pohyb se u nás dnes prakticky nedá podchytit?) • •3) Populační registr (průběžná registrace obyvatel pod rodným číslem – vybrané záznamy z evidence přirozeného pohybu a stěhování) • • •4) Zvláštní šetření (většinou „výběrová“ šetření a mikrocensy) • •(Co to jsou výběrová šetření a mikrocensy?) • •Předností výběrových statistických šetření (mikrocensů) je jejich pohotovost a hospodárnost • •Provádějí se jako: •doplněk sčítání lidu nebo evidence demografických událostí a jsou při nich sledovány jevy, které není účelné sledovat u všech obyvatel •náhrada základní dokumentace především formou mikrocensu, kdy rozsah zjišťovaných znaků může být větší a levnější než u sčítání lidu •doplněk speciální evidence, např. výběrová statistika ukončených případů pracovní neschopnosti •jednorázová šetření, např. šetření populačního klimatu • • •U nás nejčastěji: výběrová šetření zdravotního stavu a životního stylu, příjmů jedinců či domácností…, nejznámější a největší jsou: • •- Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS – zaměstnanost, nezaměstnanost, věk, vzdělání, ekonomické postavení…), od roku 1992 • •- Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností (SILC), od roku 2005 • • • •Data o obyvatelstvu ČR: zdroj • •https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide • •https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-3-ctvrtleti-201 8 •https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-rn2to6gtkz • •Časopis Demografie (ČR, ale i Evropa a svět..) • Struktura obyvatelstva •STRUKTURA OBYVATELSTVA •PODLE POHLAVÍ A VĚKU • •Pohlaví obyvatelstva je jednou z charakteristik, která může přispět k typologii populace •Poměr pohlaví je výsledkem několika spolupůsobících fenoménů: 1) 1)Poměr pohlaví živě narozených dětí (jak je tomu v ČR?) 2) 2)Pohlavně diferencovaná úmrtnost (mužská nadúmrtnost) (ve kterém věku asi začíná a proč?) 3) 3)Zevní faktory jako druh migrace, dramatické události (války).. • • • •Poměr pohlaví se vyjadřuje buď jako podíl mužů a žen v populaci (%) nebo jako počet mužů na 1000 žen (maskulinita) či obráceně (feminita) • •Podíl žen byl v českých zemích vždy „o něco“ vyšší než podíl mužů a pohyboval se mezi 51-54 % (v roce 2017: 51 %) • • •Věkové složení obyvatelstva • •Je důležitou biologickou charakteristikou populace • •Věková struktura je podrobně prezentována podle jednotek věku nebo kalendářních let narození nebo agregovaně podle různých charakteristických věkových skupin (nejčastěji pětileté věkové skupiny) • •Nejčastěji používaným způsobem interpretace věkové struktury obyvatelstva je tzv. věková pyramida •Vedle věkové struktury umožňuje současně graficky znázornit i strukturu obyvatelstva podle pohlaví •Její podstatou jsou dva spojené grafy, resp. dvojitý histogram početnosti mužů a žen • • • • • •V levé části grafu jsou údaje pro muže, v pravé části pro ženy • •Na vodorovnou osu se nanáší počet obyvatel, na svislou osu jednoleté či pětileté věkové kategorie • •V grafickém znázornění věkové pyramidy se zobrazují veškeré nepravidelnosti způsobené jakýmikoliv událostmi v historii dané populace (války, epidemie, hospodářské krize, období konjunktury, apod.) 2. DV SO podle věku Věková skladba obyvatelstva: 1955 1955 2006 2008 • •Specifické vlivy projevující se ve věkové struktuře České republiky: •obecně výrazná převaha žen ve vyšších věkových kategoriích, zhruba od padesátého roku života (typické pro většinu zemí ekonomicky vyspělého světa) •snížení počtu narozených v období 1. světové války (1914 – 1918; stále ještě patrný zářez ve věkové pyramidě), •snížení počtu narozených v době světové hospodářské krize (1930 – 1935) •vzestup míry porodnosti již od počátku čtyřicátých let v době nacistické okupace, a zejména po 2. světové válce •pokles porodnosti na přelomu padesátých a šedesátých let – legalizace interrupcí, •krátké mírné oživení v polovině šedesátých let - pronatalitní opatření, •pokles porodnosti na konci šedesátých let - společensko-ekonomická krize •prudký nárůst úrovně porodnosti v první polovině sedmdesátých let - pronatalitní opatření (kohorty 1974 a 1975 jsou početně nejsilnější v celé české populaci), •hluboký pokles porodnosti od poloviny devadesátých let - reakce na změněnou politickou a sociálně-ekonomickou situaci v zemi po roce 1989, •mírný nárůst porodnosti po roce 2000 - silné ročníky (ženy) z poloviny sedmdesátých let se dostávají do věku, kdy začínají rodit děti - rozšiřuje se základna pyramidy, •prudší pokles porodnosti od roku 2010 – konec současné populační vlny, dále kolísání porodnosti v malých hodnotách +- https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pics/obr02-06_full.jpg •Jednou z dříve užívaných typologií obyvatelstva, jejíž základy jsou přeneseně využívány dodnes je klasifikace švédského demografa G. Sundbärga (1900), jenž vyslovil zákonitost, vztahující se k věkové struktuře •Sundbärg rozdělil obyvatelstvo podle věku na tři základní skupiny – dětskou (0-14 let), reprodukční (15-49) a postreprodukční (50 a více), jejichž základ je určen tzv. reprodukčním (rodivým) věkem žen (15–49 let) pyramidy_final • •Neplést reprodukční a produktivní věk!! • •Podle zastoupené dětské a postreprodukční složky je možné určit tři populační typy: • 1)Progresivní typ (s výraznou převahou dětské složky nad reprodukční – modelově 400:500:100) 2)Stacionární typ (dětská a postreprodukční složka jsou téměř vyrovnány – 265:505:230) 3)Regresivní typ (postreprodukční složka převažuje nad dětskou – 200:500:300) •(Který typ je dnes typický pro ČR?) •Základní věkové složení obyvatelstva •Tím se rozumí třídění podle tří velkých věkových skupin, které jsou mezinárodně srovnatelné: • 0-14 let, 15-64, 65 a více let •Toto členění se primárně neváže na reprodukční věk a základní typy obyvatelstva, je spojeno s ekonomickou aktivitou, resp. neaktivitou •Index stáří • • •Index ekonomického zatížení • http://www.demografie.info/user/img/article/120326_kamca_graf1_1332749389.jpg 0dhad dětské a poproduktivní složky obyvatelstva ČR mezi lety 2009-2065 (v %) •Rok 1990 • děti do 15 let: 21,0 %, 65+ : 12,6 % •Rok 2017 •děti do 15 let: 15,7 %, 65 + : 19,2 % • • rokem 2006 byl zahájen trend převahy starší populace nad dětmi a tento se bude nadále zrychlovat, jak budou hranici 65 let překračovat početně silnější generace narozené v době 2. světové války a zvláště v prvních letech po ní • •Index stáří 2017: 122,2 % • indexstari Výsledek obrázku pro index stáří a průměrný věk obyvatel 2014 2014 • •Populační projekce ČSÚ z roku 2004 (střední varianta): • •Po zvýšení úhrnné plodnosti až na 1,6 dítěte (tak vysoká hodnota reálně nenastala) na jednu ženu a ročním kladném saldu migrace 25 tis. a více osob začne opětovný úbytek obyvatelstva • •Počet narozených poklesne opět pod 90 tis. při stále rostoucím počtu seniorů (zatím se nepotvrdilo) • •Rok 2020: 20 % osob ve věku 65+, 2050: 30 % • • •Průměrný věk obyvatel ČR v roce 2017: 42,2 roku (muži: 40,7; ženy: 43,9) a tento neustále roste •(Průměrný věk vs. věkový medián a modální věk?) • •Aktuálně má nejvyšší průměrný věk Královehradecký a Zlínský kraj (42,9)! Praha je až na 11. místě (41,9) a již několik let stagnuje…jak to? • •Věkový medián 2017: 41,5 roku (nižší než průměrný věk) • Průměrný věk obyvatel podle krajů k 31. 12. 2017 • • •Mezi roky 1990-2017 vzrostla naděje dožití: • 1)mužů při narození o 8,4 roku na 76,0 let; 2)žen při narození o 6,4 roku na 81,8 let (v posledních dvou letech stagnuje, předtím od 70. let dlouhodobý růst) 3) • rozdíl mezi pohlavími se snižuje! • •(Jak si stojíme ve srovnání s vyspělým světem?) • •Struktura obyvatelstva podle národnosti • •Historické diferenciační vlivy: •1) Přirozená reprodukce obyvatelstva (průmyslová revoluce, sílící německá menšina) •2) Vystěhovalectví (postihovalo více průmyslové oblasti s většinovým německým obyvatelstvem) •3) Definice národnosti odvozovaná za Rakouska-Uherska z tzv. „obcovací řeči“ • •Data pouze ze sčítání lidu!! •V roce 1930: česká národnost 7,30 mil. • německá 3,15 mil. • polská 93 tis. • slovenská 44 tis. • ukrajinská a ruská 23 tis. • …… •Specifikum: „československá“ národnost u sčítání 1921 a 1930 • •Vlastní deklarace národnosti v roce 1991, objevila se „moravská“ národnost (1,4 mil. osob, 13,2 % populace) a slezská národnost (44 tis.) • •Sčítání 2001: česká národnost 90,4 % • moravská 3,7 % • slovenská 1,9 % • polská 0,5 % • německá 0,4 %, ukrajinská, vietnamská 0,2 % • •Z hlediska národnosti je ČR velmi jednotná • •Rómové v roce 1989: 145 tis. • 1991: 32 tis. • 2001: 11 tis. (realita kolem 250 tis.) • • •Sčítání 2011 •Česká národnost (64,3 %, tj. 6,7 mil.) •Moravská (5,0 %, tj. 522 tis.) •Slovenská (1,4 %, tj. 147 tis.) •Romská (5 tis. obyvatel…) • •Stále více lidí se k národnosti nevyjadřuje, v roce 2011 to bylo 2,6 mil. osob (v roce 2001 jen 173 tis.) •Struktura obyvatelstva podle vzdělání • •Zestátnění a zesvětštění škol za Josefa II – významný počin • •V roce 1860 chodí do národní školy už 97 % dětí školou povinných (rozdíly mezi pohlavími malé) • •V ČR, která má dnes, podobně jako jiné společensky vyspělé země téměř plnou gramotnost, se pro hodnocení struktury obyvatelstva podle vzdělání využívá vhodnějšího kritéria, a to nejvyššího dosaženého stupně vzdělání. •Rozlišují se kategorie: • •základní vzdělání a bez vzdělání (či nedokončené základní vzdělání) • •střední vzdělání bez maturity • •střední vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání (VOŠ) • •vysokoškolské vzdělání • Vzdělanost obyvatelstva staršího 15 let v ČR v letech 1950-2018 podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání * V roce 2011 bylo nezjištěno vzdělání u 477 tis. osob, není proto do první kategorie zahrnuto. ** Podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) nejvyšší dosažené vzdělání 1950 (%) 1991 (%) 2001 (%) 2011 (%) 2018** (%) základní a bez vzdělání (vč. neukončeného a nezjištěného) 84,2 34,5 24,7 *18,0 13,4 střední odborné (bez maturity) 9,8 35,4 38,0 33,0 32,6 úplné střední s maturitou (+VOŠ) 5,1 22,9 28,4 31,2 34,5 vysokoškolské 0,9 7,2 8,9 12,5 19,5 ?? •Sčítání 2011 •Výrazně roste počet vysokoškoláků v ČR, v roce 2011 jich bylo sečteno 1,11 mil. oproti 762 tis. v roce 2001 • •Roste ovšem také počet osob bez vzdělání, tedy těch, co nikdy nechodili do školy – v roce 2011 jich bylo 42,4 tis., před deseti lety o 5 tis. méně • •Nejvíce lidí s VŠ vzděláním je v Praze (zhruba 24 %), dále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji • •V rámci VŠPS (2018) je v Praze podíl obyvatel s VŠ vzděláním již 39 % (nahdodnoceno), v Jihomoravském kraji 23 %; naopak v Ústeckém pouze 11 % a Karlovarském 12 % •Data pouze ze sčítání lidu!! Počítá se pouze obyvatelstvo starší 15 let; Za kraje a ČR mimo sčítání lidu odhady z VŠPS.. • •Struktura obyvatelstva podle náboženství • •Důležitý kulturně-politický znak populace •V českých zemích měla vždy dominantní postavení římskokatolická církev, podporovaná habsburským dvorem •Navenek měly české země na přelomu 19. a 20. století 95 % katolickou většinu •Za první republiky se uvolnily evangelickým církvím nové prostory, římskokatolická církev si nesla v českém politickém životě habsburskou diskreditaci •Největší úspěch však postupně získalo ateistické hnutí •Sčítání 1921: římskokatolické vyznání 82,0 % • evangelické celkem 4,0 % • československé 5,2 % • izraelské 1,3 % • pravoslavné 0,09 % • bez vyznání 7,2 % •Rok 1953 byl potom nadlouho posledním, kdy státní demografická statistika evidovala položku „náboženství“ • •Sčítání 1991: římskokatolické 39,0 % • evangelické celkem 2,5 % • čs. církev husitská 1,7 % • bez vyznání 40,0 % • •Sčítání 2001: římskokatolické 26,5 %, bez vyznání 58,5 % a proces ateizace českých zemí se stále prohlubuje •Sčítání 2011 • •Možnost neodpovědět na otázku víry využilo 4,7 mil. osob!! • •„Dominuje“ stále římskokatolická církev (1,08 mil. osob), dále hluboko za ní je Českobratrská církev evangelická (52 tis.) a Církev československá husitská (39 tis.) • •Více než 700 tis. lidí uvedlo, že věří, ale neuvedlo v co.. • •Struktura obyvatelstva podle •ekonomické aktivity • •Mezi nejdůležitější, ale také nejmladší klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity • •V České republice došlo v posledních dvaceti letech k několika změnám ve vymezení souboru ekonomicky aktivních obyvatel… • •V současné době (od sčítání lidu 2001) naše statistika považuje za ekonomicky aktivní osoby: • •zaměstnané, zaměstnavatele, samostatně činné osoby (OSVČ) •pracující důchodce, pracující studenty a učně •ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů •osoby ve vazbě nebo výkonu trestu •nezaměstnané osoby (registrované, dostupné, aktivně si hledající práci) • •(tehdy také osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě) • •Obyvatelstvo ekonomicky neaktivní bývá dále členěno na: • •osoby nezávislé (nepracující důchodci, ostatní nepracující osoby s vlastním zdrojem obživy), • •osoby závislé na živiteli (nepracující žáci, studenti a učni, děti předškolního věku, ženy na další mateřské dovolené, osoby v domácnosti a ostatní závislé osoby) •Základním ukazatelem je potom míra ekonomické aktivity (EA), kterou můžeme charakterizovat jako podíl ekonomicky aktivních z celkového počtu obyvatel starších 15 let: • • • • •Tento se v mezinárodních srovnáních často nahrazuje úrovní ekonomické aktivity (produktivní věk místo EA, také může být celá populace místo 15+) • • • •Míra ekonomické aktivity v populaci 15 + v roce 2018 dle VŠPS byla 60,7 % • •Míra ekonomické aktivity v rámci skupiny 15-60letých byla dle VŠPS 80,1 % Podle výsledků VŠPS… Dynamika obyvatelstva • •DYNAMIKA OBYVATELSTVA • •Obyvatelstvo není statický element, naopak vyznačuje se silnou dynamikou změn (charakteristický rys každé populace) • •Jedná se o změny počtu, struktury, prostorového rozložení a dalších znaků populace • •Velké množství forem demografické dynamiky lze rozdělit v zásadě do tří kategorií pohybu: 1)přirozený pohyb obyvatelstva (vnitřní změny) je výsledkem přirozeného rozmnožování a umírání obyvatelstva. •Podle vztahu těchto procesů jde buď o přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva • •2) mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva. •Největší pozornost je však obvykle věnována migračním pohybům zahrnujících emigraci a imigraci obyvatel •Podle poměru těchto složek dochází buď k migračnímu přírůstku nebo úbytku obyvatelstva •3) sociálně-ekonomický pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi jednotlivými sociálními skupinami • •Tento pohyb je zpravidla následkem sociálně právních změn týkajících se obyvatelstva - může jít např. o změnu rodinného stavu, zaměstnání, úrovně vzdělání, sociální příslušnosti apod. • •Výsledkem tohoto pohybu jsou změny ve struktuře obyvatelstva podle ekonomických a sociálních znaků • •PŘIROZENÝ POHYB • •Přirozený pohyb (někdy také přirozená měna) obyvatelstva vzniká tím, že se obyvatelé rodí a umírají. Zahrnuje tedy populační procesy, které souvisí s: –rozmnožováním - jde o proces porodnosti (natality) –umíráním - jde o proces úmrtnosti (mortality) • •K dalším populačním procesům, jež mohou do jisté míry ovlivnit základní procesy (především porodnost), avšak nevstupují přímo do bilance přirozeného pohybu, patří hlavně sňatečnost, rozvodovost a potratovost (ale měly by se řadit spíše do sociokulturního pohybu) • •První údaje o přirozeném pohybu obyvatelstva na území českých zemí pocházejí z císařské konskripce z roku 1762 • •Údaje nelze považovat za zcela spolehlivé, zejména přepočtené relativní údaje – počty obyvatel z konskripcí byly nedokonalé • • •Pro srovnání: mezi roky 1760-1770 v Čechách (bez Moravy a Slezska – zde nižší pp): • •Narozených: 85–96 tis. (natalita 43-46 promile) •Zemřelých: 66-83 tis. (mortalita 32-40 promile) •Přirozený přírůstek: 12-23 tis. (6-11 promile) •(Kolik je to zhruba dnes?) • •Vysoká natalita i mortalita českých zemí, roční přirozený přírůstek koncem 18. století kolem 10 promile…poměrně příznivé období • •Průběh 19. století: •napoleonské války, •finanční bankrot roku 1811, •zahájení 1. průmyslové revoluce, •metternichovský absolutismus… • •….revoluční rok 1848, •Bachův absolutismus, •liberalizace společnosti, •druhá průmyslová revoluce (od 70. let 19. stol.), •ekonomická krize následovaná renesancí naší ekonomiky, která se stává nejdůležitější v celém Rakousku-Uhersku • •…vše mělo vliv na kolísání přirozeného přírůstku • •…..tohle vše se projevilo ve velkých výkyvech přirozené měny obyvatelstva, od velmi nízkého přirozeného přírůstku v letech 1805-14 (2-6 promile) po období liberalizace (od 60. let) a národního obrození (9-11 promile) • •Počet narozených se pohyboval od 200 do 330 tis., zemřelých mezi 150-245 tis. • •Hrubá míra sňatečnosti v 19. stol. mezi 7-9 promile • • •Konec 19. a počátek 20. století se nese ve znamení vrcholné druhé fáze demografického přechodu • •Od konce 19.století se natalita snižuje jen mírně, výrazně se ale snižuje mortalita – jedná se o přelom ve vývoji celkové úmrtnosti, která se přibližuje k hranici 20 promile • •Také úspěšně se šířící vlna novomalthusianismu (co to je?) (zatím mírnější pokles natality) předznamenává pozdější prudký pokles reprodukce obyvatelstva po roce 1900 •Dvacáté a počátek 21. století lze z hlediska přirozené reprodukce členit do 9 vývojových etap: • 1.Etapa 1901-1918 •Vysoká porodnost se pravidelně snižuje (průměr však stále 31 promile ročně) • •Úmrtnost klesá něco nad 20 promile („revoluční hodnota“), stále vysoký přirozený přírůstek se drží těsně pod 10 promile ročně • •1. světová válka: přirozené zhroucení všech křivek, 1815-18 přirozený úbytek obyvatel (-6 promile) • • •2. Etapa 1919-1937 • •Období „první republiky“ se zpočátku (1919-22) jeví jako „kompenzační“ - porodnost 22-26 promile, úmrtnost 15-17 promile (pp kolem 6,5 promile) • •Později prudký pokles porodnosti na 14 a stabilizace úmrtnosti pod 13 promile (pp v roce 1937 jen 1,5 promile) – vrchol třetí fáze demografické revoluce (konec) • • •3. Etapa 1938-1944 • •Další válečné období; došlo „paradoxně“ ke zvýšení sňatečnosti i porodnosti – v jiném tempu ve vnitrozemí a v pohraničí (kde více?) • •Celková úmrtnost se postupně u civilního obyvatelstva zvyšovala, nikoliv však skokově (14 promile) • •4. Etapa 1945-1960 • •V poválečných letech vysoká sňatečnost (kolem 10 promile), vysoká porodnost (22) a poměrně nízká úmrtnost (12) vysoký pp (až 11,5 promile) • •Později pokles sňatečnosti, porodnosti, ale i úmrtnosti (příznivé) • •Založena Státní populační komise (1956) se snahou změnit nepříznivý populační vývoj • • •5. etapa 1961-1970 • •Snížení porodnosti pod 14 promile • •Snížení úmrtnosti pod 11 promile, což mírně kompenzovalo nižší porodnost • •Demograficky a reprodukčně nepříznivé období • •6. Etapa 1971-1980 • •Vysoká sňatečnost (kolem 10 promile) • •Vysoká porodnost (v letech 1974-76 těsně pod 20 promile období „renesance natality“ • •Bohužel se zvýšila úmrtnost až ke 13 promile • •Konec období: nepříznivý ekonomický vývoj, vzestup cen a „příprava“ na velmi nepříznivou etapu reprodukce obyvatelstva • •7. Etapa 1980-1990 • •Snížení sňatečnosti i porodnosti (až na 13,3 promile v roce 1989), postupné snižování úmrtnosti z 13,1 na 11,6 promile v roce 1989 • •Došlo ke snížení životní úrovně rodin v důsledku zdražení životních potřeb v letech 1979, 1982, 1985 • •Příklad: ceny potravin se zvedly mezi lety 1977 a 1985 o 21 %, nepotravinářské zboží a služby o 18 %, veřejné stravování o 35 %... • •Zvláště podražilo dětské oblečení a obuv, což mělo neblahé následky na výrazné snížení porodnosti • • • •8. Etapa 1991-2000 • •Změna životních hodnot obyvatelstva, přijaty nové modely podobné západoevropským • •Šíří se nesezdané soužití partnerů, snižuje se sňatečnost (ze 7 až na 5 promile), porodnost (z 12 na 9 promile v roce 2000), rapidně klesá počet dětí připadajících na jednu ženu • •Úhrnná plodnost („počet dětí na 1 ženu“) klesla z 1,89 (rok 1990) na negativně rekordních 1,13!! (rok 1999) • • • •Počet narozených se pohyboval od roku 1994 kolem hranice 90 tis. dětí!!! • •Mírně se snižuje úmrtnost (z 11,8 na 10,6 promile v roce 2000), což znamená prodlužování délky lidského života • •Zlom v roce 1994 (!!): začíná přirozený úbytek obyvatelstva ČR (vletech 1990-93: 0,1-0,5 promile kladný, pak až do roku 2000 kolem -2 promile ročně), který trval 13 let do roku 2006 • • •Rozvodovost je setrvale kolem 3 promile • •Počet rozvodů na 100 sňatků se zvýšil z 41 na 54 • •Kojenecká úmrtnost klesla z 10,8 na 4,1 promile!! (rok 2000), novorozenecká úmrtnost ze 7,7 na 2,5 promile • •Potratovost klesla z 12,2 na 4,6 promile; počet potratů na 100 narozených klesl z 98 na 52!! • • •Podíl mimomanželsky narozených dětí vzrostl z 10 na 22 % (rok 2000) • •Průměrný věk matek se zvýšil z 24,7 na 27,2 roku • •Průměrný věk při prvním sňatku u M: z 24,7 na 28,5 roku, u Ž: z 22,2 na 26,2 roku • •Naděje dožití při narození vzrostla u M: z 68,3 na 71,7 roku, u Ž: z 75,7 na 78,4 roku • • •9. Etapa 2001-2010 • •Jedná se o demograficky příznivější období než to předchozí, zvláště pak jeho konec • •V prvních letech ještě oscilace porodnosti kolem 90 tis. dětí ročně (9 promile), později růst na 102,5 tis. (rok 2005) a 120 tis. v roce 2008 (11,5 promile) • •Počet dětí narozených mimo manželství vzrostl z 23,5 % na 40,3 %!! •…(a mezi roky 1990-2010 z 8,5 % na 40,3 %!!!) • • •Úhrnná plodnost se zvýšila z 1,15 (rok 2001) na 1,50 (2008), 1,49 (2010) • •Sňatečnost se dostala na historické minimum a pohybuje se kolem 5 promile • •Rozvodovost je stále kolem 3 promile; počet rozvodů na 100 sňatků se dostal až na 74 (rok 2004), v roce 2010 to bylo 66 rozvodů; úhrnná rozvodovost (tedy jaký podíl uzavřených manželství se rozvede) dosahuje téměř 50 % • • •Počet zemřelých se pohybuje něco nad 100 tis. hranicí (107 tis. v roce 2010), úmrtnost (těsně nad 10 promile, v roce 2010: 10,2) se blížila historickému minimu z konce 50. a poč. 60. let, kdy byla pod 10 promile • •Kojenecká úmrtnost ještě klesla z 4,0 na 2,8 promile (2010), což nás vyneslo mezi první desítku zemí světa!!; novorozenecká z 2,3 na 1,6 promile (2009); (2010 to bylo 1,7 promile) • •Počet potratů na 100 narozených klesl z 50 na 33 a stále mírně klesá • • • • • •Průměrný věk matek vzrostl z 27,5 na 29,6 roku • •Průměrný věk při narození 1.dítěte vzrostl z 25,3 na 27,6 • •Průměrný věk při prvním sňatku vzrostl u M: z 29,2 na 32,2 roku; u Ž: z 26,9 na 29,4 roku • •…všechny tyto hodnoty dlouhodobě pravidelně rostou • •Přirozený přírůstek se dostal ze záporných hodnot (pod -2 promile) trvajících do roku 2005 do kladných (1,4 v roce 2008); (2010: 1,0) • •Celkový přírůstek od počátku 90. let prakticky nulový či mírně záporný se dostal v roce 2007 na 9,1 promile!!, absolutně 94 tis. (naposledy na počátku 50. let); v roce 2010 pokles na 2,5 promile • •Naděje dožití při narození vzrostla pro muže ze 72,1 na 74,4 roku, pro ženy ze 78,4 na 80,6 roku • •Rozdíly v naději dožití mezi muži a ženami se stále snižují, ale hodnoty za ČR stále zdaleka nedosahují hodnot společensky a ekonomicky vyspělých zemí • •Bilance 2017: 10,59 mil. obyvatel • • •V roce 2017 se meziročně počet obyvatel zvýšil o 31 tis., čímž se Česká republika opět dostala na nejvyšší hodnotu po 2. světové válce! • •Teprve podruhé za sebou byl přirozený přírůstek kladný (3 tis.), čímž se lehce potvrzuje nepravidelnost a výkyvy přirozené měny z minulých let… -18 091 -17 040 -15 457 -17 603 -9 513 -5 727 1 390 9 996 14 622 10 927 10 309 1 825 387 -2 409 4 195 -409 4 913 2 962 2000 2017 Přirozený přírůstek/úbytek •Počet živě narozených dětí 114,4 tis. byl o 1,8 tis. vyšší než v roce 2016 • •Hrubá míra celkové porodnosti činila 10,8 ‰ (meziroční zvýšení o 0,1 ‰; o něco méně než na konci minulého desetiletí), úhrnná plodnost se zvýšila na 1,69 dítěte, což je nejvíce od roku 1992 (v roce 2010 to bylo 1,50, v roce 1999 pouze 1,13) • •Průměrný věk matek při narození prvního dítěte stagnoval na hodnotě 28,2 roku (celkově 30 let) a tento „růst“ trvá již od roku 1991 • •Podíl dětí narozených mimo manželství se zvýšil již na 49,0 % (56 tis. dětí) – tento podíl se ročně zvyšoval zhruba o 1,2 – 1,5 procentního bodu, aktuálně se tento nárůst snížil • •V roce 2017 zemřelo 111,4 tis. osob, což bylo zhruba o 3,7 tis. více než v roce 2016 a tato hodnota se blíží k vysokým hodnotám z 2. poloviny 90. let • •hmcú = 10,5 ‰ byla o 0,3 ‰ vyšší než v roce 2016 • •kojenecká úmrtnost (absolutně 304 dětí) mírně vzrostla na 2,7 ‰, což je 3. nejnižší hodnota v historii (2007 to bylo 3,1 ‰); novorozenecká úmrtnost mírně vzrostla na 1,8 ‰ • •Naděje dožití při narození meziročně stagnovala na 76,0 roku u mužů a u žen 81,8 roku (což bylo ale nejvíce v historii!!) • •Počet uzavřených sňatků 52,6 tis. byl asi o 2 tisíce vyšší než v předchozím roce; hrubá míra sňatečnosti vzrostla na 5,0 ‰ (o 0,2 ‰), což bylo nejvíce od roku 2010, ale stále je extrémně nízká • •Počet rozvodů 25,8 tis. byl 2. nejnižší od 70. let; úhrnná rozvodovost se opět mírně snížila na 47,2 % (v roce 2010 to bylo 50 %) • •Průměrné manželství trvá do zániku rozvodem o zhruba 13 let; manželé se nejčastěji rozvádí po 3-5 letech trvání manželství • •Počet potratů se opět snížil na 35 tis. a byl nejnižší od roku 1957!, tedy rok před zavedením potratového zákona • • •Přírůstek zahraničním stěhováním (28 tis.) byl téměř o 8 tis. vyšší než v předchozím roce a nejvyšší za posledních 10 let • •Nejvyšší saldo stěhování bylo v roce 2017 (stejně jako v předchozích letech) zaznamenáno s občany Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Ruska a Rumunska • •Celkový přírůstek obyvatel ČR v roce 2017 byl 31 tis. osob • • •MECHANICKÝ POHYB (MOBILITA) • •V zásadě rozlišujeme čtyři základní typy prostorových pohybů: • •1) Migrace (stěhování) obyvatelstva je takový jednorázový pohyb, při němž dochází ke změně trvalého bydliště bez ohledu na to, zda jde o stěhování v rámci určité sídelní struktury, stěhování mezi regiony či mezistátní stěhování. • •2) Dočasné změny pobytu (někdy také sezónní migrace) jsou změny bydliště na určitý vymezený čas (statisticky evidováno jako dočasný pobyt), přičemž místo trvalého pobytu se nemění • •3) Pravidelné pohyby (periodické). Jedná se především o dojížďku do zaměstnání označující takový pohyb ekonomicky aktivních obyvatel, který vyplývá z rozdílnosti místa jejich pracoviště a místa trvalého bydliště. Z formálního hlediska je charakteristickým rysem relativní pravidelnost pohybu obyvatel (oscilace), někdy se tento typ mobility označuje jako kyvadlová migrace. Velmi podobné znaky má i dojížďka žáků, učňů a studentů do škol. • •4) Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva (turbulence), jejichž účelem bývá nejčastěji cestovní ruch a rekreace, služby, nákupy, sport, obchodní a služební cesty a další • •Úplné informace o těchto typech pohybů obyvatelstva lze získat pouze prostřednictvím sčítání lidu, domů a bytů • •Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce !!! (důležité), tedy nikoliv mezi místními částmi jedné obce (tento pohyb se neeviduje!!) • • proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí • •kdyby se tedy počet a struktura změn bydliště podle územních jednotek nezměnila, bude v obdobích po slučování obcí počet případů zde hodnocených stěhování menší; naopak v obdobích po dezintegraci obcí bude počet stěhování větší • •Údaje o vnitřní, ale i zahraniční migraci nebyly nikdy zcela spolehlivé, tato se zvyšovala se zavedením sčítání lidu, ale i se sledováním přirozené měny obyvatelstva • •Do roku 1914 bylo vnitřní stěhování de facto v rámci celého Rakouska-Uherska • •Vliv na vnitřní migrační pohyby měly především události spojené s rokem 1848 (zrušení poddanství a roboty), rozvoj železnice a 2. průmyslová revoluce • •Obyvatelstvo se stěhovalo z venkova do měst za prací v továrnách, nejprve do oblastí s textilním průmyslem, později strojírenským i těžebním (uhlí) • Mostecko a Teplicko, Plzeňsko, Pražsko-Kladensko, Sokolovsko, Karlovarsko, Brněnsko a Ostravsko • •Zvyšovala se urbanizace a rychle rostla populace střediskových měst • •Ještě v období 1. republiky lze vnitřní migraci na území českých zemí odvodit jen ze sald tzv. diferenční statistiky (sčítání lidu 1921, 1930) • •Největší relativní zisky vykázaly v tomto období okresy: Praha-venkov (47,9 %), Říčany (44,4 %), Hl. m. Praha (22,4 %), Brno-město (15,9 %), Jablonec nad Nisou (14,4 %)… • •Od roku 1950 byla zavedena statistika vnitřního stěhování jako nová součást pravidelné demografické statistiky •Vnitřní stěhování bylo definováno jako změna trvalého bydliště (pobytu) obyvatele z jedné administrativní obce do jiné obce • •Nejprve se v rámci vnitřního stěhování sledovali jen čs. státní občané, od roku 1954 byl okruh rozšířen o cizí státní příslušníky a bezdomovce • •Od roku 1976 má speciální postavení Praha (stěhování mezi městskými obvody (okresy) a urbanistickými obvody (obce)) • • • •Jako typy vnitřního stěhování se rozeznávají stěhování mezi: - -Obcemi téhož okresu (nejčastěji) - -Okresy téhož kraje - -Kraji celé republiky - - •Nejčastější důvody stěhování se liší podle vzdálenosti, na kterou se lidé stěhují, ale obecně platí: •1) za rodinným příslušníkem •2) bytový •3) jiný důvod •4) sňatek •5) zdravotní •6) pracovní • •Co to ukazuje? • •Migrační pohyby na území českých zemí se v období 1945-1999 udávají hodnotou 16 mil. osob, hovoří se tedy o vysoké prostorové mobilitě českých zemí • •Jen v letech 1945-1950 se migrační pohyby odhadují na 5 mil. osob • •Počet stěhujících se postupně snižoval, promítly se do něj jak jiné důvody mobility (původně značně ekonomické, později rodinné a bytové..), tak změny v administrativním uspořádání státu a politika slučování obcí • •Jen pro ilustraci •1950-1959: 3,9 mil. stěhujících se •1960-1969: 2,8 mil. •1970-1979: 2,8 mil. •1980-1989: 2,6 mil. •1990-1999: 2,2 mil. •2000-2004: 0,9 mil. • •Největší podíl má stěhování z obce do obce v rámci okresu (v průběhu uvedených let 40-46 %), potom mezikrajské stěhování (30-35 %) a meziokresní v rámci kraje (19-25 %) • •(Jak si stojí intenzita stěhování u nás ve srovnání s vyspělým světem?) • ad9914c5-767a-441e-9b11-5457982f73c0?version=1 saldo_obce f055edf1-0e69-4791-a1f9-3c175cf2c5a6 Vnitřní migrace – Praha vs. ostatní kraje Stěhování mezi kraji ČR v letech 2005–2015 (v tis.) Stěhování mezi kraji ČR v letech 2005–2015 (v tis.) • •Zahraniční stěhování • •V období 1850-1914 ztratily české země migrací 1,54 mil. obyvatel, což znamenalo téměř 1/3 přirozeného přírůstku • •1. polovina 19. století: vystěhovalectví především do jiných zemí monarchie a hlavně do Vídně • • •2. polovina 19. století a počátek 20. století: převažuje význam stěhování do „nového světa“, především USA • •Údaje o zahraničním stěhování se za 1. republiky opírají o statistiku zahraniční migrace zavedené od roku 1922 • •Objem vystěhování se po 1. světové válce výrazně snížil, zejména z důvodu zpřísněných vystěhovaleckých zákonů řady zemí (zejména USA) • •V letech 1920-1938 činily migrační ztráty jen 103,5 tis. osob; byla to také doba prvních reemigrací ze zemí západní Evropy po založení Československa • •Po 2. světové válce se výrazně projevil odsun německého obyvatelstva (téměř 3 mil.), ale i další reemigrační vlna (140 tis.) • •V letech 1950-1989 se do českých zemí přistěhovalo ze zahraničí 65 tis. osob k trvalému pobytu; do zahraničí se se souhlasem čs. úřadů vystěhovalo 136 tis. osob (oficiální migrační ztráta 71 tis. osob!) • •….jedná se samozřejmě o nereálný údaj, ilegální vystěhovalectví se odhaduje na 485 tis. osob (34,8 % přirozeného přírůstku za období 1950-89) •(Kdy byly nejvíce oficiálně „otevřeny“ hranice ven z ČR?) • •Specifikem bylo vždy stěhování mezi ČR a SR – v letech 1950-92 se přistěhovalo do ČR 680 tis. a vystěhovalo do SR 440 tis. osob (migrační zisk ČR 240 tis. osob) • •Do České republiky se v letech 2005–2015 přistěhovalo v několika vlnách přes 540 tis. imigrantů; z ČR do ciziny se úředně vystěhovalo 206 tis. osob • •Nejvíce Ukrajinci (149 tis.), Slováci (78 tis.), Vietnamci (47 tis.) a Rusové (44 tis.), z ČR ven nejvíce Ukrajinci (85 tis.) a Slováci (84 tis.) • •Nejvíce z nich přišlo v době vstupu ČR do Evropské unie a hospodářského rozmachu • •Dosud nepřekonaným vrcholem je v tomto ohledu rok 2007 • •Nejvíce láká Praha (38,0 %), s velkým odstupem následovaly kraje Středočeský (13,5 %) a Jihomoravský (9,3 %) • •Nejméně se naopak z ciziny přistěhovalo do krajů Zlínského, Olomouckého a Kraje Vysočina • •Nejméně přistěhovalých ze zahraničí míří na venkov, do hor nebo hůře dostupných periferií • •Přistěhovalí Ukrajinci převažují v 11 krajích, Slováci v kraji Plzeňském a na východě ČR v krajích Moravskoslezském a Zlínském; v Karlovarském kraji převládají Vietnamci a Rusové Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR k 31. 12. 2015 (v %) Zahraniční stěhování podle krajů ČR v letech 2005-2015 (v tis.) Zahraniční stěhování podle krajů ČR v letech 2005-2015 (v tis.)