Hospodářská geografie ČR blok 2 Zaměstnanost •ZAMĚSTNANOST V OBDOBÍ 1948-1989 • •Zaměstnanost v poválečném Československu navázala do jisté míry na prvorepublikový vývoj a tradice: • •silný průmysl (nejvýznamnější v rámci celého Rakouska-Uherska) •průmyslově-agrární stát (stále silná agrární a rolnická vrstva) •celkově úspěšná ekonomika (meziválečné Československo patřilo mezi prvních 10 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa) • • •Začaly se „standardně“ (později trochu rozšířeně) rozlišovat 3 sektory národního hospodářství (NH) • 1)I. sektor (primér – zemědělství, lesnictví, rybolov) 2)II. sektor (sekundér – průmysl a stavebnictví) 3)III. sektor (terciér – obchod a služby; dnes rozlišujeme většinou „terciér“ a „kvartér“ (někdy i „kvintér“) 4) •Co je to kvartér a kvintér? 1) • •Na konci roku 1948 pracovalo ve všech sektorech NH celkem 3,98 mil. osob (nezapomínejme, že po odsunu Němců „zbylo“ v českých zemích jen 8,8 mil. osob) • •Počet pracujících (zaměstnaných, ekonomicky aktivních – rozdíly v definicích, ale..) s růstem populace postupně narůstal, ke konci roku 1989 činil 5,43 mil. osob • Zaměstnaní celkem v ČR v letech 1948-1989 • •PRIMÁRNÍ SEKTOR • •Na konci roku 1948 pracovalo v I. sektoru NH (primér) téměř 1,4 mil. osob, což byla více než JEDNA TŘETINA! ekonomicky aktivního obyvatelstva (srovnání s dneškem?) • •V průběhu dalších let docházelo k výraznému poklesu pracujících, z průmyslově-agrárního státu se začal stávat stát „průmyslový“ • •Největší úbytek pracovníků, zejména ze zemědělské prvovýroby, byl v 50. a na počátku 60. let (kolektivizace, zavádění nových strojů a technologií do výroby – „zprůmyslnění“ zemědělství) – •(Co víte o kolektivizaci? Proběhla ve všech zemích „východního bloku“ stejně?) • •V 80. letech spíše stagnace počtu pracovníků, dosažena max. intenzita výroby • •Z 1,4 mil. osob zaměstnaných v I. sektoru v roce 1948 jich v roce 1989 zbylo asi 630 tisíc • plakat03 Zaměstnaní v priméru v ČR v letech 1948-1989 • •SEKUNDÁRNÍ SEKTOR • •Na konci roku 1948 bylo v II. sektoru NH (sekundér) zaměstnáno 38,7 % všech pracujících a na samotný průmysl připadalo 35,2 %, tedy o něco více než na zemědělství, lesní a vodní hospodářství • •Tím se naše republika zjevně odlišovala od ostatních zemí RVHP (až na jednu, kterou?) - v průmyslu k 31.12.1948 v ČR pracovalo více jak 1,4 mil. osob • •Celé období let 1948-1989 lze charakterizovat nárůstem počtu pracovníků v průmyslu, který byl nejvýznamnější v padesátých letech • •Právě v tomto období byly u nás nejen rozšiřovány již existující průmyslové podniky, ale také budovány nové průmyslové kapacity (tzv. socialistická industrializace), a to především: • •Na již tehdy průmyslovém Ostravsku (např. v roce 1953 byla zahájena výroba v tehdejší NHKG), • • •dále v méně industrializovaných oblastech (až na pohraničí se SRN a Rakouskem): •Českomoravské vrchoviny (v roce 1949 zahájil výrobu Motorpal Jihlava, v roce 1951 založeny Žďárské strojírny) •… Jižních Čech (Jitex Písek od roku 1949) •Jižní Moravy (Gumotex Břeclav od roku 1950, Železárny Veselí nad Moravou 1960) • •Východní Moravy (MEZ (Siemens) Frenštát pod Radhoštěm 1946, Tesla Rožnov p.Radhoštěm 1949) •(bylo třeba „zaplnit mezery“ – vyrovnávání rozdílů… Co to připomíná v dnešní době? • •Mimo tato území se dá v našem prostoru v poválečném období zmínit také založení známého Zetoru Brno (1946) či Lachemy Brno (1951) • zdas_01 hist_2 TOM178c3d_4 snimani-1_764 • •Po roce 1960 (podíl 42,3 %) sice dochází k dalšímu, ale již jenom mírnému nárůstu počtu pracovníků v průmyslu, ale relativní význam tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti klesá •V 80. letech počet zaměstnaných v průmyslu klesl pod 40,0 % a ke konci roku 1989 se průmysl na zaměstnanosti v České republice podílel 38,9 % • •Stavebnictví „začínalo“ v roce 1948 na asi 141 tis. zaměstnaných, v průběhu druhé poloviny 20. století rostlo a ke konci roku 1989 vykazovalo 425 tis. pracujících (tj. necelý 8 % podíl na celkové zaměstnanosti v NH) • •Na celý sekundární sektor připadalo 46,7 % pracujících (2,5 mil. osob), což bylo číslo velmi vysoké • Zaměstnaní v sekundéru v ČR v letech 1948-1989 Zaměstnaní v průmyslu v ČR v letech 1948-1989 •TERCIÉRNÍ SEKTOR • •Ze tří základních sektorů NH bylo v roce 1948 nejméně osob zaměstnáno ve III. sektoru NH (terciér) - pracovalo v něm pouze 1,06 mil. osob(26,6 %), což bylo nejméně ze všech hlavních sektorů • •Terciér však v poválečném období zaznamenal největší nárůst zaměstnanosti • •v roce 1955 převýšil počtem zaměstnaných primární sektor a roku 1985 převýšil i počet pracujících v průmyslu • • •O nejvíce dynamickém nárůstu zaměstnanosti v terciéru lze hovořit v 60. letech • • v terciéru se v období let 1960–1970 zvýšil počet zaměstnaných o více než 440 tisíc • •Hranice 2 miliónu pracovníků byla překročena již na konci 70. let • • •Na konci roku 1989 pracovalo v terciárním sektoru NH téměř 2,3 mil. osob, což reprezentovalo 41,7 % všech pracujících • •Ve srovnání s vyspělými zeměmi to však bylo „extrémně“ málo • •Z nízké zaměstnanosti v terciárním sektoru vyplývala také nižší úroveň služeb pro obyvatelstvo • • •Z předchozích údajů může vyplývat, že naše statistika zaměstnanosti hospodářské sféry byla v období socialismu velmi kvalitní – je tomu skutečně tak, ale ne docela.. • •Do tzv. bilance pracovních sil nebyly zahrnuty tzv. „neplánované složky“, mezi které patřily •(Hádejte kdo..?) • •Jednalo se o: •Ozbrojené složky •Zaměstnance aparátu a zařízení KSČ •Pracovníky Československého uranového průmyslu (ČSUP) •(mimo tyto skupiny pracovníků se těm, které statistika vykazovala, říkalo „civilní sektor národního hospodářství“) • •Nástupcem ČSUP se stala společnost DIAMO Stráž pod Ralskem •Podle jejich informací na konci roku 1989 pracovalo v našem uranovém průmyslu 30,3 tis. osob, z toho nejvíce v okresech Příbram (11,3 tis.osob), Česká Lípa (6,8 tis.), Žďár nad Sázavou (3,4 tis.) a Tachov (2,6 tis.) • Zaměstnaní v terciéru v ČR v letech 1948-1989 Obrovský propad priméru, růst terciéru, ale výkyvy až stagnace u průmyslu 20080225-Rakousko%20CSR •ZAMĚSTNANOST PO ROCE 1989 • •Po roce 1989 došlo v naší ekonomice k závažným změnám – není třeba je detailněji rozebírat… • •Ve většině zemí s centrálně plánovanou ekonomikou nastal po zahájení reforem další a výraznější pokles počtu pracovníků v I. a II. sektoru a nárůst v III. sektoru NH • •Vytvořila se nová skupina osob, a to nezaměstnaní, a část osob začíná pracovat v tzv. šedé a černé ekonomice, kterou statistika nevykazovala a nevykazuje • •ČSÚ uváděný téměř půlmilionový propad počtu pracujících v civilním sektoru národního hospodářství v roce 1991 se však jeví jako nereálný • • počet nezaměstnaných během tohoto roku vzrostl pouze o zhruba 180 tis. a nelze předpokládat, že více než 300 tis. osob během roku 1991 odešlo do důchodu či začalo pracovat v nelegální ekonomice. • • •Po ukončení kupónové privatizace v roce 1994 dosáhla ČR ve srovnání s ostatními postkomunistických zeměmi paradoxně největšího podílu soukromého vlastnictví •(Jak to bylo před rokem 1990?) • •Kupónová privatizace je privatizační metoda, při které občané státu dostanou možnost levného nákupu, případně obdrží zdarma tzv. kupónové knížky s určitým počtem tzv. kupónů (poukazů) za které mohou následně získat vlastnický podíl v kterékoliv státem vlastněné společnosti, která je státními orgány do kupónové privatizace uvolněna JB3eb278_mat • •Kupónová privatizace neproběhla jen u nás (ještě v Rusku a Polsku), v ČSFR a ČR měla dvě vlny (kdy?) • •Jako metoda privatizace se však příliš neosvědčila (proč zejména?) • • •Celkem byly do obou vln dány podniky s celkovým jměním 367,5 mld. Kč/Kč • •V prvním kole bylo privatizováno 1 491 podniků s celkovou účetní hodnotou 277,7 miliardy Kčs, ve druhé vlně 861 podniků v celkové účetní hodnotě 149,3 miliard Kč • •První vlny se zúčastnilo 77 % (6,0 mil) a druhé 74 % (6,2 mil.) oprávněných občanů •(Jak to, že tolik? To je nesrovnatelně více než u různých voleb, referend..) • • •První vlny se účastnilo 264 investičních fondů, jimž občané svěřili 71,8 % z investovaných bodů • •druhé vlny se zúčastnilo 353 investičních fondů a DIKové jim svěřili 64 % z investovaných bodů • •Kupónová privatizace byla de facto součástí tzv. velké privatizace (zejména střední a velké průmyslové podniky) • • hf-harvardske-fondy-harvard-funds-pz119772u BLHe8e59_kozeny1 •O „rychlé privatizaci“, která byla cílem, lze však hovořit pouze v tom smyslu, že stát byl nahrazen v roli vlastníka novými, soukromými vlastníky (milióny kupónových akcionářů) a investičními privatizačními fondy • •Tito noví vlastníci (zejména fondy) však často neměli ani ambice ani schopnosti podniky řídit a restrukturalizovat – nikdo v ekonomice netlačil na faktickou restrukturalizaci podniků • •Uvolňování přebytečných pracovníků (velká přezaměstnanost) bylo zastaveno a míra nezaměstnanosti byla nízká • •Fondy se zaměřily na finanční transakce (někdy v neprospěch svých akcionářů), spokojily se s uvolněnou podnikovou strategií • •Velká skupina investičních fondů akcie podniků (hlavně průmyslových) prodala a často docházelo k tunelování vlastněných podniků • •Část privatizačních fondů odešla z kapitálového trhu a poškodila tak své akcionáře • •Lze konstatovat, že do privatizace české ekonomiky nebyli na počátku transformace dostatečně zapojeni zahraniční strategičtí investoři – obzvláště s přihlédnutím k výchozímu nulovému podílu soukromého sektoru na tvorbě HDP (na rozdíl právě od Maďarska a Polska) •Další dvě části privatizace: i)malá privatizace (menší podniky ve službách) ii)restituce (navrácení původním majitelům či dědicům) iii) •Malá privatizace •Pomohla znovu vystavět prakticky chybějící živnostenský sektor •Převod jednotlivých provozoven maloobchodu a služeb z vlastnictví státu jiným, nestátním vlastníkům •Nový majetek šlo získat výhradně za peníze, licitací na veřejných aukcích •Probíhala 1991-1993, stát získal asi 32 mld.Kč •Z hlediska vývoje hospodářství lze po roce 1989 rozeznávat dnes již 5 etap: •Transformační recese (1990-1992) • •Hospodářské oživení (1993-1996) • •Opětovná recese (1997-1999) • •Oživení výroby (konec roku 1999-2008) • •„Finanční a ekonomická krize“ (konec roku 2008-2011?) • •…současná vysoká výkonnost ekonomiky • •V prvním období (1990-92) docházelo k výrazným mezisektorovým přesunům (důvod: odlišnosti od ekonomicky vyspělých zemí zděděné z éry socialismu) • •Změny je možné shrnout třemi pojmy: dezagrarizace, dezindustrializace, terciarizace • •Rozsah sektorových změn je však nutné interpretovat opatrně, u řady činností došlo pouze k úpravě klasifikace jejich sektorové příslušnosti po rozdělení velkých podniků (Dovedete to vysvětlit?) • • •v první etapě transformace naší ekonomiky probíhalo uvolňování pracovníků z priméru a sekundéru velmi dynamicky –strukturální změny takovéto intenzity nemají v historii ČR obdoby! • •Během dvou let se snížil počet pracovníků v priméru o více než 205 tis. a v sekundéru o 221 tis. (v průmyslu dokonce o 227 tis.) • •Počet pracovníků v terciéru však vzrostl minimálně, ale vzhledem k odchodu části pracovní síly do důchodu (i předčasného) a do evidencí ÚP (tedy celkové snížení zaměstnanosti) se zvýšil podíl pracovníků v terciéru na 46,6 % a stal se tak v roce 1992 (až!!!) největším základním ekonomickým sektorem z hlediska zaměstnanosti • • •Během druhé a třetí etapy transformace (1993-1999) již nebyl proces uvolňování pracovníků ve výrobě tak intenzivní • • během sedmi let uvolnil primární sektor dalších 190 tis. a sekundér 270 tis. osob • •Terciér se v tomto období prezentoval výrazným nárůstem počtu pracovníků (téměř 300 tis.), na konci roku 1999 pracovalo ve službách a obchodu již 54,4 % ze všech zaměstnaných • •Konec devadesátých let znamenal vrchol strukturálních změn v české ekonomice! • •Během čtvrtého období (1999-2008) již tedy nedocházelo k velkým strukturálním změnám na úrovni sektorů (něco jiného jsou ovšem regionální rozdíly..) • • •Poslední hluboké recesní období, které začalo na konci roku 2008 se ve strukturálních v zaměstnanosti nijak výrazně neprojevilo • •Podle řady znaků již dávno skončilo a mělo velmi negativní dopad na trh práce (nezaměstnanost, volná místa…) • … k lednu 2014 bylo v ČR 630 tisíc nezaměstnaných (podíl nezaměstnaných 8,6 %) • •Dnes…?? Nejnižší nezaměstnanost v Evropě Zaměstnaní celkem v ČR v letech 1990-2018 Zaměstnaní v priméru v ČR v letech 1990-2018 Zaměstnaní v sekundéru v ČR v letech 1990-2018 Zaměstnaní v průmyslu v ČR v letech 1990-2018 Zaměstnaní v terciéru v ČR v letech 1990-2018 rok I. sektor v % II. sektor v % z toho průmysl v % III. sektor v % 1990 11,8 45,4 37,9 42,8 1992 8,6 44,8 36,5 46,6 1999 4,9 40,7 32,2 54,4 2006 3,7 38,8 30,5 57,5 2011 2,9 38,4 28,4 58,6 2018 2,9 37,3 30,0 59,8 Propad stavebnictví, růst průmyslu... Trh práce, nezaměstnanost • •TRH PRÁCE V ČR –metodika, definice • •Nezaměstnanost a vznik trhu práce v České republice byly od počátku 90. let průvodním jevem rozvíjejícího se tržního hospodářství • •Vyváženost vztahu mezi nabídkou a poptávkou po volné pracovní síle byla přitom závislá na mnoha okolnostech • • •V počátečním období se jednalo hlavně o přechod od státního k soukromému vlastnictví a změny v sektorové struktuře ekonomiky spolu s územním hlediskem a demografickým vývojem • •Počínaje rokem 1990 začaly být v pravidelné měsíční periodicitě Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zveřejňovány základní údaje o počtu a struktuře uchazečů o zaměstnání, vedených v evidenci úřadů práce • •Rozsah těchto údajů byl v následujících letech postupně rozšiřován o další, podrobnější údaje, týkající se nabídky volných pracovních míst, výše a struktury příspěvků před nástupem do zaměstnání, délce nezaměstnanosti, apod. •Podrobněji lze tedy sledovat vývoj nezaměstnanosti většinou až od roku 1991 • •V souvislosti se vznikem nezaměstnanosti vznikly také první úřady práce, které se etablovaly jako „okresní“ ve všech okresních městech (Tipněte si, kde vznikl první úřad práce?) •Později vznikly v dalších větších městech pobočky, resp. dislokovaná pracoviště spadající pod příslušný okresní úřad, a také se postupně ustavily tzv. krajské úřady práce (ne vždy byly založeny v krajském městě, např. Most vs. Ústí nad Labem) • •Definice • •Česká statistika definuje (definovala) v současnosti nezaměstnaného dvojím způsobem: 1)První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. „registrovanou nezaměstnanost“ („míra registrované nezaměstnanosti“) 2)Druhé pojetí nezaměstnanosti, používané ve VŠPS, je založeno na mezinárodní definici ILO (Mezinárodní organizace práce) a vymezuje tzv. „obecnou míru nezaměstnanosti“ • •Podle ILO jsou za nezaměstnané považovány všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři podmínky: • 1)Nebyly zaměstnané 2) 2)Aktivně hledaly práci – formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce (soukromé zprostředkovatelny), přímo v podnicích využíváním inzerce, podnikáním kroků k založení vlastní firmy, podáním žádosti o pracovní povolení a licence… 3) 3)Byly připraveny k nástupu do práce (dosažitelní uchazeči) - během referenčního týdne byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku • •Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní (výjimkou je skupina osob, které práci nehledají, neboť ji už našly, ale nástup je stanoven nejpozději do 14 dnů – jsou pak zařazeny také mezi nezaměstnané) • •Starší výpočet •Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle • •R – míra nezaměstnanosti •U – počet nezaměstnaných •L – pracovní síla •Pracovní sílu získáme jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob, resp. osob starších 15 let, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané •Na základě rozdílných zdrojů dat (MPSV ČR a VŠPS), a tedy rozdílných ukazatelů, se v ČR užívají dva způsoby měření nezaměstnanosti (viz již výše): 1)míra registrované nezaměstnanosti (vychází z definice MPSV ČR založené na evidenci registrovaných/dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání) • •2)obecná míra nezaměstnanosti (ukazatel získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních standardů a doporučení; metodika ILO) • •Rozdíl mezi oběma mírami nezaměstnanosti spočívá především v použité metodice stanovení čitatele a jmenovatele, ale i v přesnosti zdrojů dat a časové srovnatelnosti obou údajů • • •Jak bylo vidět z obrázku, nebyl vývoj obou měr nezaměstnanosti v první polovině minulého desetiletí stejný.. • •1. čtvrtletí 2004: maximum míry registrované nezaměstnanosti (10,7 %, resp. 10,3 % po sezónním očištění; 2. vrchol obecné míry nezaměstnanosti (8,5 %) • •Další metodická změna nastala u míry registrované nezaměstnanosti – od roku 2004 přistoupilo MPSV ČR ke změně definice nezaměstnaného, založené na pojmu tzv. „dosažitelného neumístěného uchazeče o zaměstnání“ • •Mezi nedosažitelné uchazeče patřili ti, kteří byli: •ve vazbě či ve výkonu trestu, •v pracovní neschopnosti, •na rekvalifikačních kurzech, •vykonávali krátkodobé zaměstnání, •pobírali peněžitou pomoc v mateřství nebo hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. • •Tito uchazeči si podle metodiky ILO nemohou aktivně hledat práci a nejsou považováni za nezaměstnané • • metodika výpočtu obou měr se tak více sblížila a po vyloučení vlivu těchto změn se ukazuje, že obě míry již vykazují v čase shodné trendy • •Rozdíly: 1)Míra registrované nezaměstnanosti: nezaměstnaní = registrovaní uchazeči na ÚP (MPSV ČR); pracovní síla = zaměstnaní z VŠPS + zaměstnaní cizinci (MPSV ČR) + dosažitelní uchazeči - klouzavé průměry za posledních 12 měsíců 2)Obecná míra nezaměstnanosti: ukazatele jsou konstruované dle metodiky Eurostatu a ILO aplikované ve VŠPS (ze skupiny 15-64letých) • • • •Míra registrované nezaměstnanosti pracující s dosažitelnými uchazeči vykazuje nižší hodnoty než míra nezaměstnanosti dle staré metodiky zahrnující všechny uchazeče o zaměstnání, tedy metodiky před rokem 2004 • • •Vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti dle „nové“ metodiky platné do 1.1.2013: • • dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP MN = --------------------------------- * 100 pracovní síla • •Nový výpočet „míry nezaměstnanosti“ (od 1.1.2013): • • • • •Jedná se o „podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku •Údaje nejsou s těmi předchozími zcela kompatibilní.. • • • •Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, zatímco míra nezaměstnanosti poměřuje uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám, což je (dle ČSÚ, Eurostatu, ILO..) „obtížněji interpretovatelné“ • •Pro sledování vývoje nového ukazatele bude zpětně dopočtena časová řada od roku 2005 do úrovně okresů • •Dalším důležitým a využívaným ukazatelem z řad měr nezaměstnanosti je míra dlouhodobé nezaměstnanosti (MDN), která je počítána z počtu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců. • •Vzorec pro výpočet míry dlouhodobé nezaměstnanosti: • • uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP •déle než 12 měsíců •MDN = ------------------------------------*100 •pracovní síla • • •Míra nezaměstnanosti různých skupin obyvatelstva se označuje jako specifická míra nezaměstnanosti (příklady?) • •Vypočítá se podílem počtu uchazečů z určité skupiny obyvatelstva a pracovní síly téže skupiny obyvatelstva (důležité!) • •Získat údaje za pracovní sílu určité skupiny obyvatel je ovšem velmi složité, publikují se pouze údaje za celou ČR, příp. odhady do krajů (dle VŠPS) • • •Nejčastější specifické míry nezaměstnanosti: -míra nezaměstnanosti žen -podle věku (věkových skupin) -podle vzdělání -příp. také za absolventy a mladistvé a osoby se ZPS (ZP) • •Specifické míry nezaměstnanosti mají velmi dobrou vypovídací schopnost, ale často s nimi nelze pracovat do nižších prostorových jednotek – chybí údaje do jmenovatele (pracovní síla za jednotlivé skupiny) •Nahrazují se tedy alespoň podíly nezaměstnaných ve specifických skupinách z celkovém počtu nezaměstnaných (může se někdy jednat o zavádějící údaje.. •(Věděli byste proč zavádějící?) • • •Od specifických skupin osob na trhu práce se odvíjí také tzv. rizikové skupiny na trhu práce • •Patří mezi ně především: -ženy (obecně) -rodiče po mateřské a rodičovské dovolené -lidé s nedokončeným vzděláním -lidé nad 50 let -osoby se zdravotním postižením -příslušníci národnostních menšin -absolventi a mladiství • •K dalším zásadním ukazatelům trhu práce patří: -samotný počet nezaměstnaných jako celku či jednotlivých skupin -počet volných pracovních míst - •Ukazatelem, který při hodnocení trhu práce zohledňuje aktuální nabídku volných pracovních míst, je tzv. „počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo“ • •Jak je zřejmé z názvu, ukazatel se vypočítá jako poměr počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst v daném území ke konci sledovaného období • •Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je situace na trhu práce méně příznivá • • •SPECIFICKÉ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V ČR – stručná charakteristika a srovnání (dle VŠPS, resp. ILO) • •Z hlediska pohlaví dosahují (až na výjimky) dlouhodobě ženy vyšší počty nezaměstnaných • •Dlouhodobě mají nižší míru nezaměstnanosti muži (tento poměr se však v posledních letech vyrovnává) •Muži mají daleko větší dynamiku změn: při klesající nezaměstnanosti klesají jejich počty rychleji, při rostoucí také rychleji rostou.. • • Výsledek obrázku pro počet nezaměstnaných muži a ženy na konci období •Z hlediska věku vykazují nejvyšší míru nezaměstnanosti nejmladší věkové skupiny obyvatelstva • •MN pro věkové skupiny 15-24 let (resp. 29 let) je v posledních letech ve srovnání s celostátním průměrem 2-3násobná • •Nejvíce nezaměstnaných (i dlouhodobě) od roku 2009 je ve věkové skupině 20-29 let • (jak to?) • • •Je třeba si však uvědomit, že v této kategorii je na trhu práce aktivně zapojeno jen málo osob (studium, zahraničí, sezónní práce..), což výrazně ovlivňuje hodnotu jmenovatele • •MN osob ve věku 55-64 let je pod úrovní celkové míry nezaměstnanosti •…vyšší věkové skupiny vykazují obecně nejnižší míru nezaměstnanosti – mohou volit odchod do předčasného či řádného důchodu, pokud se jim nedaří sehnat práci • •Celková míra nezaměstnanosti 15–74letých vypočtená podle mezinárodně používané definice (ILO) je v ČR 2,8 %, to je nejnižší hodnota z celé EU. • •Míra nezaměstnanosti nejmladší kategorie 15–24letých je v ČR 8,7 %, což je třetí nejnižší hodnota z EU. (Předstihuje nás Nizozemsko s 8,4 % a Německo se 7,0 %.) • •Míra nezaměstnanosti 25–29letých je v ČR 3,2 %, nejméně z EU. • •Příznivé postavení mladých na trhu práce: v Německu, Nizozemsku a ČR. • •Dramaticky nepříznivé podmínky přetrvávají v Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru. • • • • •Podle vzdělání mají nejvyšší míru nezaměstnanosti lidé se základním vzděláním a vyučení bez maturity (3-5krát vyšší vůči průměru ČR) • •S rostoucí úrovní dokončovaného vzdělání MN klesá, nejnižší je u vysokoškoláků • •U základního vzdělání převažuje míra nezaměstnanosti mužů, u středního vzdělání žen, u VŠ se to srovnává • Graf-1 •Velkým problémem české ekonomiky byla a stále je dlouhodobá nezaměstnanost • •Přestože v posledních letech podíl osob nezaměstnaných déle než 1 rok klesá, z celkového počtu nezaměstnaných dosahuje zhruba třetinu (dříve to byla až polovina) • •Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují ženy, rovněž MDN je u žen vyšší než u mužů • Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a dlouhodobá nezaměstnanost podle krajů k 31. 12. 2015 Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce a dlouhodobá nezaměstnanost podle krajů k 31. 12. 2015 •Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných déle než rok) je mezi mladými nezaměstnanými oproti celkové skupině výrazně nižší. V ČR tvoří cca 17 % mladých nezaměstnaných uchazeči, kteří jsou v evidenci déle než rok. (Zatímco v celkové skupině je podíl dlouhodobě nezaměstnaných dvojnásobný, 32,9 %.) • •Výrazně nízké hodnoty podílu dlouhodobě nezaměstnaných mezi mladými uchazeči o zaměstnání byly v průběhu uplynulých 13 let ve Švédsku, Finsku a Dánsku (hodnoty do deseti procent). • •Extrémně vysoké hodnoty naopak vykazují státy jižní Evropy Řecko, Itálie a s odstupem také Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko (to zejména na počátku sledovaného období, pak se situace významně zlepšovala). Španělsko a Portugalsko z průměru EU nijak zásadně nevybočují, Kypr se dokonce drží výrazně pod průměrem za EU. • •SEZÓNNOST TRHU PRÁCE •Ve čtvrtletní periodě lze vysledovat opakující se tendence sezónního kolísání počtů nezaměstnaných a ukazatele míry nezaměstnanosti (podílu nezaměstnaných) • •První čtvrtletí se z počátku (leden) projevuje vzrůstem nezaměstnanosti (v březnu však již většinou poklesem) • •Druhé čtvrtletí znamená u okresů, kde je vyšší podíl obyvatel zaměstnán v zemědělství a stavebnictví, tedy sezónních zaměstnáních, pokles nezaměstnanosti •U okresů s převahou nesezónních zaměstnanců, je druhé čtvrtletí charakterizováno spíše stagnací, případně mírným poklesem • •Koncem školního roku opět se vstupem nových absolventů škol na trh práce nezaměstnanost stoupá (3. čtvrtletí) • •Poslední čtvrtletí se znovu liší - část absolventů najde své umístění a počet nezaměstnaných pak v okresech s převahou nesezónních zaměstnanců stagnuje nebo jen mírně narůstá, zatímco v okresech s menším zastoupením průmyslu a služeb pokračuje v růstu i v závěru roku (prosinec je růstový) • •Ještě výraznější je tento jev (sezónnost), porovnáme-li změny v míře nezaměstnanosti po jednotlivých měsících... • Sezónnost trhu práce • •STRUČNÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR •Výrazný nárůst uchazečů o zaměstnání mezi počátečním rokem registrování nezaměstnanosti u nás (1989) a rokem 1991 byl zapříčiněn především velmi benevolentními legislativními opatřeními platnými až do konce roku 1991 • • ta totiž umožňovala zaevidování na úřadech práce a získání příspěvků před nástupem do zaměstnání i nikdy v minulosti nepracujícím občanům, kteří ani o skutečné zaměstnání zájem neměli • • • Retro foto: socialismus 12794140133_660x371 2917-stredoskolaci-studenti-ilustracni-foto-653x367 •Od začátku roku 1992 však vzhledem k novým, zpřísněným legislativním normám úřady práce důsledněji postupovaly při vyřazování nespolupracujících uchazečů a mimo to se dařilo úspěšně obsazovat nabízená volná pracovní místa • •Navíc se postupně na úřadech práce začala prosazovat tzv. aktivní politika zaměstnanosti (APZ), tedy •….kromě umisťování uchazečů o zaměstnání na běžná pracovní místa úřady práce vytvářely pro uchazeče o zaměstnání další možnosti (společensky účelná pracovní místa (SÚPM), místa na veřejně prospěšných pracích (VPP), •….pro nezaměstnané absolventy škol místa pro absolventskou praxi, pro uchazeče se změněnou pracovní schopností tzv. chráněné dílny a pracoviště, různé druhy rekvalifikací) • • 470805_Mediafax_MIKULAS_KREPELKA 1577216-img-zena-prace-dite 17-3 • • •Přibližně do poloviny 90. let nepředstavovala otázka nezaměstnanosti v České republice (s výjimkou některých regionálních odlišností) vážnější problém • •stále probíhala restrukturalizace ekonomiky a postupně vznikající privátní sektor, např. v oblasti služeb, značnou část uvolňované pracovní síly vstřebal • • •Nejvýznamnější PŘÍČINY NÍZKÉ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR • v 1. polovině 90. let, která neměla v ostatních tranzitivních ekonomikách obdoby: • 1)Trojnásobná devalvace čs. koruny (až na výchozích 28 Kč za USD), což umožnilo v kritických letech 1991-92 přesunout rozhodující část exportu z trhů rozpadající se RVHP a SSSR na trhy vyspělých zemí a hlavně EU 2) 2)Vhodně načasované spuštění procesu tzv. malé privatizace a majetkové restituce, které byly ve shodě s obdobím největšího poklesu výroby a zrychleného růstu nezaměstnanosti • 1)Relativně nízká minimální mzda a vůbec nízké platy obecně (ještě dozvuk předchozí éry-“akceptace podmínek“) a nízká výše příspěvků v nezaměstnanosti (např. měkčí kritéria na Slovensku jednoznačně přispěla k obrovským problémům s nezaměstnaností v dalších letech) 2) •4) Skutečnost že v plně socializované ekonomice (97 % majetku v rukou státu prakticky neexistoval soukromý sektor – to vyvolalo obrovský hlad po vlastní realizaci a podnikatelské činnosti • •5) Tradice průmyslové výroby, přezaměstnanost ve velkých podnicích, pomalé uvolňování zaměstnanců 1) • • •6) Strukturální deformace ekonomické základny se silně poddimenzovaným sektorem služeb umožnily poměrně plynulé absorbování pracujících z předimenzované výrobní sféry • •Dále se hovoří o tehdejší (ve srovnání s dalšími zeměmi CEE) o makroekonomické, politické a sociální stabilitě, politické hodnověrnosti našeho vedení…, ale to už jsou obecné řeči •V letech 1990 až 1996 se míra nezaměstnanosti pohybovala pod hranicí 5 %, kterou poprvé přesáhla v roce 1997 • •V té době jednak do aktivní pracovní činnosti vstoupily populačně silné ročníky ze sedmdesátých let a dále se prohloubily problémy v regionech s probíhajícím útlumem hlavních výrobních odvětví, s výraznými odbytovými problémy, nevyhovující dopravní obslužností a v neposlední řadě i s nevyhovující kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání (začalo období recese..) • •ve druhé polovině devadesátých let a po roce 2000 přibývalo bankrotujících firem a subjektů s druhotnou platební neschopností • • •Negativní trend stoupajícího počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání v letech 1996 až 1999 (a zároveň s tím rostoucí míra nezaměstnanosti) byl sice rokem 2000 přerušen, ale počínaje rokem 2001 opět pokračoval • •Pozitivním jevem v roce 2000 a 2001 byl naopak nárůst počtu hlášených volných pracovních míst, což ovlivnilo příznivě počet nezaměstnaných, připadajících na 1 volné pracovní místo • •Na přelomu let 2003 a 2004 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v ČR historického maxima (10,3 %), v roce 2004 došlo ke změně metodiky – podle staré by byl konec roku 2004 maximální (10,33 %), podle nové metodiky to bylo 9,47 % •(Jak to koresponduje s tehdejší ekonomickou situací?) • •V dalších letech míra nezaměstnanosti klesala a mírně rostl počet nových pracovních míst (souvislost s celkovým ekonomickým růstem – pouze do podzimu 2008!) • Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v ČR 1990-2016 Lokální maximum: únor 2011 – 9,9 % •REGIONÁLNÍ POHLED • •Z regionálního pohledu byl vývoj uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadů práce a vývoj míry nezaměstnanosti obdobný prakticky ve všech krajích České republiky • …….s výjimkou krajů ÚSTECKÉHO A MORAVSKOSLEZSKÉHO, které byly nejvýrazněji postiženy probíhající restrukturalizací průmyslu • •Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti v uplynulých deseti letech byla charakteristická pro hlavní město Prahu a okolí (okresy P-V a P-Z), kde je také trvale vyšší nabídka volných pracovních míst, ale i další okresy středních Čech (BE, MB..), a také zázemí dalších velkých měst Brna (B-V) a Plzně (P-J, P-S) • nezamestnanost_okresy_2010_07 nezam-leden Říjen 2018