5. Společná zemědělská politika (CAP) Videa ke shlédnutí uBBC CAP https://www.youtube.com/watch?v=3xf_r3o0B3E uPropagační video u https://www.youtube.com/watch?v=hlng-v19aj8 uUnCAP u https://www.youtube.com/watch?v=6WWuQ8kmfcI u u •2 Články uhttps://www.theguardian.com/environment/2016/sep/29/the-queen-aristocrats-and-saudi-prince-among-r ecipients-of-eu-farm-subsidies uhttps://www.theguardian.com/news/datablog/2012/nov/22/eu-budget-spending-contributions-european-un ion uhttp://capreform.eu/gainers-and-losers-from-the-cap-budget/ u u •3 Zemědělská politika - obecně upodpora domácího zemědělství všude na světě uchudé státy většinou kvóty a cla na dovoz ubohaté státy většinou garance vysokých stabilních cen zemědělských produktů upočátky podpor v Evropě 20. a 30. léta 20. století •4 Teprve v roce 1969, když se Francii konecne podarilo zajistit, aby ostatní zeme dotovaly její zemedelce, zacal pro ni být vstup Británie nutností. Spocítala si totiž, že díky clum, které bude Británie muset platit z potravin dovážených z Commonwealthu, jejichž výtežek pujde prímo do Bruselu na financování SZP, bude nejen poskytovat peníze na podporu francouzských rolníku, ale zároven vytvorí i odbytište pro jejich prebytky. Práve Francie si vybojovala vznik SZP. Byla to Francie, kdo v zákulisí nastražil past, která Británii donutila vzdát se nejbohatších rybárských vod na svete v zájmu predevším francouzských rybáru. •5 Význam zemědělství na HDP •6 Problém elasticity poptávky a nepřízně počasí •7 •DCAP •DLIB •q1 q2 q3 q4 •Q •P •p4 •p4 •p3 •p2 •p2 •p1 •p1 CAP - shrnutí uzavedena 1962 u uEU importérem zemědělských komodit u uzaložena na metodě price-floor (cenové prahy) ustanoveny minimální ceny zemědělských komodit una úrovni 150% - 200% světových cen uzabezpečeno ovlivňováním S (importní cla a kvóty) u uEuropean Agricultural Guarantee and Guidance Fund (EAGGF) uhlavní zdroj financování I. pilíře CAP uEuropean Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) uvznik pro období 2007-2013, financování II. pilíře CAP uSZP 2014-2020 uvětší důraz na ochranu živ. prostředí uplatby by měli získávat jen aktivní zemědělci (zem. činnost představuje hlavní zdroj příjmů) – vznik tzv. černé listiny (např. letiště, sportovní kluby) u uAgroměnový systém – „zelené kursy“ •8 European Agricultural Guarantee and Guidance Fund – EAGGF (Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond)  příjmy: variabilní přirážky cukerná daň platby zemědělců za spoluodpovědnost  výdaje: záruční sekce (95%) exportní restituce intervenční nákupy přímé subvence skladování přebytků usměrňovací sekce (5%)  strukturální fond  princip EAGGF: podpora zemědělských prvovýrobců ochrana spotřebitelů podpora zpracovatelů zvýšení životní úrovně zemědělců „Nemecký kanclér se po jednom zvlášte namáhavém jednání o SZP postežoval, že má ve svém štábu jen jednoho cloveka, který agromenové problematice plne rozumí, ale ten mu ji neumí vysvetlit. Další pracovníci, dále rekl, jsou sice schopni agromenový systém vysvetlit, ale ti mu pro zmenu zase nerozumejí.“ (Šrein - Mechanismy hospodárské politiky Evropské unie, s. 222) Price-floor v počátcích CAP •9 •DH •SH •Z •C •Zf •pss • •T • •T' •Import •p'w •pw •p •Q •price-floor vnitřní ekonomika • pss volný obchod (cla = 0) • pw (světová cena), M = C – Z price-floor (cla = T) • p = price-floor, M = Cf – Zf pw na p'w Þ ¯T na T' Þ price-floor • politika price-floor založena na přizpůsobování cel světové ceně Price-floor = daň i dotace •10 •DH •SH •Z •C •Cf •Zf •B •p •Q •price-floor •pw •T • spotřební daň • zákazníci platí o T více než pw • spotřebovávají Cf místo C • daňový výnos Cf*T produkční podpora • producenti obdrží o T více než pw • vyprodukují Zf místo Z • náklady podpory Zf*T čistý výnos • Cf*T - Zf*T = B Price-floor, efekty bohatství •11 •DH •SH •Z •C •Cf •Zf •C2 •C1 •B •A •p •Q •price-floor •pw •T • spotřebitelský přebytek • -A-C1-B-C2 přebytek výrobce • +A Zemědělské statky v EU uintenzivní zemědělství unejnovější technologie, stroje uosiva rezistentní proti nákaze, chemická hnojiva uvelká efektivita výrob uvelké korporace uFrancie, Německo u u utradiční zemědělství uběžné osiva, přírodní hnojiva unízká efektivita výrob umalé rodinné statky uŘecko, Polsko u •12 Výsledky počátků CAP (50. a 60. léta) uspokojenost sedláků upříjmů u uspokojenost států upříjmy z cel usociální koheze mezi městem a venkovem uprodukce = nezávislosti na importu potravin u u spokojenost spotřebitelů ! uprůměrných příjmů (bez CAP by rostly rychleji...) u¯strachu z potravinové nedostatečnosti (WW2) uempatie vůči zemědělcům (zajišťují obživu) •13 Další etapa CAP, EU ovlivňuje poptávku udotace na jednotku produktu (price-floor) u uproduktu = dotací Þ produktu u uSH > DH u uintervenční nákup (D) u uSH=DH (při price-floor) •14 • • • • Problémy CAP – nadprodukce uúsilí o dotace u uzintenzivňování zemědělství uchemická hnojiva uzušlechťování osiva unejnovější technika u uefektivita u unadprodukce (nadbytečná S) u uEU z importéra na exportéra •15 • • • • •16 import export • • • •variabilní přirážka •vývozní restituce •transportní náklady •p4 cílová cena •p3 prahová cena •p2 intervenční cena •p1 dovozní cena •pw světová cena Nárůst produktu, EU exportér •17 img035 Problémy CAP – skladování unadprodukce (S>D) u uintervenční nákup státu (aby S=D při price-floor) u unedostatek skladovacích prostor u •18 • • • • nové sklady uskladnění část na export, část humanitární pomoc, část se zkazí potraviny se zkazí • • Problémy CAP – mezinárodní námitky uEU exportérem potravin u upw < price-floor u uEU poskytuje vývozní dotace o velikosti price-floor – pw Þ využívá dumping u uEU zvyšuje Sw Þ snižuje pw u uškodí světovým exportérům potravin u umezinárodní námitky u •19 • • • • • Vliv CAP na světový trh potravin •20 •p'w •X0 •p •Svět. M •p''w •pw,0 •X'' •X' období bez CAP MS = MD Þ pw,0 1. etapa CAP – EU importér EU produkce (dotace) Þ¯MD na MD(s CAP) Þ p'w Þ 2. etapa CAP – EU exportér EU vyváží produkci (dumping) Þ MS na MS(s dumping) Þ p''w • CAP snižuje pw svetová cena za tunu cukru byla 157 EUR. Garantovaná evropská cena byla 632 EUR a minimální dovozní cena 716 EUR. V dusledku techto pokrivení (zemedelci dostávali ctyrnásobek svetové ceny) vytvárela EU 4 000 000 tun prebytku cukru, které dodávala na svetové trhy s celkovou subvencí ve výši jedné miliardy euro Problémy CAP – rozpočet uprodukce u upřevisu S nad D (při price-floor) u •21 • • • intervenčních nákupů ― přímé náklady ― náklady na skladování exportních dotací • nároků na rozpočet Vývoj rozpočtu •22 img036 Vývoj rozpočtu po roce 2000 •23 Problémy CAP – příjmy sedláků uvelké rozpočtové výdaje na CAP uX uprůměrné příjmy sedláků jen 40% průměru EU u u unejvíce sedláků v malých firmách umálo sedláků ve velkých korporacích unejvíce dotací do velkých korporací •24 • nejvíce dotací málo sedlákům Problémy CAP - příjmy sedláků •25 Problémy CAP – dotace sedlákům EU15 (2009) •26 Podpory CAP podle velikosti statků •27 img033 Podpory CAP podle velikosti statků •28 •p •p •Q •Q •Q •pw •pw+T •Rodinná firma •S1 •S2 •Amalé •Avelké •Atotal •Komerční firma •price-floor •Zmalé •Zvelké •Ztotal •B Atotal = přebytek výrobců Amalé Avelké • zvýhodnění velké firmy Amalé + Avelké + B = příjmy firem s velikostí rostou zisky Amalé Avelké+B • • • Empirická data (EU12) – distribuce zisků •29 Capture-1 45% zemědělců příjem cca 2,5 EUR/den 6% zemědělců příjem cca 142 EUR/den Jak jsou platby rozdělovány? •30 Empirická data (EU12) – distribuce dotací u80% podpor šlo na 20% sedláků u u20% sedláků (0,4% populace) utratilo 52% rozpočtu EU u uzemědělci velkostatků dotace 13 333 EUR/osobu/rok u uzemědělci rodinných statků dotace 833 EUR/osobu/rok •31 CAP = regresivní zdanění spotřebitelů •32 price-floor =1PF price-floor =1PF+1/3PF nárůst výdajů průměr 18% 24% +6 p.b. spíše bohatí 9% 12% +3 p.b. spíše chudí 30% 40% +10 p.b. • Výdaje domácností na potraviny (Francie) price-floor o 1/3 u bohatých Þ výdajů o 3 p.b. price-floor o 1/3 u chudých Þ výdajů o 10 p.b. • vysoké ceny potravin (price-floor) jsou formou regresivního zdanění Problémy CAP – industrializace u zintenzivnění = dotace Þ zintenzivnění výrob u unegativní vliv na životní prostředí u více chemie = větší výnos u u unegativní vliv na kvalitu života zvířat u méně prostoru = rychlejší růst u u uzánik rodinných statků •33 • • • Reformy – snaha o kontrolu S u70. a 80. léta uzavádění produkčních kvót na mléčné výrobky a cukrovku u u1988 II. Delorsův balík uprodukční kvóty na většinu zemědělských komodit uzávazek, že %růst výdajů na CAP nesmí překročit ¾ %růstu HDP u •34 Reformy – MacSharryho reforma u1992 MacSharryho balík u ureakce na jednání Uruguayského kola ustáty musí redukovat zemědělský protekcionismus u uvýrazný ¯ price-floor u uzavedení přímých plateb ukompenzace za ztráty způsobené ¯price-floor uvypláceny dle velikosti statků (dříve dle produkce) unárok, jen pokud sedlák zmenšil velikost statku o 15% (méně zvířat, méně ha) u •35 Uruguayské kolo: budou premeneny v celní ekvivalenty (CE) u všech zemedelských výrobku. Behem šesti roku budou cla s CE snížena v prumeru o 36%, pricemž u každého produktu to musí být nejméne o 15%. – Trh se musí otevrít dovozu minimálne na úroven 3% domácí spotreby na pocátku a 5% na konci realizacního období (tj. šesti roku). – Prímé podpory vývozu musí být behem 6 let u jednotlivých produktu sníženy (v porovnání s obdobím 1986-90) o 36% a celkový objem dotací pro export o 21%. Reformy – Agenda 2000 ureakce na závěry Uruguayského kola uEU nesmí cla měnit dle situace, cla pouze pevná uredukce domácích podpor (nezahrnuje přímé platby) upostupné snižování exportních podpor na 1/5 až 1/3 u uzesílení MacSharryho reforem uredukce price-floor unavýšení přímých plateb uvytvoření 2. pilíře CAP (politika rozvoje venkova) u uzávazek EU k fixaci celkových výdajů na CAP u •36 Reformy – Fischlerova reforma (2003) upřímé platby učást přeměněna na režim jednotných plateb na farmu udecoupling - odstranění vazeb mezi dotacemi a objemem produkce ucross-compliance u- pravidla pro ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin a zdraví zvířat udůraz na venkovský rozvoj u usoučasné přímé platby: uplatby na kompenzaci snížení cen u kompenzační přídavky za produkci ve znevýhodněných oblastech, u platby zemědělcům za agro-environmentální opatření uv roce 2008 Health check (kontrola stavu) udílčí úpravy a drobnější zásahy v rámci Fischlerovy reformy u u u •37 Rozpočet po reformách ureformy neúspěšné uvysoké výdaje na CAP u¯ výdajů na price-floor u výdajů na přímé platby •38 img038 Nadprodukce po reformách ureformy úspěšné uurčitá nadprodukce stále u usnížení nadprodukce u¯ price-floor Þ D množství u¯ price-floor Þ ¯S množství u pw Þ prodej části produkce na světových trzích bez exportních dotací •39 img038 Dumping po reformách učástečná úspěšnost reforem uEU stále největší „dumpingátor“ na světě •40 img039 l¯dumpingu –¯ price-floor Þ ¯ přebytků Þ ¯export dotací – pw Þ ¯ export dotací – – Příjmy sedláků po reformách uspíše neúspěšnost reforem u upříjmy vzrostly, ale výrazněji opět velkým upřímé platby na základě velikosti u25% zemědělců 70% podpory (2003) u usedláci získávají pouze polovinu z CAP uadministrativní náklady na zisk dotací udotace nefarmařícím majitelům půd, dodavatelům vstupů, agrochemickým firmám... •41 Distribuce dotací pro rok 2008 uCAP paradox i po reformách u82% příjemců obdrží na přímých platbách méně než 5 000 € ročně učástka vyplacená těmto farmářům tvoří méně než 15 % z celkových přímých plateb u •42 Industrializace po reformách uživotní prostředí – úspěšnost reforem uomezení zintenzivňování (podpory již nevázány na produkt) u ukvalita života zvířat – úspěšnost reforem unové právní normy zakazující nehumánní zacházení se zvířaty u urodinné statky – neúspěšnost reforem ustále zvýhodňování velkých Þ stálý úbytek malých rodinných statků •43 CAP – východní rozšíření unové země produkují komodity, které EU nejvíce podporuje (mléčné výrobky, skot, obilí, cukrová řepa) Þ velký vliv na CAP u uvýznamná část obyvatel nových zemí pracuje v zemědělství Þ velký vliv na CAP •44 Finanční výhled 2014-2020 uPokles podílu rozpočtu EU určeného na CAP v období 2014-2020 ze 45 až ke 33 % (cca 55 mld. € ročně a 0,5 % HDP EU) u80 % - 1. pilíř – přímé platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích (intervence apod.) u20 % - 2. pilíř – podpora rozvoje venkova u u u u •45 Rozdíly v rozdělení výdajů na CAP mezi 1. a 2. pilíř •46 Rozpočet po reformách •47 • reformy neúspěšné – i nadále vysoké výdaje na CAP • ¯ výdajů na price-floor, výdajů na přímé platby Charakteristika nových zemí •48 img040 Rozšíření o nové země u zemědělských statků o 350%, ale zemědělců o 60% Þ statky z nových zemí jsou mnohem menší u unové země obdržely velmi omezené dotace na CAP 3,7 mld. € (2005), 4,1 mld. € (2006) Þ chudí polští zemědělci dotují bohaté francouzské sedláky •49 •50 •Šlosarčík - Přechodná období jako nástroj flexibility při rozšiřování Evropské unie, Mezinárodní vztahy 1/2004 Multi-funkčnost zemědělství ufarmaření – komplexní aktivita uzemědělství jako ekonomická činnost uzemědělec jako správce krajiny uzemědělec jako nositel kulturního dědictví na venkově u udůvod – snaha obejít podmínky WTO upovolená část dotací jde na podporu zemědělství jako producenta potravin uzbývající část je dotace na nezemědělské aktivity uaplikuje EU, Švýcarsko, Norsko •51 •52 •Zdroj: http://capreform.eu/fadn-data-highlights-dependence-of-eu-farms-on-subsidy-payments/ •53 •Zdroj: http://capreform.eu/fadn-data-highlights-dependence-of-eu-farms-on-subsidy-payments/