Evropská dopravní politika Výkony dopravy v EU •dopravní služby = 7% HDP Evropské unie, 5% pracovních míst, 40% veřejných investic • • • • • • • •https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/daviz/passenger-transport-modal-split-2#tab-chart_1 3 Trendy v EU • Bezpečnost •Silnice: v roce 2015 bylo při dopravních nehodách usmrceno 26 134 osob (úmrtí do 30 dnů) Ve srovnání s rokem 2001 byl počet úmrtí na silnicích nižší o více než polovina (-52,4%). •Železnice: v roce 2015 přišlo o život 27 cestujících; •Vzduch: v roce 2015 bylo ztraceno 6 životů. Zaměstananost v dopravě • • • • • Přístup EU k reformě dopravy Strategické dokumenty EU •Zelená kniha •cílem je zahájit proces konzultací o daném tématu na evropské úrovni •Bílá kniha •bílé knihy Komise jsou dokumenty, které obsahují návrhy na činnost Společenství v určité oblasti. •Směrnice, nařízení, nařízení •Nařízení je právně závazné. Platí v celém svém rozsahu v celé EU. •Směrnice je právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Je však na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou. •Rozhodnutí je závazné pro všechny, kterým je určeno Společná dopravní politika •Fakticky od roku 1951 •V Pařízké smlouvě „vytvoření společného trhu vyžaduje uplatňování takových sazeb a podmínek pro přepravu uhlí a oceli, aby podobně umístění zákazníci čelili srovnatelným cenám.“ •V květnu roku 1962 Komise vydala další dokument týkající se Společné dopravní politiky s názvem „Akční program pro Společnou dopravní politiku“ •Po celá 60. i 70. léta k žádnému významnému pokroku ve Společné dopravní politice nedošlo a dá se konstatovat, že až do 80. let nedošlo téměř vůbec k tvorbě společného trhu dopravních služeb. •Průlom nastal dne 23. ledna 1983, kdy Evropský parlament, podporovaný Evropskou komisí, zažaloval Radu u Evropského soudního dvora (žaloba 13/83) Dne 22. května 1985 shledal Soudní dvůr Radu vinnou a nařídil jí, aby zvýšila své úsilí při plnění úkolů CTP. Ve svém verdiktu soud uvedl, že Rada: •je zavázána v přiměřené lhůtě k liberalizaci přeshraniční dopravy v rámci Společenství (včetně tranzitu); •má stanovit podmínky, za jakých se podnikatelé z jednoho členského státu mohou účastnit poskytování přepravy v jiném členském státě; •může, ale není povinna přijmout doplňující opatření (sociální, technická, ekologická a další harmonizační opatření). •Soud nechal otázku načasování otevřenu, specifikovanou vágně – Rada tak měla učinit „v přiměřené lhůtě“. Komise a Rada pak samy upřesnily horizont tak, že byl v souladu s ostatními aspekty vnitřního trhu, tj. do roku 1992. • Bílé a zelené knihy •Prosinec 1992: Bílá knihá „Budoucí rozvoj Společné dopravní politiky: Globální přístup k vybudování rámce Společenství pro udržitelnou mobilitu •analyzován stav dopravního systému v nově zřízené Evropské unii a vyhlídky jejího vývoje. •hlavní důraz byl kladen na co nejrychlejší otevření dopravních trhů a na vztah dopravy a hospodářského růstu. •spojení potřeb mobility s problematikou životního prostředí •Zelená kniha z prosince 1995: „Směřování ke spravedlivé a účinné tvorbě cen v dopravě“. řešila důležitý problém externích nákladů v dopravě •Červenec 1998: Bílá kniha s názvem „Spravedlivé platby za použití infrastruktury: postupný přístup k vytvoření společného rámce pro vybírání poplatků za používání dopravní infrastruktury v EU24 •2001 Bílá Kniha: „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ •cílem bylo zejména odstranit vzájemný vztah mezi ekonomickým růstem a dopravními výkony (tzv. decoupling) a také snaha eliminovat nerovnoměrný vývoj jednotlivých dopravních módů. •podporovat multimodalitu a intermodalitu •Zelená kniha z roku 2007 s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ •Rok 2009 přinesl Zelenou knihu s názvem „TEN-T: přezkum politiky“ Projekt transevropských sítí TEN-T •Cíle po Maastrichtu 1993: •sociální a ekonomická soudržnost regionů •rozvoj zaostalých a odlehlých regionů •nové trhy a nové pracovní příležitosti •spojení s novými trhy • 15 Příspěvky TEN – T podle typu dopravy Doprava 2050 •Je součástí Bílé knihy z roku 2011 •Strategie pracuje s cílem dramaticky snížit závislost Evropy na dovážené ropě a snížit emise oxidu uhličitého v dopravě. Podmínka k dosažení tohoto cíle je stanovena nutnost transformace současného evropského dopravního systému. Mezi klíčové cíle, kterých mělo být dosaženo do roku 2015, patří: • nezvyšovat počet konvenčně poháněných automobilů ve městech, • 40% využití udržitelných nízkouhlíkových paliv v letectví, •nejméně 40% snížení emisí v lodní dopravě, •přesun 50 % silniční meziměstské přepravy na střední vzdálenost na železnici a na vodní dopravu, •nastavit opatření tak, aby došlo ke snížení emisí z dopravy o 60 % do roku 2050. • Klíčové kroky liberalizace – silniční nákladní doprava •od 1. ledna 1993 zrušena všechna kvantitativní omezení (kvóty) a dvoustranná povolení. Od té doby je mezinárodní nákladní přeprava v Unii téměř volná, neboť přístup na trh podléhá pouze kvalitativním požadavkům, které jsou podmínkou pro získání licence Společenství. •Pravidla kabotáže: od roku 1993. Nařízení umožňuje podnikům, které vlastní licenci Společenství udělenou některým členským státem, aby v jiném členském státě poskytovaly služby silniční přepravy zboží, ovšem pouze za podmínky, že k jejich poskytování dochází jen dočasně. Od 30. června 1998 byly činnosti v oblasti kabotáže ještě více liberalizovány, zůstala však podmínka, že tyto činnosti musí být i nadále pouze dočasné •Pro nejasnost výkladu pojmu dočasného poskytování dopravy bylo nařízením (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 stanoveno, že může dojít nejvýše ke třem kabotážním přepravám, a to do sedmi dnů od poslední vykládky navazující na mezinárodní přepravu směřující do hostitelské země, v níž pak ke kabotáži dochází. Klíčové kroky liberalizace – silniční osobní doprava •1992: bylo povoleno všem dopravním podnikům z Unie vykonávat linkovou dopravu či příležitostnou dopravu více než devíti osob (včetně řidiče) mezi členskými státy. •Kabotážní osobní doprava (opět pouze v dočasné podobě) pro příležitostnou a zvláštní linkovou dopravu byla povolena roku 1997. • Kabotáž byla povolena i na linkové přepravě za podmínky, že byla provozována v rámci mezinárodní linkové dopravy a nikoliv na konci linky na území jiného státu Klíčové kroky liberalizace – letecká doprava •Do 80. let 20. století – jedno z nejvíce protekcionistických odvětví •Státní letiště a aerolinky •Vysoké ceny – luxusní statek •Biletarální dohody – bariéry vstupu konkurence •tlak ze strany spotřebitelských organizací •neexistence jiných dopravních cest, než linek vymezených v bilaterálních dohodách. •úspěšná liberalizace letecké dopravy ve Spojených státech amerických •=> 1987 první liberalizační balíček • Liberalizační balíčky letecké dopravy •1. balíček •1 směrnice a dvě nařízení •aplikace balíčku umožnila vstup menších leteckých společností na některé z hlavních leteckých tras v rámci Společenství •2. balíček 1990 •další otevření společného trhu, větší svoboda ve stanovování cen letenek a přidělování kapacity. •Všem přepravcům v EU bylo uděleno právo provozovat přepravu neomezeného počtu cestujících nebo zboží mezi jejich domácí zemí a jiným členským státem •státy právně zavázaly k plné liberalizaci leteckého trhu EU od 1. ledna 1993. •Třetí balíček (1992) zrušil všechna obchodní omezení, která se vztahovala na evropské letecké společnosti provozující dopravu v EU •vytvořil jednotný evropský letecký trh, který byl následně rozšířen o Island, Norsko a Švýcarsko. •Vnitrostátní letečtí dopravci byli nahrazeni koncepcí leteckých dopravců Společenství a byla jim umožněna svoboda v poskytování služeb v EU a stanovování kapacity • Liberalizace železniční dopravy •Nejpomalejší liberalizace •První balíček byl nakonec schválen koncem roku 2000 (konkrétní směrnice byly vydány v únoru a březnu 2001) •Jen nákladní doprava •Druhý balíček vstoupil v platnost 2004 •Opět jen nákladní doprava: bezpečnost a interoperabilita •Snaha o vytvoření jednotné železniční oblasti •Třetí balíček schválen roku 2007 •Měl vést k celkové liberalizaci •Politická neprůchodnost •Jen dílčí úspěchy • Liberalizace železniční dopravy •Čtvrtý železniční balíček •Komise přijala návrh v lednu 2013 •Schválen (značně upravený) v prosinci 2016 •Problémy liberalizace •rigidita procesů na národní úrovni: postup liberalizace dopravního trhu neodpovídal představám Komise a stanovené termíny v mnoha případech nebyly ve členských zemích dodrženy, nebo byly dodrženy jen formálně, zatímco prakticky nebyly jednotlivé segmenty trhu liberalizovány do míry stanovené v jednotlivých balíčcích. • 24 Problematika výstavby dopravních projektů •CBA analýza •Finanční analýza •Ekonomická analýzy