6. Regionální politika a dopravní politika Ekonomická aktivita ugeograficky centralizovaná území u urozčlenění dle ekonomické aktivity unejaktivnější centrum unejméně aktivní periférie ucentrum a periférie odděleny mezi-oblastmi u uČeská republika uzápad – mezi-oblast uzbytek - periférie 2 aktivita EU27 Charakteristika center, středů a periférií 3 img042 Rozdělení příjmů na osobu dle států uBulharsko u470 EUR / osobu u26% průměru EU26 u (bez Malty, včetně Rumunska, Bulharska) u uLucembursko u38 800 EUR / osobu u212% u uČesko umezi 60%-70% průměru EU26 4 9_1slide4 Rozdělení příjmů na osobu dle regionů ugeograficky nerovnoměrné u uv rámci jednoho státu výrazné rozdíly uSpojené Království uŠpanělsko uItálie u uČeská republika uPraha: nad 100% učást Moravy: do 50% uzbytek: 75 – 100% 5 img044mapa Rozdělení příjmů na osobu dle regionů 516px-Gross_domestic_product_(GDP)_per_inhabitant,_by_NUTS_2_regions,_2006_(PPS_per_inhabitant) lgeograficky nerovnoměrné l lv rámci jednoho státu výrazné rozdíly –Spojené Království –Španělsko –Itálie l lČeská republika –Praha: nad 100% –část Moravy: do 50% –zbytek: 75 – 100% Rozdělení příjmů na osobu dle regionů lgeograficky nerovnoměrné l lv rámci jednoho státu výrazné rozdíly –Spojené Království –Španělsko –Itálie l lČeská republika –Praha: nad 100% –část Moravy: do 50% –zbytek: 75 – 100% Evoluce – ¯ rozdílů mezi státy uve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci členských států 8 9_1slide6 Evoluce – ¯ rozdílů mezi státy 9 lve všech sledovaných obdobích došlo k příjmové konvergenci členských států Evoluce – rozdílů mezi regiony urozdíly v regionech se prohlubovaly 10 9_1slide7 Východní rozšíření - další nárůst regionálních rozdílů uEU15 – 10% nejbohatších regionů disponovalo 180% průměru příjmů EU15 u uEU25 – 10% nejbohatších regionů disponuje 340% průměru příjmů EU25 u uEU28 – posílení rozdílů u uEU+Balkán+Orient … 11 Evoluce - specializace států uspecializace států se prohloubila 12 9_1slide9 Evoluce - specializace států uspecializace států se prohloubila 13 Specializace států 14 Důsledky nárůstu specializace uIrsko unejvyšší nárůst specializace unejvětší konvergence – z ekonomicky podprůměrného státu ekonomicky nadprůměrný u uŠpanělsko upokles specializace unikterak významný konvergenční posun u uÞ specializace vede ke konvergenci u 15 Lokalizace ekonomické aktivity uhlavní aspekty lokalizace ekonom. aktivity: u 1.specializace na mezinárodní úrovni ―rozložení aktivit dle komparativních výhod ― 2.aglomerace na národní úrovni ―koncentrace aktivit dle aglomerujících a rozptylujících tlaků 16 Komparativní výhoda - schéma uliberalizace mezinárodního obchodu uspecializace na relativně efektivnější výroby ualokační efektivnosti 17 národní specializace Þglobálního výstupu uzavřená ekonomika lne-specializace lalokační neefektivnost Rozložení komparativních výhod ustruktura L žádné země ≠ průměru EU Þ každá země má komparativní výhodu 18 Vznik a prohlubování aglomerací upokud prostorová koncentrace vytváří tlaky na ještě hlubší koncentraci u utlaky na hlubší koncentraci vytvářejí poptávkové vazby (demand linkages) a nákladové vazby (cost linkages) 19 Poptávková vazba - schéma ufirmy požadují ¯dopravních nákladů 20 lokalizují se na velký trh působí poptávková vazba •firmy poptávají meziprodukty •firmy poptávají L a ta zboží velký trh se stává ještě větším přísun dalších firem Nákladová vazba - schéma ufirmy požadují ¯obchodních nákladů 21 lokalizují se na velký trh působí nákladová vazba lfirmy jsou dodavatelem jiných firem velký trh se stává ještě větším přísun dalších firem za novými firmami Síly působící proti aglomeracím uceny půdy unižší mimo aglomerace u unáklady na nekvalifikovanou L unižší mimo aglomerace u ulokálně konkurenční tlaky ukonkurence menší mimo aglomerace 22 Výsledná lokalizace una geografickou determinaci ekonomické aktivity působí aglomerující tlaky u una geografickou determinaci ekonomické aktivity působí dis-aglomerující tlaky u uÞ rozdělení ekonomické aktivity není rovnoměrné, ale také není absolutní 23 Aglomerační a disperzní síly 24 Celková x sektorová koncentrace uintegrace může vést k celkové i sektorové koncentraci u ucelková koncentrace uvede k polarizaci jednotlivých regionů ucore regiony a periférie u usektorová koncentrace uvede k růstu specializace jednotlivých regionů ucore a periferní výroby (aktivity) u uÞ specializace nemusí způsobovat komparativní výhody, ale aglomerující síly 25 Koncentrace reálněji umodel předpokládá, že proti koncentraci působí pouze lokálně konkurenční tlaky u uv realitě více dis-aglomerujících prvků uzměny cen VF (nižší v periferiích) uvyužívání imobilních zdrojů (ocelárny v blízkosti železné rudy) u uÞ v realitě bude docházet k menší koncentraci než předpokládá model 26 Důsledky evropské integrace uhlubší evropská integrace vede ke konvergenci jednotlivých členských států u uhlubší evropská integrace vede k sektorové integraci u uhlubší evropská integrace vedle k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony v rámci jednoho státu 27 Konvergence států uvolný obchod umožňuje vyrábět na základě komparativních výhod Þ bohatství pro všechny u uvolná mobilita VF umožňuje přesuny technologií (FDI) Þ zaostalé státy dohánějí leadery 28 Sektorová specializace umobilita VF není dokonalá (málo mobilní L) Þ aglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) se mohou lépe uplatnit v rámci sektorů než v rámci států Þ sektorové specializace 29 Prohlubování regionálních rozdílů umobilita VF mezi regiony v rámci jednoho státu je větší než mezi státy navzájem Þ aglomerující tlaky (poptávkové a nákladové vazby) působí významně mezi regiony Þ prohlubování regionálních rozdílů 30 Regionální nezaměstnanost uv Evropě regiony s vysokou a rostoucí mírou U a regiony s nízkou U u uprvotní příčinou U stát, odbory apod. u udruhotnou příčinou nestejná migrační rychlost firem a pracovníků (firmy opouštějí upadající region rychleji) a působící aglomerační tlaky 31 Regionální nezaměstnanost (2010) a změny 2007 až 2010 u Zdroj: http://ec.europa.eu/ Regionální nezaměstnanost (2013) Zdroj: www.nordregio.se Regionální U - příklad uvýchodní Německo „NDR“ – nízká produktivita práce, státem vynucená stejná úroveň mezd jako v západním Německu „NSR“ u ufirmy z NDR → NSR (za vyšší produktivitou) Þ U v NDR Þ L z NDR → NSR (za prací) Þ velikosti trhu v NSR Þ působení poptávkových a nákladových vazeb u uÞ zásah vlády vedl k prohloubení rozdílu mezi západním a východním Německem 34 Rozdělení regionů uKritérium – dopravní dostupnost dané oblasti (minimalizace dopravních nákladů) u uzvažuje se doba potřebná k překonání vzdálenosti z hlavního města regionu do hlavních měst ostatních regionů, doby se vyváží ekonomickou silou regionů u u40% a více nad průměrem Þ core region u u75% a více pod průměrem Þ periférie u uzbytek Þ středové oblasti 35 Rozdělení regionů 36 img041 Regionální politika EU u= politika hospodářské a sociální soudržnosti u uzmírňování regionálních rozdílů jeden z hlavních cílů EU u udo 80. let v kompetenci národních států u upo přistoupení Irska a Španělska, Portugalska, Řecka samostatná rostoucí část rozpočtu 37 Regionální politika EU 38 Klasifikace regionů pro období 2014-2020: - Méně rozvinuté regiony -Transitní regiony -Více rozvinuté regiony Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Regional_policy_of_the_European_Union#/media/File:European_regional_po licy_2014.svg 39 Regionální politika EU uPro období 2014 - 2020: 366,8 mld. € = 35,7 % rozpočtu EU a 0,38 % celkového HDP EU u uHlavní příjemci: uPolsko (67,3 miliardy eur) uŠpanělsko (35,2 miliardy eur) uItálie (28,8 miliardy eur) uČeská republika (26,7 miliardy eur) uNěmecko (26,3 miliardy eur) uMaďarsko (25,3 miliardy eur) uPortugalsko (21,5 miliardy eur) uŘecko (20,4 miliardy eur) reg Strukturální výdaje 40 lroste-li počet hlasů „chudých“ zemí, rostou i výdaje do těchto zemí Nástroje regionální politiky uRozpočtové = přerozdělování: u uEvropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund) uEvropský sociální fond (European Social Fund) uFond soudržnosti (Cohesion Fund) uFinanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance) uEvropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) u 41 Evropský regionální a rozvojový fond (European Regional Development Fund) infrastruktura nová pracovní místa lokální rozvojové projekty pomoc malým podnikatelům Evropský sociální fond (European Social Fund) pomoc nezaměstnaným a znevýhodněným osobám rekvalifikační a trainingové kurzy Finanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance) modernizace rybářského průmyslu Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) rozvojové programy pro venkov podpora farmářům Kohezní fond (Cohesion Fund) příjemci Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko životní prostředí dopravní infrastruktura Cíle regionální politiky uCíl I Konvergence u82% všech strukturálních výdajů uzákladní infrastruktura, výroba upodpora do regionů s nižším HDP než 75% průměru EU u uCíl II Konkurenceschopnost a zaměstnanost u16% všech strukturálních výdajů upodpora regionů, které překračují kritéria cíle I u uCíl III Územní spolupráce u2% všech strukturálních výdajů upodpora přeshraničních projektů 42 Vliv východního rozšíření unové země s výjimkou Kypru a Slovinska jsou chudší než nejchudší člen EU15 Řecko u u75 mil. obyvatel z nových zemí je z regionů, splňujících podmínky na prostředky cíle I u unové země snížily průměr EU Þ velká část stávajících příjemců již nesplňuje podmínky 43 Kodaňský summit 2002 – prostředky pro nové členy 44 img048 prostředky pro Polsko schválené na summitu prostředky pro Polsko při zachování stejného principu pro nové i staré země Empirická data ustruktura SL je významnějším determinantem lokalizace ekonomické aktivity než fáze evropské integrace u unabídková vazba má na lokalizaci větší efekt než poptávková u uevropská regionální politika významně ovlivňuje lokalizaci průmyslu, konkrétně průmyslu s vysoce kvalifikovanou L u 45 Výkony dopravy v EU udopravní služby = 7% HDP Evropské unie, 5% pracovních míst, 40% veřejných investic 46 47 Cíle dopravní politiky u„decoupling“ – oddělení trendu růstu HDP a dopravních výkonů uzměna poměru mezi mody dopravy usnížení dopadů na životní prostředí uzlepšování dopravní infrastruktury uzlepšování postavení uživatele dopravních služeb u u 48 Projekt transevropských sítí TEN-T uCíle po Maastrichtu 1993: usociální a ekonomická soudržnost regionů urozvoj zaostalých a odlehlých regionů unové trhy a nové pracovní příležitosti uspojení s novými trhy u 49 Příspěvky TEN – T podle typu dopravy