Ekonomická teorie učinila za poslední století velký pokrok, který jí umožnil lépe vysvětlit celou řadu obtížných problémů, týkajících se fungování rozvinutých tržních ekonomik i ekonomik zaostalých nebo centrálně plánovaných. Tento pokrok byl z velké části umožněn formalizací ekonomie a jejím modelovým přístupem -- z modelů byly vynechány všechny faktory, které byly považovány za nepodstatné. Moderní ekonomická teorie reprezentovaná neoklasickou mikroekonomií a z ní odvozenou makroekonomií tak staví na abstraktní deduktivní metodě, představě neomezené racionality optimalizujích subjektů, vyčišťování trhů a permanentního ustanovování všeobecné rovnováhy. Dokonce i moderní teorie hospodářského cyklu dnes vycházejí z představy všeobecné rovnováhy.

Jak již bylo řečeno, tento přístup přinesl velmi dobré výsledky -- umožnil snadno a elegantně řešit dříve nejasné a obtížné problémy. Za tuto eleganci však bylo nutné zaplatit -- realističnost standardních behaviorálních předpokladů výrazně klesla. Ekonomové si (pro účely ekonomické analýzy) začali člověka představovat jako dokonale racionální optimalizující stroj. Zároveň také začali ignorovat možnost lidského oportunismu -- nahradili ji představou lidí, kteří vždy "hrají fair". Důsledkem představy o neomezené racionalitě (a vlastně vševědoucnosti) lidí byla představa o zanedbatelnosti transakčních nákladů. Pokud ekonomie začala považovat člověka za dokonale racionální fairovou bytost a hospodářství za hladce fungující stroj bez jakéhokoli tření (transakčních nákladů), zmizela potřeba zkoumat vliv práva a organizačních struktur na ekonomickou výkonnost.

Nepochybně existuje široká škála problémů, které lze korektně vyřešit za výše uvedených (nerealistických) modelových předpokladů. Např. pro ekonomickou analýzu vlivu zvýšení minimální mzdové sazby či zvýšení daní ze mzdy na míru nezaměstnanosti není potřeba uvažovat kognitivní limity lidské mysli. Stejně
tak není potřeba uvažovat vliv transakčních nákladů či organizační struktury při analýze vlivu zvýšení podpor v nezaměstnanosti na ekonomický růst. Na druhou stranu však existuje i celá řada problémů, které není moderní ekonomická teorie hlavního proudu kvůli svým předpokladům schopna korektně
vyřešit. Přitom se nejedná jen o marginální problémy, nýbrž často i o otázky fundamentálně důležité a o tíživé problémy praktické povahy. Patří sem například následující otázky:

• Proč existuje soukromé vlastnictví? Je důležité? Proč u některých statků nevzniklo? Kdy má smysl je vytvořit?
• Jaký je ekonomický smysl firem? Proč se liší vlastnické i organizační formy firem? Jaká ekonomická logika je určuje? Jak velká má být firma? Jaká aktiva má firma vlastnit a jaká najímat? Jaká má být organizační struktura té které firmy?
• Proč se máme domnívat, že manažeři firem jednají v zájmu vlastníků? Co musíme udělat, aby tak jednali?
• Proč se reálné trhy odlišují od neoklasické představy o trzích? Mohou mít bariéry vstupu na trh a různé "nestandardní obchodní praktiky" svoje ekonomické opodstatnění?
• Jak fungují úřady? Jak se liší management firem a úřadu? Jak se liší možnost diskrece manažerů firem a státních úředníků?
• Jaké je ekonomické opodstatnění státu?
• Proč jsou některé země bohaté a jiné chudé? Proč některé rychle rostou a jiné ne? Co musíme udělat, abychom mohli odstranit celosvětovou chudobu?
• Jak právo a  pravidla chování ovlivňují ekonomickou výkonnost a růst? Jak se tato pravidla vyvíjejí v čase? Co můžeme udělat proto, aby se vyvíjela "správně"?

Jednoduchý model neoklasické ekonomie není schopen poskytnout na tyto a podobné otázky rozumné odpovědi. Např. neoklasické růstové modely nejsou přes veškeré důmyslné využití matematiky a výpočetní síly počítačů schopné vysvětlit, proč některé země stále bohatnou, zatímco obyvatelé jiných zemí
zůstávají v tragické bídě.  Ekonomický růst totiž nelze vysvětlit pouhým poukazem na akumulaci kapitálu a technologický pokrok. Správná otázka zní: Proč některé země akumulují kapitál a jiné ne? Proč některé země vytváření nové technologie a jiné ne? Proč některé země jsou schopné přebírat cizí kapitál a technologie a jiné ne? Proč jsou lidé v některých zemích podnikaví a pracovití a jinde ne (přestože nelze nalézt žádné významné biologické odchylky mezi národy a rasami)? Vysvětlení zřejmě spočívá v kultuře, zvyklostech, zákonech a pravidlech chování vůbec -- tedy právě v té části společenského uspořádání, které neoklasická ekonomie vypustila ze svých modelů.

Důsledkem nedostatečné (a často i mylné) ekonomické analýzy je pak nesprávná hospodářská politika. Např. velká část rozhodnutí antimonopolních úřadů odráží naprosté nepochopení fungování reálných trhů a podnikatelského chování. Důvodem mylných rozhodnutí těchto úřadů je ignorování existence transakčních nákladů -- úřady pak chápou nestandardní organizační strukturu firem a trhů, která vznikla proto, aby snižovala transakční náklady, jako snahu o monopolizaci trhu. Úřady pak obvykle reagují zásahem do tržního prostředí, např. snahou omezit firmu, která se domněle chová monopolisticky. Mnoho úspěšných firem tak bylo antimonopolními úřady zničeno v důsledku nedostatečné ekonomické teorie -- jejich místo na trhu pak zaujaly firmy, které nebyly schopné uspokojit své zákazníky stejně dobře a tedy uspět v otevřené konkurenci.

Další rozvoj ekonomické teorie tedy vyžaduje rozšíření standardních neoklasických předpokladů o další předpoklady a zkoumané problémy o další problémy. Hranice mezi ekonomií a ostatními společenskými vědami tak postupně eroduje. Vznikají mezní ekonomické proudy -- ekonomie zasahuje to teorie práva, historiografie, sociologie, managementu apod.

V tomto kurzu budete mít příležitost seznámit se s jedním z moderních proudů ekonomické analýzy, který se snaží znovu integrovat realistické behaviorální předpoklady do neoklasické ekonomie. Tímto proudem je Nová institucionální ekonomie. Význam a přínos Nové institucionální ekonomie ilustruje i fakt, že několik ekonomů z tohoto proudu bylo v minulosti oceněno Nobelovou cenou za ekonomii: H. A. Simon (1978), R. H. Coase (1991), D. C. North (1993). Do jisté míry sem patří i F. A. Hayek (1974), G. J. Stigler (1982) a G. S. Becker (1992).

Bližší seznámení s přínosem tohoto přístupu by vám mělo umožnit nejen lépe chápat problémy teoretické ekonomie (např. proč vlastně existují firmy, proč existují státy či jak zákony ovlivňují ekonomický růst), nýbrž také mnoho praktických problémů: Jak sepsat manažerskou smlouvu? Má si náš podnik zajišťovat servis počítačů sám, nebo je v tomto případě lepší outsourcing? Je pro naši firmu lepší, aby měla právní formu společnosti s ručením omezeným, nebo akciové společnosti? K čemu vede vládní politika hospodářské soutěže? Měl by se stát snažit podporovat ekonomický růst investičními pobídkami, nebo spíše odstraněním regulace trhu práce a obchodních bariér? Věřím, že tento kurz vám vloží do rukou mocné analytické nástroje, které vám umožní lépe chápat fungování reálného světa a zároveň lépe dosahovat vašich pracovních cílů. (A mimochodem, bude číst texty ekonomů oceněných Nobelovou cenou.)
 

Kontakt

• Michal Kvasnička, kancelář 511, 5. patro, Katedra ekonomie
• mail: michal.kvasnicka@econ.muni.cz
• konzultační hodiny: po domluvě na přednášce nebo mailem (platí pouze v semestru)

Literatura

Kurz je postaven na velkém množství literatury. Pokud chcete studovat z originální literatury, najdete odkazy ke každému tématu níže v osnově.

Jako velmi užitečné se mi jeví dvě učebnice, které pokrývají velkou část kurzu:

• Eggertsson, T.: Economic behavior and institutions. Cambridge University Press, 1990.
• Voigt, S.: Institucionální ekonomie, Liberální institut, 2008.

V osnově níže najdete odkazy na moje lecture notes a novější slides k přednáškám. Pro hrubou orientaci v kurzu by měly stačit.

Najdete tam také další povinnou a rozšiřující literaturu a odkaz na interaktivní cvičebnici.

Průběh výuky

Výuka bude probíhat formou přednáško-seminářů. Já vždy shrnu důležité věci, které jinak najdete v mých lecture notes a slides (oboje je ve
studijních materiálech v ISu) a pak se budeme bavit o vybraných článcích a mp3.

Účast na přednáško-seminářích je dobrovolná; forma zkoušky by vás však měla motivovat tam chodit.

Ostrá výuka začíná hned na první přednášce!

Zkouška

• podmínky zkoušky
• příklad písemky (všechny volné otázky budou vzaty z readingů, o kterých se budeme bavit na přednáško-seminářích)

Shrnutí tématu

Cílem tohoto tématu je seznámit se s Novou institucionální ekonomií, cílem jejího zkoumání, její metodou, předpoklady a základními pojmy. Tento úvod tvoří nutnou podmínku pro další studium.

Nová institucionální ekonomie je ekonomická škola (nebo spíše větší množství volně příbuzných ekonomických směrů), která zkoumá vliv institucí na hospodářství a hospodářství na instituce. Tento cíl ji spojuje se starým Americkým institucionalismem. Na rozdíl od něho však Nová institucionální ekonomie neodmítá neoklasickou mikroekonomii, ale spíše ji doplňuje o další faktory (omezenou racionalitu, oportunismus, transakční náklady apod.). Ekonomickými prostředky se snaží vysvětlit také problémy, které byly dříve považovány za doménu ostatních společenských věd. Představitelé tohoto proudu zatím získali několik Nobelových cen (Simon, 1978, Coase, 1991, North, 1993).

Nová institucionální ekonomie se od neoklasické ekonomie odlišuje především svými předpoklady: předpokládá, že racionalita ekonomických subjektů je omezená, tyto subjekty jsou oportunistické, aktiva specifická, ve světě existuje nejistota (nikoli jen statisticky vyjádřitelné riziko) a transakční náklady jsou kladné a nezanedbatelně velké.

Ve světě omezené racionality a kladných transakčních nákladů hrají instituce a organizační struktury významnou roli -- snižují transakční náklady a směřují jednání ekonomických subjektů určitým směrem. Dvě společnosti vybavené stejnou technologií a zdroji dosáhnou různých hospodářských výsledků, pokud se jejich instituce liší. Je to institucionální uspořádání společnosti, co v poslední instanci rozhoduje o prosperitě společnosti.

Pokyny ke studiu

První přednáška odpovídá 1. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Originální literatura:

• Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení, C. H. Beck, 1999, kapitola Institucionalismus a nová institucionální ekonomie.
• Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitoly 3 a 4.
• Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 1.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 1.
• North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 1--3.
• Simon, H. A.: "Bounded Rationality" in The New Palgrave, A Dictionary of Economics, Eatwell a spol. (ed.), MacMillan Press, 1987, str. 266--267.
• Encyclopedia of Law and Economics, hesla 0740 a 0730.

Rozšiřující literatura a poslech:

• Baumol: "Entrepreneurship: Productive, Unproductive, and Destructive", Journal of Business Venturing, 1990.
• Boudreaux: "Law and Legislation", EconTalk, mp3. Hayekův pohled na právo, zákonodárství, jejich význam a vztah.
• Buchholz, T. G.: Živé myšlenky mrtvých ekonomů, Victoria Publishing, kapitola 8.

Otázky k zamyšlení

• Jak se liší neoklasické a neoinstitucionální behaviorální předpoklady?
• Jaké důsledky má omezená racionalita? Jak souvisí omezená racionalita, nejistota, oportunismus a transakční náklady?
• Jak souvisejí instituce, organizační struktura a transakční náklady? Byly by instituce stejně významné i v případě neomezené neoklasické racionality?
• Jak instituce a organizační struktury snižuje nejistotu? Proč tak zároveň snižují transakční náklady? Najděte příklady ze skutečného světa.
• Jakým způsobem instituce "směřují" lidské jednání určitým směrem?
• Snižují všechny instituce transakční náklady stejně účinně? Směřují všechny lidské jednání stejně efektivním směrem? Najděte příklady ze skutečného světa.

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Transakce je základní jednotkou ekonomické analýzy. Vzniká, když je zboží nebo služba předávána mezi technologicky oddělitelnými stupni. Jednot stádium končí, druhé začíná.

Transakční náklady jsou náklady na provádění transakcí, tj. náklady na zdroje, které jsou využity k tvorbě, udržování, užití a změně institucí a organizací. Transakční náklady lze rozdělit na tržní, vnitroorganizační a politické. Tržní transakční náklady jsou náklady na použití trhu. Vnitroorganizační (vnitrofiremní, manažerské) jsou náklady na založení, udržování a provoz organizace, např. firmy. Politické transakční náklady jsou náklady na vytváření, udržování a změny "politického uspořádání", např.formálních institucí.

Transakční náklady tvoří velkou a stále rostoucí část celkových nákladů ekonomiky, podle některých odhadů až přes polovinu HDP. Rostoucí dělba práce na jednu stranu zvyšuje produktivitu výrobních faktorů ve výrobě, na druhou však zvyšuje potřebu koordinace, a tedy i objem transakcí, a tudíž itransakční náklady.

Velká část institucí a organizací vzniká proto, aby snižovala transakční náklady. Snížení transakčních nákladů v jedné oblasti však často zvyšuje jiné transakční náklady, tj. jednotlivé typy transakčních nákladů jsou obvykle vzájemně substituty. Lidé volí takovou kombinaci různých transakčních nákladů, která minimalizuje celkovou výši nákladů (výrobních, dopravních, transakčních atd.).

Pokyny ke studiu

Přednáška odpovídá 3. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Coase, R. (1960): "The Problem of Social Cost", Journal of Law and Economics.

Originální literatura:

• Coase, R. (1960): "The Problem of Social Cost", Journal of Law and Economics.
• Mlčoch,L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola4.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 2.
• Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 1.
• North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 4 a 8.
• Kohn, M.: Financial Institutions and Markets, Oxford University Press, 2003, kapitoly 1--3.

Rozšiřující literatura a poslech:

• Munger: "The Sharing Economy" (mp3), EconTalk. O současných technologických inovacích, které snižují transakční náklady, a tedy zlepšují alokaci vzácných zdrojů.
• Hazlett: "Looking For Results: Interview with Coase", 1997. Krásný rozhovor s Coasem, který se dotýká velké části jeho životního díla (samozřejmě začíná Coaseho teorémem). Opravdu doporučuji si jej přečíst.
• Coase: "Externalities, the Firm, and the State of Economics" (mp3), EconTalk. Rozhovor s Coasem o jeho životním díle a jeho pohledu na to, jak dělat ekonomický výzkum. Vřele doporučuji.
• Frank: "Coase" (mp3), EconTalk. Rozhovor o Coaseho teorému a jeho aplikacích. Opravdu dost dobré.
• Boudreaux: "Coase" (mp3), EconTalk. Rozhovor o Coaseho přínosu ekonomii.
• Munger: "Subsidies and Externalities" (mp3), Econtalk. O externalitách (mimo jiné o včelách a opylování) a jejich "rešení". Z pohledu Coaseho i Pigoua.

Otázky k zamyšlení

• Jakým způsobem mohou být tržní transakční náklady substitutem manažerských a naopak? Uveďte příklady.
• Jakým způsobem mohou být manažerské transakční náklady substitutem politických transakčních nákladů a naopak? Uveďte příklady.
• Najděte příklady, kdy může zvýšení politických transakčních nákladů snížit a kdy zvýšit manažerské či tržní transakční náklady.
• Uvažuje neoklasická ekonomie transakční náklady?
• Jaké jsou důsledky existence transakčních nákladů?

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Vlastnická práva definují normy chování vůči věcem, které musejí ne-vlastníci dodržovat, nebo nést následky. Je to systém regulace mezilidských vztahů, který určuje způsob získávání a užívání statků. V případě vzácných statků jsou vlastnická práva nutná k tomu, aby se zajistilo mírové soužití.

Pokud neexistují vlastnická práva k vzácným statkům, vzniká konflikt a často také neefektivnost. Typickým případem je tzv. "tragédie obecní pastviny"-- příklad neomezeného uviží vzácného zdroje, které vede k jeho naužívání, tj. neefektivního užívání. Jiným příkladem je špatná vymahatelnost vlastnických práv v některých zemích, která vede k chudobě. Vlastnické právo také funguje jako systém monitorování efektivnosti jednání -- poslední monitor by měl být majitelem.

V případě existence nezanedbatelných transakčních nákladů nemusí dojít ke každé oboustranně prospěšné směně vlastnických práv, viz Coasův teorém. Lze chápat dvěma způsoby: buď směna v takovém případě nevede nutně k Pareto-optimálnímu stavu, nebo je nutné předefinovat Paretovskou optimalitu.

Pokyny ke studiu

Přednáška odpovídá 4. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Hardin (1986): "The Tragedy of the Commons", Science, 13th December.
• Meiners, R. E.--Yandle, B.: Jak common law chrání životní prostředí. Liberální institut, 2000.
• de Soto: "The Poor Have the Right to Buy and Sell" (mp3 nebo jako video), RSA. Mnohem širší pohled na význam vlastnických práv -- chudí lidé, kteří nemají přístup k právnímu systému, včetně formálního vlastnictví.
• Posner: "Do patent and copyright law restrict competition and creativity excessively?", 2012.
• Heller: "Gridlock and Tragedy of Anticommons" (mp3), EconTalk -- minimálně prvních cca 30 minut
• de Soto: "The other path" -- fotografická příloha. Jak se slumy mění na pěkné čtvrti, když lidé získávají vlastnická práva k pozemkům.

Originální literatura:

• Yandle (2007): "Tragedy of the Commons and the Implications for Environmental Regulation", EconTalk.org podcast.
• Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 5.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 2 a 4.
• Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitoly 3 a 4.

Rozšiřující literatura a poslech o vlastnickém právu a přístupu jednotlivců k právu obecně.

• de Soto: The Invisible Wall, PlanetMoney, mp3.
• de Soto: "The Other Path", Basic Books (2002), na Amazonu.
• Tim Harford: "Barbed Wire", 50 Things That Made Modern Economy (mp3, BBC, 26. června 2017). Jak vynález ostnatého drátu umožnil vlastnictví půdy v USA.

Rozšiřující literatura a poslech o životním prostředí a tragédii obecního vlastnictví:

• Anderson: "The Environment and Property Rights" (mp3), EconTalk (18. 8. 2014). Praktické příklady, jak lze Coaseho řešení externalit použít k ochraně životního prostředí.
• Harford: "Tragedy of the Commons" (mp3).
• Boudreaux: "Wildlife, Property and Poverty in Africa" (mp3), EconTalk. Praktické příklady, jak lze Coaseho řešení externalit použít k ochraně životního prostředí.
• Boudreaux: "Propetery Rights and Incentives in Africa" (mp3), EconTalk.
• NPR Planet Money: "Who Owns The Air" (mp3). Co se děje, pokud k nějakému statku (v tomto případě "vzduchu" mezi 80 a 500 stopami nad zemí) neexistují vlastnická práva.

Rozšiřující literatura k patentům ke smartphonům:

• BBC: Phone Patents: An Absurd Battle, 2012. K výrobě smartphonu je potřeba zhruba 250,000 patentů. Jak se s tím firmy vypořádávají. K jakým sporům to vede. Jak to řeší trh.
• Wikipedia: Smartphone Patent Wars. (Nekompletní) přehled nejdůležitějších patentových sporů ve výrobě smartphonů. Nečtěte -- jen si prohlédněte ten počet.
  

Další rozšiřující literatura a poslech o duševním vlastnictví:

• BBC More Or Less: "Antibiotics and the problem of the broken market" (mp3, 26. 2. 2016). Jak patenty nevytváří správnou motivaci při vývoji a nasazení antibiotik.
• iDnes: "Patentové poplatky tvoří až 30 procent z ceny nového smartphonu" (9. 6. 2014).
• NPR Planet Money: "The Case Against Patents" (9. 7. 2014). Tesla, výrobce elektrických aut, se nedávno zřekla všech svých patentů. Proč to může být dobré pro technologický pokrok i samotnou firmu Tesla.
• Epstein: "Property Rights and Drug Patents" (mp3), EconTalk.
• PlanetMoney: "Wild West Of The Internet" (mp3), PlanetMoney. Když byly na internetu povoleny nová jména hlavních domén, vznikla registrační horečka -- vykolíkovávala se nová vlastnická práva podobná právům k pozemkům na nově osídleném Divokém západě.
• Romer: "Growth" (mp3), EconTalk.
• Boldrin:  "Intellectual Property" (mp3), EconTalk.
• Helprin: "Copyright" (mp3), EconTalk, stačí první půlka.
• NPR Planet Money: "How To Fix The Patent Mess" (mp3), 23. 10. 2012.
• NPR Planet Money: "Hold The Music, Just The Lyrics Please" (mp3), 7. 5. 2014. Kde jsou hranice "fair use": mají servery, které vystavují texty písní, výklady a komentáře k nim, platit jejich autorům?
• NPR Planet Money: "When Patents Hit the Podcast" (mp3), 31. 5. 2013; update (mp3), 6. 11. 2013. O patentovém trolovi, který tvrdí, že má patentovanou mylšenku podcastu a playlistu a snaží se za to od firem i jednotlivců získat peníze. Update je o snaze eliminovat stupidní patenty a žalovat spotřebitele.
• Blakely: "Fashion and Intellectual Property", EconTalk (mp3). Stačí první půlka. V módě neexistuje copyright a frčí to. Proč?
• NPR Planet Money: "Why Pink" (mp3). Na konci diskutuje, proč v módě není copyright a proč jeho absence zvyšuje motivaci inovovat.
• iDnes Technet: "První patentový zákon chránil i nudle. V pondělí mu bylo 538 let", 19. března 2012. Historie nejstaršího patentového zákonodárství.
• Šíma, J.: "Intelektuální vlastnictví: Základ tržního řádu, nebo rafinovaná státní regulace?" in Terra Libera, 2/2001.

Otázky k zamyšlení

• Bylo nutné při obnově kapitalismu v ČR po roce 1989 opravdu nutné zavádět sourkomé vlastnictví? Proč?
• Je vynucování soukromého vlastnictví důležité pro fungování hospodářství? Proč?
• Jak se liší chování firmy vlastněné akcionáři a firmy "vlastněné" zaměstnanci?
• Čtěte doporučenou literaturu Šíma (2001). Má pan Šíma pravdu?
• Čtěte doporučenou literaturu Meiners--Yandle (2000). Najděte příklady, kdy by jimi propagovaný systém mohl fungovat, a kdy ne. Jak byste navrhovali řešit tyto situace?
• Vysvětlete podstatu systému ochrany přírody pomocí obchodovatelných emisních kvót. V čem jsou výhody tohoto systému? Jedná se o standardní zavedení vlastnických práv?
• Vysvětlete, jak závisí vhodnost zavedení vlastnického práva na dostupné technologii?
• Jaké problémy vznikají při neexistenci vlastnického práva? Jak se řeší? Je toto řešení stejně dobré, jako řešení pomocí vlastnických práv?

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Neoklasická ekonomie předpokládá existenci firem, ale nevysvětluje, proč firmy vůbec existují. Správná otázka zní asi takto: Pokud trh dokáže efektivně koordinovat lidské aktivity, proč nejsou všechny výrobky vyráběny nezávislými jednotlivci ("OSVČ"), kteří si vzájemně poskytují své služby na tržním principu? Proč lidé vytváří firmy, tj. proč v části hospodářství potlačují tržní mechanismus a nahrazují ho příkazovým? Protože firma je organizována právě jako příkazový systém. Důvodem existence firem jsou náklady na používání trhu -- tržní transakční náklady. Aby byly tyto náklady sníženy, vznikají firmy. Tím však vznikají vnitrofiremní transakční náklady.

Různé struktury firmy vedou k různé kombinaci a velikosti transakčních nákladů. Velikost firmy (horizontální i vertikální) ovlivňuje jednak její výrobní náklady, jednak i transakční. Firma se musí v každém okamžiku rozhodovat nejen o objemu produkce a ceně, ale také o tom, které polotovary si vyrobí sama a které nakoupí na trhu. Organizační a vlastnická struktura firmy i její velikost musí být zvolena tak, aby minimalizovala součet výrobních a transakčních nákladů.

Pokyny ke studiu

Téma zahrnuje dvě přednášky, které odpovídají 5. a 6. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Coase, R. H.: The Nature of the Firm, Economica, 1937.
• Cheung: The Contractual Nature of the Firm, JLE, 1983.
• Munger: Bosses Don't Wear Bunny Slippers: If Markets are So Great, Why Are There Firms? (EconLib)

Originální literatura:

• Coase, R. H.: The Nature of the Firm, Economica, 1937.
• Cheung: The Contractual Nature of the Firm, JLE, 1983.
• Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola7--9.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 5--7.
• Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 8.

Rozšiřující literatura a poslech:

• Adam Davidson: "Hollywood and the Future of Work" (EconTalk, mp3). Jak funguje "hollywoodský model" organizace dělby práce -- a proč v současnosti postupně nahrazuje tradiční firmy. Jeho výhody a nevýhody. (A proč je dobré mít vzdělání a být specializovaný.)
• Varoufakis: "Valve, Spontaneous Order and the European Crisis" (EconTalk, mp3). Za poslech stojí zhruba první polovina, ve které se mluví o naprosto neobvyklé organizační struktuře softwarové firmy Valve (výrobce počítačových her).
• Munger: "On the Nature of the Firm" (EconTalk podcast)
• NPR Planet Money: "Board Games" (Planet Money, mp3). Zajímavý příběh o tom, jak se management firmy může zcela vymknout kontrole vlastníků firmy.
• NPR Planet Money: "Who Had The First Job?" (Planet Money, mp3). Kontrakt, kterému říkáme "zaměstnání" je relativně nová věc. Reportéři se pokusili vystopovat, kdy a kde (velmi zhruba) vznikl. Evoluce kontraktů je důležitá: "zaměstnání" se objevilo historicky nedávno -- a možná brzy skončí.

Otázky k zamyšlení

• Co je příčina existence firem? Proč se liší organizační a vlastnická struktura mezi firmami v různých odvětvích?
• Proč filmy netočí "standardní firmy", ale vznikají na základě volných vztahů mezi producentem a členy filmového štábu?
• Jaké funkce má podnikatel? Kdo je podnikatel v moderní korporaci?
• Je snadné kontrolovat chování podnikatele? K jakým to může vést důsledkům? Jak se takto vzniklé problémy řeší?
• Jaký problém vznikne, když firma, aby získala dlouhodobou zakázku, musí zainvestovat do specifického aktiva, které má nulovou hodnotu, pokud kontrakt skončí? Jak se tyto problémy řeší?
• Kdo by měl platit "školení", kde se pracovník naučí nové dovednosti, které může uplatnit pouze v dané firmě? Pracovník, nebo firma? Proč?
• Kdy je vhodné provádět nějakou činnost ve firmě formou outsourcingu?
• Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých vlastnických struktur? Jak souvisí činnost firmy a vhodná vlastnická struktura?
• Jak souvisí vlastnická struktura firmy s jejím financováním?
• Jak liší chování firmy vlastněné jednou osobou, mnoha akcionáři a zaměstnanci?
• Proč "otcové" privatizace v ČR chtěli firmy privatizovat tak rychle, jak jen to bude možné? Co jsou výhody a nevýhody takového přístupu?
• Jaké problémy mohou vznikat z extrémně diverzifikované vlastnické struktury firmy (jako po kupónové privatizaci vČR)? Jak se tyto problémy řeší?

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Trh je společenské uspořádání, které usnadňuje opakovanou směnu mezi více stranami. Organizace trhu sestává z institucionálních pravidel a lidí organizací, kteří tato pravidla vytváření a užívají při směně statků. Na trhu probíhá více aktivit než jen ustanovování tržní ceny. Cílem těchto aktivit a celé organizace trhu je minimalizovat transakční náklady spojené se směnou.

Neoklasická ekonomie ignoruje transakční náklady-- proto má tendenci považovat veškeré "nestandardní" organizační struktury trhu za omezení konkurence. Omezení konkurence nepochybně existují, jsou však mnohem méně obvyklé, než předpokládá neoklasická ekonomie. V každém jednotlivém případě "nestandardních praktik" je třeba zkoumat jejich cíl a účinek na trh.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 7. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Radford, R. A.: "The Economic Organization of a P.O.W. Camp", Economica, 1945.
• Tesfatsion, L.: "Market Organization with Price-Setting Agents".
• Freakonomics Radio: "Regulate This!" (mp3). Nově vytvářené trhy typu Airbnb, Uber, eBay apod. umožňují mnohem lepší alokaci zdrojů. Vyvolávají však nové otázky a nevoli regulátorů, sledujících staré zákony (a možná zájmy starých odvětví).

Originální literatura:

• Radford, R. A.: "The Economic Organization of a P.O.W. Camp", Economica, 1945.
• Kirzner, I.: Jak fungují trhy, Liberální institut, 1998, kapitola 5.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 7.
• Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 7.

Rozšiřující literatura a poslech (neroztříděné):

• FreakonomicsRadio: "How to Save $1 Billion Without Even Trying" (mp3). Kupují si lékaři značkové léky, nebo generika? Kupují profesionální kuchaři značkovou sůl, nebo "home brand" obchodníka? O vlivu reklamy.
• Munger: "Middlemen" (mp3), EconTalk.
• Armentano, D. T.: Proč odstranit protimonopolní zákonodárství, Liberální institut, 2000, kapitoly 4--6.
• "Experimentální ekonom", Terra Libera, leden--únor 2007.
• Cole: "Market for New Cars" (mp3), Econtalk. Jak vypadá v USA vyjednávání při nákupu nového auta...
• PlanetMoney: "Why Buying a Car Is So Awful" (mp3). ... a proč se tento systém nezmění -- interakce tržních sil a politiky.

Trhy a důvěra

• Tim Harford: "Seller Feedback", 50 Things That Made the Modern Economy (mp3, BBC, 7. srpna 2017). Trhy vyžadují důvěru. Jak ji na webu vytváří hodnocení prodejců (a kde to má meze).

Rozšiřující literatura a poslech o nových formách trhů (sharing economy):

• Munger: "Sharing Economy" (mp3), EconTalk. O nových trzích postavených na sdílení aktiv obecně.
• Koller: "Education, Coursera, and MOOCs" (mp3), EconTalk. Nové trhy se vzděláním.
• Blecharczyk: "Airbnb and the Sharing Economy" (mp3), EconTalk. Nové trhy s ubytováním pro turisty.

Otázky k zamyšlení

• Co vše musí zajišťovat "trh"?
• Jak souvisí organizační struktura trhu s prodávaným typem statku?
• Proč se liší reklama na automobil, na digitální fotoaparát a na Pepsi Colu?
• Jak trh řeší u různých produktů ochranu spotřebitelů před nekvalitními výrobky?
• Je ze zákona povinná dvouletá záruka na všechny trvanlivé statky efektivní? Jaké jiné řešení by se vyvinulo na trhu? Bylo by z hlediska zákazníků horší, nebo lepší?
• Proč ve středověku dostávala města výlučné právo na pořádání trhů? Bylo cílem snížit, nebo zvýšit konkurenci? Kdo měl prospěch -- prodejci či kupující?
• Jak lze vynucovat smlouvy? Je k tomu nutný vždy stát?

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Pokud dochází k oddělení vlastnictví a řízení, vzniká problém agentury: manažeři mohou jednat ve svém vlastním zájmu spíše než v zájmu principála. Tento problém se netýká pouze tržních firem, ale i státních úřadů. V případě státních úřadů je problém ještě výraznější, protože státní úřady nemají jasně definovaný cíl, není možné snadno určit peněžní hodnotu tohoto cíle a příspěvek jednotlivých úředníků k jeho naplnění. Navíc je "vlastnictví" úřadu výrazně diferencováno, takže téměř nikdo nemá motiv monitorovat jeho výkonnost. Zároveň neexistují tržní mechanismy omezující manažerskou diskreci.

Za těchto okolností mohou manažeři státních úřadů usilovat spíše o své vlastní cíle než o naplnění oficiálního poslání úřadu. Typicky se jedná o snahu maximalizovat rozpočet úřadu, maximalizovat prestiž úřadu, zachovat existenci a autonomii úřadu. Proto se úřady obvykle vyhýbají konfliktu se skupinami, které mohou ovlivnit přežití úřadu a sociální status jeho úředníků, i když to může znamenat sociálně nežádoucí chování úřadu.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 7. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, kapitola 2.
• Weber, M.: "Byrokracie" in Škoda, J. (ed.): Autorita, etika a společnost (pohled sociologa do dějin), 1997.
• Parkinson: "Parkinsonův první zákon aneb narůstající pyramida", Mladá fronta, 1984, s. 7--14.

Originální literatura:

• Niskanen, W. A.: "The Peculiar Economics of Bureaucracy" in The American Economic Review, 2/1968, s. 293--305.
• Mises, L.: Byrokracie, Liberální institut, 2002, zbytek textu.
• Weber, M.: "Byrokracie" in Škoda, J. (ed.): Autorita, etika a společnost (pohled sociologa do dějin), 1997.

Otázky k zamyšlení

• Jaké jsou cíle byrokratického úřadu? Jak se cíle jeho manažerů liší od cílů manažerů komerčních firem?
• Jak se liší omezení manažerské diskrece mezi státními úředníky a manažery komerčních firem?
• Komu vycházejí úředníci nejvíce vstříc? Najděte takové skupiny u ednotlivých významných úřadů. Je takové chování vždy společensky žádoucí? Uveďte konkrétní příklady.
• Je žádoucí, aby státní úřad byl nezávislý na vládě? Jaké to má výhody? Jaké nevýhody?
• Je formální nezávislost státního úřadu zárukou jeho skutečné nezávislosti?

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Zisk lze získat dvěma způsoby: produktivními aktivitami (výroba, obchod apod.) nebo přímo neproduktivními ziskovými (DUP) aktivitami. Přímo neproduktivní ziskové aktivity jsou způsoby získávání důchodu pomocí aktivit, které jsou svým přímým působením neproduktivní -- generují důchod, nikoli však statky nebo služby, které uspokojují potřeby lidí nebo se používají k výrobě statků a služeb, které lidské potřeby uspokojují. Příkladem takové aktivity je např. loupež.

Nejznámějšími případy DUP aktivit je monopoly-seeking, kdy se určitá firma snaží získat administrativní monopol, a rent-seeking, kdy firmy bojují o rentu vzniklou udělováním státních licencí.

Mezi DUP aktivity patří i aktivity, které směřují k odstraněním netržních regulací (lobování na zrušení regulací, pašování apod.). Tyto aktivity mohou být nepřímo produktivní, pokud vytvoří lepší podmínky pro produktivní aktivity.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 10. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Fareed Zakaria: Budoucnost svobody, Academia, 2004, kap. 5, aspoň s. 210--224.
• NPR Planet Money: "Jack Abramoff On Lobbying" (mp3). O výnosech z lobování mluví skutečný lobbista, kterého za to zavřeli.
• NPR Planet Money: "What A 16th Century Guild Teaches Us About Competition" (mp3). Dobývání renty středověkými cechy ve středověku nejen zvýšilo ceny, ale také zastavilo technologický pokrok.

Originální literatura:

• Bhagwati, J. N.: "Directly Unproductive, Profit-Seeking (DUP) Activites" in The Journal of Political Economy, 5/1982, s. 988--1002.
• Bhagwati, J. N.: "Directly Unproductive, Profit-Seeking (DUP) Activites" in Eatwell a kol. (eds.): The New Palgrave, A Dictionary of Economics, svazek Q--Z, s. 845--847, 1987.
• Krueger, A. O.: "The Political Economy of the Rent-Seeking Society" in Americal Economic Review, 3/1974, s. 291--303.
• Tullock, G.: "Rent Seeking" in Eatwell a kol. (eds.): The New Palgrave, A Dictionary of Economics}, svazek Q--Z, s. 147--149.

Rozšiřující literatura a poslech:

• NPR Planet Money: "Trade Deal Confidential" (26. 6. 2015, mp3). Proč jsou vyjednávání o smlouvách o mezinárodním obchodu naprosto utajená.
• Teles: "Kludgeocracy" (mp3), EconTalk. Proč pravidla hry stanovená (americkou federální) vládou mají tendenci se nabalovat jedno na druhé, až vznikne podivný nešikovmý propeletec, místo aby se věci řešily pořádně. Mimo jiné vysvětleno vlivem zájmových skupin.
• Munger: "Giving Away Money: Economist's Guide to Political Life" (mp3), EconTalk. Snadný úvod do rent-seekingu v širokém slova smyslu.
• Munger, M.: "Private and Public Rent-Seeking and Chilean_Buses" (mp3), EconTalk.
• NPR Planet Money: "Former Lobbyist Tells All", mp3. Další rozhovor s bývalým lobbistou o tom, jak lobbing působí.
• NPR PlanetMoney: "Inside Washington's Money Machine", mp3. Jak skutečně probíhají v USA senátorské fundraisers -- o vlivu lobbistů.

Otázky k zamyšlení

• Neoklasická mikroekonomie obyvkle předpokládá, že každá zisková aktivita je v principu "společensky prospěšná" -- zisk lze získat pouze uspokojením potřeb spotřebitelů. Jaké podmínky musejí být splněné, aby to byla pravda? Jsou tyto podmínky splněné v reálném světě?
• Které DUP aktivity by mohly existovat i ve světě, ve kterém by stát nezasahoval do hospodářství?
• Uveďte příklady jednotlivých typů DUP aktivit ze skutečného světa.
• Snižují DUP aktivity vždy hrubý domácí produkt? Mohou ho někdy zvýšit? Pokud ano, najděte příklady.

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Každá společnost potřebuje pro své fungování systém pravidel chování -- instituce. Tyto instituce mohou být buď formální (stanovené a vymáhané státem), nebo neformální (nestanovené a nevymáhané státem). Neformální instituce mohou velmi účinně zajišťovat chod společnosti, obzvláště malých kompaktních sociálních skupin. Zdá se však, že ve velké otevřené společnosti nejsou neformální instituce dostatečnou zárukou -- vzniká potřeba formálních institucí, a tedy i státu.

Řešení institucionálního problému vznikem státu však není bezproblémové. Není totiž nijak jednoduše zajištěno, že stát bude stanovovat a vymáhat efektivní instituce. Existuje naopak mnoho důvodů věřit v opak, což dokládá i historická zkušenost. Stát může dokonce (při snaze zajistit prospěch mocných zájmových skupin) stanovit taková pravidla chování, že zablokuje jakýkoli ekonomický růst.

Stát sám je také vystaven tlaku změn. Za určitých okolností pak stát sám může být nestabilní.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 11. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Friedman: "Vynucování soukromého práva, středověký Island a liberalismus", Terra Libera, 2002.
• Stringam: "Soukromé vynucování práva na Amsterodamské burze", PCPE 2005, mp3.
• Bueno de Mesquita: "Political Economy of Power", EconTalk, mp3.

Originální literatura:

• Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 10.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitoly 9 a 10.
• Furubotn, E. G.--Richter, R.: Institutions and Economic Theory, University of Michigan Press, 1998, kapitola 9.
• North, D. C.: Structure and Change in Economic History, W. W. Norton & Company, 1981, kapitola3.

Rozšiřující literatura a poslech:

• Skarbek: "Prison Gangs and the Social Order of the Underworld", EconTalk, mp3. Vynucování ne-státního "práva" v Kalifornských věznicích. Souvislost způsobu vymáhání tohoto "práva" s velikostí a stabilitou populace věznic.
• Tabarrok: "Private Cities", EconTalk, mp3. O tom, jak ve světě (zejména v Asii) vznikají zcela privátně vlastněná a řízená města a o jejich výhodách a nedostatcích a srovnání se státními městy ve stejné oblasti.
• Weingast: "Law", EconTalk, mp3. O vzniku a vymáhání práva, zejména bez účasti státu. Příklady z Atén a zlaté horečky v Kalifornii.
• Bueno de Mesquita: "Democracies and Dictatorships", EconTalk, mp3.
• Charles Calomiris: "The Political Origins of Banking Crises", mp3. Calomiris tvrdí, že za nestabilitu bank v některých zemích může jejich nevhodná regulace -- která byla vytvořena záměrně, aby umožnila politicky schvalovaný transfer zdrojů.
• Ian Morris: "War: what is it good for?", LSE, mp3. Provokativní přednáška o tom, že vedlejším produktem válek je bezpečí. Logika je zhruba takováto: válka nebo hrozba války vede k vytvoření státu, který si pohlídá vnitřní nenásilí. Opravdu zajímavé.
• Axelrod: Evolution of Cooperation, vybrané kapitoly zde, celá v knihovně.
• Bueno de Mesquita: další zajímavé rozhovory, EconTalk, mp3, hlavně "On Iran and Threats to U.S. Security" (mp3).
• Leeson: "Pirates and Invisible Hook", EconTalk, mp3. O vzniku a vymáhání práva bez účasti státu -- mezi piráty.
• Kadečková: "Island v století Sturlungů", Dějiny a současnost, 1996, č. 1.
• Weingast: "Violence, Power and Theory of Nearly Everything", mp3, EconTalk.
• Schwartz, jr.: "Co se stalo v Somálsku", Terra Libera, leden--únor 2007.
• Planet Money: "The Very First Short" (mp3). O prvním short sale na Amsterodamské burze -- vysvětluje částečně, proč bylo rychle postaveno mimo zákon.

Otázky k zamyšlení

• Vysvětlete, proč můžeme věřit, že kultura přenáší z generace na generaci znalosti a způsoby chování, které se v minulosti osvědčily. Pro koho je toto jednání prospěšné? Pro daného jednotlivce, nebo pro společnost jako celek? V jakém slova smyslu? Pokud se osvědčily v minulosti, jsou stejně prospěšné i dnes? Za jakých okolností?
• Potřebuje rodina formální instituce, aby mohla dobře fungovat?
• Jednáte vy osobně spíše podle formálních, nebo neformálních institucí?
• Čtěte Friedmanův článek o Islandu. Líbila by se vám takto organizovaná společnost? Mohla by takto organizovaná společnost fungovat i dnes v ČR? Proč?
• Věříte spíše smluvní, nebo predátorské teorii státu? Proč?
• Uveďte příklady z reálného světa, kdy má vláda tendenci zavádět pravidla chování, která snižují HDP či hospodářský růst. Proč to dělá?
• Kdy vznikají revoluce? Jak by měla být nastavena pravidla pro vývoj institucí, aby revoluce nevznikaly?

Autokorekční test

Shrnutí tématu

Ve světě nenulových transakčních nákladů, omezené racionality a oportunismu hrají instituce (pravidla chování) významnou roli -- spoluurčují průběh politických a ekonomických procesů, a tak ovlivňují prosperitu jedinců i celých národů. Je proto zajímavé zjistit, odkud se instituce berou a jak se vyvíjejí.

Lidé mají přirozenou tendenci předpokládat, že instituce buď existují věčně a jsou společnosti dány zvenčí, nebo že si je naopak aktuální vláda stanovuje libovolně podle svých vlastních cílů. Tyto dva naivní extrémní názory však zjevně neodpovídají skutečnosti: Tak jako instituce ovlivňují chod hospodářství, tak také hospodářství ovlivňuje vývoj institucí. Jako první zkoumal tuto vzájemnou závislost hospodářství a pravidel chování Karel Marx. Jeho teorie však není uspokojivá, protože pracuje s příliš širokými zájmovými skupinami (třídami) -- tyto skupiny jednak nemají stejné zájmy (neexistuje obecný zájem pracujících ani obecný zájem podnikatelů, nýbrž jednotliví podnikatelé si navzájem konkurují, takže jejich zájmy jsou často antagonistické -- totéž platí i pro pracující), jednak jsou příliš široké na to, aby se mohly rozumně organizovat (transakční náklady na takovou organizaci
jsou prohibitivně vysoké.

Jako mnohem rozumnější se jeví jiné hypotézy: Demsetzova, Alchian--Hayekova a Northova (Hayek a North získali Nobelovu cenu za ekonomii mimo jiné i za svůj přínos v této oblasti).

Demsetzova teorie předpokládá, že lidé sami vytvářejí taková pravidla svého chování, aby zajistili efektivní fungování společnosti. Podle jeho teorie vytvářejí vlastnická práva tam, kde se to ekonomicky vyplácí. Tato teorie vysvětluje celou řadu rysů spontánně vzniklých pravidel, selhává ovšem v případě existence silných nátlakových skupin a vlády, protože ty mohou vytvářet taková pravidla, která čistě přerozdělují bohatství, a to i na úkor efektivnosti těchto pravidel.

Alchian--Hayekova teorie také předpokládá, že pravidla chování vznikají spontánně, proces jejich vzniku je však jiný: Lidé či organizace se z libovolných důvodů chovají určitým způsobem. Pokud tento způsob dobře odpovídá současným podmínkám, je statisticky větší šance, že jak tito jednotlivci, tak společnost ve které žijí bude prosperovat, takže časem vytlačí jednotlivce a společnosti, kteří mají "horší" schéma chování. Úspěšné chování se tak institucionalizuje "přirozeným výběrem". Základním předpokladem tohoto modelu je volná konkurence mezi jednotlivci a společnostmi. Pokud není tento předpoklad splněn, nemusí k systematickému zefektivňování pravidel a jejich průběžnému přizpůsobování měnícím se podmínkám docházet.

North si všímá právě situací, kdy se instituce zjevně nevyvíjejí efektivně a snaží se vysvětlit příčiny tohoto jevu. Vychází z předpokladu, že změnu institucí působí kromě dvou výše zmíněných faktorů ještě třetí faktor -- podnikatelské vyhledávání zisku ze změny pravidel (jedná se o DUP aktivitu). Ve světě omezené racionality a vysokých transakčních nákladů je možné, že se prosazují a přežívají i neefektivní instituce. Institucionální změna nemusí být efektivní -- budoucí vývoj může být výrazně ovlivněn minulými rozhodnutími (path-dependence), takže se instituce v různých zemích mohou vyvíjet naprosto odlišně. Ani konkurence mezi více a méně efektivními institucemi nemusí vést k efektivní změně.

Pokyny ke studiu

Téma odpovídá 12. kapitole lecture notes. Slides k přednášce jsou zde ve třech podobách: slides, print a handouts.

Literatura a poslech k diskuzi:

• Alchian: "Uncertainty, Evolution, and Economic Theory", JPE 1950, přetištěno v Alchian, A. A.: Economic Forces at Work, LibertyPress, 1977, s. 15--35.
• Demsetz: "Toward a Theory of Property Rights", AER 1967.
• NPR Planet Money: "The Secret Document That Transformed China" (mp3); přibližný přepis v pdf.
• Acemoglu: "Why Nations Fail", EconTalk, mp3. O roli insitucí pro ekonomický růst a o tom, jaké vlivy působí na vývoj institucí v čase a proč vznikají a přežívají i neefektivní instituce.

Originální literatura:

• Mlčoch, L.: Institucionální ekonomie, Karolinum, 1996, kapitola 11.
• Eggertson, T.: Economic Behavior and Institutions, Cambridge University Press, 1990, kapitola 8.
• Alchian: "Uncertainty, Evolution, and Economic Theory", JPE 1950
• Demsetz: "Toward a Theory of Property Rights", AER 1967
• North, D. C.: Institutions, Institutional Change and Economic Performance, Cambrige University Press, 1990, kapitoly 9--14.
• Hayek, F. A.: Osudná domýšlivost: Omyly socialismu, Sociologické nakladatelství, 1995, především kapitoly 1--3.

Rozšiřující literatura a poslech:

• Robinson: "Why nations fail" (LSE public lecture: mp3 + slides). Jak a proč interakce ekonomických a politických sil vede některé země k úspěšnému růstu a jiné ke stagnaci. Geniální přednáška podle slavné knihy.
• Robinson: "Why Nations Fail" (RSA public lecture, mp3). Další rozhovor o tomtéž.
• Munger: "Sports, Norms, Rules, and the Code" (EconTalk, mp3). Jak a proč se vyvíjí formální a neformální pravidla ve sportu: baseballu, (americkém) fotbalu a hokeji. Skvělý příklad toho, jak to funguje.
• Hayek (1995): Osudná domýšlivost: Omyly socialismu, hlavně kap. Slon. zbytek
• North (1990): Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge University Press. zbytek
• Johnson (1999): Nepřátelé společnosti. Rozmluvy.
• Bouckaert: "Hayek in China" (mp3), PCPE 2007
• Hayek, F. A.: Cesta k nevolnictví, Občanský institut, 1991 (vyšlo i v jiném překladu pod názvem Cesta do otroctví).

Jakmile projdete povinnou a doporučenou literaturu, pokuste se zodpovědět Otákzy k zamyšlení. Své znalosti si můžete vyzkoušet v Autokorekčním testu.

Otázky k zamyšlení

• Jaká je role vlády při stanování pravidel? Jaká pravidla stanovuje vláda? Mohou se tato pravidla systematicky lišit od toho, co si přejí občané? Za jakých okolností?
• Co jsou to efektivní instituce? Jsou prospěšné pro každého člena společnosti? Pokud ano, v jakém smyslu?
• Proč se v Evropě vyvinul jiný systém institucí než v Africe nebo na Blízkém východě?
• Dochází ke slaďování institucí mezi rozvinutými a zaostalými zeměmi? Kde ano? Kde ne? Proč?
• Vyvíjely se podle vašeho názoru normy chování v posledních sto letech v ČR směrem k efektivnějšímu chování, nebo ne? Kdy ano a kdy ne? Argumentujte.

Autokorekční test