Management a rozsah jeho
odpovědnosti v pracovněprávní
oblasti
Mgr. Simona Eichlerová
duben 2019
Struktura přednášky
1) Širší souvislosti odpovědnosti managementu
2) Odpovědnost dle teorie práva
3) Odpovědnost v zákoníku práce
4) Výběr z judikatury
2
Role institucí a firem
– jako zaměstnavatel
– jako veřejný zadavatel
– jako správce rozpočtu (odvody za porušení rozpočtové
kázně)
– jako příjemce či poskytovatel dotace
➢Různé formy odpovědnosti – škoda na hodnotách
uvnitř firmy x škoda vůči třetím osobám – přenos na
konkrétního Zce – tzv. regres (např. z.č. 82/1998 Sb., o
odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci)
3
Role managementu (MNG)
– jako zaměstnanec – ZC (zákoník práce, z. o státní
službě…)
– vůči podřízeným ZCům jako vedoucí ZC (zájem ZLe)
– jako statutární orgán (občanský zákoník, z. o
obchodních korporacích…)
– jako správce cizího majetku
➢ odpovědnost v různých formách
4
Management a odpovědnost
- Různé role MNG → odpovědnost dle zákoníku
práce, z. o státní službě, občanského zákoníku
(např. i bezdůvodné obohacení), trestního
zákona (stát jako aktivní ochránce některých
hodnot, zájmů)
- Právnická osoba jako zaměstnavatel či smluvní
partner MNG → přenos vnějších nepříznivých
následků z PO na MNG (veřejná správa –
povinnost x soukromá sféra - možnost)
5
Odpovědnost dle teorie práva
➢Odpovědnost jako nutnost nést následky za
jednání nebo opominutí.
➢Primární porušení povinnosti následuje
sekundární (sankční) povinnost.
– Subjektivní odp.– znaky: objekt, subjekt, objektivní
stránka (protiprávní jednání, škodlivý následek,
příčinná souvislost), subjektivní stránka (zavinění); tzv.
odp. za zavinění – možnost exkulpace
– Objektivní odp.
– znaky: objekt, subjekt, objektivní stránka
(protiprávní stav); odp. za výsledek – možnost liberace
6
Prvky odpovědnosti
Objekt: právem chráněný zájem (život, zdraví majetek…)
Subjekt: kdo ohrozil nebo porušil zájem chráněný právem a
má deliktní způsobilost
Objektivní stránka: protiprávní jednání (volní lidské jednání –
psychické a fyzické současně), škodlivý následek (porucha
nebo ohrožení právem chráněného zájmu x nelze ztotožňovat
s újmou – nemajetková újma a majetková škoda), příčinná
souvislost tzv. kauzální nexus – bez příčiny by nenastal
následek
Subjektivní stránka: zavinění jako vnitřní vztah subjektu k
protiprávnímu jednání a následku, složka intelektuální a volní
v kombinacích: úmysl přímý a nepřímý, nedbalost vědomá a
nevědomá * soukromé P – předpokládá se x trestní P –
presumpce nevinny
7
Pracovní právo a odpovědnost
• Důraz na prevenci:
– ZL: zdrav. nezávadné prac. podmínky § 102/1 ZP, ochranné prac.
prostředky § 104 ZP, odstranit zjištěné závady §102/3 ZP
– ZC: předcházet škodám na zdraví a majetku § 249/1 ZP, dodržovat
bezp. předpisy §103/2 ZP, používat ochr.prac. prostředky § 106/4 d) ZP,
hrozící škoda – upozornit + zakročit § 249 ZP
• Jednotný odpovědnostní systém:
– Odp. za porušení povinnosti vyplývající z pr. předpisu vztahujícího se k
vykonávané práci (právo ZL postihnout ZC a povinnost ZC toto strpět –
výpověď, okamžité zrušení prac.poměru)
– Odp. za škodu ( právo poškozeného požadovat náhradu vzniklé škody a
povinnost ZC toto strpět)
• ZC – subjektivní odp. x ZL objektivní odp.
8
Náhrada škody v zákoníku práce
• Kogentní ustanovení
• Škoda
– Zmenšení majetku nebo vynaložení nákladů, které
by jinak nevznikly
– Tzv. jiná škoda (ušlý zisk)
• Plnění pracovních úkolů § 273
• Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů §
274
9
Odpovědnost zaměstnance za škodu
vůči ZLi
• Druhy:
– Obecná odp. (kumulovaně: škoda, porušení povinnosti ZP i jiné
zákony), příčinná souvislost, zavinění – odp. více Zců dle míry
zavinění) § 250 ZP
– Speciální odp.:
• Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody (prevence) §
251 ZP – 3 nás. prům.výdělku, není škůdce
• Odpovědnost za schodek (hodnoty k vyúčtování) – presumpce
zavinění § 252 a n. ZP, od 18 let
• Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí – presumpce zavinění §255 a n.
ZP
• Náhrada: (nelze-li restitutio in integrum)
– nedbalost - 4,5 nás. prům.výdělku
– opilost – celá škoda,
– úmysl - škoda + ušlý zisk
10
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
vůči ZCi
• Druhy:
– Obecná odp. (škoda, porušení povinnosti, příčinná
souvislost) § 265/1 ZP (porušení nebo rozpor s
dobrými mravy) § 265/2 ZP (škoda způsobená
jinými zaměstnanci)
– Speciální odp.:
• Odpovědnost při odvracení škody § 266 ZP
• Odpovědnost na odložených věcech § 267 ZP
• Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a
nemocech z povolání § 269 a n. ZP
11
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu
vůči ZCi – prac. úraz a nemoc
• Zproštění odpovědnosti § 270 (zcela nebo zčásti)
• Porušení předpisů či pokynů BOZP
• Opilost
• Lehkomyslnost
• Druhy náhrad § 271a a násl.
• Za ztrátu na výdělku po dobu prac. neschopnosti
• Za ztrátu na výdělku po skončení prac. neschopnosti
• Za bolest a ztížení společenského uplatnění
• Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
• Přiměřené náklady spojené s pohřbem
• Náklady na výživu pozůstalých
• Jednorázové odškodnění pozůstalých
• Věcná škoda
12
Porušení pracovní kázně mimo
stanovenou pracovní dobu
NS 21 Cdo 59/2005
• Jednání zaměstnance ke škodě na majetku
zaměstnavatele může představovat porušení
povinnosti stanovené ustanovením § 73 odst.
1 písm. d) zák. práce (dřívějšího ZP - z.č.
65/1965 Sb.)i v případě, že se tohoto jednání
zaměstnanec dopustil mimo stanovenou
pracovní dobu.
13
Porušení pracovní kázně - pojem
NS 21 Cdo 212/2006
• Porušením pracovní kázně se rozumí zaviněné
porušení pracovních povinností, které jsou zaměstnanci
stanoveny právními předpisy, pracovním řádem, pracovní
smlouvou nebo pokynem přímo nadřízeného vedoucího
zaměstnance. Jednotícím kritériem pro všechny druhy
těchto povinností je, že vyplývají z pracovního poměru
nebo jiného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli;
závadné chování zaměstnance, jímž nebyly porušeny
povinnosti z pracovněprávního vztahu, nemůže být
posouzeno jako porušení pracovní kázně.
14
Přesah pracovněprávní odpovědnosti do
jiných oblastí
NS 5 Tdo 756/2016 – porušení povinnosti
při správě cizího majetku z nedbalosti
• Jestliže obviněný, jako ředitel pobočky banky,
nedostál svým zákonným povinnostem (stanovených mu
zákoníkem práce) týkajících se správy cizího majetku, ani
nedodržoval pečlivě nastavené zásady vnitřního
kontrolního systému banky takovým způsobem, který
umožnil zaměstnankyni banky opakovaně zpronevěřit
pokladní hotovost a v důsledku tohoto jeho jednání
(nečinnosti) došlo ke způsobení škodlivého následku ve
velkém rozsahu, lze uzavřít, že se u něho jednalo
minimálně o nevědomou hrubou nedbalost ve smyslu
ustanovení § 221 tr. zákoníku..
15
Škoda způsobená tím, že se
pohledávka stala nedobytnou
NS 21 Cdo 480/2007
• Způsobil-li zaměstnanec, že se
zaměstnavatelova pohledávka za jeho
dlužníkem stala nedobytnou, není pro účely
řízení o náhradě tím způsobené škody
nezbytné, aby závěr, že pohledávka je
nedobytná, učinil soud v řízení vedeném vůči
zaměstnavatelově dlužníku.
16
Zavinění jako předpoklad odpovědnosti
zaměstnance za škodu
NS 21 Cdo 1059/2003
• Zavinění lze charakterizovat jako psychický vztah jednajícího
ke svému jednání, které je protiprávní, a ke škodě jako následku
takového jednání. Zavinění ve formě úmyslu (úmyslné zavinění) je
dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a
chtěl škodu způsobit (úmysl přímý), nebo tehdy, když jednající
věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, byl s tím
srozuměn (úmysl nepřímý). Zavinění ve formě nedbalosti
(nedbalostní zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že
škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji
nezpůsobí (nedbalost vědomá), nebo tehdy, jestliže jednající
nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k
okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl
(nedbalost nevědomá).
• Viz z.č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ( §15 a §16)
17
Náhrada škody zaměstnancem
NS 21 Cdo 3005/2011
• Soud v občanském soudním řízení vychází ve smyslu
ustanovení § 135 odst. 2, věty druhé, o. s. ř. z platebního
výměru finančního úřadu na odvod za porušení rozpočtové
kázně, vydaného podle ustanovení § 44a zákona č.
218/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), jen tehdy,
posuzuje-li u příjemce platebního výměru (nebo jeho
právního nástupce), zda jednání popsané v rozhodnutí
představuje porušení rozpočtové kázně. Zkoumá-li však v
občanském soudním řízení jako předběžnou nebo meritorní
otázku to, zda došlo k porušení rozpočtové kázně ve vztahu
k zaměstnanci příjemce platebního výměru (jeho právního
nástupce) nebo vůči někomu jinému, je soud oprávněn a
povinen všechny rozhodné okolnosti posoudit sám.
18
Dohoda o hmotné odpovědnosti
(předpoklad zavinění)
NS 21 Cdo 2536/2013
• Vyúčtování hodnot, které byly svěřeny zaměstnanci na
základě dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených
zaměstnanci k vyúčtování, může být provedeno nejen tím, že
zaměstnanec předá hodnoty a účetní doklady zaměstnavateli
(jeho jinému zaměstnanci), který „fyzický stav“ hodnot
bezprostředně po jejich předání porovná se stavem účetním, ale i
jiným způsobem stanoveným zaměstnavatelem, který je způsobilý
vést k závěru o tom, zda na hodnotách svěřených zaměstnanci
vznikl schodek. Takovým způsobem vyúčtování svěřených hodnot
může být i jejich uložení zaměstnancem na určité místo, z něhož
zaměstnavatel (jeho jiný zaměstnanec) hodnoty později převezme,
a to za podmínek určených zaměstnavatelem tak, aby byla
zajištěna průkaznost vyúčtování.
19
Vyplacená mzda jako bezdůvodné
obohacení
NS 21 Cdo 496/2014
• Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení
včetně řádného vedení účetnictví společnosti a
předkládá valné hromadě ke schválení řádnou,
mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní
účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu
ztráty v souladu se stanovami společnosti. Obchodním
vedením akciové společnosti ve smyslu ustanovení §
192 odst. 1 věty první obch. zák. je řízení společnosti, tj.
zejména organizování a řízení její podnikatelské
činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských
záměrech.
20
Úraz v průběhu (zahraniční) pracovní cesty
na cestě z ubytování na pracoviště
NS 21 Cdo 4834/2010
• Poškození zdraví, které utrpí zaměstnanec
v průběhu (zahraniční) pracovní cesty v místě
(obci), které je cílem jeho (zahraniční)
pracovní cesty a kde je ubytován, na cestě z
místa ubytování na pracoviště do budovy
určené k plnění pracovních úkolů, nebo
cestou zpět do místa ubytování, nelze
považovat za pracovní úraz.
21
Pracovní úraz § 380/3 ZP
NS 21 Cdo 688/2005
• Je-li v jednom areálu umístěno několik
zaměstnavatelů, je pro posouzení, kdy končí cesta
zaměstnance do zaměstnání ve smyslu ustanovení §
190 odst. 2 zák. práce (dřívější ZP), rozhodující závěr,
od kterého okamžiku po vstupu do areálu začal být
zaměstnanec povinen podrobit se pokynům
zaměstnavatele usměrňujícím jeho jednání, z tohoto
hlediska není významné, zda jde o pokyny udělované
přímo zaměstnavatelem, anebo zprostředkovaně
subjektem, který v rámci areálu zajišťuje ostrahu
společnou pro všechny zaměstnavatele.
22
Podoba pokynu k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci
NS 21 Cdo 2141/2011
• Pokynem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve
smyslu ustanovení § 191 odst. 1 písm. a) a § 191 odst. 2 písm. b)
zák. práce je jakýkoli výslovný pokyn učiněný písemně nebo ústně,
bez ohledu na svoji expresívnost anebo na to, do jaké míry jeho
obsah odpovídá pravidlům společenských konvencí, jestliže je jím
stanoven pro podřízené zaměstnance závazný způsob chování.
Takovýto pokyn nelze chápat jen jako nějaké formalizované
abstraktní poučování o pravidlech chování v situacích, které
teoreticky mohou (ale nemusí) v budoucnu nastat, nýbrž také jako
praktickou reakci, jejímž smyslem je usměrnit jednání podřízených
tak, aby se vyhnuli možnému nebezpečí, které by v průběhu
výkonu práce při jiném způsobu chování mohlo jinak reálně hrozit.
23
Toť vše!
Děkuji za pozornost
24