Chapter 4: Labor Market Equilibrium
Labor economics, MUNI 23. ledna 2020
1. Definujte pojmy přebytek výrobce, přebytek pracovníků a celkový přebytek. Ukažte, že dokonale konkurenční trh maximalizuje přínosy z obchodu.
2. Vysvětlete, jak vypadá konkurenční rovnováha na dvou trzích práce.
3. Jaký dopad na trh práce bude mít uvalení daně z příjmu? Jak se bude lišit situace, kdy daň formálně platí zaměstnanec od situace, kdy daň formálně platí zaměstnavatel? Na čem závisí rozdělení daňového břemene? Definujte pojem ztráta mrtvé váhy v souvislosti se zdaněním. Za jakých okolností bude negativní dopad zdanění relativně malý? Může nastat situace, že uvalení daně z příjmu nevytvoří žádnou ztrátu mrtvé váhy?
4. Vláda bude subvencovat zaměstnavatelům část nákladů spojených se zaměstnáváním pracovníků z nějaké znevýhodněné skupiny. Graficky znázorněte dopady na mzdy a zaměstnanost těchto lidí.
5. Vysvětlete dopad zavedení povinných nemzdových benefitů na trh práce. Předpokládejte, že
(a) náklady na tyto povinné benefity převyšují jejich hodnotu pro pracovníka.
(b) náklady na tyto povinné benefity se přesně rovnají jejich hodnotě pro pracovníka.
Proč se dá předpokládat, že hodnota povinných nemzdových benefitů pro pracovníka bude nižší než náklady firmy na jejich poskytování? Jak se to bude lišit u nemzdových benefitů, které firmy poskytují dobrovolně?
6. Jaký bude krátkodobý dopad imigrace na mzdu a zaměstnanost domorodců, pokud práce imigrantů a domorodců jsou substituty ve výrobě? Jak se tento krátkodobý dopad bude lišit, pokud práce imigrantů a domorodců jsou komplementy ve výrobě? Jaký bude dlouhodobý dopad imigrace na mzdu a zaměstnanost domorodců?
7. Pomocí modelu nabídky a poptávky vysvětlete, proč empirické studie typicky nachází pouze malý dopad imigrace na výdělky domorodců.
CHAPTER 4: LABOR MARKET EQUILIBRIUM 2
8. Definujte a nakreslete přebytek imigrace. Proč tento přebytek vzniká a kdo ho získává?
9. Poptávka po nekvalifikovaných pracovnících v ekonomice je dána rovnicí w = 24 — 0.1E, kde E je počet pracovníků (v miliónech) a zt> je hodinová mzda. V ekonomice je 120 miliónů nekvalifikovaných domorodců, jejichž nabídka práce je dokonale neelastická. Pokud se ekonomika otevře imigrantům, na trh práce vstoupí 20 miliónů nekvalifikovaných imigrantů, jejichž nabídka práce je dokonale neelastická. Jak vypadala tržní rovnováha před přílivem imigrantů? Jak se tato tržní rovnováha změnila v důsledku přílivu imigrantů? Jak velký je přebytek imigrace? Jak velký je přebytek, který se v důsledku imigrace přesunul od domorodých pracovníků k domácím firmám?
10. Předpokládejme, že rozvíjející se africká ekonomika má Cobb-Douglasovu produkční funkci s konstantními výnosy z rozsahu. Dále předpokládejme, že rozvinutá evropská ekonomika investuje velké množství kapitálu (FDI - foreign direct investment) do této rozvíjející se země. Jak to ovlivní produktivitu práce? Jak to v krátkém období ovlivní mzdy? Jaký bude dlouhodobý dopad FDI, co se týče potenciální migrace z této rozvíjející se ekonomiky?
11. Pomocí modelu nabídky a poptávky vysvětlete, jaké ekonomické dopady bude mít přírodní katastrofa (např. hurikán) na trh práce v zasažené oblasti a jaké na trh práce v sousední nezasažené oblasti.
12. Vysvětlete dynamiku pavučinového modelu trhu práce. Z jakých předpokladů vychází?
13. Předpokládejme, že nabídka práce ekonomů se dá zapsat ve tvaru w = 10 + 5E a poptávka po jejich práci zase jako w = 50 — 3E, kde w je mzda a E je zaměstnanost. Vypočítejte rovnovážnou úroveň mzdy a zaměstnanosti. Předpokládejte, že poptávka po práci ekonomů se zvýší na w = 70 — 3E. Dále předpokládejte, že tento trh se popsat pavučinovým modelem. Vypočítejte úroveň mzdy a zaměstnanosti v každém kole přizpůsobovacího procesu na poptávkový šok. Jaká bude nová rovnovážná úroveň mzdy a zaměstnanosti?
14. Popište rozhodování dokonale diskriminujícího monopsonu na trhu práce v krátkém období. Kolik pracovníků monopson najme? Podle čeho se bude rozhodovat? Srovnejte rozhodování dokonale diskriminujícího monopsonu a konkurenční firmy.
15. Popište rozhodování nediskriminujícího monopsonu na trhu práce v krátkém období. Kolik pracovníků monopson najme?
CHAPTER 4: LABOR MARKET EQUILIBRIUM 3
Podle čeho se bude rozhodovat? Srovnejte rozhodování nediskriminujícího monopsonu a konkurenční firmy.
16. Vysvětlete dopady zavedení minimální mzdy u nediskriminujícího monopsonu. Může zavedení minimální mzdy zvýšit zaměstnanost? Pokud by cílem vlády byla maximální ekonomická efektivnost, jak velkou minimální mzdu by měla nastavit?
17. Popište rozhodování firmy na trhu práce v krátkém období, pokud má tato firma monopol na trhu zboží. Kolik pracovníků najme? Podle čeho se bude rozhodovat? Srovnejte její rozhodování s konkurenční firmou.
18. Firma čelí dokonale elastické poptávce po své produkci při ceně 6 dolarů. Firma ovšem také čelí rostoucí nabídce práce ve tvaru
E = 20w — 120, kde E je počet najmutých pracovníků v každé hodině a w je hodinová mzda. Firma díky tomu čelí rostoucí křivce mezních nákladů práce ve tvaru MCg = 6 + 0.1E. Každý pracovník vyrobí 5 jednotek produkce za hodinu. Kolik pracovníků by měla firma najmout každou hodinu, aby maximalizovala zisk? Jakou bude zaměstnancům platit hodinovou mzdu? Jaký bude zisk firmy za jednu hodinu? (E* = 240, w* = 18, n* = 2880)
19. Zuzčina obchůdek má lokální monopol na pálenku. Denní poptávka po pálence je dána rovnicí P = 20 — 0.1Q, kde P je cena pálenky a Q je počet prodaných pálenek za den. Implikuje to, že Zuzčiny mezní příjmy jsou ve tvaru MR = 20 — 0.2Q. Každý pracovník, kterého Zuzka najme dokáže vypálit 20 pálenek za den Vyjádřete Zuzčinu poptávku po práci jako funkci w, kde w označuje mzdovou sazbu, kterou Zuzka vnímá jako danou trhem? (ED = 5 - 0.0125zu)
20. Petrův obchod má monopol na prodej klobouků. Denní poptávka po kloboucích je dána ve tvaru P = 30 — 0.4Q, kde P je cena klobouku a Q je množství prodaných klobouků za den. Implikuje to, že mezní příjmy Petrova obchodu jsou ve tvaru MR = 30 — 0.8Q. Petrův obchod je jediným zaměstnavatelem ve městě a čelí rostoucí nabídce práce ve tvaru w = 0.9E + 5, kde w je denní mzdová sazba a E je počet najmutých pracovníků. Mezní náklady na dodatečného pracovníka jsou díky tomu ve tvaru MCg = 1.8E + 5. Každý pracovník vyrobí 2 klobouky za den. Kolik pracovníků by měl Petr najmout, aby maximalizoval zisk? Jakou by jim měl platit mzdu? Kolik by si měl účtovat za každý klobouk? (E* = 11,
w* = 14.9, P* = 21.2)