Chapter 9: Labor Market Discrimination
Labor economics, MUNI 27. dubna 2020
1. Co je to diskriminační koeficient?
2. Vysvětlete princip diskriminace ze strany zaměstnavatele. Diskutujte implikace pro rozhodování o najímané práci, mzdu různých skupin a ziskovost firem.
3. Vysvětlete princip diskriminace ze strany zaměstnance. Diskutujte implikace pro rozhodování o najímané práci, mzdu různých skupin a ziskovost firem.
4. Vysvětlete princip diskriminace ze strany spotřebitele. Diskutujte implikace pro rozhodování o najímané práci, mzdu různých skupin a ziskovost firem.
5. Vysvětlete princip statistické diskriminace. Co je jejím předpokladem? Proč to zaměstnavatelé dělají?
6. Slovně i graficky vysvětlete princip Oaxacovy dekompozice.
7. Američané čínského a japonského původu mají průměrné příjmy stejné nebo vyšší ve srovnání s bílými Američany. Znamená to, že nejsou diskriminováni na trhu práce?
8. Učitelé na středních školách mají často vyšší platy než učitelky. Jaké informace byste potřebovali vědět, abyste mohli posoudit, zda je to důsledkem mzdové diskriminace?
9. Předpokládejte, že restaurace najímá jako obsluhu pouze ženy, do kuchyně pouze muže. Je to důsledkem diskriminace na straně zaměstnavatele, zaměstnance nebo spotřebitele nebo statistické diskriminace?
10. Pocit, že místní firmy používají diskriminační praktiky při najímání pracovníků, motivoval neziskovou organizaci k následujícímu experimentu. Mějme 200 bělochů a 200 černochů podobného věku, vzdělání a mající podobné pracovní zkušenosti, kteří se uchází o místo prodavače v obchodu. Každý z uchazečů se uchází o dvě pracovní místa, přičemž jedno je v černošské části města a druhé v bělošské části města. 120 z bělošských uchazečů dostane nabídku práce v bělošské části města a pouze 80 v černošské části města. U černošských uchazečů 90 dostane nabídku práce v černošské části města a 50 dostane nabídku v bělošské části města. Dokážete pomocí odhadu difference-in-differences najít nepřímý důkaz ohledně diskriminačních praktik?
CHAPTER 9: LABOR MARKET DISCRIMINATION 2
11. Předpokládejte, že jedinou proměnnou, která ovlivňuje výši mzdy, je délka vzdělání v letech (s). Týdenní mzda mužů (zťjvr) a žen (wp) je dána těmito funkcemi:       = 500 + 100s a wp = 300 + 75s. Muži mají průměrnou délku vzdělání 14 let a ženy 12 let.
(a) Jaký je průměrný mzdový diferenciál mezi muži a ženami na pracovním trhu?
(b) Pomocí Oaxacovy dekompozice určete část mzdového diferenciálu způsobenou diskriminací.
12. Produkční funkce firmy je dána jako: q = lO^/í-w +      kde Lyq je počet bílých pracovníků, Lg počet černých pracovníků. Tržní mzda černých pracovníků je 10 dolarů, tržní mzda bílých pracovníků je 20 dolarů a cena každé jednotky výstupu 100 dolarů.
(a) Kolik pracovníků by firma najala, pokud by nediskriminovala? Jak vysoký zisk by tato firma měla, pokud by nehradila žádné další náklady?
(b) Předpokládejte, že diskriminační koeficient diskriminující firmy je 0.25. Kolik pracovníků (a jakých) firma najme? Jak bude vysoký její zisk?
(c) Předpokládejte, že diskriminační koeficient diskriminující firmy je 1.25. Kolik pracovníků (a jakých) firma najme? Jak bude vysoký její zisk?
13. Předpokládejme, že dodatečný rok studia zvyšoval v roce 1970 mzdu o 7 procent, bez ohledu na rasu/etnikum pracovníka. Dále předpokládejme, že mzdový rozdíl mezi průměrným bělochem a průměrným hispáncem byl 36 procent. Také předpokládejme, že vzdělání je jediný faktor, který ovlivňuje produktivitu, s tím, že průměrný bílý pracovník měl v roce 1970 za sebou 12 roků studia, zatímco průměrný hispánec pouze 9 let studia. V roce 1980 měl průměrný bílý pracovník 13 let studia a průměrný hispánec 11
let studia. Dodatečný rok studia stále zvyšuje mzdu o 7 procent, bez ohledu na rasu/etnikum pracovníka, a mzdový rozdíl mezi průměrným bělochem a průměrným hispáncem klesl na 24 procent. Snížila se během této dekády mzdová diskriminace? Snížil se během této dekády i podíl mzdového rozdílu mezi bělochy a hispánci, který se dá přisoudit diskriminaci?
14. Uvažujme dvě firmy na trhu práce, s tím, že obě mají stejné VMPp = 200 — L. Jedna z firem diskriminuje ženy a najímá pouze muže, kterých zaměstnává 120. Nediskriminující firma zaměstnává 145 žen. Co můžeme říci o diskriminačním koeficientu diskriminující firmy?
CHAPTER 9: LABOR MARKET DISCRIMINATION 3
15. Každý zaměstnavatel čelí týdenní tržní mzdě ve výši 2000 dolarů u bělochů a 1400 dolarů u černochů. Každá firma je spojena s diskriminačním koeficientem d, pro který platí, že 0 < d < 1. Konkrétně to znamená, že každá firma má produkční funkci ve tvaru Q = 10(Evv + Eb), ale manažeři firmy se rozhodují jako kdyby byla produkční funkce ve tvaru Q = lOEvv + 10(1 — d)Eg. Firmy se o rase zaměstnanců rozhodují na základě užitkově-upravené produkční funkce, ale počet najmutých zaměstnanců následně závisí na skutečné produkční funkci. Každá firma prodává svou produkci za tržní cenu 240 dolarů za jednotku, a to až do maximálního objemu produkce 150 jednotek. Žádná firma nedokáže prodat více než 150 jednotek, aniž by musela snížit cenu produkce na o dolarů.
(a) Jaká je hodnota mezního produktu práce každého bílého a černého pracovníka?
(b) Jak se rozhodne firma o najímané práci při d = 0.2? Jak se rozhodne při d = 0.8?
(c) Při jaké hodnotě diskriminačního koeficientu d je firma ochotna zaměstnat jak bělochy tak černochy?