Hlavní výzkumné strategie Základní vzorce výzkumu 1)Kvantitativní 2)Kvalitativní nObecně se liší zejména v: §obecných cílech, §logice postupu, §vztahu k sociální realitě, §míře redukce informací, §transformaci informací, §fázích výzkumu §logice výběru zkoumaného vzorku, §technikách sběru dat. Otázka: Popište, jak se tyto dva metodologické vzorce liší Obecné cíle nCílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz, tj. ověření nebo vyvrácení výroku o vztahu dvou nebo více proměnných, odvozeného z existující teorie. n nCílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění nebo odkrytí významu málo známého jevu, případně vytváření teorie o něm. Logika postupu nKvantitativní výzkum od začátku pracuje s většími počty případů, ale ty jsou zákonitě méně podrobně analyzovány; je to vlastně testování hypotéz, je tedy spojen s dedukcí. n nKvalitativní výzkum postupuje od detailně zpracovaného konkrétního případu (či několika takových případů), který potom generalizuje, je spojen s indukcí. Verifikace vs. tvorba teorie Logika výzkumného procesu (de Vaus 1996: 21) Redukce informací I. nPro kvantitativní výzkum jsou charakteristické: 1)Sběr a analýza omezeného rozsahu informací o velkém množství jednotek 2)Menší počet pozorovaných proměnných i menší počet sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými 3)Zobecnění výsledků výzkumu na „populaci“ je většinou velmi snadná a validita tohoto zobecnění je matematicky měřitelná Redukce informací II. nPro kvalitativní výzkum jsou charakteristické: 1)Sběr a analýza velkého množství informací o malém počtu jedinců 2)Důraz na sledování spíše velkého množství proměnných na úkor silné redukce počtu sledovaných jedinců 3)Zobecnění výsledků výzkumu na populaci je velmi obtížná, někdy nemožná Fáze výzkumu nKvantitativní výzkum nTeorie nPracovní hypotézy nKonstrukce vzorku nSběr dat nAnalýza dat n=> nOtestované hypotézy, ověřená nebo zdokonalená teorie nKvalitativní výzkum nSociální problém, námět výzkumu nTerénní výzkum (souběžné a průběžné vytváření vzorku, sběr dat, jejich analýza a interpretace) n=> nNové hypotézy či teorie Techniky sběru dat nKvantitativní výzkum nDotazník nStrukturovaný rozhovor nObsahová analýza médií či jiných veřejných zdrojů n nKvalitativní výzkum nZúčastněné pozorování nNestandardizovaný (hloubkový) rozhovor nAnalýza dokumentů či jiných textů Koncepty a jejich operacionalizace: indikátory, proměnné Transformace informací nKvantitativní výzkum vyžaduje vysokou standardizaci (tj. transformaci) informací, která výzkumu většinou zajišťuje vysokou reliabilitu (spolehlivost, schopnost opakovaně přinášet stejný výsledek za jinak stejných okolností) ale tato standardizace vede nutně k redukci informací o objektu studia a k následné nižší validitě (měříme skutečně to, co jsme zamýšleli měřit?) nKvalitativní výzkum využívá pouze slabou standardizaci výzkumu, proto má nižší reliabilitu ale naopak vyšší validitu (nevynucuje tolik konkrétní formu odpovědí) Operacionalizace a indikátor nOperacionalizace je procedurou převedení pojmů z teoretického do výzkumného jazyka. Operacionální definice = překlad teoretického pojmu do observačního jazyka. Operacionalizovat pojem/jev znamená najít jeho empirické krytí. n nIndikátor reprezentuje studovaný fenomén, neboť n(nejen) v sociálních vědách často pozorujeme a měříme nepřímo. n Příklad: teplota – rtuť na teploměru, věk – odpověď v dotazníku na věk). nVzdálenost mezi indikátorem a jevem může být velká – riziko zkreslení je pak značné (jak je možné např. empiricky uchopit globalizaci?) n Příklad operacionalizace proměnných vlastnost/proměnná znak/ukazatel varianty znaku věk • rok narození • věk v době šetření 1989 31 vzdělání stupeň dosaženého vzdělání 1.ZŠ 2.vyučen/a 3.SŠ s maturitou 4.VŠ studijní zátěž postoje ke školnému ??? ??? ??? ??? Proces operacionalizace nPojem: socio-ekonomické postavení n nDimenze: ekonomická sociální n nSubdimenze: příjem vlastnictví vzdělání zaměstnání n . . . nDalší subdimenze: . . . n . . . Cvičení – vraťme se k příkladu • Představte si, že před zavedením školného si vás MŠMT pověřilo, abyste výzkumem zjistili postoje těch osob, kterých se to nejvíc dotkne, tedy studentů, resp. jejich rodin. Ministerstvo bude nejvíce zajímat, jak se postoje studentů/rodin ke školnému budou lišit: a.Podle socio-ekonomického postavení rodiny dotazovaných; b.Podle jejich politických postojů; c.Podle dalších relevantních kritérií, které mohou mít vliv na postoje ke školnému (ministerstvo zde spoléhá na vaši odbornou erudici). •→ Navrhněte operacionalizaci, tedy odpovídající indikátory pro a., b., c. (alespoň 3 za každý zvlášť)! •