Zákl. směry sociologie Dilemata a spory mezi jednotlivými přístupy sociologie nZákladní otázka č. 1: Jsme produkty anebo tvůrci společnosti? Sociální struktura vs. sociální jednání (tj. makroperspektiva společnosti vs. mikroperspektiva jedince)? → viz první přednáška nZákladní otázka č. 2: Jak je vůbec možný řád (stabilita) ve společnosti? Co ji drží pohromadě? 1)Konsensus vs. konflikt (které tendence jsou hlavním rysem společnosti?) 2)Vznik moderního světa/kapitalismu (jaké jsou jeho příčiny a hlavní mechanismy?) 3)Sociální nerovnosti (jejich „funkčnost“, povaha, příčiny a důsledky) Struktura sociologie Základní teoretické přístupy („školy“) nZaložení sociologie: É. Durkheim v 1896 - první katedra sociální vědy v University of Bordeaux n(Durkheim, Weber, Marx) > krystalizace jednotlivých teoretických přístupů nBěhem 20. století – rostoucí vliv americké sociologie (G. H. Mead) nHlavní teoretické přístupy: strukturalismus, funkcionalismus, marxismus, symbolický interakcionismus n* n Funkcionalismus nVychází z díla É. Durkheima a A. Comta nDůraz na celistvý pohled na společnost (či její části) a její instituce a prvky nStudium toho, jak jednotlivé prvky (ne-) přispívají ke kontinuitě společnosti jako celku – ať už manifestně nebo latentně nObecně jsou zdůrazňovány faktory související se sociální soudržností a stabilitou ZÁKLADNÍ PARADIGMATA V SOCIOLOGII (Pro podrobnější výklad viz učebnice J. Kellera , příp. L. Urbana): n1) TEORIE KONSENSUÁLNÍ nStrukturní funkcionalismus jako nejvýraznější směr a jeho nejvýznamnější představitelé: n Talcott Parsons (1902-1979) – Sociologie zkoumá n sociální systém a jeho funkce: 1.Adaptace na prostředí 2.Dosahování cílů 3.Zajištění integrace 4.Udržování vzorců jednání n n Robert. K. Merton (1910-2003) latentní a manifestní n funkce, teorie středního dosahu a další koncepty n nTeorie sociální směny n Parsons Merton Otázky k Mertonovi nCo nazývá Merton deviantním chováním? nZ jakého rozporu pramení deviantní chování? nPůsobí sociální tlaky směrem k deviaci stejně na všechny lidi? nVysvětlete jednotlivé typy individuální adaptace a uveďte pro ně příklady! n n n n Strategie adaptace lidí dle Mertona Způsoby adaptace: I. KONFORMITA II. INOVACE III. RITUALISMUS IV. ÚNIK V. REBELIE Společensky schvalované kulturní cíle Legitimní prostředky + + + + - - - - + - + - + přijetí - odmítnutí + -- odmítnutí panujících hodnot a dosazení nových Shrnutí četby: strukturní příčiny deviantního chování n nNikoli biologické sklony či psychická abnormalita jednotlivců jsou příčinou nonkonformního (sociálně deviantního) chování, nýbrž rozpor mezi kulturním tlakem (požadavky) a možnostmi uskutečnění/ dosažení cílů (požadavků). n n 2) Konfliktní perspektiva nZakladatelé: n Karl Marx (1818-1883) q německý filozof, „sociolog“ a ekonom q Friedrich Engels (1820-1895), německý politický filosof qÚstředním bodem marxismu je kritická analýza kapitalismu a teorie sociální změny (sociální konflikty, politická moc atd.) q q MARX Průmyslový kapitalismus jako hlavní zdroj konfliktu n n n Zdroj: Khan Academy MODERNÍ TEORIE KONFLIKTU nNezaměřuje se pouze na třídní boj (jako Marx), nýbrž na celkovou strukturu společnosti, na konflikt mezi n skupinami s různými zájmy. nCh. W. Mills (kritická sociologie, n Mocenská elita, ©1956) nR. Dahrendorf nR. Collins aj. n Mills Dahrendorf Collins Teorie konfliktu nPříklad makro-perspektivy v sociologii nSpolečnost jako aréna nerovností, které jsou zdrojem konfliktu a sociální změny. nHlavní premisy: §Společnost je uspořádána tak, aby to bylo ku prospěchu jedněch na úkor ostatních. §Třída, pohlaví, věk, etnicita aj. jsou faktory silně spojené se sociální nerovností. §Dominantní skupiny vs. znevýhodněné skupiny n n n Příklady reálných sociálních konfliktů n n n Příklady konfliktu v podmínkách ČR? Mikrosociologie – hlavní premisy: n nLidské bytosti jednají na základě významů, které přikládají věcem kolem sebe. n Tyto významy nejsou vlastností samotných věcí, nýbrž jsou produktem sociální interakce. nTyto významy nejsou stabilní, mohou být neustále pozměňovány či potvrzovány v průběhu nových interakcí. n Zdroj: Keller, J.: Úvod do sociologie. Sociální jednání (Max Weber) nJe vždy jednáním v sociálním kontextu. nJe orientováno na skupinu (jedince) nebo sociální kontext. nJe spojeno s určitým očekáváním ze strany druhých. nJe tedy závislé na řádu vytvořeném sociální skupinou. nJe tedy kontrolované sociální skupinou (ať už záměrně či nezáměrně, vědomě či nevědomě). nTypy jednání: tradiční, afektivní, racionální. 3) INTERPRETATIVNÍ SOCIOLOGIE: • •→ Vliv Maxe Webera •Hlavní směry: •Symbolický interakcionismus • W.I. Thomas (1863-1947), tzv. Thomasův teorém – definice situace • G. H. Mead (1863-1931), teorie Self = sociálního Já na bázi komunikace, teorie rolí, teorie socializace) •Na rozdíl od předcházejících přístupů je klíčový důraz kladen na jedince a jeho činnost (zejména v kontextu ostatních konkrétních osob) – mikroúroveň sociálního života. • •Důraz na symboly a jejich výměnu jakožto „nadreálné prvky“, na jejich vnímání, interpretaci, a rekonstrukci ze strany jedinců. • • • Mead Berger •Autor: americký sociální psycholog G. H. Mead •Název díla: Mind, Self and Society (1934) •Předmět: analyzuje proces socializace, v jehož průběhu si dítě osvojuje existující způsoby řešení problémů, hodnoty a definování situací ZÁKLADNÍ TEORIE SOCIÁLNÍCH ROLÍ •role připsané (pohlaví, věk,...) •role získané (prestiž,...) •role vnucené (zákl. vojenská služba, role nezaměstnaného…) TYPY ROLÍ •Konflikt mezi rolemi - kdy očekávání spojovaná se 2 různými rolemi vykonávanými toutéž osobou, nelze sladit. •Konflikt v roli - jedná se o konflikt mezi vlastním pojetím a skutečným výkonem role či odlišná interpretace role u nositele od očekávání druhých •Distance od role – neztotožnění se s rolí (Goffman). TŘI TYPY ROLOVÝCH KONFLIKTŮ Základní pozice v otázce hodnotící kompetence sociologie utvářené v průběhu sociologické tradice n n1) Max Weber (přelom 19. a 20. století) n vymezení základní metodologické zásady tzv. „nehodnotící sociologie“ – jde o to zamezit proniknutí subj. soudů do vědeckých výpovědí. n n2) Kritická škola (či radikální sociologie) čerpající z marxistických tradic: n ‘Sociologie má být nástrojem kritiky, nikoli součástí systému.’ n Z její poválečných představitelů např. Ch.W. Mills: ‘Sociologie pod rouškou hodnotové neutrality podporuje mocenskou elitu.’ n …pokračování n3) Širší spor neutrální vs. angažované sociologie (druhá polovina 20. století) n (viz Frankfurtská škola, L. Althusser, P. Bourdieu, n feministické směry ad.) n n4) Postmodernismus (konec 20. století) – přináší silný relativizující prvek; n argumentace, dle které hodnotových soudů se v principu nelze v sociální vědě zbavit, badatel samotný není schopen vystoupit mimo svou sociální pozici, která jeho pohled nutně zkresluje. Literatura —Durkheim, È.: Společenská dělba práce. Brno: CDK, 2004. —Merton, R. K.: Studie ze sociologické teorie. n Praha: SLON, 2000. —Mills, Ch. W.: Mocenská elita. Praha: Orbis, 1966. —Goffman, E.: Všichni hrajeme divadlo. Praha: Nakladatelství studia Ypsilon, 1999. —Berger, P. L.: Sociální konstrukce reality. Brno: CDK, 1999. — n n n