383
NOVÝ ODHAD VÝVOJE POČTU PŘÍJEMCŮ PŘÍSPĚVKU
NA PÉČI
NEW ESTIMATE OF DEVELOPMENT OF NUMBER
OF RECIPIENTS OF CARE ALLOWANCE
Ladislav Průša
Abstract
Population aging affects all social systems. The aim of the presented paper is to characterize
the impacts of population aging on the system of social services in the Czech Republic. It is a
system where the increase in the number of people in the post-productive age, together with the
health care system, will have the greatest impact. Based on an analysis of the development of
the number of recipients of care allowance by gender, age and dependency rates in the years
2007-2016, an estimate of the evolution of the number of recipients of this social benefit was
made by 2030. The calculations clearly show that the social services system is not addressing
the consequences of population aging and it is now necessary to look for new solutions that
would help to ensure that social services are provided to clients at the current level in the next
period.
Key words: social services, population aging, care allowance
JEL Classification: I13, I38, J11
Úvod
V r. 2013 byla publikována Projekce obyvatelstva České republiky do r. 2100 (ČSÚ, 2013).
Tato skutečnost je příležitostí k tomu kvantifikovat aktualizovat dopady, které může mít
očekávaný vývoj počtu obyvatel m.j. i na všechny sociální systémy. Zatímco dopady do oblasti
důchodového pojištění jsou dlouhodobě diskutovány v rámci tzv. odborné komise pro
důchodovou reformu a jejich kvantifikace je otázkou především standardních pojistně
matematických propočtů, o dopadech stárnutí populace na oblast sociálních služeb se diskutuje
pouze okrajově, možnostem ovlivňování demografického vývoje prostřednictvím
propopulačních opatření nebo aktivní migrační politikou není věnována prakticky žádná
pozornost. Cílem tohoto příspěvku je proto kvantifikovat dopady důsledků demografického
384
vývoje na systém sociálních služeb v naší zemi a na tomto základě nastínit vhodná opatření,
která by přispěla k tomu, aby v příštích letech byl tento systém schopen zajistit poskytování
těchto služeb minimálně na stávající úrovni.
Dopadům stárnutí populace na systém sociálních služeb je v odborné literatuře
věnována minimální pozornost (Průša, 2015). Tato však projekce vychází ze zastaralých údajů
z let 2007 – 2009 a tak získané údaje neodrážejí v plném rozsahu aktuální stav, neboť
v následujících letech došlo m.j. ke změně podmínek pro hodnocení míry závislosti
a k valorizaci výše příspěvku na péči v jednotlivých stupních závislosti, což se jistě odráží i ve
změnách struktury příjemců této sociální dávky. Na základě aktuálních údajů o struktuře
čerpání příspěvku na péči podle pohlaví, věku a míry závislosti v letech 2010 – 2016 je proto
možno nově kvantifikovat očekávaný vývoj počtu příjemců příspěvku na péči do r. 2030 a na
tomto základě následně nastínit i potřebu služeb sociální péče v tomto období.
Východiskem pro kvantifikaci očekávaných dopadů stárnutí populace na potřebu
služeb sociální péče jsou data z informačního systému MPSV o struktuře příjemců příspěvku
na péči v závislosti na pohlaví, věku a stupni závislosti za prosinec každého kalendářního roku
v období let 2007 – 2016 s výjimkou r. 2013, kdy vzhledem k problémům souvisejícím se
změnou správce všech informačních systémů na MPSV se data za toto období doposud
nepodařilo konsolidovat, a proto jsou při všech výpočtech za prosinec 2013 využita data za
nejbližší dostupné období – únor 2014.
1 Charakteristika hlavních výsledků Projekce obyvatelstva ČR
do r. 2100
Projekce obyvatelstva byla v nízké, ve střední a ve vysoké. Pro další propočty byla využita
střední varianta projekce, která je považována a prezentována jako nejpravděpodobnější. Cílem
projekce je nastínit hlavní směry očekávaného budoucího populačního vývoje v naší zemi
a ukázat na změny ve věkovém složení obyvatelstva.
Celkový počet obyvatelstva by se podle této varianty projekce měl již od r. 2019 trvale
snižovat, v r. 2100 by měl klesnout až na úroveň 7 712 tis. osob, přičemž:
- počet živě narozených dětí se v následujících letech nebude zvyšovat, např. v r. 2033 by
měl činit 78 249 dětí a po mírném nárůstu v 70. letech by měl klesnout na cca 60 500 dětí
na konci století,
- počet osob starších 65 let by se měl až do r. 2057 trvale zvyšovat až na úroveň 3 219 tis.
osob a následně by se měl až do konce sledovaného období snižovat, jejich podíl na
385
celkovém počtu obyvatel by se měl zvýšit z 16,81 % v r. 2015 až na 34,00 % v r. 2059,
v r. 2100 byl měl činit 32,53 %,
- počet obyvatel starších 80 let by se měl zvyšovat až do r. 2063, kdy by měl dosáhnout
úrovně 1 409 tis. osob, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel by se měl zvýšit z 3,86 %
v r. 2015 až na 15,54 % v r. 2069, v r. 2100 by měl činit 15,37 % (viz graf 1).
Graf 1 Vývoj počtu obyvatel a vybraných seniorských kategorií do r. 2100
Zdroj: ČSÚ, 2013
2 Očekávané dopady stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče
Pro kvantifikaci očekávaných dopadů stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče lze
vycházet z údajů o struktuře počtu příjemců příspěvku na péči podle pohlaví, věku a stupně
závislosti z informačního systému MPSV. První projekce potřeby služeb sociální péče byla
zpracována v r. 2014 (Průša, 2015), při jejím zpracování se vycházelo z dat o struktuře příjemců
příspěvků na péči z let 2007 – 2009. Vzhledem k tomu, že v r. 2011 došlo ke změně kritérií pro
hodnocení míry závislosti, je vhodné dříve prezentované poznatky aktualizovat.
Po celé období od r. 2011 se počet příjemců příspěvku na péči zvyšoval, zatímco
v prosinci 2011 pobíralo tuto dávku celkem 303,9 tis. osob, v prosinci 2016 to bylo již 348,8 tis.
osob. Ve struktuře příjemců přitom došlo k významným změnám, podíl osob, pobírajících
386
příspěvek na péči v I. stupni závislosti klesl v tomto období z 35,8 % na 30,7 %, podíl příjemců
ve III. stupni závislosti ve stejném období vzrostl z 19,9 % na 23,1 %.
Z hlediska zpracování prognózy vývoje potřeby služeb sociální péče o osoby starší
60 let poskytují jedny z nejreprezentativnějších údajů data o vývoji podílu příjemců příspěvku
na péči v jednotlivých stupních závislosti na celkovém počtu osob dané věkové kategorie
v členění podle pohlaví v pětiletých věkových intervalech. Na rozdíl od dříve zpracované
projekce byly poprvé zpracovány i údaje o relativní četnosti příjemců příspěvku na péči ve
věkové skupině osob 0 – 17 let a 18 – 59 let, vzhledem k širokému věkovému intervalu je však
nutné tyto údaje hodnotit velmi obezřetně (viz Tab. 1).
Tab. 1 Vývoj podílu příjemců příspěvku na péči na počtu osob v dané věkové skupině
pohlaví
stupeň
závislosti
věková
skupina 2007 2011 2016 pohlaví
stupeň
závislosti
věková
skupina 2007 2011 2016
muži
I.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,15 0,55 0,72
ženy
I.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,11 0,41 0,53
18 - 59 let 0,30 0,25 0,29 18 - 59 let 0,27 0,23 0,26
60 - 64 let 1,00 0,82 0,87 60 - 64 let 0,96 0,77 0,74
65 - 69 let 1,42 1,10 1,14 65 - 69 let 1,68 1,25 1,18
70 - 74 let 2,16 1,59 1,49 70 - 74 let 3,62 2,48 2,13
75 - 79 let 3,86 2,73 2,30 75 - 79 let 7,85 5,76 4,51
80 - 84 let 8,91 5,53 4,56 80 - 84 let 16,93 11,98 10,15
85 - 89 let 16,11 11,28 8,06 85 - 89 let 24,80 18,52 14,88
90+ let 22,35 15,27 11,94 90+ let 25,52 17,53 14,31
II.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,10 0,32 0,50
II.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,06 0,18 0,28
18 - 59 let 0,39 0,33 0,38 18 - 59 let 0,30 0,27 0,30
60 - 64 let 0,92 0,86 1,02 60 - 64 let 0,68 0,66 0,78
65 - 69 let 1,28 1,23 1,37 65 - 69 let 1,07 0,98 1,13
70 - 74 let 1,96 1,72 1,88 70 - 74 let 2,03 1,83 1,82
75 - 79 let 3,18 2,92 2,85 75 - 79 let 4,51 4,00 3,84
80 - 84 let 6,31 5,47 5,36 80 - 84 let 10,01 9,00 8,94
85 - 89 let 11,45 9,98 9,72 85 - 89 let 17,25 15,51 16,00
90+ let 21,25 16,47 16,23 90+ let 27,86 21,74 21,53
III.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,78 0,27 0,34
III.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,58 0,19 0,19
18 - 59 let 0,13 0,24 0,30 18 - 59 let 0,10 0,19 0,23
60 - 64 let 0,27 0,48 0,65 60 - 64 let 0,21 0,34 0,45
65 - 69 let 0,45 0,70 0,89 65 - 69 let 0,38 0,51 0,66
70 - 74 let 0,74 1,00 1,36 70 - 74 let 0,64 0,93 1,08
75 - 79 let 1,29 1,76 2,13 75 - 79 let 1,44 2,11 2,24
80 - 84 let 2,34 3,26 4,04 80 - 84 let 3,03 4,69 5,50
85 - 89 let 3,94 5,98 7,28 85 - 89 let 6,02 9,62 10,90
90+ let 7,79 12,00 13,10 90+ let 11,92 16,91 19,45
IV.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,22 0,33 0,28
IV.stupeňzávislosti
0 - 17 let 0,16 0,21 0,18
18 - 59 let 0,08 0,15 0,19 18 - 59 let 0,07 0,12 0,15
60 - 64 let 0,13 0,20 0,26 60 - 64 let 0,10 0,18 0,21
65 - 69 let 0,23 0,31 0,40 65 - 69 let 0,16 0,25 0,28
70 - 74 let 0,40 0,55 0,61 70 - 74 let 0,36 0,50 0,51
75 - 79 let 0,71 0,94 1,05 75 - 79 let 0,78 1,12 1,21
80 - 84 let 1,22 1,61 1,94 80 - 84 let 1,92 2,70 2,94
85 - 89 let 2,23 2,86 3,37 85 - 89 let 3,74 5,84 6,39
90+ let 4,88 5,30 6,20 90+ let 8,96 13,21 13,64
Zdroj: vlastní propočty
387
Tak jako charakter sociální politiky, tak i rozsah potřeby sociálních služeb ovlivňují
čtyři základní faktory:
- demografický vývoj,
- sociálně ekonomické faktory,
- společensko politické determinanty,
- mezinárodní aspekty (Průša, 1996).
Z tohoto pohledu je nezbytné při zpracování projekce potřeby služeb sociální péče mít
na zřeteli především tyto skutečnosti:
- stárnutí populace a důsledky, které tento trend doprovázejí (z pohledu sociálních služeb se
prodlužuje období života, v němž je člověk závislý na pomoci jiné osoby),
- přenášení standardu života v produktivním věku i do období, kdy je člověk postupně stále
více závislý na pomoci jiné osoby a z toho vyplývající rostoucí nákladnost poskytované
péče,
- transformace pobytových sociálních služeb a jejich humanizace,
- pojetí sociálních služeb jako služeb obecného zájmu,
- hledání optimální varianty zabezpečení sociálních potřeb jak z humánního, tak technického,
technologického a tedy i ekonomického pohledu,
- postupně stále širší propojování a koordinace sociálních a zdravotních služeb na regionální
úrovni (Průša, 2015).
Opomenout však nelze ani působení dalších faktorů, z nichž působení některých je
velmi obtížné kvantifikovat, a proto k nim nebylo přihlíženo. V tomto smyslu se jedná např.:
- změny zdravotního stavu obyvatelstva,
- vývoj epidemiologické situace,
- možné změny v organizaci struktury péče o staré a zdravotně postižené občany (např.
transformace domovů pro seniory v ošetřovatelské ústavy a jejich event. převedení do
rezortu zdravotnictví).
Projekce potřeby služeb sociální péče vychází ze stávajícího právního stavu, přestože
lze očekávat, že v následujícím období v zájmu zefektivnění celého systému poskytování
a financování sociálních služeb dojde k výrazným změnám v systému hodnocení míry
závislosti seniorů a zdravotně handicapovaných osob (např. větší diferenciace potřeby péče)
a systému financování sociálních služeb (v tomto smyslu se jedná především o zrušení
maximální výše úhrad klienta za poskytované sociální služby a tím o odstranění závislosti
poskytovatelů služeb sociální péče na poskytovaných dotacích ze státního rozpočtu). Tato
388
skutečnost může přispět k vytvoření potřebného prostoru pro rozvoj všech forem
poskytovaných terénních, ambulantních i pobytových služeb sociální péče.
Nedílnou součástí celého procesu rozvoje sociálních služeb v následujícím období jako
důsledku demografických trendů je potřeba zajištění potřebného odborně vzdělaného personálu
jednotlivých poskytovatelů zejména při zajišťování přímé obslužné péče.
Při zpracování odhadu očekávaných dopadů stárnutí populace na potřebu služeb sociální
péče na období do r. 2030 byly zvoleny dvě varianty:
- první varianta vychází z úrovně podílu příjemců příspěvku na péči podle pohlaví, věku
a stupně závislosti na celkovém počtu osob daného pohlaví a dané věkové skupiny a tento
podíl nechává zachovaný po celé sledované období až do r. 2030,
- druhá varianta vychází ze změn ve vývoji podílu příjemců příspěvku na péči podle pohlaví,
věku a stupně závislosti na celkovém počtu daného pohlaví a dané věkové skupiny mezi
prosincem 2016 a prosincem 2011 a tento trend promítá v celém sledovaném období až do
r. 2030.
Zatímco první varianta má statický charakter, druhá varianta se snaží zohlednit změny
ve vývoji podílu příjemců příspěvků na péči v jednotlivých skupinách v letech 2011 – 2016 tak,
aby odhad očekávaných dopadů stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče reagoval na
vývojové trendy ve sledovaném období, kdy právní podmínky pro hodnocení míry závislosti
a kritéria jejího hodnocení byla stabilní. Předpokládá se, že do r. 2030 počet příjemců příspěvku
na péči vzroste ze současných necelých 350 tis. osob na 469 – 489 tis. osob (viz tab. 2).
Tab. 2 Očekávaný vývoj počtu příjemců příspěvku na péči podle věku příjemce v letech
2016 – 2030
skut.
očekávaný počet příjemců příspěvku na péči podle
podílu příjemců příspěvku na péči podle pohlaví,
věku a stupně závislosti na celkovém počtu osob v
dané věkové skupině v r. 2016
očekávaný počet příjemců příspěvku na péči podle
vývoje podílu příjemců příspěvku na péči podle
pohlaví, věku a stupně závislosti na celkovém
počtu osob v dané věkové skupině v letech 2011 –
2016
2016 2020 2025 2030 2020 2025 2030
0-17 let 29 490 29 221 28 498 25 714 32 946 36 673 37 191
18-59 let 62 880 61 232 59 593 58 864 67 344 72 979 79 429
60-64 let 17 664 16 118 15 512 15 914 17 515 18 546 20 760
65-69 let 24 099 23 833 21 513 20 882 25 438 24 784 25 839
70-74 let 29 903 33 104 33 933 30 936 33 489 34 877 32 368
75-79 let 36 076 42 576 54 612 56 823 40 656 49 150 48 114
80-84 let 52 704 54 315 74 642 98 422 53 515 72 221 93 532
85-89 let 58 603 60 854 64 010 92 380 59 449 60 644 84 731
90+ let 37 342 47 356 59 271 69 181 46 981 58 187 67 178
celkem 348 761 368 609 411 585 469 115 377 334 428 061 489 142
Zdroj: vlastní propočty
389
Zatímco v první variantě projekce počet příjemců příspěvků na péči ve všech stupních
závislosti roste jako důsledek zvyšujícího se počtu osob v poproduktivním věku, ve druhé
variantě se předpokládá, že v prvním stupni závislosti klesne počet příjemců této sociální dávky
o cca 8,5 tis. osob a ve vyšších stupních závislosti se budou počty příjemců dále zvyšovat,
přičemž nejvyšší nárůst lze očekávat ve III. stupni závislosti, kdy se očekává, že celkový počet
příjemců této sociální dávky by se měl zvýšit z 80,7 tis. osob v prosinci 2016 na 147,2 tis. osob
v r. 2030, tedy o více než 80 % (viz graf 2).
Graf 2 Odhad vývoje počtu příjemců příspěvku na péči do r. 2030
Zdroj: vlastní propočty
Přestože v následujících letech lze očekávat "objektivizaci" struktury uživatelů
jednotlivých – především pobytových – zařízeních sociálních služeb, ukazují uvedené
propočty, že stávající kapacity jednotlivých typů zařízení nebudou v roce 2030 dostatečné.
V tomto smyslu je zřejmé, že rozvoj všech forem terénních, ambulantních i pobytových zařízení
by se měl stát nedílnou součástí všech rozvojových plánů na obecní i krajské úrovni (Průša,
2016). Nezbytným předpokladem umožňujícím včas reagovat na změněnou demografickou
situaci je zvýšení důrazu na analýzu změn v demografické situaci obyvatelstva v jednotlivých
regionech.
390
Orientačně lze přitom uvést, že:
- počet příjemců příspěvku na péči v I. stupni závislosti signalizuje, kolik osob bude
pravděpodobně vyžadovat pomoc při zvládání některého z úkonů pečovatelské služby ve
vlastní domácnosti a to jak prostřednictvím registrovaných poskytovatelů sociálních služeb,
tak i prostřednictvím rodinných příslušníků nebo blízkých osob nebo kombinované péče,
- počet příjemců příspěvku na péči ve II. stupni závislosti signalizuje, kolik osob bude
pravděpodobně vyžadovat intenzivnější pomoc při zvládání více úkonů pečovatelské služby
ve vlastní domácnosti, v chráněném bydlení, popř. v centru denních služeb nebo v denním
stacionáři, popř. prostřednictvím rodinných příslušníků nebo blízkých osob nebo
kombinované péče,
- počet příjemců příspěvku na péči ve III. stupni závislosti signalizuje, kolik osob bude
vyžadovat intenzivní, zpravidla celodenní komplexní péči v domovech pro seniory,
v domovech se zvláštním režimem, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo
v týdenních stacionářích, v krajních případech i v chráněném bydlení nebo ve vlastních
domácnostech, přičemž řada osob bude v těchto případech vyžadovat služby osobní
asistence a k dispozici by měl být dostatečný rozsah odlehčovacích služeb,
- počet příjemců příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti signalizuje, kolik osob bude
vyžadovat intenzivní komplexní celodenní péči v pobytových zařízeních sociálních služeb
(domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním
režimem), ve zdravotnických zařízeních (léčebny pro dlouhodobě nemocné, popř. na
tzv. sociálních lůžkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče), pouze v minimálním
rozsahu lze očekávat, že těmto osobám by byla poskytována péče v jiných typech zařízení,
popř. v jejich domácnostech, v těchto případech však bude většina osob vyžadovat služby
osobní asistence, domácí zdravotní péče, k dispozici bude potřeba rovněž dostatečný rozsah
odlehčovacích služeb.
Konkrétní rozsah poskytování jednotlivých sociálních služeb je velmi obtížné blíže
specifikovat, protože je odrazem působení celé řady faktorů determinujících jejich vývoj
v jednotlivých regionech. V tomto smyslu je proto nezbytné v rámci přípravy střednědobých
plánů rozvoje sociálních služeb v jednotlivých městech a krajích velmi podrobně analyzovat
všechny determinanty ovlivňující chování klientů a potencionálních klientů o jednotlivých
typech a formách sociálních služeb (Průša, 2015).
391
Závěr
Demografická projekce, kterou zpracoval Český statistický úřad v roce 2013, umožňuje
kvantifikovat dopady vývoje obyvatelstva na všechny sociální systémy. V oblasti sociálních
služeb je tato skutečnost o to aktuálnější, že očekávané změny ve struktuře obyvatelstva
výrazným způsobem ovlivní potřebu péče o nejstarší věkové skupiny obyvatelstva, neboť
v nejbližším období výrazným způsobem vzroste podíl osob starších 65 let na celkovém počtu
obyvatelstva.
Je zřejmé, že stávající struktura služeb sociální péče není na uvedené změny připravena.
Provedené propočty identifikují nárůst potřeby péče ve všech věkových skupinách osob starších
70 let, očekává se, že v roce 2030 bude příspěvek na péči pobírat cca 469 – 489 tis. osob,
t.j. cca 40 % víc než v r. 2016, přičemž nejvýznamnější nárůst lze očekávat ve IV. stupni
závislosti (očekává se, že v roce 2030 bude příspěvek na péči v tomto stupni závislosti pobírat
až 75,5 tis. osob, tj. cca o 60 % více než v r. 2016). Tyto skutečnost kladou zvýšenou pozornost
na zvýšení efektivnosti financování i poskytování sociálních služeb, zásadním způsobem je
nutno přehodnotit stávající pravidla jejich financování, pozornost je nutno věnovat
personálnímu zabezpečení potřebné péči.
Prognóza potřeby služeb sociální péče nemůže být jednorázovým dokumentem, ale
měla by se stát pravidelně se opakujícím projektem realizovaným na všech stupních veřejné
správy, neboť právě na úrovni jednotlivých měst a obcí je nutno aktuálně reagovat na měnící
se podmínky a potřeby obyvatelstva. S politováním je však nutno konstatovat, že při plánování
sociálních služeb je otázkám analýz demografického vývoje doposud věnována minimální
pozornost.
Literatura
ČSÚ (2013). Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. [online]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-n-
fu4s64b8h4
PRŮŠA, L. (1996). Sociální politika a determinanty jejího vývoje. Sociální politika č. 1/1996.
ISSN 0049-0961.
PRŮŠA, L. (2015). Důsledky stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče. Demografie č.
3/2015. ISSN 0011-8265
392
PRŮŠA, L. (2016). Aktuální trendy v rozvoji sociálních služeb v zemích EU a v ČR ve světle
očekávaných změn ve struktuře populace. FÓRUM sociální politiky č. 6/2016. ISSN 1802-
5854
Kontakt
Ladislav Průša
Vysoká škola ekonomická, katedra demografie
nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3
mail: prul01@vse.cz