M.Pavlík: Politika a ekonomie ve sportu kapitola 3
Text pro MPV_EKSP a MKV_EKSP
inovace 2020
pozn. inovace nebyla provedena u zastřešujících organizací (stav 2018 a starší)
1 Institucionální systém podpory sportu v ČR
Klíčová slova: instituce; organizace; sdružení, sportovní svazy, federace, unie; sportovní kluby; ČSTV;
S ohledem na novelu zákona o podpoře sportu je aktuální zdrojem ke studiu:
Prezentace z přednášky
Zákon o podpoře sportu
Úvod
Instituce, jako dobrovolně vytvořené organizace, vznikají především ze tří důvodů:
- Proto, aby jednotlivci i organizace v těchto institucích sdružení mohli hájit své zájmy vůči
ostatním subjektům (typicky státu, nebo i soukromým firmám)
- Proto, aby svojí činnosti byli vzájemně nebo veřejně prospěšní
- Proto, aby díly své cíle (počtu členů, známosti), mohli lépe propagovat svůj zájem (sport)
Právě první, výše zmíněný důvod nemusí být zcela zřejmý, nebo nemusí být chápán jako primární důvod
vzniku dané instituce. Přesto je potřebné si uvědomit, že partnerem k vyjednávání pro vládu nemůže být
jednotlivec nebo sportovní klub, je potřeba větší organizace zastupující větší uskupení organizací,
jednotlivců. Stejná analogie má potom význam na úrovni Evropské Unie.
Institucionální strukturou je potřeba rozumět nejen dobrovolně vzniklé organizace, ale i institucionální
struktury vzniklé díky uspořádání státu nebo vyššího celku jako například EU, MOV.
Obrázek 1.: Struktura institucí a finanční toky v ČR
Zdroj: autor
- Sazka – od roku 2011 přestali jejími akcionáři být zastřešující organizace a tedy není s ní možné
nadále počítat jako s přímým zdrojem finančních prostředků
- Všesportovním kolegium – organizace (bez právní subjektivity), která je v současnosti (rok 2012)
spíše mrtvou organizací bez reálné aktivity. Myšlenka jejího vzniku byla zřejmá – spojit
zastřešující organizace do jedné platformy a umožnit tak vznik prostředí k debatě i zastupování
zájmu vůči státu.
- Národní rada pro sport zřízená původně MŠMT s větším podílem zástupců veřejného sektoru,
posléze ukotvena v zákoně a nyní v kompetenci NSA se zástupci zájmových skupin
- Od r. 2020 začíná fungovat Národní sportovní agentura
- RSC – resortní sportovní centrum zřizované MŠMT, MO, MV
Obrázek číslo 2 zobrazuje v principu stejnou situaci, ale jde o vizi převzatou z Koncepce státní podpory
sportu v ČR (2009)- Obrázek především demonstruje složitost vztahů a finančních toků mezi jednotlivými
subjekty
Jak jinak by to šlo řešit…navrhněte
Obrázek 2.: Struktura institucí a finanční toky v ČR II.
Zdroj: Upraveno z Koncepce státní podpory sportu v ČR (2009) - příloha http://www.msmt.cz/file/15052
Následující schéma je opět převzaté z Koncepce státní podpory sportu v ČR 2009 poměrně jasně
zobrazuje stávající strukturu vztahů i dotačních titulů v linii reprezentace a přípravy talentů.
Obrázek 3.: Státní podpora sportu
Volba cílů je normativní…. Proč je to 80% a ne 70% není výsledkem matematického optima ale
vyjádřením preferencí státu, resp. Těch, kteří dané cíle stanovili!
Zdroj: Koncepce státní podpory sportu v ČR (2009)-příloha http://www.msmt.cz/file/15052
Olympijské a neolympijské sporty (3)
1. Co ze schématu plyne ve vztahu k podpoře olympijských a neolympijských sportu? Jaké závěry byste
vyslovili o prioritách státu ve vztahu k olympiádě?
Dotace do sportu z MŠMT
Hlavní aktér na úrovni státního rozpočtu
• 2010-2017 poměrně stabilní dotační programy. Objem celkových zdrojů kolísal mezi 2-3mld.
Změny se odehrávaly především „skrytě“ v alokačních pravidlech a podmínkách čerpání.
– Je možné zjistit celkový objem zdrojů, obtížněji zjistitelné kolik pro každý svaz,
nedohledatelné komu a na co (v rámci svazu)
• 2018 „nový“ systém 4 oblastí podpory a na ně navázaných 7 výzev
– Situaci ovlivňuje stav od voleb z podzimu 2017 „vláda v demisi“ (akt. 02.2018)
• Změny – původní členění spíše podle „repre - nerepre“…. Nyní spíše „průřezové“ podle příjemců
Dotační neinvestiční program ORGANIZACE SPORTU 2018 – struktura ke dni 13. 2. 2018: (zdroj
http://www.msmt.cz/sport-1/vyhlaseni-dotacniho-neinvesticniho-programu-organizace-1)
Program Organizace sportu pro celostátní sportovní organizace se NOVĚ skládá ze
SAMOSTATNÝCH VÝZEV rozdělených podle věcného zaměření a určených okruhů žadatelů:
 Výzva 1: Podpora školního a univerzitního sportu
 Výzva 2: Organizace sportu pro všechny
 Výzva 3: Podpora zastřešujících sportovních organizací
 Výzva 4: Podpora zastřešujících sportovních organizací reprezentujících olympijské nebo
paralympijské hnutí
 Výzva 5: Podpora sportovních svazů – sportovní hry
 Výzva 6: Podpora sportovních svazů – olympijské sporty
 Výzva 7: Podpora sportovních svazů – sporty nezařazené do olympijského programu
Výzvy jsou připraveny tak, že každá sportovní organizace, která je oprávněným žadatelem, bude moci
podat přihlášku pouze do jedné ze zveřejněných výzev.
Principy:
• dlouhodobá kontinuita (2010-2017)
• Mění se mírně pravidla a podpora jednotlivých dotačních titulů
• Klíč není v nadpise, ale v pravidlech rozdělování
Zásady podpory sportu z rozpočtu MŠMT rok 20171
• Program I. – Sportovní reprezentace ČR
• Program II. – Sportovně talentovaná mládež
• Program III. – Činnost sportovních organizací
• Program IV. – Údržba a provoz sportovních zařízení
• Program V. – Činnost sportovních svazů
• Program VI. – Významné sportovní akce
• Program VII. – Zdravotně postižení sportovci
• Program VIII. – Organizace sportu ve sportovních klubech
• Program IX. – Organizace školního a univerzitního sportu
• Program X. – Projekty pro sportování veřejnosti
Výsledky by bylo dobré diskutovat v rámci přímé výuky
1. Vyhledejte aktuální stav
2. srovnejte objem zdrojů z MŠMT na jednotlivé programy s minulostí
3. Sepište argumenty, proč by stát měl z rozpočtu MŠMT podporovat více:
- reprezentaci … nebo - sport pro všechny
1
www.msmt.cz/uploads/Programy_2017_2019_31_10_2016.pdf
Nápověda: zaměřte se v úvahách např. na pozitivní externality, vezměte v úvahu i existenci dalších úrovní
státu, které sport podporují
4. Zamyslete se nad optimálním poměrem neinvestičních dotací (transferů) vůči investičním dotacím
5. Diskutujte výhody a nevýhody víceletého financování (tzn. Příslib na dotací na více než jeden
rok)…oproti stávající praxi – dotace na jeden rok.
Další úrovně státu (stav textu 2018)
Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstvo zdravotnictví
Podle § 4 zákona o podpoře sportu:
- Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj
sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů a zřizují svá
rezortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost.
- Ministerstvo zdravotnictví ve své působnosti organizuje zdravotní péči o státní sportovní
reprezentanty a sportovní talenty a vytváří organizační předpoklady umožňující specifický přístup
sportovních reprezentantů ke klinické péči, zřizuje laboratoř dopingové kontroly a zabezpečuje
její činnost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem; laboratoř dopingové
kontroly je organizační složkou státu.
V rámci Ministerstva obrany působí Armádní sportovní centrum DUKLA (ASC DUKLA) je organizační
složkou MO ČR. Armádní vrcholový sport je zaměřen na zabezpečení státní sportovní reprezentace České
republiky v oblasti organizační, metodické, materiální, finanční a personální.
• Prioritně se u ASC DUKLA zabezpečují olympijská sportovní odvětví.
• Sportovci 28 vojáků, 143 civ. Zaměstnanců (2016)
• Trenéři 7 +68
• http://www.duklasport.cz/?ponukaid=30
Zdroj: http://www.duklasport.cz/myfiles/Ro%C4%8Denka%20ASC%20DUKLA%202016.pdf
Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT ČR (VSC)(dříve Středisko vrcholného sportu) vzniklo v roce
1974. Sportovní centrum je od 1. 3. 2003 organizační složkou státu.
• Plavání, šerm, veslování
Sportovní centrum Olymp je organizační složkou MV ČR
• Prioritně se zabezpečují olympijská sportovní odvětví. Atletika, biatlon, cyklistika, plavání,…
• http://www.olympcsmv.cz/
Do dalších aktivit MO a MV lze řadit Policejní sport a Hasičský sport, který je primárně spojen s přípravou
na specifický výkon povolání, ale i zde se organizují soutěže a existují sportovní disciplíny. Primární cíl
těchto aktivit však spočívá ve zvyšovaní připravenosti na výkon povolání.
Kraje
Podle § 5 zákona o podpoře sportu Kraje:
- zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně
postižených občanů,
- zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení,
- zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
Krajské a obecní rozpočty se zaměřují na podporu sportovních oddílů a klubů, jež působí v jejich regionu,
jedná se spíše o subjekty neorganizované v zastřešujících asociacích, nebo amatérské organizace, které
nutně nevychovávají sportovní reprezentaci.
Obce
Podle § 6 zákona o podpoře sportu obce:
- zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně
postižených občanů,
- zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují
je pro sportovní činnost občanů,
- kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení,
- zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
Obce poskytují dotace jak na konkrétní projekty, tak na financování běžného provozu NNO, a to v
souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Metodiku
poskytování dotací si obce upravují samy. Obce současně mohou žádat o prostředky ze zdrojů MŠMT, EU
Kraje a obce v rámci své samostatné kompetence mohou vytvářet vlastní koncepce podpory sportu
(volnočasových aktivit) a současně rozhodnutí o způsobu podpory a její výši je rovněž v jejich
kompetenci. Přístupy krajů i obcí se tedy poměrně významně liší. Bližší analýza je provedena v kapitole 5
Financování sportu v ČR.
1.1 Spolkové struktury
Pokud jde o situaci ve spolkových strukturách je situace poměrně nepřehledná. Je možné dopočítat
počet svazů či zastřešujících organizací, ale počet klubů či sportovců je již poměrně nepřesný. Odhaduje
se, že ve sportu působí mezi 20 až 40 tisíci sportovních klubů a v ČR působí cca 120 svazů
s celorepublikovou působností.
Pro pochopení struktury a vztahů je užitečný obrázek 4 a 5 v předchozí části. Můžeme předpokládat, že
téměř každý klub bude současně členem sportovního svazu (federace/unie) v rámci svého sportovního
odvětví. Tento sportovní svaz bude velmi pravděpodobně členem nějaké zastřešující organizace
(například ČSTV, Orel, Sokol). Současně může nastat situace, kdy fotbalový klub působí v rámci Sokola (je
členové jsou tedy členy Sokola) a současně prostřednictvím Českomoravského fotbalového svazu členem
ČSTV. Zastřešující organizace jsou potom „partnerem“ pro MŠMT a příjemcem většiny dotací, které
rozdělují, buď v souladu s účelem na který jej dostali, nebo podle vlastní interní metodiky.
Teoreticky nejvýznamnější organizací by mělo být Všesportovní kolegium (Minulost), které však (viz
komentáře u schémat 4 a 5 v současnosti (2012 nevyvíjí aktivitu, webové stránky už ani nejsou v
provozu). Princip vzniku byl, aby kolegium:
• Zastupovalo zájmy více jak 2 mil. registrovaných sportujících občanů všech věkových kategorií,
sdružených v cca 20 tis. občanských sdružení.
• bylo dobrovolným seskupením jedenácti největších a zastřešujících sportovních svazů a spolků.
Zastřešující organizace
Původně 9 největších organizací, které byly současně akcionáři sazky (více v kapitole Loterie a sázky),
nyní viz následující tabulka 1
Zdroj: MŠMT http://www.msmt.cz/file/15052
ČSTV - ČUS
Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) sám sebe vymezuje jako2
: ČSTV je dobrovolným sdružením
sportovních, tělovýchovných a turistických svazů s celostátní působností, tělovýchovných jednot a
sportovních klubů i jejich sdružení, jsou-li ustavena jako občanská sdružení podle Zákona o sdružování
občanů č.83/1990 Sb. ČSTV vznikl 11. března 1990 a jeho posláním je podporovat sport, tělesnou
výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci České republiky a přípravu na ni, zastupovat a chránit práva a
zájmy sdružených subjektů, poskytovat jim požadované služby a vytvářet ke vzájemné spolupráci
2
http://www.cstv.cz/
potřebnou platformu. Subjekty sdružené v ČSTV si ponechávají samostatnost svého právního postavení,
majetku a činnosti
Tato organizace sdružuje 72 sportovních svazů (včetně svazů, které sdružují menší sportovní svazy
v určitých sportovních odvětvích. Příkladem je ČUBU – Česká unie bojových umění, jejímiž členy jsou
jednotlivé svazy karate, kung fu apod.). ČSTV současně provozuje svoji činnosti i prostřednictvím
krajských organizací.
Česká unie sportu3
Česká unie sportu je největší střešní a servisní sportovní organizace v ČR. Vznikla 27. dubna 2013 formou
transformace a změny názvu ČSTV. V řádném členství ČUS je evidováno 73 národních sportovních svazů,
9.029 sportovních klubů a tělovýchovných jednot s 1,428.506 členy.
Aktuální úkoly
• Aktivní a dynamické vedení ČUS ve prospěch českého sportu.
• Vyvodit odpovědnosti za ztrátu společnosti SAZKA, a.s., a ztrátu dalších historických majetků
bývalého ČSTV.
• Podílet se aktivně na restrukturalizaci českého sportovního prostředí a zajistit ČUS důstojné a
odpovídající místo v tomto systému.
• Usilovat o systém trvalého a udržitelného financování sportovních organizací ČUS.
• Konstituovat Servisní centra sportu jako základní strukturu ČUS.
• Optimálně spravovat majetek ČUS.
• Usilovat o změnu sídla ČUS.
• Vybudovat Národní sportovní centrum Nymburk.
• Spolupracovat se sportovním prostředím školského systému.
• Stabilizovat jednotu sportovních svazů.
Aktuálně publikuje i ročenky, kde se objevují i velmi agregované údaje o hospodaření
http://www.cuscz.cz/o-nas/rocenka-cus/rocenka-cus-2015.html
Např. Vývoj hospodaření
3
http://www.cuscz.cz/o-nas/co-je-cus.html (přístup dne 24.5.2015)
Zdroj: http://www.cuscz.cz/o-nas/rocenka-cus/rocenka-cus-2015.html
ČASP
Česká asociace sportu pro všechny je občanským sdružením, které samo sebe vymezuje takto4
: Činnost
České asociace Sport pro všechny (dále jen ČASPV) navazuje na snahy našich předchůdců přiblížit a
zpřístupnit tělesnou výchovu a sport široké veřejnosti. Hlásíme se k odkazu dr. Miroslava Tyrše i jeho
následovníků. Čerpáme z práce lékařů, tělovýchovných pedagogů a dalších odborníků, kteří pochopili
význam pohybové aktivity pro člověka. Uvědomujeme si, že smysl přiměřeného pohybového režimu
může být zcela naplněn jen ve spojení s racionální výživou a celkově dobrou životosprávou. V tomto
širším rámci spatřujeme vysoký společenský význam sportu pro všechny jako racionální alternativy proti
drogové závislosti, asociálnímu chování a dalším negativním jevům.
ČASPV má v současné době šedesát tisíc registrovaných členů a přes 40 tisíc členů ve sdružených
právních subjektech. Kromě svých členů oslovuje ČASPV širokou veřejnost prostřednictvím hnutí "Pohyb
je život", zaměřeného na propagaci významu pohybové aktivity, zdravé výživy a duševní pohody v životě
moderního člověka.5
ČASP sdružuje celkem 7 sportovních svazů a současně je majitelem čtyř tělovýchovných zařízení. ČASP
má rovněž regionální pobočky jak na krajské, tak regionální úrovni.
4
http://www.caspv.cz/cz/o-nas/zakladni-informace/
5
dtto
AŠSK
Asociace školních sportovních klubů ČR je6
: sportovním a tělovýchovným občanským sdružením, které
bylo založeno na podzim roku 1992. V současné době působí již ve všech okresech České republiky a
sdružuje více než 250.000 žáků základních a studentů středních škol.
Od jara roku 2001 je organizační struktura přizpůsobena vyšším územně správním celkům. Tvoří ji
základní články (více než 2800 školních sportovních klubů), okresní rady (pracují v 85 okresech z 86) a
krajské rady (od poloviny roku 2001 pracují ve všech 14 krajích). Nejvyššími orgány celé organizace jsou
Sněm a Výkonný výbor.
Hlavní cíle7
:
Program naší činnosti, uskutečňovaný ve školním sportovním klubu většinou učiteli a profesory tělesné
výchovy, je od samého počátku zaměřen na podněcování a podporu pohybových aktivit v době mimo
vyučování. Profilujeme se jako multisportovní organizace zabezpečující především ty sporty, pro které
jsou ve školních sportovních klubech vhodné materiální a personální podmínky. Zejména se jedná o
základní aktivity zaměřené na vyvolání prvotního zájmu o pohyb jako součást denního režimu mládeže
bez výrazného důrazu na výkonnost. Naším posláním je tedy připravovat pro žáky a studenty přitažlivý
program, vytvářet u nich kladný vztah k pravidelné pohybové činnosti, ovlivňovat utváření jejich
hodnotové orientace, poskytovat alternativu pro volný čas, a tak přispívat k aktivní primární prevenci
kriminality a zneužívání návykových látek.
ČOS
Česká obec sokolská, fakticky vznikla už v roce 1862 v Praze a vychází z řecké filozofie a ideálů harmonie
osobnosti (tělesné i duševní) a morálních vlastností. Po obnově své činnosti v roce 1990 pokračuje
v činnosti v duchu svých tradic:
- všestrannost
- kultura i sport
- dobrovolnictví
ČOS uvádí svůj počet členů kolem 190 tis8
, nicméně jiné statistiky udávají i nižší čísla (MŠMT 180 tis.).
Svoji činnost vykonává prostřednictvím krajských organizací a žup (42), což vychází ze sokolských tradic.
Vyslanci zvolení na valných hromadách žup tvoří výbor ČOS, ten ze svého středu volí starostu ČOS,
místostarosty, jednatele a další členy předsednictva ČOS. Členy předsednictva jsou rovněž náčelník a
náčelnice ČOS, předseda odboru sportu ČOS a vzdělavatel ČOS, kteří jsou zvoleni odbornými útvary.
Předsednictvo ČOS je 13 členné. Nejvyšším orgánem ČOS je sjezd ČOS, který se koná jednou za tři roky.
6
http://www.ftvs.cuni.cz/assk_web/?page=1
7
dtto
8
http://www.sokol-cos.cz/COS/testwww.nsf/pages/cinnosti-5B47
Dvakrát do roka zasedá výbor ČOS, který schvaluje zásadní materiály (rozpočet, výsledky hospodaření
apod. Statutárním orgánem ČOS je předsednictvo výboru ČOS.9
Zastřešující organizace (3)
1. Vyhledejte informace o dalších zastřešujících organizacích
2. Zjistěte, ve které zastřešující organizaci je sdružený váš klub v rámci svého sportovníh svazu a
poskuste se vyhledat výroční zprávu této zastřešující organizace.
Český olympijský výbor
Český olympijský výbor10
(ČOV) byl založen 18. května 1899. Dnes, po více než sto letech od svého
založení, má velice podobné úkoly jako na sklonku 19. století – rozvíjet a šířit olympijské ideály a
zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách. ČOV je občanským sdružením ve
smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění.“
ČOV (3)
Vyhledejte a seznamte se akutálním rozvojovým plánem ČOV, případně vyhledejte informace o
hospodaření ČOV.
Neziskové organizace
Problematika neziskových organizací jako celku, přesahuje rámce tohoto textu a v případě, že čtenář
pociťuje určité mezery v této oblasti, je vhodné to doplnit prostřednictvím studia předmětů zaměřených
na neziskové organizace, nebo studiem literatury.
NNO: lze podle Salamon (2003) vymezit těmito charakteristikami: organizované, soukromé, nerozdělující
zisk, samosprávné, dobrovolné.
9
http://www.sokol-cos.cz/COS/testwww.nsf/pages/organizace-A9EF
10
http://www.olympic.cz/cz/cesky-olympijsky-vybor
Z pohledu sportu a zejména pak vztahu těchto neziskových organizacím ke státu (i jeho složkám) je
podstatné vždy uvažovat o rozdílech mezi vzájemně prospěšnými organizacemi (užitek vzniká pouze
členům organizace) a veřejně prospěšnými organizacemi (členové organizace vytvářejí užitek i pro
nečleny). Charakteristika vzájemné a veřejné prospěšnosti byla poněkud zjednodušena, protože v praxi,
zejména v podmínkách sportu) existují subjekty, jejich činnost vykazuje obojí vlastnosti. Například
sportovní klub je vzájemně prospěšný pro své členy, ale uspořádá-li veřejnou soutěž, potom je i veřejně
prospěšná.
O vzájemné či veřejné prospěšnosti musíme nutně uvažovat v kontextu úvah o pozitivních externalitách,
které sport vytváří.
Argumentace (3)
Zamyslete se nad těmito tvrzeními:
- Pokud všichni přispívají (daněmi) měla by potom co největší část společnosti mít
z dotace/investice užitek. Je tedy logické podporovat spíše aktivity tytu „sport pro všechny“ a
upřednostnit organizace veřejně prospěné
- Pokud podporujeme sportovní kluby (byť vzájemně prospěšné) vytváříme příležitost k lepšímu
životnímu stylu a potažmo ke zdravější populaci a proto z toho budou mít přeneseně užitek
všichni.
Vytvořte další argumenty a protiargumenty
Samostatný úkol – SPOLEK (3)
1. Zjistěte co je potřeba k založení spolku
2. Navrhněte stanovy sportovního klubu
- Stanovy by měly obsahovat nejen doporučené minimum ze zákona, ale je vhodné věnovat
pozornost i dalším oblastem
- Najděte stanovy 2-3 sportovních klubů a srovnejte je. Zamyslete se nad důvody zjištěných
odlišností
- Promyslete části jako: vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, způsob hlasování;
Nakládání s majetkem, volba představitelů klubu atd.
Význam stanov je klíčový ve chvíli, kdy se objeví nějaké spory či neshody v klubu.
Výsledky práce je vhodné konzultovat během přímé výuky.
1.2 Ziskový sektor
Sportovní klub nebo činnosti lze provozovat nejen ve formě neziskové organizace, ale i jako živnost nebo
právnickou osobu.
Následující pasáž přepokládá základní znalosti z oblasti obchodního práva a je proto doporučeno
zopakovat si: základní podmínky provozování živnosti (tj. podnikání fyzických osob) a osvěžit si znalosti o
podnikání právnických osob – jaké existují právní formy a jaké jsou mezi nimi rozdíly.
Z pohledu sportu je zajímavé zaměřit se na zvláštnosti podnikaní fyzických osob. Následující výčet
rozděluje živnosti podle typu a soupisu dovolených činností11
:
– Volné
• Manažerské činnosti, organizování a vzdělávání
• Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské
činnosti
– Vázané
• Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb
• Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících pro
rekreaci a rekondici
• Průvodcovská činnost
• Vodní záchranářská služba
• Masérské, rekondiční a regenerační služby
• Provozovávání solárií
– Koncesované
• Střelecký sport a související činnosti
Živnostník musí před vydáním povolení předložit doklady o své odborné způsobilosti:
• Diplom nebo vysvědčení o absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy s uvedením specializace
• Osvědčení o rekvalifikaci vydané akreditovaným zařízením
11
Zákon o živnostenském podnikání - přílohy
• Doklady vydané institucemi akreditovanými MŠMT
• Další (uznané zahraniční ekvivalenty)
Pro poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti musí živnostník doložit:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou
kulturu, tělovýchovu a sport, nebo
b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport,
nebo
c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost
vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením
akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož
působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována
Samostatný úkol – z.s. versus živnost (3)
• Ovlivní právní forma organizace „kvalitu klubu?“ – ve smyslu pedagogickém a manažerském
• Diskutujte různé aspekty kvality klubu
• Může ziskovost neziskovost právní formy a priori ovlivnit chování klubu?
• Jaký mechanismus má zajistit teoreticky pedagogickou kvalitu i např. občanských sdružení
• Uvažujte: jestliže živnostník dokládá svoji odbornou způsobilost, a občanské sdružení
může založit libovolná skupina tří osob. Jak potom zabezpečíme, aby v občanském
sdružení působili kvalifikovaní pedagogové?
• Nápověda – uvažujte o roli sportovních svazů
Výsledky úkolu je vhodné konzultovat během přímé výuky.
1.3 Shrnutí
Tato kapitola představuje strukturu institucí v ČR, představuje významné aktéry jak z hlediska linie státu,
tak i v oblasti neziskového sektoru. Dílčí pozornost je věnována i problematice provozování živností,
zejména jako alternativy k občanskému sdružení. Je doporučeno sledovat aktuální změny v legislativě a
stejně tak i aktuální aktivity MŠMT i municipalit v oblasti koncepční činnosti a dotační politiky.
1.4 Použitá a doporučená literatura
 Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb., v aktuálním znění
 KONCEPCE STÁTNÍ PODPORY SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE (2009) [Online 04.2012]
www.msmt.cz/uploads/soubory/Tiskovy_odbor/koncepce_statni_podpory_sportu_v_CR.pdf
 Koncepce státní podpory sportu v ČR (2009) – příloha. [Online 04.2012]
http://www.msmt.cz/file/15052
 Koncepce sportu 2025 http://www.msmt.cz/sport-1/koncepce-podpory-sportu-2016-2025
 Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice (1999) [Online 04.2012]
http://www.msmt.cz/sport/koncepce-statni-politiky-v-telovychove-a-sportu-v-ceske-republice
 Rozvojový plán ČOV 2009-2012 [Online 04.2012]
http://www.olympic.cz/cz/download/1070/rozvojovy-plan-cov-2009-2012?fromwhere=994
 SALAMON, L.M. a kol. Global Civil Society. An Overview. 1. vyd. Baltimore: The Johns Hopkins
University, 2003. ISBN 1-886333-50-5
 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Webové stránky vybraných organizací [Online 04.2012]
 ČSTV - http://www.cstv.cz/
 ČASPV - http://www.caspv.cz/cz/o-nas/zakladni-informace/
 AŠSK - http://www.ftvs.cuni.cz/assk_web/?page=1
 ČOS – http://www.sokol-cos.cz/COS/testwww.nsf/pages/cinnosti-5B47 a http://www.sokol-
cos.cz/COS/testwww.nsf/pages/organizace-A9EF
 ČOV - http://www.olympic.cz
 ČUS http://www.cuscz.cz/