M.Pavlík: Politika a ekonomie ve sportu kapitola 5
Text pro MPV_EKSP a MKV_EKSP
inovace 03.2019
1 Financování sportu v ČR z veřejných zdrojů
Klíčová slova: MŠMT, financování, veřejné zdroje, dotace
1.1 Úvod
Stát (pro účely „sportu“) je:
– MŠMT a ostatní dotčená ministerstva
– Kraje
– Obce – U velkých měst nutno rozlišovat ještě úroveň města a městských částí
To jakou roli hrají jednotlivé úrovně státu je dáno historicky, zvykem, ale existují velké rozdíly mezi
jednotlivými zeměmi! Tzn., existují alternativy k tomu, jak to momentálně je v ČR
Připomenutí:
• Názor na financování sportu je ovlivněn
– Hodnotami – svoboda, rovnost příležitostí, altruismus
– Preferencemi, potřebami
– Mírou přímého užitku
– Ekonomickým názorem
– Komplexností hodnocení (jen oblast sportu, veřejný sektor jako celek)
• Neexistuje jedno správné řešení
Často podstatnější, než celkové množství peněz je způsob jejich rozdělení. Když chce stát zvýšit
množství peněz na sport má čtyři možnosti:
– Přidat sportu, ubrat jiné oblasti
– Zvýšit příjmy (daně)
– Zadlužit se
– …a nebo zvýšit efektivnost, tj. se stávajícím množstvím peněz dosáhnout vyššího užitku
Jednoduše, sport a potřebnost jeho financování je nutné posuzovat v kontextu potřeba možností celé
ekonomiky. Právě hledání cest, k lepšímu využití stávajícího množství zdrojů se jeví jako nejdůležitější.
České sportovní prostředí je velmi netransparentní, řada v zahraničí běžně dostupných údajů chybí a
nabízí se tedy otázka, kdo a jak z této netransparentnosti profituje. V ČR zcela chybí běžná praxe
zveřejňování výročních zpráv u neziskových organizací, podobně dostupnost statistických údajů od
veřejné zprávy je pod očekávání. Neexistuje například registr dotací, nelze jednoduše zjistit, kolik
jakých subjekt dostal z různých veřejných rozpočtů peněz apod.
Problém či otázka toho jak a zda vůbec podporovat sport je vždy kontroverzní. Proto je před samotným
přehledem financování a diskuzí jeho systému je vhodné zamyslet se nad otázkami následujícího
schématu.
Obrázek 1.: Role státu ve vztahu k podpoře sportu
Zdroj: autor
Samostatný úkol – podpora sportu z veřejných zdrojů (5)
1. První a nikoliv triviální otázkou je, proč by stát měl podporovat sport
a. Pokuste se seřadit argumenty pro a proti. Odlišujte argumenty ekonomické a
mimoekonomické
2. Pokud se přikloníte k tomu, že by stát (nejen vláda ale i municipality) měl podporovat v té či
oné podobě sport, přejděte k dalším otázkách které jsou položeny v schématu
a. Při formulací odpovědí na položené otázky se zamyslete nad problémem
spravedlnosti
i. Je spravedlivé, aby stát vzal pomocí daní zdroje všem a peníze dal jen
některým?
ii. Je spravedlivější podporovat populární sporty, protože se o ně zajímá více lidí?
iii. Nebo je spravedlivější, aby stát podporoval ty méně populární sporty, protože
ty populární mají peněz dost a velkou šanci mít i soukromé zdroje od sponzorů
(což méně populární sporty nemají)?
iv. Je pro stát / společnost/ jednotlivce podstatnější podpora sportu pro všechny
nebo podpora reprezentantů
b. Kolik peněz ze své výplaty jste ochotni dát na přípravu reprezentace?
Výsledky úkolu je vhodné konzultovat během přímé výuky.
Disponibilní fond sportu
Tento pojem Novotný (2000) vymezuje následujícím způsobem (viz následující obrázek). Tento pohled
je především užitečný pro představu celkového objemu a charakteru dostupných zdrojů.
Obrázek 2.: Disponibilní fond sportu
Zdroj: Novotný (2000)
Příklad
Odhad přínosu sportu v roce 2006. Víme, že
• Podpora sportovnímu prostředí ze státního rozpočtu 3 000 mil. Kč. (nejen rozpočet MŠMT)
• Očekávaný přínos do státního rozpočtu:
– odvody DPH za sport. soutěží celkem 4 041mil. Kč
– odvody DPH za provoz sport. zařízení 229 mil. Kč
– odvody DPH za výstavbu sport. zařízení 393 mil. Kč
– odvody daně z příjmu 68 mil. Kč
• očekávaný přínos státního rozpočtu 4 731 mil. Kč
• pozitivní přínos sport. prostředí 1 731 mil. Kč.
Analytický úkol (5)
1. Zamyslete se, znamenají předchozí infromace, že se podpora sportu z veřejných zdrojů vyplatí?
a. Nápověda v poznámce pod čarou1
1
Je státní rozpočet totéž co veřejné rozpočty? Jaký je celkový objem zdrojů plynoucí do sportu?
Výdaje rodinných rozpočtů
na sportování svých členů
Podpora velkých podniků
a firem
Výnosy sportovních loterií
Poplatky televize a ostatních
médií za sportovní reportáže
Výdaje místních rozpočtů
Výdaje státního rozpočtu
Výnosy ze sport. činnosti
sportovních klubů
Výnosy vlastní hosp. činnosti
sportovních klubů
Disponibilní fond sportu
a tělovýchovy
Reklamy prostřednictvím agentur
1.2 Kolik je veřejných zdrojů ve sportu v ČR?
Následující podkapitola je převzata a upravena z:
PAVLÍK, Marek. Kolik peněz z veřejných rozpočtů jde vlastně na sport? Studia Sportiva, Brno: FSpS,
Masarykova univerzita, 2013, roč. 2013, č. 1, s. 63-73. ISSN 1802-7679. Výsledek vznikl v rámci
specifického výzkumu na vysoké škole.
ÚVOD
Podpora sportu z veřejných zdrojů má řadu ekonomických i neekonomických důvodů a stejně tak je
v ČR považovaná za určitou tradici. Také Evropská Unie konstatuje, že: “grassroots sport, equal
opportunities and open access to sporting activities can only be guaranteed through strong public
involvement” (Commission of the European Union; pp. 13, 2007).
Systém financování sportu je možné hodnotit a případně měnit pokud známe množství zdrojů, které
do sportu plynou, a víme, jaké výstupy a cíle sledujeme. Právě první podmínka, znalost objemu financí,
se jeví jako triviální, avšak existující nejasnosti mezi vládními dokumenty, daty Českého statistického
úřadu a dalšími zdroji vedou k nutnosti zaměřit výzkum právě na tuto oblast před tím, než bude možné
navrhovat změny v systému podpory sportu jako takovém.
Běžný ekonomický, nebo spíše racionální, požadavek maximalizace užitku v tomto případě znamená,
aby dané množství vynaložených zdrojů (na sport) přineslo co největší, předem vymezený, užitek –
tedy, aby nedocházelo k plýtvání či zneužívání (Malý, Nemec 2012). Předtím, než je však možné
analyzovat možnou efektivnost celého systému poskytování dotací, je zřejmě nutné zjistit, o jak velký
objem zdrojů jde, z jakých rozpočtů tyto zdroje pocházejí a komu jsou směřovány.
Vláda ve své Koncepci státní podpory sportu v české republice (2011) uvádí, že: „Finance v českém
sportu dosáhly v současné době na historické minimum za posledních dvacet let. Tento fakt byl částečně
kompenzován skutečností, že po roce 1990 se výrazně snížila porodnost a počet sportovců z řad
talentované mládeže poklesl v řádech desítek procent. Počínaje rokem 2002 se tento trend obrátil a již
od roku 2009 můžeme očekávat výrazný nárůst sportující mládeže, a to o 28% do roku 2014. Vzhledem
ke stavu veřejných financí je zřejmé, že financování sportu je třeba zajistit i z jiných zdrojů“
Cílem studie je zjistit, jaký je přibližně objem veřejných prostředků, které jsou směřovány do sportu.
S ohledem na to, že množství informačních zdrojů je omezené a současně se informace mezi nimi
rozcházejí, jsou diskutovány možné příčiny těchto netriviálních rozdílů.
Pro provedení analýzy byly stanoveny dvě základní výzkumné otázky:
- Jaký je objem veřejných zdrojů směřujících do sportu?
- Jaké mohou být příčiny významných rozdílů mezi statistickými zdroji?
Není možné předpokládat, že analýza přinese jednoznačné odpovědi na výzkumné otázky, nicméně
konfrontace zdrojů mezi sebou by mohla pomoci identifikovat, ty, které lze považovat za přesnější.
METODIKA
Analýza bude provedena na základě sekundární analýzy dat publikovaných v následujících
informačních zdrojích:
• Analýza financování sportu v ČR (2009) – Materiál vypracovaný ve spolupráci Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy a Českého olympijského výboru.
• Statistická ročenka ČR (2011) – publikováno Českým statistickým úřadem.
• Koncepce financování sportu v České republice. Analyticko-koncepční studie KPMG (2012) –
dokument zpracovaný firmou KPGM ve spolupráci s Českým olympijským výborem.
• Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2010 – dokument publikovaný vládou ČR
a schválený usnesením č.5 ze 4.1.2012.
• Data dostupná na Ministerstvu školství pro rok 2010 – rozdělení dotací.
Zjištěné údaje budou konfrontovány a provedena diskuze možných příčin v odlišnosti výsledků. Aby
bylo možné komparovat některé zdroje, bude vždy pracováno s předpokladem, že Česká republika má
10 mil. obyvatel a směnný kurz je 25 Kč za 1 €. Pro Slovenskou republiku je potom pracováno s počtem
obyvatel 5,4 mil. a směnném kurzu 30 SK za 1 €.
S ohledem na dostupnost jednotlivých dat nebude možné konfrontovat mezi sebou stejné roky, jako
referenční rámec bylo zvoleno období 2008-2010 s tím, že dostupné zdroje (ČSÚ, KPMG) s delšími
časovými řadami nevykazují významnější změny trendů mezi jednotlivými roky. Bude tedy pracováno
s předpokladem, že rámcovou představu splňuje i srovnání v rámci referenčního období.
VÝSLEDKY
Analýza financování sportu 2009 (Výzkumná zpráva MŠMT)
Prvním zdrojem informací je „Analýza financování sportu 2009“, což dokument veřejně dostupný na
internetových stránkách MŠMT. Tento dokument současně sloužil jako jeden z materiálů pro
konferenci „Sport a stát“ konanou v roce 2010 pod záštitou předsedy vlády J. Fišera. Výsledky obsažené
v této zprávě tvořily poměrně silný argument pro diskuzi o případné podfinancovanosti sportu v České
republice. Na tuto analýzu navazuje potom „Koncepce státní podpory sportu v České republice“ –
dokument schválený Vládou ČR usnesením číslo 167 ze dne 9. března 2011.
Následující dva obrázky prezentují hlavní zjištění o pozici ČR a ve srovnání s dalšími evropskými
zeměmi. V případě obrázku 1 jsou srovnávány dva informační zdroje:
- První sloupec zleva označuje kalkulaci opírající se o studii zpracovanou během Francouzského
předsednictví EU
- Druhý sloupec vychází z kalkulace opírající se o údaje Bílé knihy o sportu a Ekonomického fóra
v Davosu.
Kalkulace2
celkového přínosu sportu vychází z předpokladu, že průměrný Evropan utratí za sportovní
služby a zboží 177euro za rok což (při přepočtu na počet obyvatel, směnný kurz a sazba DPH) vede
k hodnotě 8,8mld. Kč. Obdobně byl stanoven přínos sportu ve druhém případě, kdy je s HDP ČR
odvozena hodnota 3,7%3
, která dle evropských studií připadá na sport.
Obrázek 3.: Analýza financování sportu 2009 – přínos sportu
2
Zpracováno podle: Analýza financování sportu (2009)
3
Novotný (2011) odhaduje velikost sportovního trhu v ČR 2% HDP
Zdroj: Analýza financování sportu (2009)
Obrázek 2 potom prezentuje přepočet výdajů na jednoho obyvatele v eurech a ve srovnání s ostatními
evropskými zeměmi. Česká republika se umisťuje na velmi nelichotivé pozici. V metodologické části
autoři připouštění aproximaci některých dat, která shromažďovali na základě dotazníků.
Obrázek 4.: země EU – porovnání veřejných výdajů na sport na obyvatele v eurech
Zdroj: Analýza financování sportu v ČR (2009)
Zjištění
Z obrázku 2 vyplývá, že na 1 obyvatele připadá výdaj přibližně ve výši 10 euro. Po přepočtu jde o sumu
2,5 mld. Kč. Z obrázku 1 vyplývá, že přínosy sportu pro státní rozpočet jsou kalkulovány ve výši 7,7 mld.
Kč. Pokud bychom do grafu na obrázku 2 chtěli zapracovat hodnotu 7,7 mld. Kč uvedenou v téže
výzkumné zprávě, potom se ČR dostane na hodnotu 30,8 euro na obyvatele (ceteris paribus).
Tyto dva zdroje v jedné zprávě se tedy rozchází o 5,2 mld. Kč, nabízí se však vysvětlení, že v případě
obrázku 2 se možná jedná (zpráva to nijak neuvádí) pouze o výdaje ze státního rozpočtu a nikoliv výdaje
z veřejných rozpočtů celkem. Pro srovnání Slovensko zde má uvedenou hodnotu přibližně 36 euro. Pro
rok 2008 byly identifikovány tyto výdaje ze státního rozpočtu Slovenské republiky. Po přepočtu jde
výdaj ve výši 14,3 eur na jednoho obyvatele.
Tabulka 1: Výdaje na sport ze státního rozpočtu Slovenské republiky
Typ výdaje V tis. SK
Výdaje státního rozpočtu na rekreaci a sport 1 094 408
Programové financování – program rozvoje sportu v SR 1 085 717
Sportovní gymnázia 145 645
Zdroj: Výsledky hospodárenia štátneho rozpočtu Slovenskej republiky v roku 2008
Český statistický úřad
Dalším zdrojem dat jsou statistiky Českého statistického úřadu – dostupné ve statistických ročenkách
ČR. Výsledky za rok 2008 a 2010 jsou obsaženy v tabulce 2 především pro potvrzení trendového vývoje.
Tabulka 2: Výdaje na tělovýchovu v letech 2007 - 2011 v mil. Kč
Státní rozpočet Územní rozpočty
CelkemBěžné výdaje
Kapitálové
výdaje
Běžné
výdaje
Kapitálové
výdaje
2007 1 523 698 3 864 4 786 10 871
2008 1 854 1 260 4 246 4 724 12 084
2009 1 440 737 4 552 5 847 12 576
2010 1 736 651 4 474 6 255 13 116
2011 1 807 837 4 563 3 608 10 815
Zdroj: ČSÚ Výdaje státního rozpočtu a územních rozpočtů na kulturu a sport
Po přepočtu (ceteris paribus) 12,08 mld. Kč v roce 2008 docházíme k výdajům na obyvatele ve výši 48
euro. Rok 2010 znamená celkově 13,1mld. Kč a výdaj na obyvatele ve výši 52 euro.
Koncepce financování sportu v ČR (nevládní studie)
Následující Koncepce financování sportu v ČR byla zpracována firmou KMPG ve spolupráci s Českým
olympijským výborem na základě dat z Ministerstva financí. Pro rok 2008 (2010) zde dochází k celkové
sumě 16,6 mld. Kč (resp. 17,8mld. Kč), což při přepočtu vychází na 66 euro na obyvatele (resp. 71,4
euro na obyvatele).
Tabulka 3: Finanční zdroje z veřejných rozpočtů v letech 2007-2011
Rok MŠMT
Ostatní
ministerstva Obce a DSO Krajské úřady Regionální rady
Celkem za
subjekty
2007 3 302 1 501 10 364 1 133 0 16 299
2008 2 605 1 728 11 000 1 271 20 16 624
2009 2 113 1 353 12 857 1 291 409 18 023
2010 2 059 670 13 508 1 209 407 17 853
2011 2 286 699 9 976 1 351 356 14 666
Průměry za
subjekt 2 473 1 190 11 541 1 251 238 16 693
Zdroj: KPMG (2012) Koncepce financování sportu v České republice. Analyticko-koncepční studie
Poznámka: DSO-Dobrovolné svazky obcí
Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2010
Rozbor financování nestátních neziskových organizací představuje pouze doplňkový zdroj informací,
neboť příjemci dotací mohou být i jiné než nestátní neziskové organizace (například příspěvkové
organizace, organizační složky státu, případně i obchodní společnosti). Předpokládáme, že většinu
zdrojů z veřejných dotací dostávají NNO.
V roce 2010 tento zdroj uvádí, že bylo alokováno 1 908 042 tis. Kč na tělovýchovu (z toho 717 552 tis.
Kč na reprezentaci). Pokud tuto informaci konfrontujeme s údaji MŠMT pro rok 2010, docházíme
k sumě nižší o 329 482 tis. Kč (dotace pro rezortní sportovní centra nelze považovat za dotace NNO –
jde o organizační složku státu). Pokud by do této sumy měly být započítány dotace na organizační
složky státu, pak by zřejmě chyběly výdaje na RSC v gesci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
Oproti očekávání je suma uváděná na MŠMT nižší, než jak vyplývá z Rozboru financování NNO, kde je
jako zdroj uvedena databáze kapitol státního rozpočtu.
Tabulka 4: Výdaje z rozpočtu kapitoly MŠMT v roce 2010
Účel částka v tis. Kč
Veřejně prospěšné programy 311 624
ostatní dotace 922
Program obnovy MTZ 23350 - sport. organizace 432 769
Program obnovy MTZ 23350 - reprezentace 144 132
Dotace pro státní reprezentaci 625 234
Rezortní sportovní centra 361 193
Dotace pro sportovní gymnázia 63 879
Celkem 1 939 753
Zdroj: MŠMT (1) a MŠMT (2)
Starší prameny
Určitou, byť neaktuální představu o objemu veřejných zdrojů podává ještě pramen Hobza, Dohnal, Cikl
(2008) ve stati Koordinace dotační politiky jako faktor efektivnosti řízení veřejného sektoru. Údaje
končí rokem 2006, nicméně bylo by možné uvažovat o určitém trendovém vývoji.
Obrázek 5.: Podpora sportu a tělovýchovy z veřejných rozpočtů
Zdroj: Hobza, Dohnal, Cikl (2008)
Novotný (2011) potom prezentuje výdaje ze státního rozpočtu v objemu cca 2,6 mld. Kč pro rok 2007
a 1,9 mld. Kč pro rok 2009, kde využívá informace z odboru sportu MŠMT.
DISKUSE
V úvodu byly nastoleny dvě výzkumné otázky:
- Jaký je objem veřejných zdrojů směřujících do sportu?
- Jaké mohou být příčiny významných rozdílů mezi statistickými zdroji?
Pro zodpovězení první otázky lze použít srovnání výsledků v tabulce 5, kde byly identifikovány tyto
možné výsledky.
Tabulka 5: Komparace zdrojů dat o objemu veřejných prostředků alokovaných na sport
pramen rok
Celkový objem
zdrojů v mil. Kč
v EUR na 1
obyvatele
státní
rozpočet Municipality
Novotný, Dohnal, Cikl 2006 11 000 44 1 900 9 100
Analýza financování sportu –graf 2.1.5 2008 7 700 31 NA NA
Analýza financování sportu – graf 4.1.3 2008* 2 500 10 NA NA
Český statistický úřad 2008 12 084 48 3 114 8 970
Český statistický úřad 2010 13 116 52 2 387 10 729
Koncepce financování sportu - KPMG 2008 16 624 66 4 333 12 291
Koncepce financování sportu - KPMG 2010 17 853 71 2 729 15 124
Poznámka: *) rok 2008 nebyl u grafu uveden, v kontextu ostatních dat je tento rok předpokládán
Zdroj: sestaveno autorem
V rozporu s daty ČSÚ a daty studie KPMG potom není informace z Rozboru financování nestátních
neziskových organizací z veřejných rozpočtů, Novotný (2011) a stejně tak vlastní šetření, kdy v obou
případech je identifikována suma výdajů ze státního rozpočtu větší než 1,9 mld. Kč při abstrahování od
výdajů alokovaných na organizační složky státu a výdajů ze zdrojů Ministerstva obrany a Ministerstva
vnitra.
Vyloučením extrémů a porovnáním s dostupnými daty rozpočtu MŠMT lze uvažovat o tom, že roční
objem dotací ze státního rozpočtu (pro období 2008-2010) kolísá zhruba mezi 1,9-2,5 mld. Kč, přičemž
objem zdrojů z municipalit se pohybuje mezi 8-9 mld. Kč. Poměrné značné rozpětí takových odhadů
není rozhodně uspokojivé. Představu o rozptylu ilustruje obrázek 5 o pozici ČR ve srovnání s ostatními
zeměmi a alternativními výpočty.
V kontextu korektní interpretace je však nutné připustit, že stejnou chybou jakou patrně jsou zatížena
data za Českou republiku, mohou být zatížena data ostatních srovnávaných zemí. Zásadní jsou v tomto
směru důvody, proč těmto odlišnostem dochází.
Obrázek 6.: Množství veřejných zdrojů na sport – alternativní výsledky
Poznámka: MŠMT* - Analýza financování sportu, graf 5.1.2 výsledný efekt pro státní rozpočet
Zdroj: Analýza financování sportu v ČR (2009) – upraveno autorem
Na otázku proč dochází k těmto rozdílům nelze jednoznačně odpovědět. Lze identifikovat tyto možné
příčiny:
- Metodologické odlišnosti. Rozklíčování dotací na sport nemusí být jednoduché zejména na
úrovni municipalit, kde se dotace neziskovým organizacím rozdělují často společně v balíku
s dotacemi pro kulturu, volnočasové aktivity a aktivity mládeže. Tento typ metodického
problému současně přinášejí patrně největší zkreslení na úrovni dat z municipalit. Každý kraj a
obec si v rámci své samostatné působnosti stanovuje vlastní politiku pro oblast sportu, proto
v některých případech stoji politika sportu samostatně, jindy spolu se školstvím, či kulturou.
Analogicky k tomu potom vznikají dotační tituly, kde dochází k rozdělování dotací pro
organizaci do cílů této politiky zahrnuté. Je o problémy jako například:
o Je dotace pro organizaci typu Sokol čistě dotací na sport, pokud organizace provozuje
i kulturní aktivity?
o Dotace pro skautskou organizaci může stejně spadat do kategorie sport jako
volnočasové aktivity mládeže
- Odhad chybějících dat
- Odlišná metodika sběru a analýzy dat v zahraniční
- „Ekonomická data ze sportovní oblasti jsou obtížně dostupná a často ani neexistují ve
srovnatelně definovaných ukazatelích, neboť sport není samostatným statisticky sledovaným
oborem. To platí jak pro Českou republiku, tak i pro většinu ostatních států EU“ (Analýza
financování sportu 2009)
- Drobné odlišnosti mohou být spojeny s časem sběru dat, nepochybně budou existovat rozdíly
mezi rozpočtem schváleným, upraveným či výsledným
- Dohledání a verifikace dat například z rozpočtů ministerstev je značně problematická (typicky
výdaje na sport z kapitol MO a MV). Problematické může byt odlišování sportu od formy
přípravy na výkon povolání (policejní a hasičský sport)
- Problematické použití termínů sport a tělovýchova, kdy není zcela jednoznačné, jak je
nakládáno s dotacemi, a investicemi pro školní (rozšířenou) tělesnou výchovu. Například
v případě investic by bylo nutné odlišovat, zda výsledky této investice slouží pouze v rámci
školní tělesné výchovy, nebo sekundárně přinášejí užitek dalším sportovním klubům
(sportovcům).
- Možné neodlišování dotací pro neziskové organizace od dotací příspěvkových organizacím a
organizačními složkám státu – v agregovaných součtech
- Logickou možností je potom opomenutí, nebo dokonce záměrný omyl při zpracování dat
ZÁVĚRY
Předchozí analýza poukázala poměrně značné rozdíly v uváděném objemu veřejných zdrojů
alokovaných na sport. Před diskuzí o podfinancovanosti sportu, či nevhodném způsobu rozdělování
dotací na sport je tedy nezbytné především určit, jaký objem zdrojů reálně do sportu směřuje. V textu
nebyly hodnoceny zdroje, které do sportu směřují z výnosů loterií (ať už původní systém odvodu části
výtěžku na veřejně prospěšné účely, nebo jeho novelizovaná podoba). Na základě porovnání
jednotlivých zdrojů je možné konstatovat, že celkový objem veřejných zdrojů ve zkoumané období
překračuje 10 mld. Kč. Na úrovni státního rozpočtu se objem zdrojů pohybuje okolo 2 mld. Kč.
Předpokládáme, že objem veřejných zdrojů na sport se pohybuje nad hranicí 12 mld. korun, což při
komparaci s dalšími evropskými zeměmi Českou republiku staví lehce nad průměr zemí EU.
Existuje celá řada možných příčin statistických rozdílů mezi zdroji dat, jejich diskuze a řešení jsou
nezbytným krokem ke zvýšení transparentnosti celého systému. Identifikovali jsme klíčové
metodologické problémy a to: odlišování sportovních aktivit od kulturních a volnočasových;
podchycení investičních aktivit pro sport a to zejména tam, kde je sport jednou z několika oblastí zájmu
celkové investice.
Z ekonomického hlediska je zásadní hledat cestu, jak s daným množstvím peněz vytvořit co největší
užitek pro sport a sportovce. Není možné současně opomenout, že debata o vhodném systému
financování bude vždy ovlivněna normativním pohledem na priority v podobě sportovních výstupů,
tedy například jak stát resp. společnost považuje za hodnotné úspěchy reprezentantů, nebo stejně tak,
jak hodnotné jsou cíle v podobě popularizace amatérského sportu.
Literatura
Analýza financování sportu v ČR (2009) - [Online 09.2012] http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-
republice
Commission of the European Union (2007a): White paper on sport. Brusel. [online] http://ec.europa.eu/sport/white-
paper/doc/wp_on_sport_en.pdf
Český statistický úřad – Statistická ročenka 2009. [Online 09.2012]
www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/33003256BE/$File/0001112629.xls
Český statistický úřad – Statistická ročenka 2010. [Online 03.2013]
www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/46002D8AC2/$File/0001102629.xls
Český statistický úřad – Statistická ročenka 2011. [Online 09.2012]
www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/33003256BE/$File/0001112629.xls
Český statistický úřad – Statistická ročenka 2012. [Online 03.2013]
www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9D003B6FFD/$File/0001122629.xls
Hobza, V., Dohnal, T.,Cikl, R. (2008) Koordinace dotační politiky jako faktor efektivnosti řízení veřejného sektoru - studie k
dotaci sportu. In Veřejné politiky a jejich účinnost - determinanty raciálnosti řízení ve veřejném sektoru (sborník příspěvků z
mezinárodního vědeckého semináře). 1. vyd. Brno: ESF MU. ISBN 9788073993450
http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-2010-v-oblasti-sportu-vydajovy-2
KMPG (2012). Koncepce financování sportu v České republice. Analyticko-koncepční studie (2012)
http://www.olympic.cz/public/img/dokumenty/koncepce_financovani_sportu_prezentace_v9a.pdf
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (1) – Rozdělení Státního rozpočtu 2010 v oblasti sportu - výdajový okruh:
"Tělovýchova včetně programu 233510" – Investice. [Online 09.2012] http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-
2010-v-oblasti-sportu-vydajovy-1
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2) - Rozdělení Státního rozpočtu 2010 v oblasti sportu - výdajový okruh:
"Sportovní reprezentace bez programu 233510". [Online 09.2012]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (3) – Koncepce státní podpory sportu v české republice (2011). [Online 09.2012]
http://www.msmt.cz/sport/koncepce-statni-podpory-sportu-v-ceske-republice
Nemec, J., Malý, I. Možnosti zvyšování efektivnosti veřejného sektoru v podmínkách krize veřejných financí. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita, 2012. 222 s. neuveden. ISBN 978-80-210-5668-8. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-5668-2011
Novotný, J.. Sport v ekonomice. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 9788073576660.
Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtu v roce 2010. [Online 09.2012]
http://vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/rozbor_2010.pdf
Slovenský statistický úřad - Výsledky hospodárenia štátneho rozpočtu Slovenskej republiky v roku 2008. [Online 09.2012]
http://www.finance.gov.sk/Components/CategoryDocuments/s_LoadDocument.aspx?categoryId=7302&documentId=3724
Objem veřejných výdajů na sport (5)
Zjistete aktuální údaje z MŠMT a z Českého statistického úřadu
1.3 Státní rozpočet
• Sport je financován prostřednictvím
– Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) (kap. 333),
– Ministerstvo obrany (MO) (kap. 304) - (výdaje ne reprezentaci cca 124mil. Kč 2010)
– Ministerstvo vnitra (MV) (kap. 314) cca 59mil Kč. (2010) + výdaje na policejní a hasičský
sport
– Ze zákona je potom dotčeným ministerstvem i Ministerstvo zdravotnictví (zejména pro
oblast dopingu)
• MŠMT je z kompetenčního zákona resortem pro tělovýchovu, sport a turistiku. Státní podpora
prostřednictvím ministerstev se uskutečňuje na základě zákona o Státním rozpočtu pro daný
rok. Celkový objem výdajů pro oblast sportu je kompromisem mezi požadavky a reálnými
možnostmi.
Podmínky poskytnutí4
• Zákon č. 218/2000 Sb., vymezuje podmínky pro poskytování dotace ze stát. rozpočtu takto:
– na dotaci není právní nárok,
– o poskytnutí dotace rozhoduje poskytovatel na základě žádosti,
– při poskytnutí dotace vydá poskytovatel písemné rozhodnutí,
– na rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení,
– písemné rozhodnutí je smluvním vztahem, jež je vymezen účelem, obsahem a dalšími
podmínkami
MŠMT
Ministerstvo v rámci svých kompetencí vypisuje každoročně několik dotačních titulů - programů,
k nimž jsou vždy k dispozici tzv. „zásady“, kde je se stanoven mechanismus a podmínky alokace zdrojů.
MŠMT programy (6)
Úkol: Zjistěte, jaké aktuální dotační programy MŠMT vypisuje
Tyto programy se aktuálně obměňují, od roku 2016, kdy platí Koncepce Sport 2025, došlo k výraznější
redefinování dotačních oblastí a výzev. Aktuálně (2019) existuje 7 výzev. Klíčová jsou však samotná
pravidla pro každou výzvu..
MŠMT je klíčovým aktérem při podpoře sportu na úrovní vlády, nelze však zapomínat na roli krajů a
obcí (viz další části textu)
4
Pro sport například: http://rvs.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/rvs/o-rvs/dokumenty/zadosti-
o-dotace/2012/zasady_vlady_cr_platne_od_roku2012.pdf
Tabulka: Rozdělení financí ze státního rozpočtu(! Jen SR) na podporu činnosti v oblasti sportu
Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/28-sport-sf6vqi1owy
Samostatný úkol – objem financí z rozpočtu MŠMT (5)
1. Vyhledejte informace o aktuálních programech a zjistěte objem zdrojů pro program „sportovní
reprezentace“ a „všeobecná sportovní činnosti“ (Nebo jejich aktuální obdoby)
2. Dochází proporcionálně k nějakým změnám oproti minulému stavu?
3. Zjistěte, na stránkách MŠMT, jak je sestavováno pořadí sportů, jaké sporty jsou na prvních 12ti
místech a jak toto pořadí ovlivňuje množství zdrojů, které tyto sporty dostanou oproti
ostatním.
Rozdělování dotací
Každý dotační titul má své zásady (metodiku) – viz příklad. Pochopení principů metodiky je klíčové pro
správné rozhodování. V těchto pravidlech začíná skutečná „sport policy“, protože ty určují, kdo uspěje,
kdo dostane víc a podle jakých kritérií se vlastně každá žádost posoudí. Tyto pravidla nelze vnímat jako
objektivní nestranná a spravedlivá, ale jako odraz hájení zájmů jednotlivých sportů. Je podstatné
pochopit, jak tyto pravidla fungují – jinak nikdy nepochopíte, jak uspět se svojí žádostí o dotace
Pokud chcete podhopit, proč některý sport získává více zdrojů než jiný, bez analýzy
metodiky (zásad) rozělování dotací to není možné. Zjistit jak „funguje“ vzorec a jaké parametry jsou
nejdůležitější ovlivňuje stategické chování žadatele
Příklad vlivu metodiky
Program V. – Sport pro všechny. Kritéria závěrečného hodnocení projektů 20075
Bodové rozmezí, které lze přiřadit při hodnocení projektu, je 0 až 100 bodů.
• Základní kritéria: body
– Společenský význam projektu a jeho zaměření na vyhlášené zadání………………… 20
– Rozsah, obsah činnosti předkladatele, zejm. členská základna ……………………….....30
– Efektivita dlouhodobé činnosti …………………………………………………………..………….…10
– Ohodnocení předcházejícího projektu ………………………………………………………….…..10
– Nemožnost přístupu k finančním prostředkům a.s. SAZKA ……………………………..….5
• celkem základní kritéria ……………………………………………………………………………………….……… 75
• Doplňková kritéria: body
– Forma zpracování projektu……………………………………………………………..…………….….. 5
– Shoda obsahu projektu se stanovami předkladatele a jejich zadání………………….. 5
– Dodržení metodiky zpracování projektu……………………………………………………………. 5
– Mimořádnost a společenská významnost akce ………………………………………………… 5
– Vyúčtování dotací v minulém období………………………………………………….…………….. 5
• celkem základní kritéria ………………………………………………………………………………………………… 25
Mechanismus hodnocení žádostí o dotace (5)
Diskujte smysluplnost kritérií, a navrhněte změny
Výsledky úkolu je vhodné konzultovat během přímé výuky.
Struktura dotací
Viz powerpoint pro rok 2019 a vlastní ověření aktuálnosti čísel
Resortní sportovní centra
RSC jsou specializovaná pracoviště MŠMT, MO, MV. Jejich hlavním. úkolem je vytváření personálních,
sociálních, prostorových a materiálních podmínek pro přípravu vybraných špičkových sportovců k
reprezentaci státu. Identifikujeme tyto RSC:
• RSC MO: Armádní sportovní centrum DUKLA, Handball Club DUKLA Praha, Volejbalový klub
DUKLA Liberec, Vědecké a servisní pracoviště CASRI,
• RSC MV: odbor sportu,
• RSC MŠMT: Vysokoškolské sport. centrum.
5
Zdroj: Zásady program V. MŠMT (2007)
Aktuální informace viz powerpointová prezentace a https://monitor.statnipokladna.cz
kde pod ministerstvy hledejte v organizačních složkách (OOS) sportovní centra a dále u
MO v příspěvkových organizacích sportovní kluby.
Obrázek 7.: ÚKOL! Výdaje na RSC versus státní rozpočet
Zdroj: Tulis, M. Studijní materiály Karlovy univerzity
Zamyšlení a argumentace (5)
Viz graf: Rozevírají se nůžky?... Znamená tento graf, že stát stále méně podportuje RSC? Můžeme říci,
že nůžky se rozevírají? … a tedy implicitně tvrdit že stát by sice mohl, ale nechce více podporovat RSC?
Nápověda v poznámce pod čarou6
.
6
Hint: jaké procento výdajů státních rozpočtů je mandatorních a kvazimandatorních? Je počet RSC
v čase fixní?
381,8
411,7
497,6
541,1
536,6
605,1
627,3
685,2
685,2
795,4
869,1
908,4
963,8
1040,8
1107,3
1152,1
1184,9
241,7
214,4
240,1
222,0
255,0
258,4
249,0
263,9
272,7
283,7
286,9
295,8
311,8
341,2
352,9
353,3
352,80
200
400
600
800
1000
1200
1400
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Schválené výdaje SR v mld. Kč Výdaje RSC v mil. Kč
1.4 Kraje
• Úkoly krajů kraje ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
– a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně
zdravotně postižených občanů,
– b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních
zařízení,
– c) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
• Každý kraj podle svého uvážení od 1 cca do 4% rozpočtu
Pro představu dva následující grafy mapují situaci při srovnání let 2005 a 2010 v krajích (mimo Prahu),
vliv samostatných pravomocích se jasně odráží v poměrně významných rozdílech mezi kraji, a to jak
v absolutních částkách, tak i při vyjádření k poměru HDP nebo jako výdaj na obyvatele.
Obrázek 8.: Výše podpory sportu v krajích – komparace 2005 a 2010
Zdroj: Diplomová práce Bc. Stanislav Bodganov (2012)
ÚKOL
Proč je předchozí graf zavádějící? Co z něj můžeme vyvodit pro srovnání krajů?
Navrhněte takové zobrazení, které umožní srovnání krajů… Hint v pozn. Pod čarou7
7
Absolutní versus relativní ukazatele…. Pomocí jakých ukazatelů je vhodné srovnat podporu do sportu v krajích?
Obrázek 9.: Poměr investičních výdajů k celkovým – komparace 2005 a 2010
Zdroj: Diplomová práce Bc. Stanislav Bodganov (2012)
ÚKOL
Zjistěte aktuální situaci ve vybraném kraji – jaká je výše podpory do sportu, kolik mají dotačních titulů,
na co lze žádat, kolik % rozpočtu alokují na sport, jaké významné investiční akce do sportu kraj
uskutečnil.
Dále viz aktuálnější údaje v powerpointové přednášce r.2019
1.5 Obce
§ 6 Úkoly obcí Obce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména
• a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně
postižených občanů,
• b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a
poskytují je pro sportovní činnost občanů,
• c) kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení,
• d) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.
Každá obec podporuje sport podle svého uvážení od 0 cca do 8% rozpočtu, spíše neinvestičního
charakteru, ale existují i výjimky.
Obrázek 10.: Výdaje na tělovýchovu v přepočtu na obyvatele v Kč
Zdroj: autor v roce 2015 podle http://www.rozpocetobce.cz/
Obrázek 11.: Výdaje na sport a kulturu 4 největších českých měst
Zdroj: autor podle http://www.rozpocetobce.cz/ rok 2005-2013 a https://monitor.statnipokladna.cz/
roky 2014-2017
1.6 Sportovní kluby
Následující grafy prezentují výsledky dotazníkové šetření mezi sportovními kluby v roce 2011. Byly
osloveny kluby, jejichž svazy jsou členy ČSTV/ČUS a celkem je jedná vzorek 430 respondentů.
Obrázek 12.: Počet členů
Zdroj: vlastní výzkum autora –2011
Obrázek 13.: Velikost obce, kde sportovní klub působí
Zdroj: vlastní výzkum autora –2011
12%
11%
32%
19%
7%
19%
do 5tis. obyvatel
5-10tis. obyvatel
10-50 tis. obyvatel
50-150 tis. obyvatel
150-400 tis. obyvatel
nad 400 tis. obyvatel
Z hlediska majetkového vztahu ke sportovišti bylo zjištěno 59% klubů provozuje svoji činnost
v pronájmu, 21% ve vlastních prostorách a 20% využívá obě možnosti.
Z pohledu vztahu klubů k veřejným zdrojům se jeví jako zajímavé otázky spojené s jejich vztahy
s obcemi a svazy a současně jejich strategie (a úspěšnost) při získávání dotací. Výsledky výzkumu jsou
dále prezentovány v kapitolách Založení a provoz sportovního klubu a Dotace z pohledu sportovního
kubu.
O dotace žádalo v posledních dvou letech (2010 a 2011) 76% klubů, pouze v jednom roce žádalo 6% a
18% nežádalo vůbec. Úspěšnost klubů je zobrazena v následujícím grafu.
Obrázek 14.: Byla Vaše poslední žádost o dotace úspěšná?
Zdroj: vlastní výzkum autora –2011
Diskuze nad vztahy sportovních klubů s obcemi a svazy (5)
Prostudujte si následující dva grafy a diskutujte, proč je podle vás situace tak odlišná (obce versus
svazy) a zda byste intuitivně očekávali situaci opačnou
Obrázek 15.: Vztahy se sportovními svazy – Dostáváte ze strany svazu nějakou finanční nebo
nefinanční podporu?
Zdroj: vlastní výzkum autora –2011
Obrázek 16.: Vztahy s obcemi - Dostáváte ze strany obce nějakou finanční nebo nefinanční
podporu?
Zdroj: vlastní výzkum autora –2011
Diskuze zjištění – Průměrný sportovní klub
• Počet členů 31-70; 71-150
• Průměrná výše ČP 501-1500; 1501-4000
– 60 členů x1000 Kč = 60 000 /rok
– 110 členů x 2750 Kč = 302 500 /rok
– Počet cvičebních hod. týdně 4-8; 9-15
• Je v pronájmu
– Hypoteticky….Pokud je cena za pronájem 300 (město) pak
• 4 hod x 300kč = 1 týden x 4= 1 měsíc x 9 (školní rok mínus prázdniny)= 43 200
• 12 hod x 300 Kč = .. X 4= .. X 9= 129 600
– Pokud cena za pronájem 150 (obec) pak
• 4 hod x 150kč x 4 x 9= 21 600
• 12 hod x 150 kč x 4 x 9= 64 800
– Takže:
• 60 000 – 43 200= 16 800 x 60 000 – 21 600= 38 400
• 302 500 – 129 600= 172 900 x 302 500 – 64 800 = 237 700
• Žádá o dotace, ale dostává míň, než žádá
• Není spokojen se systémem rozdělování dotací, rozdělování je po známostech (viz kapitola
Dotace z pohledu sportovních klubů)
• Nemá podporu od svého sportovního svazu
Analýza situace ve vlastním klubu (5)
Zamyslete se nad situací ve vztahu klubu, kde sportujete k obci, a svazu. Liší se vaše situace od
prezentovaých výsledků?
1.7 Case study – transparentnost rozdělování dotací
Upraveno z Pavlík (2012)
Transparency of allocation of public grants for Czech sport organizations
Abstract
Sport is one of areas which are usually supported from public finance resources. The main goal is to
assess the transparency of allocation of public grants to sport organizations, with focus on municipal
level. In its first part we discuss selected theoretical assumption about providing of public grants to the
non-state organizations and introduce main features of such system in the Czech Republic. The core
part focuses on the analysis of the system of allocation of municipal grants to sport organizations.
Results should provide inspiration for improvement of the grant system in the field of sport NGOs.
Introduction
Sport is a phenomenon which affects the majority of every society; even the EU recognized sport as an
important part of its objectives of solidarity and prosperity (Commission of the European Union;
2007a). NGOs as providers of most of these activities are accepted as important actors of economic as
well as political development (Brown, D.,L., Kalegaonkar, A. 2002). The EU also believes that
“grassroots sport, equal opportunities and open access to sporting activities can only be guaranteed
through strong public involvement” (Commission of the European Union; pp. 13, 2007a). On the other
hand, research gives us also arguments against the support of sport activities/organizations from
public budgets (e.g. Martin 2001, Jones 2002) as well as we can accept that the process of grant
allocation is more political than rational economic process (Kantor 1995). Wolman and Spitzley (1999)
recommended that future research should focus attention on the participants and their interests in
the conflict and how the conflict is resolved. Nevertheless transparency of allocation process is key
factor both in the rational economic process and political process (it can affect actors’ behavior).
The issue of public grants allocated at the municipality level for sport organizations has been selected
for analysis to explore situation in the Czech Republic. Public support for sport and sport organizations
has a long tradition in the Czech Republic (see e.g. Novotný pp. 221, 2000), but we know surprisingly
little about the transparency of the allocation process.
Regardless of possible categories of grants (see e.g. Špalková, pp. 20-24, 2002), we suppose that
through selection of grant recipients we will achieve the expected policy outcome. Provision of grants
is connected with policy aims hence the criteria of selecting “the best” grant recipients (or projects)
could be derived from these aims. This assumption can be connected to the policy cycle concept (see
e.g. Howlett, Ramesh 2003). On the other hand approaches like “clientelism” (see Henry, Nassis 1999)
or stakeholder analysis (Friedman, Mason 2004) could provide explanation too.
The rational part of the process of grant allocation is the formulation of “allocation criteria.” These
criteria are necessary for the examination process which leads to the decision about suitable
projects/grant recipients. These criteria should be known also to those who apply for a grant, at least
as a condition for transparent and democratic society. However, the 2009 report of Transparency
International showed that public officials/civil servants were identified as the institution/sector
perceived to be most affected by corruption in the Czech Republic. Hence the problem is probably
more extensive than only transparency in grant policies. The situation in the sport remains unexplored.
Public financing of sport organizations in the Czech Republic
There are many possibilities for Czech sport organizations to receive some kind of grant; however, each
decision about grant allocation should be based on the same principle: application of definite
examination rules which respect the aims of the sport policy. The sport organizations are not only nongovernmental
but also or common profit organization. The following analysis is focused only on NGO
sport organizations because of two reasons: (1) NGO legal form has strong majority (excluded some
professional sports club). Particularly it is due to the tax preferences. (2) Non-profit legal form is usually
condition for grants especially on the local level.
The role of municipalities in the process of subsidizing sport NGO is all the more important because we
found out that sport NGOs receive grants and non-financial support of municipalities more frequently
than they receive support from its own sport federation/association. See results in fig. 1. The result
shows also important information about failing system of “internal” support inside the sport
federation. It could be expected, that “internal” supporting system through sport federation and
association should be more supportive and generous than municipality support. However sport
federations can be also recipients of public grants; different is only the system of redistribution. Nemec
(2000) showed that there is a risk of high dependence on public budgets for sport clubs in the case on
the Slovak Republic.
Fig. 1: Comparison of received support from local municipalities and sport federations
Source: author
In the following text we focus mainly on sport organizations and theirs relations and experiences with
local level government. This step allowed us to compare the declared attitude of municipalities and
sport clubs’ opinions and experiences.
Research methodology
The results are based on two separately performed analyses. Our first own analysis gathers data
related to the practices of selected municipalities and examines availability and quality of information
about allocation rules (process) for grants for sport NGOs. The second analysis presents the results of
our questionnaire research among sport clubs.
0
10
20
30
40
50
60
both grants and
non-financial
support
yes, only financial
grants
yes, only nonfinancial
support
no no and municipality
/ sport federation
makes up
obstacles
Local municipality Sport federation/ associaton
1. Analysis of availability of allocation rules for sport grants
We defined six size categories of municipalities and for the randomly selected municipalities we
examined the presence of publicly displayed (through websites) information about grant policy for
sport and documents containing definite criteria of the examination process of grant requests
(allocation criteria). We sought information about how each grant request is examined and compared
with other requests and how the results of the examination can affect the decision-making process.
We were also interested in which criteria are more important for decision-makers and if these criteria
are publicly displayed or not. All selected municipalities provide grants for sport organizations and
details about all these municipalities (except the largest cities) were unknown to the author before
research. The results of this part cannot be considered as representative sample.
The results were displayed as a percentage of answers to the questions given. There are two questions:
(1) “Is there a document with general principles of grant policy for sport available?” and (2) “Does a
document containing definite criteria of the examination process of grant requests exist?” Both
questions can achieve the following answers:
 1 if document was available (i.e. “yes”)
 0.5 if answer is “partly yes.” This category is used for the situations when incomplete
information was displayed (i.e. “partly yes”)
 0 if document is missing or not available (i.e. “no; none”)
Detailed results are shown in table no. 1 (information about the contribution of size categories to the
total result) and the list of examined municipalities is a part of references.
Table 1: The number of selected municipalities
Size category – number of inhabitants
Percentage of sports
clubs in questionnaire
research
Number of selected
municipalities Percentage
less than 5,000 12 2 13,3
5,000-10,000 11 2 13,3
10,000-50,000 32 4 26,7
50,000-150,000 19 3 20,0
150,000-300,000 7 1 6,7
over 300,000 19 3 20,0
Total 100 15 100,0
Source: author
The number of selected municipalities was limited by the number of cities in the size category “more
than 300,000 inhabitants,” therefore we used data gathered from 15 municipalities. The first question
– if the principles of grant policy for sport are available – is answered in Figure 1. No document was
found only in municipalities in size category “less than 5,000 inhabitants,” while grants for sport NGOs
were declared in their budgets.
2. Questionnaire research among sport clubs
This is the key part for confrontation between declared principles and reality perceived by sport clubs.
The author performed the questionnaire research among sport clubs in the Czech Republic in spring
2011. The list of 19 questions was sent to 1567 sport clubs and 430 completed forms were returned.
Non-profit legal form was listed by 406 respondents”. It is difficult to estimate the total number of
sport organizations in the Czech Republic, hence we cannot evaluate if the answers are enough for the
representative sample. Questionnaire was sent to approximately 60% of sport organizations enrolled
in the Czech union of sport (ČSTV). ČSTV associates 72 sport federations and it is estimated that 70%
of athletes are members of the ČSTV.
In this paper we analyze responses to four questions: “Did you receive support from municipality?”
(1); “Did you receive sport from your sport federation/association?” (2); “How grants should be
allocated?” (3); and “How are grants allocated in reality?” (4).
Respondents (sport clubs) had the opportunity to answer a question about how grants should be
allocated as a part of the questionnaire. They were allowed to choose more than one answer, and their
contributions to the final percentage were calculated on the principle that one club has one suffrage;
thereby in the case of selecting four possibilities it was calculated as one quarter for each category. All
answers were anonymous.
Research results
Results shows dissatisfactory situation in the Czech Republic. The information about allocation process
are mostly non-transparent and sport organizations consider such situation as inconvenient.
Existence of transparent rules
What is really surprising is the number of 27% of municipalities where only partial information was
found. This means that only application forms for grants were available or only data related to
deadlines for grant request and allocation were published. This problem was noticed not only in small
municipalities.
Fig. 1: Results of municipality analysis
Source: author, data gathered from websites
No significant differences among cities in given size categories were found. Most municipalities
declared that some criteria are important; however, they never specified their value for decision
makers. Hence sport clubs with more youth never know if they are in a better situation than sport
clubs with more medal winners. Only 20% of municipalities declared such criteria which could be used
more transparently and which were sufficiently specified for definite and transparent decision making.
Availability of principles of grant policy for
sport (in %)
13%
27%
60%
no partly yes yes
Publicly displayed document
containing clear criteria of the
examination process of grant requests
(in %)
33%
47%
20%
no partly yes yes
We have to concede that the existence of “definite criteria” is not a guarantee for a transparent
decision-making process; but their existence creates the “chance” at least.
Opinion of clubs
All answers shows that respondents are expecting the transparency, i.e. clear criteria which are crucial
for grants allocation. The option of “free” answer was never used for expressing the preference of any
kind of clientelism or corruption activities.
Majority of sport organizations are expecting the existence of definite criteria for grants allocation
(see. Fig.3). Together with other answers we also see typical conflict of criteria. What is more important
– number of youth; number of member; popularity or something else?
Fig.3: How should grants be allocated?
Source: author
The question of how grants are allocated in reality was asked to all sport clubs and not only sport clubs
requesting grants in the previous two years. There are two reasons for this: 1) the sport club could
have its own experience older than two years or 2) the sport club could be informed by other sport
clubs. If we calculate results only for sport clubs which asked for grants in the previous two years, we
receive no significant changes.
Fig.4: How are grants allocated in reality?
Source: author
22%
3%
35%
34%
1%
5%
based on number of members (more
members= more money)
based on given sport popularity (higher
pouplatiry=more money)
based on definite criteria of
examination process
based on number of youth (more
youth= more money)
subsidies should not be provided
otherwise
23%
23%42%
9%
3%
based on definite criteria of
examination process
based on number of members
(more members= more money)
based on informal relationship with
desion-makers
otherwise
based on given sport popularity
(higher pouplatiry=more money)
Sport organizations have to provide a lot of information about themselves and about the purpose of
the request but in most cases they have no information about the examination criteria and preferred
allocation alternatives. Such situation inevitably leads to the point when the majority of potential
recipients begin to perceive it as nontransparent and potentially corrupt.
The process of decision making usually involves three steps: (1) A hearing with the committee of sport
(or education) which is an adviser for the municipality body. The committee usually concludes the
hearing with some recommendations for the council and the representative body of the municipality.
This hearing takes place with the exclusion of the public. (2) The proposal submitted by the committee
is discussed by the council of the municipality and it is concluded with recommendations for the
representative body. This process does not allow the public to be present either. (3) The representative
body makes a decision, usually in accordance with the recommendations of the council and the
committee. Then the results of the decision-making process are announced.
4. Summary of findings
The relatively low trust in the transparency of the process of grant allocation correlates with the low
level of availability of information about the decision-making process. The explanation for 22% of
respondents having the opinion that grants are allocated according to the number of members can be
based on the fact that this information is gathered in most application forms. Although no explicit
relation between the number of members and allocation rules can be found, respondents assume
there is one. The finding that 22% of respondents suppose that grants are allocated according to
published criteria/rules is in line with almost the same percentage of definite criteria being present
which resulted from the analysis of municipalities. Apart from a relatively small random group of
municipalities, the results show similar findings.
Although the shown results cannot be considered as the representative sample, they certainly showed
trends and problems in the process of grants allocation correctly. About 80% of sport organizations are
cooperating with local municipalities (they receive financial or/as well as non-financial support) but
only minority of these organization operate in transparent and clear environment.
Despite the result of 60% for documents with general principles of grant policy for sport being
available, potential recipients know too little about real examination and decision-making process. We
proved the existence of the problem of an absence of transparent and publicly displayed definite
criteria of examination of sport grants and pointed out that most sport clubs perceive the system of
grant allocation as “unfair,” mostly due to informal relationships rather than to the selection of better
projects. We joined two information sources: a survey among sport clubs and an analysis of randomly
selected municipalities; both sources proved very low level of availability of information for potential
recipients of grants.
Conclusion
The existence of publicly displayed criteria of examination (or allocation priorities) is one of the key
conditions for the shift towards a transparent environment. However, if the results of the application
of these criteria are not published, there may still be doubts about the objectivity of the municipality
body. The fact that the committee, or the council, or the representative body does not want to accept
and publish definite criteria for the examination process, can be explained by two arguments: 1) the
representatives want some freedom in their decision making; 2) the representative body has no policy
aims and therefore is unable to have definite criteria.
Although theory suggests that grants are potential tools for production or support of positive
externalities, at the same time it assumes that the decision has to bring the best allocation choice. In
reality we know only little about the decision-making process and we can assume that some of these
decisions are not the best. The system in its current form could work effectively only if all actors of the
system acted altruistically. If decision makers seek positive effects more than positive relationships
with their friends or their own profit, and if grant recipients want to use the grant for production of
positive effects, then the system can be considered as efficient. More “self-profit actors” means more
ineffectiveness in the system.
The challenge for the development theory is to suggest administratively simple but definite and
transparent system of decision making concerning grants. The challenge for the public sector is the
implementation of this system. Considering the fact that any implementation of such system is strictly
voluntary, we have to rely on the hope that most municipalities really want to maximize the positive
effects of grant allocation.
References
Brown, D.,L., Kalegaonkar, A. (2002) Support Organizations and the Evolution of the NGO Sector Nonprofit and
Voluntary Sector Quarterly June 2002 31: 231-258, doi:10.1177/0899764002312004
Commission of the European Union (2007a): White paper on sport. Brusel. [online]
http://ec.europa.eu/sport/white-paper/doc/wp_on_sport_en.pdf
Commission of the European Union (2007b): Commission staff working document action plan „Pierre de
Coubertin“. Accompanying document to the White paper on Sport. Brusel [online]
http://ec.europa.eu/sport/white-paper/doc/sec934_en.pdf
Friedman, M.T, Mason, D.S. (2004) A Stakeholder approach to Understanding Economic Development Decision
Making: Public Subsidies for Professional Sport Facilities. Economic Development Quarterly 2004 18: 236. DOI:
10.1177/0891242404265795
Henry , I.P., Nassis, P. (1999) Political clientelism andsports policy in Greece. International Review for the
Sociology of Sport 1999 34: 43. DOI: 10.1177/101269099034001004
Howlett, M., Ramesh, M. (2003) Studying public policy. Policy cycles and policy subsystems. Oxford press. ISBN 0-
19-541794-1
Jones, C. (2002), Public cost for private gain? Recent and proposed ‘national’ stadium developments in the UK,
and commonalities with North America. Area, 34: 160–170. doi: 10.1111/1475-4762.00068
Kantor, P. (1995). The dependent city revisited: The political economy of urban development and social policy.
Boulder, CO: Westview. ISBN 081331903X
Martin, F. (2001), Should Cities Subsidize Nonprofit International Organizations?: A Case Study and Cost Benefit
Analysis. Journal of Urban Affairs, 23: 361–373. doi: 10.1111/0735-2166.00094
Nemec, J., Medved, J. ,Šagát, V. (2009) Public finance and sports in Slovakia, selected problems and theri
developments under the economic and financial crisis. In: Teoretické a praktické aspekty VF. VŠE Praha, 2009,
Novotný, J. (2000) Ekonomika sportu. ISV nakladatelství, Praha. ISBN 80-85866-68-4
Špalková, D., Poláková, O. (2002) Dotace do bydlení (teorie a praxe), Praha: VŠE. ISBN 80-245-0408-1.
Transparency international (2009) Global corruption barometer. [online]
http://www.transparency.cz/doc/global_corruption_barometer_2009_web.pdf
Wolman, H.,&Spitzley, D. (1999).The politics of local economic development. In J. Blair&L. Reese (Eds.),
Approaches to economic development: Readings from Economic Development Quarterly (pp. 225-263). Thousand
Oaks, CA: Sage.
Websites visited for the purpose of analysis. Accessed 2011/11/28
Praha: http://www.praha.eu
Brno: http://www.brno.cz/
Ostrava: http://www.ostrava.cz/
Plzeň: http://www.plzen.eu/
Opava: http://www.opava-city.cz/
Pardubice: http://www.pardubice.eu/
Liberec http://www.liberec.cz/
Šumperk: http://www.sumperk.cz
Písek http://www.mesto-pisek.cz/
Třinec: http://www.trinecko.cz/
Prostějov: http://www.mestopv.cz/
Bystřice nad Pernštejnem http://www.bystricenp.cz/
Vimperk http://www.mesto.vimperk.cz/
Polnička http://www.polnicka.cz/
Chrast http://www.mestochrast.cz/
Úkol (5)
Zjistěte zda, pro vaši a dvě libovolně vybrané obce dokážete zjistit informace o vypisovaných dotačních
titulech, podmínkách jejich poskytnutí, metodice výběru žadatelů, metodice hodnocení výstupů
dotace, informace o v minulosti schválených dotacích, včetně údajů o žádaných a přidělených částkách
a účelů rozdělených dotací.
1.8 Použitá a doporučená literatura
• NOVOTNÝ, J. (2000) – Ekonomika sportu. ISV nakladatelství, Praha. ISBN 80-85866-68-4
• Analýza financování sportu v ČR (2009) - [Online 04.2012]
http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-republice
• Hobza, V., Dohnal, T.,Cikl, R. (2008) Koordinace dotační politiky jako faktor efektivnosti řízení
veřejného sektoru - studie k dotaci sportu. In Veřejné politiky a jejich účinnost - determinanty
raciálnosti řízení ve veřejném sektoru (sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého
semináře). 1. vyd. Brno: ESF MU. ISBN 9788073993450
• SIEGFRIED, J.; ZIMBALIST, A. (2006) The Economic Impact of Sports Facilities, Teams and
Mega-Events," Australian Economic Review, The University of Melbourne, Melbourne
Institute of Applied Economic and Social Research, vol. 39(4), pages 420-427, December
• ČSÚ Výdaje státního rozpočtu a územních rozpočtů na kulturu a sport v roce 2010 [Online
04.2012]
• www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/33003256BE/$File/0001112629.xls
• Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky Nestátním
neziskovým organizacím ústředními orgány státní zprávy (2010) [Online 04.2012]
http://rvs.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/rvs/o-rvs/dokumenty/zadosti-o-
dotace/2012/zasady_vlady_cr_platne_od_roku2012.pdf
• Koncepce financování sportu v České republice. Analyticko-koncepční studie (2012) – KPMG
http://www.olympic.cz/public/img/dokumenty/koncepce_financovani_sportu_prezentace_v
9a.pdf
• Tulis, M. – Postavení a úloha RSC v přípravě státní sportovní reprezentace. Studijní materiály
Karlovy univerzity. [Online 04.2012]
http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=1&ved=0CBgQFjAA&url=http%3A%2F%2F
www.ftvs.cuni.cz%2Fkatedry%2Fkin%2Fmanagement%2FDvorak%2FOrganiz16.ppt&rct=j&q=
resortn%C3%AD%20sportovn%C3%AD%20centra%20struktura%20v%C3%BDdaj%C5%AF&ei=
lmF_TYrACIfZsgb9vLH_Bg&usg=AFQjCNEtW1YRAZOLYBuForxchK2ON5Zwcw&sig2=rbZsnwx-
N9WTHlJ5f4Mxyg&cad=rja
• Pavlík, M. (2012) Transparency of allocation of public grants for Czech sport organizations. In
Modern and current trends in the public sector research. Masarykova univerzita, ESF. ISBN
978-80-210-5822-4
• Pavlík, M – výsledky výzkumu sportovních klubů (dosud nepublikováno)
Doporučená
Study on the funding of grassroots sports in the EU (2011) [Online 04.2012]
http://ec.europa.eu/internal_market/top_layer/docs/FinalReportVol2_en.pdf
https://monitor.statnipokladna.cz/