Metropolizační procesy teoretická východiska a metodické přístupy (případová studie Střední Evropy) Regionální ekonomie a politika II prof. RNDr. Milan Viturka, CSc. • M e t r o p o l i z a c i lze c h á p a t j a k o v y š š í s t a d i u m u r b a n i z a c e r e s p . p ř e c h o d od p r o s t é k o n c e n t r a c e j e v ů ke k o n c e n t r a c e v ý z n a m ů v linii i n f o r m a c e - z n a l o s t i - ř í z e n í ( a d a p t a c e na p o s t i n d u s t r i á l n í s t a d i u m v ý v o j e k o n o m i k y = n á s t u p i n t e g r a č n í h o s t a d i a a g l o m e r a č n í e k o n o m i k y . • R o z v o l ň o v á n í h o r i z o n t á l n í c h a p r o h l u b o v á n í v e r t i k á l n í c h f o r e m s p o l e č e n s k é o r g a n i z a c e . • S u v e d e n ý m i s k u t e č n o s t m i k o r e s p o n d u j e p o s t a v e n í m e t r o p o l í j a k o d o m i n a n t n í c h s o u č á s t í u r b a n i s t i c k ý c h s y s t é m ů , p r o p o j e n ý c h n e j e n o p e r a t i v n í m i i n t e r a k c e m i r e a l i z o v a n ý m i t e c h n i c k o u i n f r a s t r u k t u r o u , a l e i t v ů r č í m i i n t e r a k c e m i r e a l i z o v a n ý m i z n a l o s t n í i n f r a s t r u k t u r o u . • C e l k o v ě je o v š e m t ř e b a k o n s t a t o v a t , ž e k o n c e p t m e t r o p o l i z a c e s t á l e z ů s t á v á t e o r e t i c k y n e u j a s n ě n ý - ze s t a r š í c h t e o r i í lze v tomto k o n t e x t u p o v a ž o v a t z a i n s p i r a t i v n í z e j m é n a teorii c e n t r á l n í c h míst, teorii p o l a r i z o v a n é h o r o z v o j e a teorii k u m u l a t i v n í k a u z a l i t y . Z n o v ě j š í c h t e o r i í p ř i p o m í n á m teorii i n t e g r o v a n é h o a u d r ž i t e l n é h o r o z v o j e , která z a p o d s t a t u s p o l e č e n s k é h o p o h y b u / e v o l u c e p o v a ž u j e h o l i s t i c k o u i n t e g r a c i s p o l e č e n s k ý c h s y s t é m ů p r o s t ř e d n i c t v í m ú z e m n í d ě l b y p r á c e a s o c i o p o l i t i c k ý c h v z t a h ů . • D á l e p r e z e n t o v a n é k o n k r é t n í p o z n a t k y byly z í s k á n y v r á m c i „ p ř í p a d o v é s t u d i e S t ř e d n í E v r o p y ( N ě m e c k o , P o l s k o , Č e s k á r e p u b l i k a , M a ď a r s k o , R a k o u s k o , Š v ý c a r s k o , S l o v e n s k o , S l o v i n s k o a L i c h t e n š t e j n k o ) . Základní determinanty prostorového uspořádání společenských systémů hierarchická úroveň polarizace integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního významu rozvojové osy nadnárodního významu mezinárodní společenství, TNC obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové osy národního významu státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního významu rozvojové osy regionálního významu územní správa, velké firmy resp. závody produkční mikroregionální rozvojová (nodální) centra nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní lokální pozemková renta funkční urbanistické areály nemovitosti realitní Identifikace a hodnocení metropolí 1. Populační velikost metropolí resp. metropolitních regionů, jejíž dostatečná úroveň je obecně považována za primární předpoklad pro nastartování procesu metropolizace. 2. Ekonomický profil zdůrazňující progresivitu odvětvové struktury, odvíjející se od zastoupení znalostně založených odvětvíš nadprůměrným potenciálem tvorby řidané hodnoty a s pozitivními dopady na konkurenceschopnost. .Všeobecná atraktivita spojena s vysokou investiční a residencni přitažlivosti metropolí vytvářející dobré předpoklady perspektivního socioekonomického zvoje. Populační velikost o obvyklý velikostní limit je 1 mil. obyvatel, metropole nižšího (národního) významu 0,5 mil. obyvatel o základním problémem je jednotné vymezení metropolí - optimální základem řešení je využití údajů o functional urban areas shromažďované OECD se zohledněním vyšších administrativních funkcí (zejména hlavní města) o případová studie Střední Evropy - členění do 3. skupiny: metropole s více než 2,5 milionem obyv. (např. Berlin, Wien, Warszawa), 1 až 2,5 milionem obyvatel (např. Praha, Zůrich, Stuttgart) a metropole s méně než 1 mil. obyvatel, (např. Bratislava, Ljubljana, Poznaň). Údaje o populaci (rok 2014) a HDP (rok 2012) středoevropských metropolí 40,040 počet obyvatel hustota obyvatel na km 2 HDP v mil. USD HDP v USD na obyvatele % podíl HDP z celku 10512419 136 286 885 27 350 X Praha 1 910 396 486 86 434 46 255 30,1 80 767 463 226 3 363 274 41 094 X Berlin 4 399 542 712 165 377 37 701 4,9 Rhein-Ruhr 7 066 185 969 315 059 36 366 9,4 Hamburg 3 008 841 522 158 074 44 439 4,7 München 2 965 871 474 184 701 63 592 5,5 Frankfurt a. M. 2 533 311 652 143 516 56 828 4,3 Stuttgart 1 965 942 989 108 877 55 541 3,2 Mannheim 1 230 276 631 55 014 44 525 1,6 Hannover 1 217 511 394 55 136 45 190 1,7 Nürnberg 1 169 367 374 56 100 48 025 1,6 Bremen 1 027 192 323 44 594 43 448 1,3 Leipzig 830 318 391 27 933 33 500 0,8 Dresden 847 600 494 26 969 32 024 0,8 38 017 856 122 841 841 21 844 X Warsawa 3 037 890 353 138 448 46 013 16,4 Katowice 2 589 349 660 64 791 24 837 7,7 Krakow 1 362 740 363 35 283 25 997 4,2 Gdansk 1 105 467 423 30 061 27 367 3,6 Lodz 939 568 555 23 110 24 834 2,7 Poznan 950 596 309 33 815 35 900 4,0 Wroctaw 837 995 318 25 968 31 084 3,1 8 139 631 204 413 368 51 966 X Zürich 1 246 968 1 060 77 011 62 798 18,6 Geneve 831 452 531 43 897 54 352 10,6 Basel 780 223 546 41 375 53 502 10,0 8 506 889 103 363 549 43 238 X Wien 2 793 631 307 129 516 47 307 35,6 9 879 365 106 215 424 21 690 X Budapest 2 879 601 475 102 940 35 964 47,8 5 415 949 110 137 455 25 434 X Bratislava 729 157 2806 40 168 55 626 29,2 2 061 085 102 55 313 26 910 X Ljubljana 585 850 186 21 567 37 419 39,0 Ekonomický profil skupina A: nadprůměrný podíl výzkumně intenzivních high-tech průmyslových odvětví (HTO - např. výroba kancelářských strojů a počítačů), výzkumné intenzivních medium-tech průmyslových odvětví (MTO -výroba motorových vozidel či chemických vláken) a znalostně intenzivních technologických služeb (TS - např. výzkum a vývoj či činnosti v oblasti výpočetní techniky) 2. skupina B: nadprůměrný podíl znalostně intenzivních odvětví podnikatelských služeb (PS - např. právní a účetní služby či poradenství), znalostně intenzivních finančních služeb (FS - např. finanční zprostředkování či pojišťovnictví) a znalostně intenzivních zdravotnických, vzdělávacích a mediálních služeb (ZVM - např. vzdělávání či tvůrčí a umělecké činnosti) 3. skupina C: průměrný podíl výzkumně intenzivních odvětví a služeb (HTO + MTO + TS) 4. skupina D: průměrný podíl znalostně intenzivních odvětví služeb (PS + FS + ZVM) 5. skupina E: podprůměrný podíl výzkumně a znalostně zaměřených odvětví průmyslu a služeb Ekonomický profil středoevropských metropolí skupina A skupina B skupina C skupina D skupina E Praha Berlin Rhein-Ruhr ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Hamburg ^ ^ ^ ^ ^ ^ München Frankfurt a. M. Stuttgart Mannheim ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Hannover Nürnberg Bremen Leipzig Dresden Warszawa Katowice Krakow Gdansk Lodz Poznan — ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Wroclaw • • ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Zürich Geneve ^^B^^BBasel Wien Budapest Bratislava Ljubljana Podnikatelská a residenční atraktivita > ústřední pozici zaujímá kvalita podnikatelského prostředí resp. podnikatelská atraktivita (PA) - vhodnou databázi představuje např. European cities monitor, vycházející z názorů cca 500 respondentů z řad manažerů světových firem: v případové studii Střední Evropy byly metropole rozděleny na metropole globálního (např. Frankfurt a. M., Rhine-Ruhr), evropského (např. Praha, Budapest, Genéve) a středoevropského (např. Ljubljana, Břemen, Kraków) významu > stále větší význam získává komponenta kvalita sociálního prostředí resp. residenční atraktivita (RA) - patrně nejznámější světovou databázi spravuje společnost Mercer (v tomto ohledu je charakteristické zaostávání „východních" metropolí) > Pro hodnocení inovačního potenciálu (IP) lze využít údaje společnost 2tinkknow Consulting - tento potenciál je hodnocen na základě tří faktorů označených jako kulturní aktiva, infrastruktura a propojenost trhů. poradf podle PA - celkem/ v rämci zemf * odchylky v poradf od PA podle RA odchylky v poradf od PA podle IP rüst obyv. metropole/stät (2000-2012) rüst HDP metropole/stät (2000-2010) 1. kategorie Berlin 2 T • 101,7 103,6 Rhein-Ruhr 5 • T 98,2 104,2 1 München 3 • • 113,5 100,7 Frankfurt/M. 1 T T 102,1 102,9 Zürich 4 • T 9 9 , 1 97,9 2 2. kategorie Praha 8 T • 109,6 111,8 Hamburg 7 • • 102,7 102,2 Stuttgart 1 1 • • 102,0 101,9 Warszawa 10 T T 104,5 109,5 Geneve 6 • T 105,5 99,7 2 Wien 9 • • 106,8 99,6 Budapest 12 T • 105,5 112,2 3. kategorie Mannheim 1 T T 97,7 99,8 Hannover 2 • • 99,0 100,8 Nürnberg 4 • • 100,9 94,8 Bremen 3 • T 100,8 98,4 Leipzig 6 • • 97,2 104,2 Dresden 5 • • 103,7 99,0 2 Katowice 4 • • 94,9 9 6 , 1 Krakow 3 • • 101,5 101,5 Gdansk 5 • • 102,4 97,0 Lodz 6 • • 94,0 98,5 Poznan 1 • T 103,4 9 8 , 1 Wroclaw 2 T T 100,8 104,5 Basel X • T 94,7 99,5 2 Bratislava X • • 104,9 111,7 Ljubljana X T • 106,4 107,6 Komplexní výsledky hodnocení > typologie podle míry podobnosti v zařazení zkoumaných metropolí podle vybraných komponent: dominantní, etablované a elementární metropole > statistická analýza výsledků ukazuje, že typové zařazení metropolí má nejsilnější vazbu na komponentu „podnikatelská atraktivita", s hodnotou koeficientu korelace k = 0,85. S podobnou úrovní prioritní vazby se setkáváme i u obou zbývajících komponent, z nichž silnější závislost vykazuje komponenta populační velikost > pokud statistickou analýzu rozšíříme o ukazatel HDP/obyv., nalézáme nejsilnější vazbu na komponentu ekonomický profil s k = 0,73, což koresponduje s obecným předpokladem o vyšší přidané hodnotě produkce znalostních odvětví (zjištěno pouze u dominantních a etablovaných metropolí) > ve prospěch západních metropolí hovoří zejména výrazně vyšší progresivita ekonomické struktury, menší rozdíly zjištěné u komponenty (podnikatelské) atraktivity pak lze primárně přičíst nižší cenové hladině základních výrobních faktorů ve východních metropolích. Komplexní přehled výsledků hodnocení Typy metropoli Klasifikační skupina A g r e g á t n í skupina velikost struktura atraktivita A - dominant M ü n c h e n 1 1 1 I Frankfurt/M. 1 1 1 I Berlin 1 2 1 I Rhein-Ruhr 1 2 1 I Z ü r i c h 2 1 1 I Hamburg 1 1 2 I B - established Wien 1 2 2 II Warszawa 1 2 2 II Budapest 1 2 2 II Stuttgart 2 1 2 II Praha 2 2 2 II Geneve 3 1 2 II N ü r n b e r g 2 1 3 II Hannover 2 1 3 II Basel 3 1 3 II Mannheim 3 1 3 II Katowice 1 3 3 II C - elementary Bremen 2 2 3 III Bratislava 3 2 3 III Ljubljana 3 2 3 III Leipzig 3 2 3 III Dresden 3 2 3 III Gdansk 2 3 3 III Krakow 2 3 3 III Poznan 3 3 3 III Wroclaw 3 3 3 III Lodz 3 3 3 III Příklad praktické konceptualizace výsledků - posouzení intenzity vazeb českých metropolí s ostatními středoevropskými metropolemi Metodika hodnocení: • zhodnocení intenzity vazeb s důrazem na identifikaci rozvojových os nadnárodního významu a jejich koincidence s rozvojovými osami národního významu • syntéza získaných poznatků v kontextu prostorového modelu rozvoje české ekonomiky • konceptualizace výsledků výzkumu metropolizačních procesů s využitím scénářů regionálního rozvoje (úroveň NUTS 3) • hodnocení metropolitních vazeb je vzhledem k dostupným informacím založeno na aplikaci gravitačního modelu jako standardního nástroje kvalifikovaného odhadu potenciálu prostorových interakcí, který lze zapsat následujícím způsobem: MjX Mj Gij = X kde Gjj= gravitační síla působící mezi metropolemi i a j, Mtj= ekonomický význam metropolí a d,, = vzdálenost metropolí (s využitím kritéria efektivní vzdálenosti). Metropolitní systém Střední Evropy z pohledu České republiky Klíčové závěry pro plánování územního rozvoje v rámci mezinárodní spolupráce Hlavní motto: tvorba nadnárodních metropolitních sítí jako stavebních kamenů horizontální integrace Evropy Realita České republiky: Berlin, München, Brno —• Wien, Ostrava —• Katowice hlavní nadnárodní metropolitní osy: Praha —• Nürnberg (rozvětvení - frankfurtská a štutgartska osa) - München, Praha —• Berlin - München, Brno —• Wien (vedlejší osa Brno - Bratislava - Budapest), Ostrava —• pouze nepřímé napojení díky blízkosti hornoslezské aglomerace na osu Katowice - Lodž - Warszawa. Rozvojové scénáře (pořadí v rámci krajských měst): Praha (1. místo dle KPP, 4 místo dle KSP) - progresivní, Brno (2. místo dle KPP, 8 místo dle KSP) - růstový, Ostrava (10. místo dle KPP, 10 místo dle KSP) - stabilizační. Hlavní závěr: z provedených analýz vyplývá, že jedinou plně rozvinutou českou metropolí nadnárodního (evropského) významu je Praha; Brno lze řadit mezi vedlejší metropole nadnárodního významu (jen vybrané metropolitní funkce - věda a výzkum, výstavnictví); Ostrava nedosahuje metropolitního významové postavení (dlouhodobá ekonomická deprivace má za následek, že její napojení na národní a nadnárodní rozvojové osy ztrácí svůj rozvojový potenciál).