1 Ekonomie evropské integrace MARTIN KVIZDA TOMÁŠ PALETA 2016 Cíl Studenti by měli: znát základní problémy evropské integrace v ekonomické oblasti, samostatně je analyzovat a posuzovat, navrhovat jejich možná alternativní řešení, porovnávat náklady těchto problémů i možností jejich řešení . 2 Plán přednášek 1. Úvod – historie a teorie integrace, vybrané problémy institucí a rozhodování v EU, empirie. 2. Mikroekonomie evropské integrace – základní nástroje v teorii a praxi, grafická analýza otevřenosti ekonomiky a aplikace tarifních bariér. Typy protekcionismu a efekty jeho odstraňování. Preferenční liberalizace – analýza jednostranné diskriminační liberalizace, analýza celní unie, srovnání celní unie a zóny volného obchodu. WTO, EU – empirické studie. 3. Velikost trhu a její efekty – liberalizace, defragmentace a průmyslová restrukturalizace v teorii a praxi EU. Teorie nedokonalé konkurence a její odraz v reálné ekonomice evropské integrace. Ekonomické efekty soutěžní politiky. 4. Efekty hospodářského růstu a integrace trhů výrobních faktorů – střednědobé efekty růstu v Solowově analýze a tvorba kapitálu, dlouhodobé efekty a know-how. Mikroekonomie integrace trhů práce a kapitálu. 5. Společná zemědělská politika – cíle a původní představy, problémy CAP, reformy a jejich důsledky. Hodnocení přínosů a nákladů současné koncepce CAP, návrhy a možnosti dalšího vývoje. 3 6. Regionální politika a dopravní politika – problém koheze, geografické zvláštnosti a jejich národohospodářské aspekty. Náklady a přínosy kohezních politik. 7. TEST č. 1 Monetární historie Evropy – Evropský měnový systém EMS, koncepce, předpoklady fungování, hospodářské výsledky, krize systému. Teorie a empirie fungování fixních kursů v EU. 8. Optimální měnové oblasti – problém definice, kritéria optimální měnové oblasti. Empirická posouzení Evropské unie jako optimální měnové oblasti, srovnání, perspektivy. 9. Evropská měnová unie – Maastrichtská smlouva a cíle společné měnové politiky, eurozóna. Evropský systém centrálních bank – cíle, nástroje a strategie, odpovědnost a nezávislost ECB. Empirie fungování. 10. Fiskální politika a Pakt stability a růstu – národní fiskální politiky v podmínkách EMU, externality, principy Paktu stability a růstu, jeho národohospodářské dopady. 11. Ekonomická integrace a problémy trhu práce – národní pracovní trhy a vliv integrace, instituce trhů práce, evropský model, teorie a praxe. 12. Finanční trhy v eurozóně – specifika finančních trhů v eurozóně, finanční instituce a trhy, mezinárodní význam společné měny. 13. TEST č. 2 4 Seminární práce každý student si zapíše jedno téma v „rozpisech témat“ v ISu; kompletní seminárka se odevzdává 3 dny před prezentací do „odevzdávárny“ v ISu (přístupná všem zapsaným studentům); studenti si odevzdané seminárky a materiály k nim předem nastudují a připraví se na diskusi; prezentace a obhajoba probíhá podle harmonogramu; na základě obhajoby a diskuse s kolegy jsou za seminárku uděleny body podle tabulky; opožděné odevzdání do ISu = odečtení 20 bodů z výsledného hodnocení za každý započatý den zpoždění (pokud není v ISu vložena omluvenka) . 5 Náležitosti seminárky + max. bodové hodnocení: cca 4 - 8 stran A4 (kvalita nikoli kvantita) 10 popis (krátce, nikoliv opis učebnice) a rozbor problému (zdroje) 15 přehled přístupů k řešení problému 15 analýza problému 40 kritika a alternativní návrh, vysvětlení, zhodnocení… 40 grafy, tabulky, obrázky… 10 seznam použitých zdrojů (citace!) 10 prezentace (obhajoba argumentů) 30 diskuse (otevření diskuse, reakce na připomínky,…) 30 Σ 200 !!! Vlastní názory, zajímavé uchopení, přemýšlení !!! 6 2 Hodnocení a ukončení bodované seminární práce, bodovaný průběžný test v 7. a 13. týdnu výuky, bodovaná diskuse na semináři, závěrečná ústní zkouška – odborná debata na úrovni!. forma kontroly možné hodnocení Min. Max. Úspěšné absolvování 1. průběžného testu 0 až 100 0 100 Úspěšné absolvování 2. průběžného testu 0 až 100 0 100 Obhajoba seminární práce 0 až 200 0 200 Diskuse na seminářích až 10 za seminář 0 120 Celkem 300 520 Hodnocení Mezní výsledky hodnocení předmětu A max. 1 040 bodů (520 testy + semináře, 520 ústní zkouška) F méně než 500 bodů celkem, nebo 300 za testy + semináře 7 Literatura k předmětu Základní literatura BALDWIN, R. – WYPLOSZ, C. The Economics of European Integration. London: McGraw-Hill, 2009, 596 s. BALDWIN, R. – WYPLOSZ, C. The Economics of European Integration. London: McGraw-Hill, 2004, 458 s. BALDWIN, R. – WYPLOSZ, C. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, 1. vyd. 2008, 478 s. česká čítanka dostupná na stránkách předmětu v ISu Doporučená literatura SLANÝ, A. a kol. Makroekonomická analýza a hospodářská politika. Praha: C. H. Beck, 2003. 380 s. EL-AGRAA, A. M. The European Union. Economics and Policies. Harlow: Prentice Hall, 2004, 566 s. MOLLE, W. T. M. The economics of European integration : theory, practice, policy. Aldershot: Ashgate, 2001, 497 s. mnoho dalších.... 8 A. Historie a teorie integrace Tragická situace po WW2 50-55 mil. mrtvých ◦ 6,4 mil. Německo ◦ 6,3 mil. Polsko ◦ 20 mil SSSR Obrovský ekonomický pokles ◦ 1945 HDP Německa na úrovni roku 1908 ◦ 1945 HDP Francie na úrovni roku 1891 Zničená infrastruktura a průmyslová základna Hlad ◦ potraviny z humanitární pomoci a na příděl 10 11 Příčiny války a možnosti prevence 12 Příčina Řešení Německo Změna Německa z průmyslové na zemědělskou zemi Kapitalismus Komunismus Nacionalismus Integrace evropských zemí 3 První integrační seskupení 1949 Západní Německo Trizónie 1945: Francie + UK + USA > Bizonie 1947: FR + (UK+USA) > SRN 1949 1948 OEEC Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci (Marshallův plán + 1949 RVHP (CMEA) Rada vzájemné hospodářské pomoci 13 Jak Evropu integrovat? - Politické teorie integrace 1. Federalismus nejstarší teorie nejstarší praktická forma ◦ antické městské státy ◦ Švýcarská konfederace (14. stol.) ◦ Holandská federace (1579)  ideál politické i hospodářské spravedlnosti, kooperace a suverenity  způsob, jak rozdělit exekutivní moc vlády tak, aby hospodářsko-politické cíle a opatření ústřední i regionálních vlád byly koordinovány a přitom si zachovaly určitou nezávislost. 14 výkonná moc ve federaci rozdělena moc centrální vlády vymezena a omezena vymezení moci a nastavení limitů centrální vládě pod kontrolou volených zástupců občanů unie podpora existencí federálního soudního dvora  na stejné úrovni se dělí moc výkonná, zákonodárná a soudní postup integrace: na počátku vytvořit federální ústavu vytvořit politické instituce bez ohledu na instituce ekonomické od politického systému odvodit hospodářské uspořádání vztahů  federace je racionální - řeší věci na různých (efektivních) úrovních  federace je přehledná a demokratická  federace je účinná (empirie) 15 2. Funkcionalismus funkcionalismus × federalismus Vznikl mezi válkami, do popředí v polovině 60. let nedoporučuje vytvářet závazné ústavy a delimitace institucí prolomení tradiční vazby mezi určitým územím a jeho exekutivou vazba mezi určitou exekutivou a určitým exekutivním výkonem  nejefektivnější vazby vzniknou negociací subjektů trhu a nikoli podpisem dohody na nejvyšší úrovni  integrace je spontánní jako interakce mezi subjekty svobodného trhu  negativní integrační proces  stát jako takový není ideálním uspořádáním společenských a hospodářských vztahů (MMF) 16 3. Neo-funkcionalismus funkcionalismus + realita 70. léta časová specifika regionální zvláštnosti vztahy mezi jednotlivými zeměmi mají vznikat přirozeně na základě svobodné volby subjektů trhu efektivně fungující vazby jsou zastřešeny politickými institucemi integrační proces = ekonomická a nepolitická záležitost politické instituce s vymezenou pravomocí a zodpovědností  funkční federalismus  dvě fáze integrace: ◦ negativní  vazby se tvoří ◦ pozitivní  efektivní vazby jsou upevněny a rozvíjeny „efektem přelévání“ (ESUO  EHS) 17 4. Intergovernmentalismus federalismus × národní exekutiva centrální autorita = servis integrace liberální intergovernmentalismus  žádná ústřední instituce centrální autorita není volena a nemá politickou zodpovědnost izolace politických scén národních zemí vzdálenost potenciálním voličům  historický kontext a multilaterální konsenzus (Komise × Rada) 18 4 5. Teorie interdependence mezinárodní integrace = přirozený a nezvratný proces  empirie: za uplynulých 30 let se zintenzívnily hospodářské a politické vztahy i mezi zeměmi mimo integrační uskupení  interdependence = vnitřním činitelem dynamiky integrace integrace je tím silnější a efektivnější, čím podobnější (geograficky, kulturně, ekonomicky) země jsou u těchto zemí je integrace přirozená v daném čase existují mantinely integrace (realismus)  dvě tendence: k integraci a k zastavení integrace (EU) 19 Dva pohledy na evropskou integraci Mezivládní spolupráce (internacionalismus, intergovernmentalismus) ◦ demokratické národní vlády jako záruka míru ◦ spolupráce na mezivládní úrovni ◦ UK, Dánsko, Norsko, Island, Irsko, Švédsko, Švýcarsko Supranacionalita (federalismus) ◦ demokracie není zárukou míru ◦ omezení suverenity států je nutné ◦ vytvoření federální Evropy ◦ Benelux, Německo, Francie, Itálie, Rakousko 20 Internacionalismus x federalismus Mezivládní spolupráce (internacionalismus, intergovernmentalismus) ◦ 1948 OEEC ◦ 1949 Rada Evropy ◦ 1950 Evropský dvůr pro lidská práva Supranacionalita (federalismus) ◦ 1952 Evropské sdružení uhlí a oceli ECSC ◦ 1957 Euratom ◦ 1957 Evropské hospodářské společenství EEC 21 OEEC 22 EEC EFTA Evropské hospodářské společenství volný pohyb zboží společný vnější celní sazebník zabezpečení konkurence volný pohyb služeb volný pohyb pracovníků integrace kapitálových trhů společná zemědělská politika Benelux, Německo, Francie, Itálie 23 EEC x EFTA EEC ◦ ekonomicky silnější ◦ rychlejší ekonomický růst ◦ obrovský nárůst vnitřního obchodu ◦ odstraňování vnitřních bariér  růst diskriminace vně EFTA ◦ poloviční ekonomická síla ◦ pomalejší ekonomický růst ◦ diskriminováno v obchodě s členy EEC přestupy z EFTA do EEC bilaterální smlouvy členů EFTA s EEC 24 5 EEC + EFTA  „zóna“ volného obchodu 25 50. - 60. léta v západní Evropě fungující celní unie velmi dobré ekonomické výsledky  důvěra v národní vlády  není nutno hlubší integrace 26 70. léta v západní Evropě  vysoká inflace  utlumení ekonomického růstu  expanzivní fiskální a monetární politika  nárůst neviditelných překážek obchodu Integrace přesto pokračuje… 1965 Slučovací smlouvy - Smlouva o zřízení společné Rady a společné Komise Evropských společenství 1973 rozšíření o Velká Británie, Dánsko, Irsko 1978 Evropský monetární systém 1979 Přímé volby do EP 1981 rozšíření o Řecko 1986 rozšíření o Španělsko a Portugalsko 27 80. léta v západní Evropě  liberální HP  monetární restrikce  pokles inflace  růst nezaměstnanosti  pozvolné nastartování ekonomického růstu Integrace pokračuje 1987 Jednotný evropský akt 1992 Evropský hospodářský prostor (EEA) 1993 Maastrichtská smlouva (smlouva o Evropské Unii) 1995 rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko 28 Program jednotného vnitřního trhu liberalizace vládních nákupů liberalizace kapitálových přesunů harmonizace a vzájemné uznávání technických standardů harmonizace DPH (do určité míry) větší integrace kapitálových trhů modernizace nebo eliminace přes-hraničních formalit 29 Evropský hospodářský prostor EEA (EHP) rozšíření jednotného trhu EC o země EFTA volný pohyb neplatí pro zemědělské komodity není uplatňován společný celní sazebník 30  země EFTA přijaly legislativu EC v dané oblasti, aniž by se na její tvorbě podílely  EFTA hovořila za své členské státy (supranacionalita)  EC vnutila EFTA supranacionalitu, ačkoliv ta ji po WW2 striktně odmítala 6 Maastrichtská smlouva – smlouva o EU 1993 I. pilíř (supranacionální) ◦ EEC ◦ Euratom ◦ ECSC II. pilíř (mezivládní spolupráce) ◦ společná zahraniční a bezpečnostní politika III. pilíř (mezivládní spolupráce) ◦ vnitro a justice 31 Rozpad východního bloku 80. léta SSSR Perestrojka, Glasnosť 1989 svobodné Polsko, Maďarsko, Československo, Východní Německo 1990 spojení Německa 1990 nezávislost Litvy, Lotyšska, Estonska 1991 rozpad SSSR 32 Spojení Německa & EURO spojení Německa ◦ 80 mil. obyvatel ◦ 30% evropského HDP cena za spojení ◦ německá marka  Německo se zavázalo přijmout EURO výměnou za možnost znovu-spojení. 33 Východoevropské země součástí evropské integrace 1991 asociační dohody s Polskem, Maďarskem a Československem 1993 Kodaňská kritéria 1994 asociační dohody s Rumunskem, Bulharskem, Albánií, Estonskem, Litvou a Lotyšskem 2004 rozšíření o ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Maltu a Kypr 2007 rozšíření o Rumunsko a Bulharsko 2013 rozšíření o Chorvatsko kandidáti: Makedonie, Turecko, Island, Černá Hora, Srbsko, Albánie, potenciální kandidáti: Bosna a Hercegovina, Kosovo 34 Kodaňská kritéria demokracie tržní mechanismus stabilní instituce vymahatelnost práva dodržování lidských práv podpora menšin ekonomická připravenost na vstup 35 Pokračování integrace 1997 Amsterodamská smlouva 1998 Eurozóna 1998 Evropská centrální banka ECB 2000 Smlouva z Nice 2002 Euro 2004 Evropská ústava 2009 Lisabonská smlouva 36 7 Amsterodamská smlouva 1997 •růst role EU v sociální politice •růst pravomoci EP •nutnost flexibilnější integrace 37 Smlouva z Nice 2000  Dvojí referendum v Irsku – kritika  reforma institucí, platná pouze do přijetí 27. člena EU  růst pravomocí velkých států Lisabonskásmlouva 2009 „evropský prezident“ – předseda Rady „euro-ministr zahraničí“ – vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku zefektivnění administrativy, hlasování „dvojí většinou“ možnost vystoupení z Unie 38 Euroval, fiskální reformy… 2011 EFSF – dočasný nástrol,  ESM – trvalý nástroj  Společná fiskální politika  Politická integrace, dvourychlostní Evropa  ??? Euroval I, II záchranné mechanismy eurozóny Euroval I (European Financial Stability Facility - „EFSF“) ◦ poskytování dočasné finanční pomoci členům eurozóny, kteří se ocitnou v problémech ◦ prostředky z emise obligací a jiných dluhových instrumentů na kapitálovém trhu ◦ Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko? Euroval II (European Stability Mechanism – „ESM“) ◦ nahradil ESFS v polovině roku 2013 ◦ půjčky do výše 500 mld. € ◦ úvěry za výhodnějších podmínek než v ESFS 39 Evropa 2020 Cíl: EU jako inteligentní a udržitelná ekonomika, která podporuje sociální začleňování ◦ inteligentní růst (podpora znalostí, inovací, vzdělávání a digitální společnosti) ◦ udržitelný růst (produkce méně náročná na zdroje a podpora konkurenceschopnosti EU) ◦ růst podporující začleňování (zvýšení účasti na trhu práce, získávání dovedností a boj proti chudobě) 40 B. Vybraná fakta a instituce Populace (mil.) členských a Turecka (2013) 42 Zdroj dat: Eurostat 8 Populace (mil.) členských a kandidátských států (2013) 43 Zdroj dat: Eurostat Rozdělení podle populace velké státy  nad 35 mil. obyvatel  75% populace EU  SRN, UK, Francie, Španělsko, Polsko, Itálie střední státy  8 – 11 mil. obyvatel  Řecko, Belgie, Portugalsko, Česko, Maďarsko, Švédsko, Rakousko, Bulharsko malé státy  Slovensko, Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Estonsko, Chorvatsko velmi malé státy  Kypr, Lucembursko, Malta mezi – nezařazené státy • Nizozemí (16,6 mil.), Rumunsko (21,5 mil.) 44 HDP na obyvatele za rok 2012 (PPS) 45 Zdroj: Baldwin, Wyplosz 2013 HDP na obyvatele za rok 2013 (PPP), EUR Lucembursko 68 500 Kypr 23 600 Nizozemsko 34 900 Malta 22 900 Irsko 34 500 Česká republika 21 900 Rakousko 34 000 Slovinsko 21 800 Švédsko 33 700 Portugalsko 21 000 Dánsko 33 100 Slovensko 20 000 Německo 32 600 Estonsko 19 500 Belgie 31 600 Litva 19 400 Finsko 30 000 Řecko 19 300 UK 28 900 Polsko 17 900 Francie 28 400 Maďarsko 17 600 EU - 27 26 600 Lotyšsko 17 000 Itálie 26 500 Chorvatsko 16 100 Španělsko 25 000 Rumunsko 14 500 46Bulharsko 11 900 Rozdělení podle HDP/obyvatele super vysoká úroveň ◦ 65 000 EUR / obyvatele / rok ◦ Lucembursko vysoká úroveň ◦ více než 24 000 EUR / obyvatele / rok ◦ Dánsko, Irsko, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Finsko, Itálie, Německo, Francie, UK, Švédsko, Španělsko střední úroveň ◦ 12 000 – 24 000 EUR / obyvatele / rok ◦ Kypr, Portugalsko, Slovinsko, Řecko, Česko, Malta, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Polsko, Litva, Chorvatsko, Rumunsko, Lotyšsko nízká úroveň ◦ méně než 12 000 EUR / obyvatele / rok ◦ Bulharsko 47 Obchod EU 75% obchodu v rámci Evropy + SNS top export do USA, Čína, Švýcarsko top import z Číny, Rusko, USA nejméně otevřené Řecko nejvíce otevřený Benelux 48 9 Instituce: Rada ministrů složení ◦ zástupci členského státu ◦ příslušní resortní ministři (např. ECOFIN) úkoly ◦ schvaluje nová právní ustanovení EU ◦ schvaluje mezinárodní smlouvy, kde EU je celek ◦ koordinuje HP ◦ rozhoduje o II. a III. pilíři schvalování ◦ jednomyslně (daně, sociální zabezpečení, zahraniční politika, společná obrana, …) ◦ kvalifikovanou většinou 49 Hlasování kvalifikovanou většinou Do roku 2004: celkový počet hlasů v EU 15 = 87 pro přijetí bylo třeba 62 hlasů (71%). → např. schválení 71% mohlo zastupovat pouze 58% obyvatel; naopak 3 největší země mohly zamezit schválení ustanovení, s kterým ostatních 12 souhlasilo. 50 Po smlouvě z Nice (od roku 2007): celkový počet hlasů EU 27 = 345 1. kritérium počtu hlasů: musí souhlasit alespoň 72 % všech hlasů (255 z 345); 2. kritérium počtu členů: musí souhlasit nejméně 55 % členských států (15 z 27); 3. kritérium populace: souhlasné hlasy musí zastupovat alespoň 62 % celkové populace. Po Lisabonské smlouvě (od 1. 11. 2014) ◦ kritérium počtu států: musí souhlasit nejméně 55 % členů Rady (alespoň 15 zastupujících členských států z 27) ◦ Kritérium počtu obyvatel: souhlasné hlasy musí zastupovat nejméně 65 % obyvatelstva Unie 51 Instituce: Evropská Rada složení ◦ vedoucí představitelé (premiér popř. prezident) ◦ předseda komise úkoly ◦ zhodnocuje předsednictví daného státu (co půl roku) ◦ neplní žádnou legislativní funkci ◦ má velký politický vliv 52 Instituce: Komise složení ◦ každý stát poskytne jednoho komisaře ◦ není zástupcem členského státu úkoly ◦ předkládá legislativu ke schválení Radě a EP ◦ zavádí a vykonává společné politiky EU, spravuje rozpočet, zastupuje EU na mezinárodní scéně ◦ dohlíží a vynucuje dodržování legislativy EU schvalování ◦ prostou většinou 53 Instituce: Evropský parlament složení ◦ volení zástupci států úkoly ◦ dohlíží na instituce EU, zejména Komisi ◦ podílí se na legislativním procesu EU ◦ vydává nezávazné rezoluce, kde prezentuje názory EU schvalování ◦ většinovým hlasováním 54 10 Počet zástupců států v EP Počet zástupců Malta 6 Lucembursko 6 Kypr 6 Estonsko 6 Slovinsko 8 Lotyšsko 8 Litva 11 Irsko 11 Chorvatsko 11 Finsko 13 Dánsko 13 Slovensko 13 Bulharsko 17 Rakousko 18 55 Počet zástupců Švédsko 20 Portugalsko 21 Maďarsko 21 Belgie 21 ČR 21 Řecko 21 Nizozemí 26 Rumunsko 32 Polsko 51 Španělsko 54 Itálie 73 Velká Británie 73 Francie 74 Německo 96 C E L K E M 751 Instituce:Evropskýsoudní dvůr složení ◦ každý stát jeden soudce ◦ 8 generálních advokátů úkoly ◦ provádí výklad právních ustanovení EU ◦ přezkoumává právo členských států, zda není v rozporu s právem EU ◦ dbá na dodržování povinností členských zemí vyplývajících ze smluv schvalování ◦ většinovým hlasováním 56 Instituce:Hospodářskýa sociálnívýbor složení ◦ skupina I: zaměstnavatelé ◦ skupina II: zaměstnanci ◦ Skupina III: socio-profesní zájmy (např. zemědělci, spotřebitelé) úkoly ◦ poradní orgán podílející se na rozhodovacím procesu ◦ zastoupení občanské společnosti ◦ transparentnost schvalování ◦ prostou většinou 57 Legislativa komise téměř monopol na tvorbu nové legislativy schvalování Radou a EP různé procedury schvalování 58 Procedury schvalování spolurozhodování ◦ v 80% ze všech schvalování ◦ nutné schválení Radou i EP konzultace ◦ vyjádření EP ještě před předložením návrhu Komisí ◦ schvalováno Radou vyjádření souhlasu ◦ EP může návrh vetovat, nemůže měnit ◦ schvalováno Radou kooperace (nahrazováno spolurozhodováním) ◦ EP může návrhy měnit před předložením Komisí ◦ schvalováno Radou 59 60 RADA Výbor stálých zástupců Pracovní skupiny HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR Zvláštní sekce PARLAMENT Výbory KOMISE Generální ředitelství rozhodování konzultace předkládání návrhů hospodářsko politická opatření konzultace konzultace názor názor názor názor návrh pozměňovacínávrh Pramen: Barnes, I., Barnes, P. M., (1998) Tab. 5 – 14 Rozhodovací proces EU 11 Rozpočet EU: výdaje 1. Udržitelný růst (47 %) – vzdělání, výzkum, inovace, doprava, energetické sítě, podpora regionů 2. Ochrana přírodních zdrojů (39 %) – zemědělství 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo (2 %) – migrace, boj proti terorismu, lidská práva 4. Globální partnerství (6 %) – pomoc nečlenským zemím 5. Administrativa (6 %) 61 Rozpočty EU v jednotlivýchletech(mld. EUR) 2000 91,9 2001 93,3 2002 100,2 2003 102,0 2004 103,0 2005 104,9 2006 107,0 2007 115,5 2008 120,3 2009 133,8 2010 141,5 2011 141,9 2012 147,2 2013 150,9 2014 142,1 62 Historický vývoj výdajů začal 0,08% HDP EC prudký nárůst ◦ 60. léta – zemědělství ◦ 80. léta - kohezní fondy nyní cca 1,24 % HDP EU 63 64 StrukturavýdajůEU2007-2013 65 zdroj: http://blogs.lse.ac.uk/europpblog/2012/06/05/eu-budget-negotiation/ 66 12 Výdajepodlečlenskýchstátůa účelu(2013) 67 http://ec.europa.eu/budget/financialreport/2013/expenditure/allocation/index_en.html Národnípříspěvkydlejednotlivýchstátů2013(milEUR) 68 Zdroj: http://ec.europa.eu/budget/financialreport/2013/revenue/index_en.html Příspěvkyjednotlivýchstátů EU versus HDP 69 Rozpočet EU: příjmy 1. tradiční zdroj (10,4 %) – cla, zemědělské poplatky 2. vlastní zdroj (9,5 %) - podíl na vybrané DPH 3. „čtvrtý“ vlastní zdroj (74,1 %) - příspěvek států dle HND 4. ostatní (5,8 %) – daně zaměstnanců EU… 70 Rozpočet EU: příjmy 71 Rozpočet EU: příjmy 72 Zdroj: http://ec.europa.eu/budget/financialreport/2013/revenue/index_en.html 13 Rabat UK – „mechanismus Fontainebleau“ malý podíl zemědělství v UK velký obchod s ne-členskými zeměmi  malý příjem z EU, velká platba do EU kompromis z Fontainebleau – UK je každoročně navráceno 2/3 z britské čisté pozice 73 RabatUK – příspěvkyjednotlivýchstátů EU 2003 74 Rozpočtový proces roční rozpočet je podřízen šestileté finanční perspektivě roční rozpočet musí být schválen jako vyrovnaný rozpočet připravuje Komise rozpočet musí schválit Rada a EP 75 C. Rozhodování v EU Alokace úkolů: kompetence národní kompetence ◦ státy rozhodují nezávisle na EU sdílené kompetence ◦ EU rozhoduje v součinnosti se státy ◦ II. a III. pilíř EU výhradní kompetence Společenství ◦ EU rozhoduje nezávisle na státech ◦ I. pilíř EU 77 Fiskální federalismus jak nejlépe alokovat kompetence mezi jednotlivé úrovně veřejné správy pro a proti rozhodování na centrální úrovni ◦ diverzifikace a lokální informační výhody (proti) ◦ úspory z rozsahu (pro) ◦ spillover efekt (pro) ◦ demokratický volební proces (proti) ◦ jurisdikční konkurence (proti) 78  rozhodnutí co nejblíže lidem  EU má rozhodovat pouze o věcech, kde nelze učinit efektivně rozhodnutí na nižším stupni veřejné správy Subsidiarita 14 Diverzifikace a lokální info výhody lidé různých národů mají různé preference centrální rozhodování neodráží preference centrální rozhodování znamená kompromis  upřednostnění decentralizovaného rozhodování 79 80 D1 D2 Davg A B Qc,1&2 Qd2Qd1 MCpp D1 – D v regionu s dostatečnou kapacitou veřejné dopravy D2 – D v regionu s nedostatečnou kapacitou veřejné dopravy Davg – průměrná D centralizované oblasti MCpp – náklady veřejné dopravy na osobu (daně) Decentr.: Qd1 (MC=D1), Qd2 (MC=D2) Centr.: Q c,1&2 (MC = Davg)  ztrátaA (D1MC) pro region 2 Diverzifikace a lokální info výhody Úspory z rozsahu při poskytování služby ve větším měřítku, dochází k poklesu nákladů na jednotku  upřednostnění centralizovaného rozhodování 81 Úspory z rozsahu 82 D1 Davg C D Qd1 Qc,1&2 MCpp /decentr. MCpp /centr. D1 – lokální poptávka v regionu Davg – průměrná poptávka centralizované oblasti MCpp/decentr. – náklady, pokud se služba poskytuje decentralizovaně MCpp/centr. – náklady, pokud se služba poskytuje centralizovaně Centr.: Q c,1&2 (MCpp/centr. = Davg)  ztráta D (D1MC centr.), úspory z rozsahu Spillover efekt pozitivní efekt přelévání (spillover) ◦ zisk ze zavedení pravidla v jedné decentr. oblasti je zisk i pro jiné oblasti ◦ např. větší příspěvek na armádu negativní efekt přelévání ◦ zisk ze zavedení pravidla v jedné decentr. oblasti je ztráta pro jiné oblasti ◦ např. snížení DPH  upřednostnění centralizovaného rozhodování 83 Demokracie - kontrolní mechanismus chyby místních politiků jsou voliči lépe analyzovány než u centrálních politiků místní politici se mohou méně zpronevěřit svým slibům demokratický princip: neosvědčíš-li se, nejsi zvolen; je silnější na decentrální úrovni upřednostnění decentralizovaného rozhodování 84 15 Jurisdikční konkurence pokud není volič spokojen s vládou, může odejít (možnost exitu) na území jiné vlády možnosti odchodů za jinou vládou jsou větší u místních vlád ochota odejít za jinou vládou je větší, když se jedná o odchod v rámci jednoho celku upřednostnění decentralizovaného rozhodování 85 Praktická aplikace na EU – I.pilíř úspory z rozsahu ◦ CAP odstranění spillover efektů ◦ importní cla ◦ vládní dotace ◦ daňové výjimky rozdíly v preferencích nevýznamné centralizované (harmonizované) rozhodování 86 zvýhodnění jedné firmy = znevýhodnění jiné Praktická aplikace na EU – II.pilíř úspory z rozsahu ◦ společná armáda rozdíly v preferencích významné ◦ společná armáda (zapojování UK do mezinárodních konfliktů x Švédsko řeší jen vnitřní záležitosti) koordinované rozhodování 87 Praktická aplikace na EU – III.pilíř úspory z rozsahu ◦ společná policie významná národní specifika ◦ justice (kontinentální právo např. v Německu x anglosaské právo v UK) koordinované rozhodování 88 Praktická aplikace na EU – národní politiky významné rozdíly v preferencích ◦ sociální politika velké informační náklady ◦ politika trhu práce (pracovní trh v UK x SRN) znemožnění exitu ◦ přímé daně národní (neharmonizované) rozhodování 89 harmonizace = velké ztráty užitků harmonizace = nemožnost přesunu za nižšími daň. náklady Ekonomický pohled na rozhodování efektivní rozhodování ◦ řešení má schopnost projít schvalováním ◦ řešení se změní v realitu kvantifikovaní efektivity ◦ pravděpodobnost vytvoření souhlasných resp. nesouhlasných koalic 90 16 Efektivitapři QMV hlasování EU 6 EU 9 EU 10 EU 12 EU 15 EU 27 EU 29 QMV: historie (%) 21,9 14,7 13,7 9,8 7,8 QMV: bez reformy (%) 7,8 2,5 QMV: dle Nice (%) 3,6 2,8 2,3 QMV: dle Lisabonu (%) 10,1 12,9 12,2 91 - pravděpodobnost nalezení shody Indikátory hlasovací moci v EU – Marek Loužek 1. Algoritmus: relativní podíly na hlasech v EP 2. Algoritmus: dtto po max. rozšíření 3. Algoritmus: relativní podíly na hlasech v Radě 4. Algoritmus: dtto po max. rozšíření 5. Algoritmus: dtto při QMV 6. Algoritmus: podíly v EP při rozšíření o 6 zemí 7. Algoritmus: podíly v Radě při rozšíření o 6 zemí 8. Algoritmus: podíly v EP při rozšíření o 1 zemi 9. Algoritmus: dtto při rozšíření o 2 země. 92 93 94 95 Důležitost způsobu schvalování příklad, Radu tvoří 3 země ◦ A – 40% hlasů ◦ B – 40% hlasů ◦ C – 20% hlasů hlasování prostou většinou (50%) ◦ ke schválení je třeba libovolných dvou států  všechny tři země disponují stejnou silou hlasování kvalifikovanou většinou (75%) ◦ ke schválení je třeba vždy stát A a B  stát C nedisponuje žádnou silou 96 17 Distribuce síly mezi zeměmi síla je schopnost jednoho státu ovlivnit rozhodnutí EU obecně větší sílu mají země s větším počtem hlasů díky metodě back scratching i malé státy mohou disponovat velkou silou důležité nejsou jenom hlasy, ale i metoda schvalování 97 Metoda back scratching (horse trading) směnný obchod s rozhodnutími mezi zeměmi země ustoupí v otázce pro ni minoritní (pro druhý stát majoritní) ◦ druhá země obdrží „dárek“ např. vyšší kvóty na mléko země očekává ustoupení druhého státu v otázce pro ni majoritní (pro druhou zemi minoritní) ◦ první země obdrží „dárek“ např. zahrnutí sobů do CAP 98 Dvě extrémní teorie rozpočtu rozpočet je souhrn dárků (back scratching je používanou metodou) X rozpočet je prostředek dokonalé alokace zdrojů potřebným (back scratching se nepoužívá) 99 Teorie rozpočtu x empirická data existuje pozitivní korelace mezi silou a příjmem (měřeno na osobu), tzn. metoda back scratching se používá ◦ Lucembursko je ve zcela jiném postavení než ostatní země ◦ nové země se ještě nenaučily back scratching používat 100 Empirická data – korelace 101 Legitimita EU rozhodovacího procesu legitimní schvalovací proces je ten, který ctí principy demokracie demokratická legitimnost znamená, že váha hlasu každého člena je stejná v EU dva možné výklady demokratické legitimnosti ◦ každý občan disponuje jedním hlasem ◦ každý stát disponuje jedním hlasem 102 18 EU: kompromisní legitimnost 103