3. Velikost trhu a její efekty Překážky obchodu v EU obchod v EU je stále omezován ◦do 1968 cla, kvantitativní omezení ◦po 1968 neviditelné překážky ◦ Þpřekážky zabraňují růstu firem na partnerské trhy Þ Þmalé firmy nedosahují úspor z rozsahu Þ Þtrh je fragmentovaný 2 Defragmentace trhu Þliberalizovány podmínky pro nadnárodní fúzování Þdefragmentace Þúspory z rozsahu Þ¯ ceny Þostatní firmy se přizpůsobují Þrestrukturalizace celého odvětví Þvětší, efektivnější, navzájem si konkurující firmy Þ 3 Schéma zefektivnění odvětví liberalizace (integrace) 4 defragmentace konkurenční tlaky restrukturalizace zefektivnění Fúze a akvizice (M&A) v EU Přes 10 000 M&A ročně ◦55% domácí firma & domácí firma ◦24% firma člena EU & firma nečlena EU ◦15% firma člena EU & firma jiného člena EU ◦6% firma člena EU & nelze identifikovat ◦ malé země se na M&A podílí relativně mnohem více Þ integrace má větší dopad na malé země 5 Fúze a akvizice (M&A) v EU 6 img024 Fúze a akvizice (M&A) v EU (2006) 7 Fúze a akvizice (M&A) v EU 8 M&A podle sektorů 1986-1992 průmysl od 1992 služby ◦nejvíce bankovnictví ◦ sektorová koncentrace Þ ¯ nákladů ◦strojní průmysl ¯ o 15% ◦pivovarnictví ¯ o 0,1% ◦automobilový průmysl permanentní ◦průměrně ¯ MC o 4 % ◦ 9 M&A podle sektorů (2006) 10 M&A podle sektorů (2014) 11 CEE – Střední a východní Evropa, MENA – Střední východ a Severní Afrika, SEE – Jihovýchodní Evropa Zdroj: http://mergermarketgroup.com/ Monopol 12 D MR MC p* Q* množství maximalizace zisku MC=MR optimum p*, Q* Duopol (Cournot-Nash model) 13 p p RD1 D RMR2 MC MC p'1 RD2 RMR1 D p'2 x'1 x'2 Q2 Q1 A2 A1 Firma1 neprodukuje množství, které firma 2 očekává Firma 2 neprodukuje množství, které firma 1 očekává nejedná se o optimum Duopol (Cournot-Nash model) 14 p RD MC p* RMR D x* Q A Očekávání typické firmy o prodeji dalších firem 2x* firmy jsou identické maximalizace zisku MC=RMR optimum p*, x* Oligopol (Cournot-Nash model) 15 p RD MC p** D x** Q A Očekávání typické firmy o prodeji dalších firem 3x** RMR firmy jsou identické maximalizace zisku MC=RMR optimum p**, x** Srovnání duopolu a oligopolu 16 p RD MC p* RMR D x* Q A 2x* p RD MC p** D x** Q A 3x** RMR počet firem Þ ¯ RD ¯ RD Þ ¯ x počet firem Þ ¯ p BE-COMP diagram předpoklad ◦nedokonalá konkurence Þ p > MC (marže, mark-up) ◦ COMP křivka ◦jak se marže mění s počtem firem ◦počet firem Þ ¯marže ◦ BE křivka ◦kolik firem je schopno při jaké marži přežít ◦marže Þ počet firem ◦ ◦ 17 BE-COMP diagram 18 Mark-up (m) Počet firem COMP BE n' n=2 n=1 m' mduo mmono COMP • v SR, LR firmy vždy na křivce • BE • v SR nad / pod křivkou (zisk je větší / menší než normální) • v LR vždy na křivce (vstup na trh / odchod z trhu) Optimální cena, výstup, velikost firmy 19 m Množství firem COMP BE n' m' p D E' E' E' AC MC p' p' x' C' Celkové prodeje Prodeje firmy Náklady typické firmy Poptávka domácího trhu BE-COMP analýza Důsledky evropské integrace předpoklady analýzy ◦dvě identické země (H, P) ◦původní velikost obchodu byla nulová ◦následně přechod k zcela volnému obchodu ◦ bezprostřední důsledek ◦zdvojení trhu pro všechny firmy 20 Důsledky evropské integrace 21 COMP BE n' m' D E' E' E' AC MC p' p' x' C' BEFT 1 A E'' E'' A mA p'' pA m'' E'' p'' x'' C' n'' 2n' defragmentace ¯m' na mA, n' na 2n' restrukturalizace mA na m'', ¯2n' na n'' defragmentace ¯p' na pA, C' na CA restrukturalizace pA na p'', ¯CA na C'' CA úspory z rozsahu ¯AC'(p') na AC''(p''), x' na x'' Důsledky evropské integrace SR, defragmentace a konkurenční efekty ◦růst odbytového trhu ◦růst konkurence ◦ LR, restrukturalizace a úspory z rozsahu ◦tlaky na efektivnost ◦exity neúspěšných ◦ celkové efekty ◦konkurenční trh Þ celkově nižší ceny ◦restrukturalizace Þ větší konsolidované firmy 22 Þ ¯m' na mA, ¯p' na pA Þ mA na m'', pA na p'' Analýza bohatství 23 D E' p' C' E'' A p'' pA C' CA A spotřebitelského přebytku v obou zemích (H,P) o A Konsolidace (restrukturalizace) v EU pomalá konsolidace ◦letecká doprava ◦nevyhnulo se ztrátám (často pokryty z daní) ◦ rychlá konsolidace ◦bankovnictví ◦ztráty byly zanedbatelné ◦ 24 Státní subvence restrukturalizace ◦exity firem ◦nezaměstnanosti ◦ ztráta politických bodů tendence vlád zmírnit restrukturalizaci Þ státní subvence 25 Subvence státem vlastněné podniky ◦přímá úhrada ztrát z rozpočtu ◦ soukromé podniky ◦granty na ztrátové projekty ◦vládní záruky za soukromé půjčky 26 poskytovány všemi zeměmi poskytovány některými zeměmi Subvence napříč zeměmi EU předpoklady analýzy ◦dvě identické země ◦obě poskytují subvence ve výši ztrát ◦ důsledky subvencí doprovázející integraci ◦firmy zůstávají malé, neefektivní ◦přesun nákladů neefektivnosti od spotřebitelů ke všem daňovým poplatníkům ◦ ◦ 27 Oprávněnost subvencí subvence v SR ◦v nedokonalé konkurenci způsobují výstupu (bohatství) ◦redukují tržní „distorze“ ◦ subvence v LR ◦subvencované firmy nebyly nuceny k restrukturalizaci ◦firmy bez subvencí se zefektivnily ◦subvencované firmy nejsou schopny konkurovat Þ nutnost opožděné restrukturalizace ◦ 28 Analýza bohatství 29 COMP D E' E' AC MC p' p' x' C' BEFT A A pA 2n' CA pA xA = 2CA / 2n' a d c b spotřebitelského přebytku o +a+d ¯veřejných prostředků o subvence a-c celkového bohatství o +a+d–(a-c) = d+c Subvence jen u některých zemí EU předpoklady analýzy ◦dvě identické země ◦jedna z nich poskytuje subvence ve výši ztrát ◦ důsledky subvencí doprovázející integraci ◦subvencované firmy získávají konkurenční výhodu 30 Důsledky nestejných subvencí před liberalizací na trhu 10 H + 10 P firem po liberalizaci je optimem 12 firem H firmám je dotována ztráta P firmám není ztráta dotována 8 P firem skončí kvůli ztrátovosti nastoleno optimum 12 firem (10 H + 2 P) trh je přerozdělen ve prospěch subvencovaných firem 31 Ekonomická x politická analýza ekonomická analýza důsledků ◦H země přišla o bohatství v podobě subvencí ◦P země přišla o ztrátové firmy ◦Þ P země je vítězem ◦ politická analýza důsledků ◦ frikční nezaměstnanosti v P zemi ◦¯ politické obliby v P zemi ◦ politické obliby v H zemi ◦Þ H země je vítězem ◦Þ tlaky na pozastavení integrace v P zemi 32 Politika EU v otázce subvencí v Římské smlouvě zákaz poskytování státní pomoci, která poskytuje nekalé konkurenční výhody vůči zahraničním subjektům právo posoudit závadnost státní pomoci má Komise 33 Koluzivní jednání úplné koluzivní jednání ◦odvětví se chová jako jedna firma s pobočkami ◦úplná koordinace výstupu ◦monopolní cena ◦ částečné koluzivní jednání ◦částečná koordinace výstupu ◦cena nižší než monopolní, ale vyšší než bez koluzivního jednání 34 Úplné jednání ve shodě 35 m COMP D AC MC BEFT E'' E'' p'' m'' x'' n'' Celková koluze A pmono mmono n=1 C'' CB xA Částečné jednání ve shodě 36 m COMP D AC MC BEFT E'' E'' p'' m'' E'' x'' n'' B pB B B xB = CB / nB xB CB nB C'' Srovnání úplné x částečné 37 m COMP D AC MC BEFT E'' E'' p'' m'' E'' x'' n'' Celková koluze B A pB B pmono mmono B xB CB n=1 nB C'' xA CA Soutěžní politika EU v Římské smlouvě zákaz jednání, které zabraňuje, ruší nebo porušuje konkurenci na vnitřním trhu právo posoudit závadnost jednání má Komise 38 Principy soutěžní politiky EU zákaz společných dohod či praktik mezi podniky, které mohou ovlivnit obchod a narušovat soutěž na vnitřním trhu zákaz zneužívání dominantního postavení na vnitřním trhu, pokud ovlivní obchod preventivní dozor nad fúzemi, které vedou k tržní dominanci liberalizace sektorů, které ovládají státem garantované monopoly (např. telekomunikace, doprava, energetika) dohled nad státní podporou poskytovanou členskými zeměmi mezinárodní spolupráce 39 Dvě základní oblasti soutěžní politiky kartelová politika ◦smlouvy fixující ceny ◦smlouvy o výhradním zastoupení ◦smlouvy o kontrole produkce ◦smlouvy o společném marketingu ◦jednání v oblasti R&D ◦jednání o investicích ◦ politika fúzí ◦dominantní postavení na trhu ◦ ◦ ◦ 40 Rozhodnutí Komise v oblasti kartelů I 1,47 mld. € - prosince 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006 – rekordní pokuta od EK 1,38 mld. € - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, domluva na cenách 1,06 mld. mld. € - 2009, odvolání zamítnuto červen 2014 - společnost Intel potrestána za zneužití dominantního postavení, snaha o vytlačení AMD. Nejvyšší pokuta pro samostatný podnik v historii 1,1 mld. € - červenec 2009 - německé energetické společnosti E.ON a francouzské firmě Gaz de France za tajné rozdělení trhů se zemním plynem 41 Rozhodnutí Komise v oblasti kartelů II 799 mil. € - listopad 2010 - za kartel v nákladní dopravě 11 aerolinkám, např. Air France-KLM, British Airways, SAS, Singapore Airlines, Japan Airlines a Qantas (Lufthansa bez pokuty za nahlášení kartelu) 676 mil. € - říjen 2008 - devíti petrochemickým společnostem (Sasol, Eni, Exxon Mobil, RWE, Total, Repsol, MOL, Tudapetrol a Hansen & Rosenthal) za kartelové dohody o výši cen a rozdělení trhu s tuhým parafínem 519 mil. € - listopad 2006 - za kartel na trhu se syntetickým kaučukem firmám Unipetrol (ČR), Shell (Británie), Dow Chemical (USA), Eni (Itálie) a Trade-Stomil (Polsko), 07/2011 – zrušení pokuty pro Unipetrol 518,47 mil. eur - červen 2010 - skupině 17 ocelářských firem kvůli kartelovým dohodám; největší pokuta - společnost ArcelorMittal, která působí i v ČR (276 mil €) 42