1
3. Velikost trhu a její efekty
Překážky obchodu v EU
obchod v EU je stále omezován
◦ do 1968 cla, kvantitativní omezení
◦ po 1968 neviditelné překážky
překážky zabraňují růstu firem na partnerské trhy
malé firmy nedosahují úspor z rozsahu
trh je fragmentovaný
2
Defragmentace trhu
liberalizovány podmínky pro nadnárodní fúzování
defragmentace
úspory z rozsahu
 ceny
ostatní firmy se přizpůsobují
restrukturalizace celého odvětví
větší, efektivnější, navzájem si konkurující firmy
3
Schéma zefektivnění odvětví
liberalizace (integrace)
4
defragmentace
konkurenční tlaky
restrukturalizace
zefektivnění
Fúze a akvizice (M&A) v EU
Přes 10 000 M&A ročně
◦ 55% domácí firma & domácí firma
◦ 24% firma člena EU & firma nečlena EU
◦ 15% firma člena EU & firma jiného člena EU
◦ 6% firma člena EU & nelze identifikovat
malé země se na M&A podílí relativně mnohem více  integrace má větší
dopad na malé země
5
Fúze a akvizice (M&A) v EU
6
2
Fúze a akvizice (M&A) v EU (2006)
7
Fúze a akvizice (M&A) v EU
8
M&A podle sektorů
1986-1992 průmysl
od 1992 služby
◦ nejvíce bankovnictví
sektorová koncentrace   nákladů
◦ strojní průmysl  o 15%
◦ pivovarnictví  o 0,1%
◦ automobilový průmysl  permanentní
◦ průměrně  MC o 4 %
9
M&A podle sektorů (2006)
10
M&A podle sektorů (2014)
11
CEE – Střední a východní Evropa, MENA – Střední východ a Severní Afrika, SEE – Jihovýchodní Evropa
Zdroj: http://mergermarketgroup.com/
Monopol
12
cena
D
MR
MC
p*
Q* množství
maximalizace zisku MC=MR
optimum p*, Q*
3
Duopol (Cournot-Nash model)
13
p p
RD1
D
RMR2
MCMC
p'1
RD2
RMR1
D
p'2
x'1 x'2 Q2Q1
A2A1
Firma1 neprodukuje množství,
které firma 2 očekává
Firma 2 neprodukuje množství,
které firma 1 očekává
nejedná se o optimum
Duopol (Cournot-Nash model)
14
p
RD
MC
p*
RMR
D
x* Q
A
Očekávání typické firmy o
prodeji dalších firem
2x*
firmy jsou identické
maximalizace zisku MC=RMR
optimum p*, x*
Oligopol (Cournot-Nash model)
15
p
RD
MC
p**
D
x** Q
A
Očekávání typické firmy o
prodeji dalších firem
3x**
RMR
firmy jsou identické
maximalizace zisku MC=RMR
optimum p**, x**
Srovnání duopolu a oligopolu
16
p
RD
MC
p*
RMR
D
x* Q
A
2x*
p
RD
MC
p** D
x** Q
A
3x**
RMR
počet firem   RD
 RD   x
počet firem   p
BE-COMP diagram
předpoklad
◦ nedokonalá konkurence  p > MC (marže, mark-up)
COMP křivka
◦ jak se marže mění s počtem firem
◦ počet firem  marže
BE křivka
◦ kolik firem je schopno při jaké marži přežít
◦ marže  počet firem
17
BE-COMP diagram
18
Mark-up ()
Počet firem
COMP
BE
n'n=2n=1
'
duo
mono COMP
• v SR, LR firmy vždy na křivce
BE
• v SR nad / pod křivkou (zisk je větší /
menší než normální)
• v LR vždy na křivce (vstup na trh /
odchod z trhu)
4
Optimální cena, výstup, velikost firmy
19

Množství
firem
COMP
BE
n'
'
p
D
euro
E'E'E'
AC
MC
p' p'
x' C' Celkové
prodeje
Prodeje
firmy
Náklady
typické firmy
Poptávka
domácího trhu
BE-COMP
analýza
Důsledky evropské integrace
předpoklady analýzy
◦ dvě identické země (H, P)
◦ původní velikost obchodu byla nulová
◦ následně přechod k zcela volnému obchodu
bezprostřední důsledek
◦ zdvojení trhu pro všechny firmy
20
Důsledky evropské integrace
21
COMP
BE
n'
'
D
E'E'E'
AC
MC
p' p'
x' C'
BEFT
1
A
E''E''
A
A
p''
pA
''
E''
p''
x'' C'
n'' 2n'
defragmentace
' na A, n' na 2n'
restrukturalizace
A na '', 2n' na n''
defragmentace
p' na pA, C' na CA
restrukturalizace
pA na p'', CA na C''
CA
úspory z rozsahu
AC'(p') na AC''(p''),
x' na x''
Důsledky evropské integrace
SR, defragmentace a konkurenční efekty
◦ růst odbytového trhu
◦ růst konkurence
LR, restrukturalizace a úspory z rozsahu
◦ tlaky na efektivnost
◦ exity neúspěšných
celkové efekty
◦ konkurenční trh  celkově nižší ceny
◦ restrukturalizace  větší konsolidované firmy
22
 ' na A, p' na pA
 A na '', pA na p''
Analýza bohatství
23
D
E'
p'
C'
E''
Ap''
pA
C' CA
A  spotřebitelského přebytku
v obou zemích (H,P) o A
Konsolidace (restrukturalizace) v EU
pomalá konsolidace
◦ letecká doprava
◦ nevyhnulo se ztrátám (často pokryty z daní)
rychlá konsolidace
◦ bankovnictví
◦ ztráty byly zanedbatelné
24
5
Státní subvence
restrukturalizace
◦ exity firem
◦ nezaměstnanosti
ztráta politických bodů
tendence vlád zmírnit restrukturalizaci
 státní subvence
25
Subvence
státem vlastněné podniky
◦ přímá úhrada ztrát z rozpočtu
soukromé podniky
◦ granty na ztrátové projekty
◦ vládní záruky za soukromé půjčky
26
poskytovány všemi zeměmi
poskytovány některými zeměmi
Subvence napříč zeměmi EU
předpoklady analýzy
◦ dvě identické země
◦ obě poskytují subvence ve výši ztrát
důsledky subvencí doprovázející integraci
◦ firmy zůstávají malé, neefektivní
◦ přesun nákladů neefektivnosti od spotřebitelů ke všem daňovým
poplatníkům
27
Oprávněnost subvencí
subvence v SR
◦ v nedokonalé konkurenci způsobují  výstupu (bohatství)
◦ redukují tržní „distorze“
subvence v LR
◦ subvencované firmy nebyly nuceny k restrukturalizaci
◦ firmy bez subvencí se zefektivnily
◦ subvencované firmy nejsou schopny konkurovat  nutnost opožděné
restrukturalizace
28
Analýza bohatství
29
COMP
D
E'E'
AC
MC
p' p'
x' C'
BEFT
AA
pA
2n'
CA
pA
xA = 2CA / 2n'
a
d
cb
spotřebitelského přebytku o +a+d
veřejných prostředků o subvence a-c
celkového bohatství o +a+d–(a-c) = d+c
Subvence jen u některých zemí EU
předpoklady analýzy
◦ dvě identické země
◦ jedna z nich poskytuje subvence ve výši ztrát
důsledky subvencí doprovázející integraci
◦ subvencované firmy získávají konkurenční výhodu
30
6
Důsledky nestejných subvencí
před liberalizací na trhu 10 H + 10 P firem
po liberalizaci je optimem 12 firem
H firmám je dotována ztráta
P firmám není ztráta dotována
8 P firem skončí kvůli ztrátovosti
nastoleno optimum 12 firem (10 H + 2 P)
trh je přerozdělen ve prospěch subvencovaných firem
31
Ekonomická x politická analýza
ekonomická analýza důsledků
◦ H země přišla o bohatství v podobě subvencí
◦ P země přišla o ztrátové firmy
 P země je vítězem
politická analýza důsledků
◦  frikční nezaměstnanosti v P zemi
◦  politické obliby v P zemi
◦  politické obliby v H zemi
 H země je vítězem
 tlaky na pozastavení integrace v P zemi
32
Politika EU v otázce subvencí
v Římské smlouvě
zákaz poskytování státní pomoci, která poskytuje nekalé konkurenční
výhody vůči zahraničním subjektům
právo posoudit závadnost státní pomoci má Komise
33
Koluzivní jednání
úplné koluzivní jednání
◦ odvětví se chová jako jedna firma s pobočkami
◦ úplná koordinace výstupu
◦ monopolní cena
částečné koluzivní jednání
◦ částečná koordinace výstupu
◦ cena nižší než monopolní, ale vyšší než bez koluzivního jednání
34
Úplné jednání ve shodě
35

COMP
D
AC
MC
BEFT
E''
E''
p'' ''
x''
n''
Celková koluze
A
pmono mono
n=1
C''CB
xA
Částečné jednání ve shodě
36

COMP
D
AC
MC
BEFT
E''
E''
p'' ''
E''
x''
n''
B
pB
BB
xB = CB / nB
xB CB
nB
C''
7
Srovnání úplné x částečné
37

COMP
D
AC
MC
BEFT
E''
E''
p'' ''
E''
x''
n''
Celková koluze
B
A
pB B
pmono mono
B
xB
CB
n=1 nB
C''xA CA
Soutěžní politika EU
v Římské smlouvě
zákaz jednání, které zabraňuje, ruší nebo porušuje konkurenci na vnitřním
trhu
právo posoudit závadnost jednání má Komise
38
Principy soutěžní politiky EU
zákaz společných dohod či praktik mezi podniky, které mohou ovlivnit obchod a narušovat
soutěž na vnitřním trhu
zákaz zneužívání dominantního postavení na vnitřním trhu, pokud ovlivní obchod
preventivní dozor nad fúzemi, které vedou k tržní dominanci
liberalizace sektorů, které ovládají státem garantované monopoly (např. telekomunikace,
doprava, energetika)
dohled nad státní podporou poskytovanou členskými zeměmi
mezinárodní spolupráce
39
Dvě základní oblasti soutěžní politiky
kartelová politika
◦ smlouvy fixující ceny
◦ smlouvy o výhradním zastoupení
◦ smlouvy o kontrole produkce
◦ smlouvy o společném marketingu
◦ jednání v oblasti R&D
◦ jednání o investicích
politika fúzí
◦ dominantní postavení na trhu
40
Rozhodnutí Komise v oblasti kartelů I
1,47 mld. € - prosince 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli
kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006 – rekordní pokuta od EK
1,38 mld. € - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za
kartel v letech 1998 až 2003, domluva na cenách
1,06 mld. mld. € - 2009, odvolání zamítnuto červen 2014 - společnost Intel potrestána za zneužití
dominantního postavení, snaha o vytlačení AMD. Nejvyšší pokuta pro samostatný podnik v historii
1,1 mld. € - červenec 2009 - německé energetické společnosti E.ON a francouzské firmě Gaz de France
za tajné rozdělení trhů se zemním plynem
41
Rozhodnutí Komise v oblasti kartelů II
799 mil. € - listopad 2010 - za kartel v nákladní dopravě 11 aerolinkám, např. Air France-KLM, British
Airways, SAS, Singapore Airlines, Japan Airlines a Qantas (Lufthansa bez pokuty za nahlášení kartelu)
676 mil. € - říjen 2008 - devíti petrochemickým společnostem (Sasol, Eni, Exxon Mobil, RWE, Total,
Repsol, MOL, Tudapetrol a Hansen & Rosenthal) za kartelové dohody o výši cen a rozdělení trhu s
tuhým parafínem
519 mil. € - listopad 2006 - za kartel na trhu se syntetickým kaučukem firmám Unipetrol (ČR), Shell
(Británie), Dow Chemical (USA), Eni (Itálie) a Trade-Stomil (Polsko), 07/2011 – zrušení pokuty pro
Unipetrol
518,47 mil. eur - červen 2010 - skupině 17 ocelářských firem kvůli kartelovým dohodám; největší
pokuta - společnost ArcelorMittal, která působí i v ČR (276 mil €)
42