Optimální měnové zóny (OCA) Teorie OCA (Optimum Currency Areas) 2   Je ekonomicky optimální, aby každý stát měl svou měnu? Je ekonomicky optimální, aby existovala jen jedna měna na světě? Jaká je optimální oblast pro existenci jednotné měny?  Pozitiva jednotné měny 3  peníze, díky tomu, že jsou všeobecně přijímány, ulehčují transakce čím více lidí měnu akceptuje, tím je měna užitečnější čím větší měnová oblast, tím nižší náklady obchodu mezní příjmy a náklady  užitečnost  velikost oblasti Negativa jednotné měny 4  čím větší oblast, tím větší pravděpodobnost heterogenity podmínek heterogenita podmínek vyžaduje heterogenitu v monetární politice čím větší měnová oblast, tím nutnější diverzifikace měny mezní příjmy a náklady využitelnost   velikost oblasti Optimální velikost měnové oblasti 5 mezní příjmy a náklady využitelnost užitečnost  optimální velikost měnové zóny nastává, když se MR z eliminace obchodních nákladů rovná MC existence jednotné měnové politiky optimální velikost velikost oblasti Šoky 6  pozitivní šok  země je producentem kávy a vzroste světová poptávka po kávě země je exportérem ropy a vzroste světová cena ropy   negativní šok  země je producentem aut, v jiné zemi se objeví nová technologie, díky níž se vyrábí auta bezpečnější se stejnými náklady Negativní šok v nezávislé zemi 7 ↓ světové poptávky po Ex země   změna preferencí vznik alternativního produktu v jiné zemi nutnost ↑ konkurenceschopnost země flexibilní kurz ⇒ depreciace fixní kurz (EMU) ⇒ jinak, např. ↓ mezd Graf vlivu kurzu na výkon 8 EP/P* (EW/W*) S  rostoucí nabídka  posílení kurzu vede k poklesu nákladů  klesající poptávka  D posílení kurzu vede k zlevnění zahraničního zboží GDP E – nominální směnný kurz P, P* – domácí, zahraniční cenová hladina W, W* – domácí, zahraniční výrobní náklady EP/P* = EW/W* – reálný směnný kurz Negativní šok graficky - floating 9 EP/P* (EW/W*) λ0 λ1 A ● B ● S  ↓ na D' D D  A → B (↓E → ↓λ 0 na λ 1) GDP1  D' GDP0 GDP  rovnováha předpoklady – floating – (a)nebo pružné P, W Negativní šok graficky - fix EP/P* (EW/W*) 10 λ0 λ1 C zásoby A ● ● B ● S   ↓D na D' A → C (↑zásob, λ0) nerovnováha ⇒↑U ↓W, ↓P (v LR) C → B (↓W → ↓λ 0 na λ 1 ) rovnováha D  GDP1 GDP2  D' GDP0 GDP   předpoklady – fix – málo pružné P, W  Negativní šok - závěr 11  negativní šok způsobí pokles produktu bez ohledu na režim směnného kurzu při floatingu (a)nebo pružných cenách a mzdách se ekonomika rychleji ustálí v nové rovnováze → průběh šoku je méně bolestivý při fixu a málo pružných cenách a mzdách se ekonomika do své nové rovnováhy dostává pomaleji → průběh šoku je bolestivější   Asymetrický šok v monetární unii 12  šok zasáhne pouze jednu (nebo několik) zemi monetární unie  země je producentem hovězího a Evropu postihne BSE  šok postihne symetricky všechny země unie, ale důsledky jsou asymetrické  růst ceny ropy postihne pozitivně exportéry ropy a negativně importéry Negativní šok v monetární unii negativní šok všechny země vzájemný kurz se nemění, depreciace kurzu vůči světu jedna země 13 depreciace kurzu vůči světu, nutnost změny vzájemného kurzu analogie floatingu u nezávislé země analogie fixu u nezávislé země Asymetrický šok v monetární unii - předpoklady 14 EPA/P* EPB/P*  „A“, „B“ tvoří MU „A“ postihne negativní šok vůči třetímu světu floating málo pružné P, W λ 0 = E0PA/P* = E0PB/P* – PA, PB – domácí cenové hl. – P* – světová cenová hl. – E – nominální směnný kurz λ – reálný směnný kurz S A ● D D' GDPA S A ●  λ0 D   GDPB země „B“  země „A“ Asymetrický šok v monetární unii – CB zasahuje ve prospěch A 15 EPA/P* D λ0 λ1 D' B ● A ● S EPB/P* D A ●  „A“ ↓D na D' „B“ beze změn intervence na λ 1 „A“ v rovnováze „B“ v nerovnováze D > S ⇒ inflace S     B' B'' ● ● převis D > S GDP GDP země „B“ země „A“ Asymetrický šok v monetární unii – CB zasahuje ve prospěch B 16 EPA/P* S převis S > D ● λ0 ● A' A D D' GDP země „A“ EPB/P* S ● A D   „A“ ↓D na D' „B“ beze změn intervence pro λ 0 „B“ v rovnováze „A“ v nerovnováze S > D' ⇒ recese    GDP země „B“ Asymetrický šok v monetární unii – CB nezasahuje „A“ ↓D na D' „B“ beze změn CB neintervenuje depreciace na λ 2 17 EPA/P* D λ0 λ2 D' A ● S>D ● C' C● S EPB/P* D A ●  S    ● D' D● D>S  GDP země „A“ země „B“ GDP  „A“ v nerovnováze S > D' ⇒ recese „B“ v nerovnováze D > S ⇒ inflace Asymetrický šok v monetární unii – obnovení rovnováhy (LR)  18 EPA/P* D λ0 λ2 λ1 D' A ● S>D ● C' C● S EPB/P* D A ● S  „A“ v nerovnováze S > D' ⇒ recese „B“ v nerovnováze D > S ⇒ inflace „A“ ↓PA ⇒ ↓λ 2 na λ 1 „B“ ↑PB ⇒ ↑λ 2 na λ 0 „A“ v rovnováze „B“ v rovnováze ● D' D● D>S   GDP země „A“ země „B“ GDP  Asymetrický šok - závěr 19  asymetrický negativní šok v monetární unii způsobí recesi v zasažené zemi a inflaci v zemi nezasažené pokud monetární politika zasáhne ve prospěch šokem postižené země, poškodí zemi šokem nezasaženou a naopak čím jsou ceny a mzdy více nepružné, tím déle setrvávají ekonomiky v nerovnováze   Kritéria optimální měnové zóny 20  měnová unie je optimální měnovou zónou, pokud splňuje co nejvíce kritérií definovaných teorií OCA Kritéria optimální měnové zóny 21  ekonomická kritéria 1) mobilita práce (Mundell) 2) diverzifikace výroby a stejnorodost produkce (Kenen) 3) otevřenost (McKinnon)  politická kritéria 4) fiskální transfery 5) homogenita preferencí 6) solidarita Další kritéria OCA 22    pružnost cen a mezd obchodní a finanční integrace měnových partnerů. politické integrace, zejména nadnárodní měnovou a fiskální politiku. podobnost v mírách inflace.  1) Mobilita práce (Mundell) 23 EPA/P* D λ0 λ2 D' S>D S' S EPB/P* D S   „A“ recese (↓W) „B“ inflace (↑W) „A“ ↓L, ↓K (do „B“) „B“ ↑L, ↑K (z „A“) „A“ ↓S na S' „B“ ↑S na S' „A“ rovnováha „B“ rovnováha S'   D>S   země „A“  GDP země „B“ GDP   předpoklad – kapitál je mobilní 24  pokud dojde při asymetrickém šoku k rychlému přesunu výrobních faktorů ze země postižené recesí do inflační země, je průběh šoku pro obě země méně bolestivý OCA je oblast, kde se lidé přesouvají za prací jednoduše bez překážek ⇒ 2) Diverzifikace výroby (Kenen) 25  příčiny asymetrického poptávkového šoku  změna preferencí  lidé vymění pití piva za pití vína  nové technologie  internet vytlačil faxy  příčiny asymetrického nabídkového šoku  růst cen importované suroviny  země je producentem nábytku, dřevo importuje a jeho cena stoupne 26  šok je obvykle způsoben jen jednou komoditou (produktem) ⇒ při diverzifikované výrobě nejsou šoky intenzivní při obdobné struktuře výroby všech zemí unie šoky postihnou všechny země analogicky ⇒ nejedná se pak o asymetrický šok OCA je oblast se státy s diverzifikovanou produkcí a obdobnou strukturou výroby  ⇒ 3) Otevřenost (McKinnon) 27  země „A“ a země „B“ netvoří monetární unii    EA, EB – nomin. směnné kurzy „A“ a „B“ PA, PB – cenová hladina „A“ a „B“ EAPA, EBPB – cenové hl. v cizích měnách  „A“ a „B“ silně obchodují ⇒ působí zákon jedné ceny EAPA = EBPB při změně EA, EB dojde ke změně PA, PB tak, že EAPA = EBPB ⇒ nomin. kurz není účinným nástrojem HoPo  28  zákon jedné ceny způsobí mezi otevřenými a vzájemně obchodujícími zeměmi, že směnný kurz není účinným nástrojem MP, vytvoření monetární unie neznamená ztrátu nástroje HoPo OCA je oblast velmi otevřených zemí se silným vzájemným obchodem ⇒ 4) Fiskální transfery 29  asymetrický negativní šok způsobí recesi v zasažené zemi a inflaci v zemi nezasažené ⇒ pošle-li země „B“ finanční transfer zemi „A“ (daňové přerozdělení), sníží inflační tlaky doma a zmírní recesi partnera OCA je oblast, kde jsou zúčastněné země ochotny si navzájem kompenzovat důsledky asymetrických šoků ⇒ 5) Homogenita preferencí 30  symetrické šoky nebudou mít asymetrické dopady, pokud všechny zasažené země budou reagovat stejně (např. všechny upřednostní cenovou stabilitu před zaměstnaností) OCA je oblast, kde jsou zúčastněné země schopny podstoupit široký konsensus v přístupu k řešení šoků ⇒ 6) Solidarita 31  šoky v monetární unii vyžadují, aby se státy vzdaly svého zájmu ve prospěch zájmu unie, voliči toto umožní, pouze pokud jsou solidární k obyvatelům jiných států unie OCA je oblast ,kde v případě konfliktu národního zájmu a zájmu unie jsou ztráty vlastních cílů akceptovány ve jménu společně sdíleného osudu ⇒ Je Evropa OCA? 32   Naplňuje Evropa kritéria teorie OCA? Mělo ekonomický smysl zřízení monetární unie v Evropě, nepřevyšují náklady přínosy? Asymetrie v Evropě 33  některé země Evropy byly zasaženy asymetrickými šoky častěji než jiné a využívaly k řešení směnný kurz  vyšší OCA index znamená více asymetrických šoků řešených změnou kurzu [1997] Asymetrie v Evropě (OCA index) 34  některé země Evropy byly zasaženy asymetrickými šoky častěji než jiné a využívaly k řešení směnný kurz Vyšší OCA index znamená více asymetrických šoků řešených změnou kurzu [%,2005] 35  aspektem asymetrie jsou možné asymetrické efekty monetární politiky výzkum hodnotil vliv změny úrokové míry na HDP a cenovou hladinu v jednotlivých zemích, vlivy se mezi zeměmi zřetelně lišily země eurozóny byly v minulosti postiženy jak asymetrickými šoky, tak asymetrickou monetární politikou  ⇒ 1) Mobilita práce 36  Evropané jsou oproti USA méně mobilní   odlišnost jazyka státy blahobytu (obtížná záměna systémů)  Evropané se nestěhují ani v rámci své země   stěhování je v Evropě relativně dražší zvyky, tradice  Evropané se stěhují z osobních důvodů, nikoliv za prací 37   nízkou mobilitu Evropanů by mohly nahradit přílivy imigrantů za prací v Evropě je relativně málo imigrantů (velmi malá část je z jiné země EU) [%,1998] Menší mobilita v rámci Evropy 38  nízkou mobilitu Evropanů by mohly nahradit přílivy imigrantů za prací v Evropě je relativně málo imigrantů (velmi malá část je z jiné země EU)  [%, 2005] 39  Sloupec 1 udává počet pracovníků v tisících, kteří pracují mimo svoji zemi [2013] (Ne)mobilita Evropanů v rámci své země 40 [%, 2003] Země s největším odlivem pracovní síly v EU 41 42  díky imobilitě Evropanů se asymetrický šok projeví v nárůstu nezaměstnanosti Evropa nenaplňuje Mundellovo kritérium pracovní mobility ⇒ 2) Diverzifikace a stejnorodost 43  struktura produktu zemí je obdobná (výjimka Norsko)  vyšší index znamená různorodější strukturu produkce oproti Německu [1995] 2) Diverzifikace a stejnorodost 44  struktura produktu zemí je obdobná (výjimka Norsko) • vyšší index znamená různorodější strukturu produkce proti Německu nebo zemím Eurozóny (nové členské země) [2011]. 45   v Evropě má většina zemí diverzifikovaný produkt země, které mají nejvíce nestejnorodý produkt se neúčastní EMU Evropa naplňuje Kenenovo kritérium diverzifikace a stejnorodosti ⇒ 3) Otevřenost 46   evropské země jsou otevřené ekonomiky nejvíce otevřené jsou nejmenší ekonomiky  podíl průměru z exportu a importu na HDP [%, 2002] 3) Otevřenost 47  evropské země jsou otevřené ekonomiky nejvíce otevřené jsou nejmenší ekonomiky  • podíl průměru z exportu a importu na HDP [%, 2011] 48  ve většině evropských zemí platí, že změna nominálního kurzu se odrazí ve změně cen, nikoliv konkurenceschopnosti (směnný kurz není účinným nástrojem HoPo) Evropa naplňuje McKinnonovo kritérium otevřenosti ⇒ 4) Fiskální transfery 49  rozpočet EU je malý (méně než 2 % HDP), z největší části je používán na CAP a strukturální fondy fondy podporují chudé regiony nezávisle na tom, zda jsou zasaženy negativním šokem či nikoliv a stejně tak CAP Evropa nenaplňuje kritérium fiskálních transferů  ⇒ 5) Homogenita preferencí 50  preference byly velmi odlišné (cenově stabilní Německo versus inflační Řecko, Itálie) připojení se k EMU je doprovázeno závazkem podřídit se společným makroekonomickým preferencím (Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu) Evropa sice nenaplňuje kritérium homogenity preferencí, ale přijetí společných institucí k nim významně přispívá   6) Solidarita 51  národním vládám důvěřovalo 39 % obyvatel, institucím EU pak 46 % obyvatel [2002], jednotlivé státy se velmi liší (viz následující graf) nelze říci, že by Evropa nesplňovala kritérium solidarity, nelze ani jednoznačně říci, že by ho bezezbytku naplňovala  Preference států ohledně rozhodování na úrovni národních vlád / EU 52 Je Evropa OCA? 53 kritérium mobilita práce diverzifikace a stejnorodost otevřenost fiskální transfery homogenita preferencí solidarita naplnění NE ANO ANO NE SNAD ? Interpretace závěrů 54  pouze částečné naplnění kritérií OCA znamená, že rozhodnutí pro společnou měnu, přinese určité náklady OCA teorie ukázala, že nejvýznamnější příčiny nákladů v EMU jsou nepružný pracovní trh a absence fiskálních transferů  55  ani obhájci ani oponenti společné měny nezískali teorií OCA přesvědčivý důkaz ⇒ EMU je kontroverzní projekt ani přínosy ani náklady nelze přesně změřit ⇒ ekonomické aspekty nelze přesně zhodnotit a vytvoření měnové unie je nakonec stejně politickým rozhodnutím  Změní se Evropa na OCA? 56  země, které vstoupily do EMU začaly vzájemně více obchodovat (↑otevřenosti) s větší obchodní integrací rostla diverzifikace, velké firmy zakládají pobočky v mnoha zemích (↑diverzifikace a stejnorodosti)  57  vůle vytvořit systém fiskálních transferů (např. přerozdělování daní ve prospěch sociálních dávek) se založením EMU nevzrostla EU přinesla požadavky na minimální sociální standardy, není jisté, zda dojde ke snížení standardů u těch zemí, které je převyšují (↑ pracovní mobility) nebo dojde pouze ke zvýšení u těch zemí, které je nenaplňují (↓ pracovní mobility)  58 59 60 61 62 Politika více než kritéria - zastánci 63  vytvoření EMU sice přináší náklady a není zcela ekonomicky opodstatněné, ale znamená posílení míru na kontinentu a je zcela politicky opodstatněné a to je důležitější Vládní dluh zemí EZ (% HDP) Vládní dluh zemí EZ (% HDP) Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Tučně jsou označeny hodnoty v roce vstupu země do EZ. 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 64 2014 počet let plnění MK 0 2 11 0 10 5 0 2 17 0 9 1 7 6 6 16 Belgie Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lucembur. Malta Nizozemí Rakousko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko 117,1 60,3 53,6 94,5 64,1 59,4 115 58,6 7,1 53,4 65,7 64,8 50,4 113,6 60,9 48,5 94,0 62,3 58,9 114 58,9 6,4 57,1 61,1 67,3 49,6 107,8 59,7 37,8 103 59,3 57,3 109 58,8 6,2 55,9 53,8 66,5 48,5 106,5 58,8 35,5 104 55,5 56,9 109 60,7 6,3 62,1 50,7 67,3 51,2 26,7 103,5 60,3 32,1 102 52,5 58,8 106 64,6 6,3 60,1 50,5 66,7 53,8 27,9 43,4 41,5 98,7 63,8 30,9 97,4 48,7 62,9 104 68,9 6,1 69,3 52,0 65,8 55,9 27,3 42,4 44,5 94,4 65,6 29,6 98,6 46,2 64,9 104 70,2 6,3 72,4 52,4 65,2 57,6 27,4 41,5 44,4 92,2 67,8 27,4 100 43,0 66,4 106 69,1 6,1 69,6 51,8 64,6 62,8 26,7 34,2 41,7 87,9 67,6 24,8 106 39,6 63,7 107 64,6 6,7 64,2 47,4 62,8 63,9 26,4 30,5 39,7 84 65,1 25,0 105 36,1 63,9 104 58,3 6,7 62,0 45,3 60,7 68,3 23,1 29,6 35,2 89,6 65,9 44,4 111 39,8 67,7 106 48,3 13,6 61,5 58,2 63,8 71,6 21,9 27,8 34,1 96,2 73,5 65,6 127 53,3 78,3 116 58,0 14,6 67,6 60,8 69,6 83,0 35,2 35,4 43,8 96,8 83,2 96,2 142 60,1 81,7 119 60,8 18,4 68,0 62,7 72,3 93,0 38,0 41,0 48,4 102 77,9 111 171 69,2 85,2 116 66,0 19,1 69,7 61,3 82,1 111 46,5 43,4 48,5 104 79,3 122 157 84,4 89,6 123 79,5 21,9 67,4 66,5 81,5 126 53,7 52,1 52,9 104 77,1 123 175 92,1 92,3 129 102 24,0 69,2 68,6 80,9 130 70,3 54,6 55,8 107 74,7 110 177 97,7 95,0 132 108 23,6 69,8 68,8 84,5 130 80,9 53,6 59,3 34,5 48,4 47,9 45,7 50,3 43,8 48,9 42,5 Rozpočtový deficit zemí EZ Saldo rozpočtu zemí EZ (% HDP) Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty ; 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 65 2014 Počet let plnění Belgie Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lucembur. Malta Nizozemí Rakousko Portugalsko Slovinsko Slovensko Finsko -0,9 -2,2 2,4 -3,2 -2,6 -2,8 3,4 -0,6 -1,5 2,7 -1,4 -1,8 -1,7 3,4 0 1,3 4,7 -3,7 -1 -1,5 -0,8 6 0,4 -2,8 0,9 -4,5 -0,6 -1,5 -3,1 6,1 -0,1 -3,7 -0,4 -4,8 -0,5 -3,1 -2,9 2,1 -0,1 -4 0,4 -5,6 -0,2 -4,1 -3,5 0,5 -0,3 -3,8 1,4 -7,5 -0,3 -3,6 -3,5 -1,1 -2,7 -3,3 1,6 -5,2 1 -2,9 -4,3 0 0,1 -1,6 2,9 -5,7 2 -2,3 -3,3 1,4 -0,3 0,3 0,1 -6,4 1,9 -2,7 -1,5 3,7 -1,3 0,1 -7,3 -9,8 -4,2 -3,3 -2,7 0,9 3,0 -4,5 0,6 -0,9 -3,5 -1,9 -5,9 -3,0 -14,3 -15,4 -11,1 -7,5 -5,6 -6,0 -0,9 -3,7 -5,5 -4,1 -10,1 -6,0 -8,0 -4,1 -3,3 -32,4 -10,5 -9,2 -7,0 -4,6 -5,3 -0,7 -3,6 -5,4 -4,6 -9,1 -5,6 -7,9 -2,5 -4,1 -0,9 -12,7 -10,2 -9,4 -5,1 -3,5 -5,8 0,4 -2,6 -4,3 -2,6 -7,4 -6,6 -4,1 -1,0 -4,1 0,1 -8,1 -8,7 -10,3 -4,8 -3,0 -5,8 0,1 -3,6 -4,0 -2,2 -5,6 -4,0 -4,2 -2,1 -2,9 0,1 -5,8 -12,3 -6,8 -4,1 -2,9 -4,9 0,9 -2,6 -2,3 -1,3 -4,8 -14,9 -2,6 -2,5 -3,2 0,7 -4,1 -3,5 -5,8 -4,0 -3,0 -8,8 0,6 -2,1 -2,3 -2,4 -4,5 -4,9 -2,9 -3,2 MK 12 12 10 0 9 7 9 1 17 3 12 14 6 2 2 16 -0,9 -2,4 -3,4 0,4 -2,3 -2,8 2 -1,7 -2,9 -0,2 0 -4,3 -2,1 -0,7 -2,8 -3,1 -1,4 -2,9 -1,7 -4,4 -3,4 -0,3 -1,6 -5,9 0,5 -1,6 -4,1 0,2 -0,9 -3,1 -0,1 1,6 1,6 6,9 5 4,1 2,6 2,4 2,8 4 5,2 4,2 -2,6 Inflační kritérium po vstupu do EZ země počet měsíců plnění kritéria Belgie Německo Dánsko Irsko Řecko Španělsko Francie Italie Lucembursko Nizozemí Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko Velká Británie 127 151 136 69 11 53 144 130 87 118 149 74 130 137 125 počet měsíců s dostupnými daty 151 151 151 151 127 151 151 151 151 151 151 151 151 151 151 % doby plnění kritéria 84,11 100,00 90,07 45,7 8,66 35,1 95,36 86,09 57,62 78,15 98,68 49,01 86,09 90,73 82,12 66 : Plnění inflačního kritéria zeměmi EU15 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Poznámka: Začátek analyzované časové řady se liší dle dostupnosti dat, řada končí 07/2011. Politika více než kritéria - odpůrci 67  EMU je politickým krokem k federální Evropě, jehož náklady nesou členské státy, dojde k tomu, že stále více lidí bude k ní sdílet negativní postoj a bude požadovat návrat k národním státům, ekonomická nestabilita vyústí v nestabilitu politickou