Zdaňování příjmů podle § 7 ZDP n Jedná se o příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 ZDP: a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjem ze živnostenského podnikání, c) příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, d) podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. Další příjmy dle § 7 odst. 2 nJedná se o příjmy, které nespadají pod § 6 ZDP: n ua) příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, ub) příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, uc) příjem z výkonu nezávislého povolání. n nZákladem daně (dílčím základem daně) jsou uvedené příjmy s výjimkou uvedenou v § 7 odst. 6 ZDP. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP, tzn. že základ daně se sníží o skutečně vynaložené výdaje k dosažení, zajištění a udržení příjmů, n n Základ daně podle § 7 ZDP nZdanění příjmů dle § 7 odst. 6 ZDP: uPříjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a). uSazba daně dle § 36 odst. 2 písm. p) ZDP činí 15 %, a jelikož se jedná o srážkovou daň, tak ji sráží přímo plátce z honoráře autora, takže ten dostane odměnu již zdaněnou a ta tak již nebude zdaňována v rámci obecného základu daně poplatníka. u Možnosti zdanění příjmů dle § 7 ZDP nPaušální daní dle § 7a ZDP, nPo uplatnění skutečně vynaložených výdajů podle § 24 ZDP při současném vedení daňové evidence podle § 7b ZDP, nUplatněním paušálních výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP (pozor: neplést paušální výdaje s paušální daní, jedná se o 2 různé skutečnosti!!) za dalších podmínek a při současné evidenci některých skutečností podle § 7 odst. 8 ZDP. Paušální daň dle § 7a ZDP nZměna od roku 2021 – nové pojetí nKlíčová ustanovení - § 2a, § 7a a § 38la a násl. nSmysl opatření – ulevit drobným OSVČ – platit jednu platbu FÚ obsahující jak zálohu na daň, tak i ZP a SP nPro rok 2021 paušální záloha 5 994 Kč měsíčně, z toho uZáloha na DPFO – 100 Kč uZáloha na důchodové pojištění – 3 267 Kč uZáloha na ZP – 2 627 Kč nSplatné vždy do 20. dne daného měsíce Komu může být paušální daň stanovena? nViz zejm. § 2a a 7a, tedy zejména nNesmí jít o plátce DPH nPříjmy se SVČ nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč a nesmí mít příjmy ze závislé činnosti nPříjmy z kapitálového majetku, nájmu a ostatní nesmí přesáhnout 15 000 Kč nNesmí být společníkem v.o.s. a k.s. n nNutno oznámit vstup do paušálního režimu do 10. dne zdaňovacího období FÚ nPaušální daň je pak rovna součtu záloh na daň – čili vlastně 1 200 Kč, již se nemusí podávat DP (§7a odst. 5) nAle pozor na některé situace, kdy bude nutno DP podat! Uplatnění paušálních výdajů nZáklad daně podle § 7 ZDP lze určit buď pomocí uplatnění skutečně vynaložených výdajů dle § 24 ZDP nebo pomocí „fiktivních“ výdajů umožněných ustanovením § 7 odst. 7 ZDP, nVýše těchto výdajů záleží na druhu příjmů podle § 7 ZDP, nPři uplatnění paušálních výdajů jsou v této částce zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním ze samostatné činnosti. n n nTakže kolik vlastně ty paušální výdaje činí a kdy je nelze uplatnit? uNelze je uplatnit v situacích popsaných v § 12 ZDP n nPaušální výdaje činí: n80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, n60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000, n30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč, n40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč. nZpůsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit. Daňová evidence podle § 7b ZDP nÚčetní předpisy se na subjekty vedoucí daňovou evidenci vztahují pouze nepřímo v situacích, kdy na ně odkazuje ZDP, n Primárně určena k daňovým účelům, nikoliv k účelům řízení podniku, nJednodušší než účetnictví, neposkytuje však tolik informací jako účetnictví, administrativně méně náročná, nZachycení daňových příjmů a daňových výdajů, nZachycení majetku a dluhů, nJednoznačná návaznost na daňové přiznání k dani z příjmů. n n Další povinnosti při vedení daňové evidence nK poslednímu dni zdaňovacího období je nutno provést zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a provést o tom zápis, nO případné rozdíly se upravuje základ daně podle § 24 a 25 ZDP, nDaňová evidence se uschovává za všechny zdaňovací období, po které trvá možnost doměření daně podle ZDP nebo zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Postup při přechodu z účetnictví na daňovou evidenci a naopak nŘídí se ustanovením § 23 odst. 8 ZDP a dále přílohou č. 2 a 3 ZDP, nPři přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci, je postup tento: n1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení DE na) dluhy zvýší základ daně, nb) pohledávky sníží základ daně. n Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. n n2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení DE. n3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26 ZDP, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. n nPři přechodu z daňové evidence na účetnictví se postupuje takto: n1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. n2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. n nJedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. nZáklad daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y). n nK tomuto je vhodné zvážit také ustanovení § 23 odst. 14 ZDP: uPři přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví……… Hit roku – Přechod z daňové evidence na paušální výdaje nJe poměrně časté, že v souvislosti s vysokými paušálními výdaji mnoho podnikatelů chce někdy přejít z vedení daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů, nAle tady pozor – daňový problém vyplývající z ustanovení § 23 odst. 8 ZDP, nV tomto případě je totiž nutno upravit základ daně za období předcházející roku změny uplatňování výdajů (takže při změně uplatňování výdajů v roce 2022 se zpětně změní základ daně z příjmů např. v roce 2021) nVlastní postup se řídí § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP, přičemž zde uvedené pohledávky, rezervy a zásoby zvyšují základ daně, dluhy základ daně snižují, nPři přechodu z paušálních výdajů na daňovou evidenci je nutno věnovat pozornost také ustanovení § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP, podle něhož nelze považovat za daňové výdaje spojené s úhradou dluhu, s výjimkou dluhu vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26 ZDP), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval paušální výdaje…… n§ 23 odst. 8 nově také obdobně upravuje povinnosti při přechodu z „nepaušální“ na paušální daň a obráceně. n Daňová optimalizace u příjmů podle § 7 ZDP nNěkdy je vhodné využít postupy podle § 13 ZDP (převod příjmů na spolupracující osoby), nRizika: spolupracující osoby je však nutno nahlásit na FÚ, může jim vzniknout povinnost platit zálohy na daň i povinnost hradit pojistné. nBližší podmínky rozdělení příjmů na spolupracující osoby viz § 13 ZDP.