Metropolizační procesy teoretická východiska a metodické přístupy (případová studie Střední Evropy) Regionální ekonomie a politika II prof. RNDr. Milan Viturka, CSc. Pojem metropolizace - Metropolizaci lze chápat jako vyšší stadium urbanizace resp. přechod od prosté koncentrace jevů ke koncentraci významů v linii informace - znalosti - řízení v rámci procesu adaptace na postindustriální stadium vývoj ekonomiky, • Z v ý v o j o v é h o pohledu jde o nástup integračního stadia aglomerační ekonomiky spojeného s prohlubováním vertikálních forem společenské organizace (např. globál production networks v ekonomice) a narůstáním organičnosti urbanistických systémů. • S uvedenými skutečnostmi koresponduje postavení metropolí jako dominantních součástí urbanistických systémů, propojených nejen operativními interakcemi realizovanými prostřednictvím technické infrastruktury, ale zejména tvůrčími interakcemi realizovanými prostřednictvím znalostní infrastruktury. - Celkově je ovšem třeba konstatovat, že koncept metropolizace stále zůstává teoreticky diskutabilní - ze starších teorií lze v tomto kontextu považovat za inspirativní zejména teorii centrálních míst, teorii polarizovaného rozvoje a teorii kumulativní kauzality. Z novějších teorií pak lze upozornit i na vlastní teorii integrovaného udržitelného rozvoje, která za podstatu společenského pohybu resp. evoluce považuje holistickou integraci společenských systémů prostřednictvím územní dělby práce a sociálních vztahů (včetně politicko-správních vztahů). • Dále prezentované konkrétní poznatky byly získány v rámci zpracování případové studie makroregionu Střední Evropy (Německo, Polsko, Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko a Lichtenštejnko). Dlouhodobý vývoj zastoupení národohospodářských sektorů Hnací faktory a determinanty prostorového uspořádání společenských systémů hierarchická úroveň nositelé polarizace nositelé integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního významu rozvojové osy nadnárodního významu mezinárodní společenství, nadnárodní firmy obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové osy národního významu státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního významu rozvojové osy regionálního významu územní správa, velké firmy resp. závody produkční mikroregionální sídelní centra regionálního významu nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní lokální pozemková renta v rámci sídel funkční urbanistické areály nemovitosti realitní 1 1. Populační velikost metropolí resp. metropolitních regionů, jejíž dostatečná úroveň je obecně považována za primární předpoklad pro nastartování procesu metropolizace. 2. Ekonomický profil zdůrazňující progresivitu odvětvové struktury, odvíjející se od zastoupení znalostně založených odvětví průmyslu a služeb s nadprůměrným potenciálem tvorby přidané hodnoty s pozitivními dopady na regionální konkurenceschopnost. 3.Všeobecná atraktivita spojená s vysokou investiční a residenční přitažlivostí metropolí vytvářející příznivé předpoklady perspektivního socioekonomického rozvoje. Populační velikost o obvyklý velikostní limit metropolí nadnárodního významu týkající se rozvinutých zemí činí 1 mil. obyvatel, pro metropole hierarchicky nižšího tj. národního významu pak 0,5 mil. obyvatel o základním problémem hodnocení metropolí je jejich systémově jednotné územní vymezení - optimální základem jeho řešení je využití údajů o funkčních urbanistických areálech/functional urban areas prosazované OECD a shromažďované např. Eurostatem zohledňujících vyšší administrativní funkce (vztahující se zejména na hlavní města) o případová studie Střední Evropy - velikostní členění metropolí do 3. skupin: metropole s více než 2,5 milionem obyv. (např. Berlin, Wien, Warszawa), 1 až 2,5 milionem obyvatel (např. Praha, Zůrich, Stuttgart) a metropole s méně než 1 mil. obyvatel (např. Bratislava, Ljubljana, Poznaň). Vymezení brněnské metropole Údaje o populaci (rok 2014) a HDP (rok 2012) středoevropských metropolí počet obyvatel hustota obyvatel na km 2 HDP v mil. USD HDP v USD na obyvatele % podíl HDP z celku 1 0 5 1 2 4 1 9 136 286 885 27 350 x Praha 1 910 396 486 86 434 46 255 30,1 80 767 463 226 3 363 274 41 094 x Berlin 4 399 542 712 165 377 37 701 4,9 Rhein-Ruhr 7 066 185 969 315 059 36 366 9,4 Hamburd 3 008 841 522 158 074 44 439 4,7 München 2 965 871 474 184 701 63 592 5,5 Frankfurt a. M. 2 533 311 652 143 516 56 828 4,3 Stuttgart 1 965 942 989 108 877 55 541 3,2 Mannheim 1 230 276 631 55 014 44 525 1,6 Hannover 1 2 1 7 5 1 1 394 55 136 45 190 1,7 NumberCI 1 169 367 374 56 100 48 025 1,6 Bremen 1 027 192 323 44 594 43 448 1,3 Leipzig 830 318 391 27 933 33 500 0,8 Dresden 847 600 494 26 969 32 024 0,8 38 017 856 122 841 841 21 844 x Warsawa 3 037 890 353 138 448 46 013 16,4 Katowice 2 589 349 660 64 791 24 837 7,7 Krakow 1 362 740 363 35 283 25 997 4,2 Gdansk 1 105 467 423 30 061 27 367 3,6 Lodz 939 568 555 23 110 24 834 2,7 Poznan 950 596 309 33 815 35 900 4,0 Wroctaw 837 995 318 25 968 31 084 3,1 8 139 631 204 413 368 51 966 x Zürich 1 246 968 1 060 77 011 62 798 18,6 Geneve 831 452 531 43 897 54 352 10,6 Basel 780 223 546 41 375 53 502 10,0 8 506 889 103 363 549 43 238 X Wien 2 793 631 307 129 516 47 307 35,6 9 879 365 106 215 424 21 690 x Budapest 2 879 601 475 102 940 35 964 47,8 5 415 949 110 137 455 25 434 x Bratislava 729 157 286 40 168 55 626 29,2 2 061 085 102 55 313 26 910 x Ljubljana 585 850 186 21 567 37 419 39,0 Ekonomický profil 1. skupina A: nadprůměrný podíl výzkumně intenzivních high-tech průmyslových odvětví (HTO - např. výroba kancelářských strojů a počítačů), výzkumně intenzivních medium-tech průmyslových odvětví (MTO - např. výroba motorových vozidel či chemických vláken) a znalostně intenzivních technologických služeb (TS - např. výzkum a vývoj či činnosti v oblasti výpočetní techniky) 2. skupina B: nadprůměrný podíl znalostně intenzivních odvětví podnikatelských služeb (PS - např. právní a účetní služby či poradenství), znalostně intenzivních finančních služeb (FS - např. finanční zprostředkování či pojišťovnictví) a znalostně intenzivních zdravotnických, vzdělávacích a mediálních služeb (ZVM - např. vzdělávání či tvůrčí a umělecké činnosti) 3. skupina C: průměrný podíl znalostně založených odvětvíš lepší pozicí technologicky orientovaných služeb (HTO + MTO + TS) 4. skupina D: průměrný podíl znalostně intenzivních odvětvíš lepší pozicí znalostně orientovaných služeb (PS + FS + ZVM) 5. skupina E: podprůměrný podíl výzkumně i znalostně orientovaných odvětví průmyslu a služeb. Ekonomický profil středoevropských metropolí skupina A skupina B skupina C skupina D skupina E Praha ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ Berlin ^ ^ ^ ^ ^ ^ Rhein-Ruhr Hamburg München Frankfurt a. M. ^^B^^BStuttgart Mannheim Hannover Nürnberg Bremen Leipzig ^^B^^BDresden Warszawa Katowice ^^B^^BKrakow Gdansk Lodz Poznan Wroclaw Zürich Geneve Basel Wien Budapest ^^B^^BBratislava Ljubljana Podnikatelská a residenční atraktivita > ústřední pozici zaujímá kvalita podnikatelského prostředí resp. podnikatelská atraktivita (PA) - vhodnou databázi na nadnárodní úrovni představuje např. European cities monitor, vycházející z názorů cca 500 respondentů z řad manažerů světově významných firem: v případové studii Střední Evropy pak byly metropole rozděleny na metropole globálního (např. Frankfurt a. M., Rhine-Ruhr, Zürich), evropského (např. Nürnberg, Wien, Praha) a středoevropského (např. Ljubljana, Bremen, Krakow) významu > stále větší význam získává komponenta kvalita sociálního prostředí resp. residenční atraktivita (RA) - patrně nejznámější světovou databázi spravuje americká společnost Mercer (v rámci zkoumaného makroregionu Střední Evropy je v tomto ohledu charakteristické zaostávání „východních" metropolí) > Pro hodnocení inovačního potenciálu (IP) lze využít údaje australské společnost 2tinkknow Consulting - tento potenciál je hodnocen na základě tří faktorů označených jako kulturní aktiva, infrastruktura a propojenost trhů. pořadí podle PA-celkem/ v rámci zemí odchylky v pořadí od PA podle RA odchylky v pořadí od PA podle IP růst obyv. metropole/stát (2000-2012) rüst HDP metropole/stät (2000-2010) 1. kategorie Berlin 2 T • 101,7 103,6 Rhein-Ruhr 5 • T 98,2 104,2 München 3 • • 113,5 100,7 Frankfurt/M. 1 T T 102,1 102,9 Zürich 4 Á T 99,1 97,9 2. kategorie Praha 8 T • 109,6 111,8 Hamburg 7 • • 102,7 102,2 Stuttgart 11 Á Á 102,0 101,9 Warszawa 10 T T 104,5 109,5 Geneve 6 • T 105,5 99,7 Wien 9 Á Á 106,8 99,6 Budapest 12 T • 105,5 112,2 3. kategorie Mannheim 1 T T 97,7 99,8 Hannover 2 • • 99,0 100,8 Nürnberg 4 Á • 100,9 94,8 Bremen 3 • T 100,8 98,4 Leipzig 6 • Á 97,2 104,2 Dresden 5 • Á 103,7 99,0 Katowice 4 • • 94,9 96,1 Krakow 3 Á • 101,5 101,5 Gdansk 5 • Á 102,4 97,0 Lodz 6 Á • 94,0 98,5 Poznan 1 • T 103,4 98,1 Wroclaw 2 T T 100,8 104,5 Basel X Á T 94,7 99,5 Bratislava X • • 104,9 111,7 Ljubljana X T Á 106,4 107,6 > typologie podle míry podobnosti v zařazení zkoumaných metropolí podle vybraných komponent: dominantní, etablované a elementární metropole > statistická analýza výsledků ukazuje, že typové zařazení metropolí má nejsilnější vazbu na komponentu „podnikatelská atraktivita", s hodnotou koeficientu korelace k = 0,85. S podobnou úrovní vzájemných vazeb se setkáváme i u obou zbývajících komponent, z nichž silnější závislost vykazuje komponenta populační velikost > pokud statistickou analýzu rozšíříme o ukazatel HDP/obyv., nalézáme zde nejsilnější vazbu na komponentu ekonomický profil s k = 0,73, což koresponduje s vyšší přidanou hodnotou produkce znalostních odvětví (zjištěno pouze u dominantních a etablovaných metropolí) > ve prospěch „západních" metropolí hovoří zejména výrazně vyšší progresivita ekonomické struktury, menší rozdíly zjištěné u komponenty podnikatelské atraktivity pak lze primárně přičíst nižší cenové hladině základních výrobních faktorů ve východních metropolích. Komplexní přehled výsledků hodnocení Typy metropolí Klasifikační skupina Agregátní skupinaTypy metropolí velikost struktura atraktivita Agregátní skupina 1 1 ! Frankfurt/M. 1 1 1 I Berlin 1 2 1 I Rhein-Ruhr 1 2 1 I Zürich 2 1 1 I Hamburg 1 1 2 I B - etablované Wien 1 2 2 II Warszawa 1 2 2 II Budapest 1 2 2 II Stuttgart 2 1 2 II Praha 2 2 2 II Genéve 3 1 2 II Nürnberg 2 1 3 II Hannover 2 1 3 II Basel 3 1 3 II Mannheim 3 1 3 II Katowice 1 3 3 II C - elementární Bremen 2 2 3 III Bratislava 3 2 3 III Ljubljana 3 2 3 III Leipzig 3 2 3 III Dresden 3 2 3 III Gdaňsk 2 3 3 III Krakow 2 3 3 III Poznaň 3 3 3 III Wroclaw 3 3 3 III Lodž 3 3 3 III Jklad praktické konceptualizace výsledků - posouzení intenzity vazeb českých metropolí s ostatními středoevropskými metropolemi Metodika hodnocení: • zhodnocení intenzity vazeb s důrazem na identifikaci rozvojových os nadnárodního významu a jejich koincidence s rozvojovými osami národního významu • syntéza získaných poznatků v kontextu prostorového modelu socioekonomického rozvoje • konceptualizace výsledků výzkumu metropolizačních procesů s využitím scénářů regionálního rozvoje, kde je hodnocení metropolitních vazeb vzhledem k dostupným informacím založeno na aplikaci všeobecně platného gravitačního modelu jako standardního nástroje kvalifikovaného odhadu potenciálu prostorových interakcí (základ pro navazující analýzy zjištěných odchylek), který lze zapsat následujícím způsobem: MjX Mj Gij = X kde Gjj = gravitační síla působící mezi metropolemi i a j, Ml} = ekonomický význam metropolí reflektující odpovídající úroveň HDP a 6Yj - vzdálenost metropolí (s využitím kritéria efektivní vzdálenosti v silniční nákladní dopravě stanovené v souladu s příslušnými předpisy na úrovni 600 km). Metropolitní systém Střední Evropy z pohledu České republiky Klíčové závěry pro plánování územního rozvoje v rámci mezinárodní spolupráce Motto: tvorba nadnárodních metropolitních sítí jako stavebních kamenů horizontální integrace Evropy Současná realita České republiky: • nejsilnější nadnárodní vazby: Praha —• Berlin, München, Brno —• Wien, Ostrava —• Katowice • hlavní nadnárodní metropolitní osy: Praha —• Nürnberg (rozvětvení - frankfurtská a štutgartska osa) - München, Praha —• Dresden - Berlin, Brno —• Wien (vedlejší osa Brno —• Bratislava - Budapest), Ostrava —• pouze sekundárně významné napojení primárně dané blízkostí hornoslezské aglomerace na osu Katowice - Lodž - Warszawa. • Rozvojové scénáře Prahy a menších českých metropolí (vnitrostátní pořadí v rámci krajských měst resp. pólů rozvoje): Praha (1. místo dle KPP, 4 místo dle KSP) progresivní scénář, Brno (2. místo dle KPP, 8 místo dle KSP) - růstový scénář, Ostrava (10. místo dle KPP, 10 místo dle KSP) - adaptační/stabilizační scénář. Klíčové závěry: z provedených analýz vyplývá, že jedinou plně rozvinutou českou metropolí nadnárodního (evropského) významu je Praha; Brno lze řadit mezi vedlejší metropole nadnárodního významu (plně rozvinuté jsou jen vybrané metropolitní funkce - zejména věda a výzkum a dále výstavnictví); Ostrava v současnosti reálně nedosahuje metropolitního významu (dlouhodobá ekonomická deprivace má za následek, že její napojení na národní a nadnárodní rozvojové osy postupně ztrácejí svůj rozvojový potenciál).