Soutěžní ekonomie
Horizontální fúze
Daniel Donath
ESF MU, Brno, 10. března 2016
2
Přehled
 Úvod
 Jednostranné účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
3
Williamson (1968)
 Představme si, že výsledkem fúze jsou na jedné straně značné úspory
z rozsahu (snížení průměrných nákladů z AC1 na AC2), ale na straně
druhé se zvedne tržní síla fúzujících firem z P1 na P2
Poptávka
AC2
AC1P1
P2
Q2 Q1
Ztráta mrtvé váhy
Úspora nákladů
Úspora nákladů>ztráta mrtvé váhy =>
zvětšení společenského blahobytu
Cena
Množství
4
Williamson (1968) – fúze může stimulovat vstup na trh
 Předpoklad výše ceny P2 po fúzi je svým způsobem restriktivní. Cena
P2 totiž může stimulovat jinou firmu, která může vyrábět za náklady
AC1, aby vstoupila na trh.
 Navíc tím, že se fúzující firmy spojily, signalizují trhu, že je možné
docílit nákladů na výrobu, které jsou nižší než AC1
 Výsledkem tedy může být, že cena výrobku na trhu může být později
nižší než P1
 Tento příklad je pochopitelně velmi jednoduchý a jeho součástí je
například předpoklad, že neexistují bariéry vstupu na trh. Zároveň ale
jasně dokazuje, že při posuzování fúze je zapotřebí vzít do úvahy jak
zvýšení tržní síly, tak zvýšení efektivnosti.
5
Možné proti-soutěžní dopady fúzí
 Existují dvě základní možnosti, jak fúze mohou posílit tržní sílu hráčů
na trhu a tak negativně ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu (¶ 22):
 Nekoordinované účinky: odstraněním významných konkurenčních
omezení pro jeden nebo více podniků, což by následně posílilo tržní sílu
bez potřeby uchýlení se k jednání ve shodě
 Koordinované účinky: fúze může vytvořit podmínky pro jednání ve shodě
či usnadnit jednání firem ve shodě, což může zvýšit cenu na trhu, nebo
jinak poškodit hospodářskou soutěž
 Narušení hospodářské soutěže se nemusí týkat jen zvýšení cen:
 Fúze mohou vést k omezenému počtu inovací
 Fúze mohou zvýšit či vytvořit kupní sílu – podnik vzniklý spojením může
použít svou vyšší kupní sílu na trhu vstupů, aby je získal za nižší cenu. Tu
by pak mohl promítnout do ceny konečného výrobku, což by mohlo mít za
následek vytlačení konkurence z trhu. Po vytlačení konkurence by pak
podnik vzniklý spojením zvýšil ceny (např. M. 1221 Rewe/Meinl, M. 1684
Carrefour/Promodes)
6
Klíčová literatura (vymezení relevantního trhu)
 Směrnice Komise o definici relevantního trhu - http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31997Y1209(01)&from=EN
 Ineos/Kerling (EK, 2008) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4734_20080130_20
682_en.pdf
 Lufthansa/SN Brussels Airlines (EK, 2009) - http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31997Y1209(01)&from=EN
 Arjowiggins/Zanders včetně Annexu (EK, 2010) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4513_20080604_20
600_en.pdf
 Aelia/UG Air (ÚOHS, 2011) - http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-
rozhodnuti/detail-9393.html
7
Klíčová literatura (fúze – Směrnice a jednostranné účinky)
 Směrnice Komise o horizontálním spojování - http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:08:03:52004XC0205(02):CS:PDF
 Směrnice o horizontálním spojování v USA (1992 a 2010)
 1992: http://www.justice.gov/atr/public/guidelines/hmg.pdf
 2010: http://www.ftc.gov/sites/default/files/attachments/merger-
review/100819hmg.pdf
 Statoil/Conoco (EK, 2008) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4919_20081021_20600_e
n.pdf
 Unilever/Sara Lee (EK, 2010) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m5658_20101117_20600_2
193231_EN.pdf
 Ryanair/Aer Lingus III (EK, 2013) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m6663_20130227_20610_3
197623_EN.pdf
8
Klíčová literatura (fúze – koordinované účinky, zvýšení efektivity
a závazky)
 Sony BMG v Impala věci C-413/06 P (CFI, 2008) -
http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30dc65c728
e37dfe4e18aaeec133ed0e1bb5.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxuMchr0?text=&docid=675
84&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=385817
 ABF/GBI (EK, 2008) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4980_20080923_20600_e
n.pdf
 Korsnas/AD Cartonboard (EK, 2006) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4057_20060512_20310_e
n.pdf
 Inco/Falconbridge (EK, 2006) -
http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/decisions/m4000_20060704_20600_e
n.pdf
 Směrnice o závazcích - http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:267:0001:0027:CS:PDF
9
Přehled
 Úvod
 Nekoordinované (jednostranné) účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
10
Nekoordinované účinky – grafické znázornění
Mezní náklady
Poptávka
Cena
Množství
?
Ztracení
zákazníci
Mezní náklady
Poptávka
Množství
Ztracení
zákazníci
Před fúzí Po fúzi
11
„Uvažování“ Směrnice
 Musíme zjistit, zda „by spojení nemohlo významně bránit účinné hospodářské
soutěži, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení na
společném trhu nebo na jeho podstatné části.“ (¶1)
 „Vytvoření nebo posílení dominantního postavení drženého jediným podnikem
v důsledku spojení je nejobvyklejším důvodem pro zjištění, že spojení by vedlo
k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže. Kromě toho se pojem
dominantního postavení rovněž používá v oligopolním uspořádání na případy
společného dominantního postavení. V důsledku toho se očekává, že většina
případů neslučitelnosti spojení se společným trhem bude nadále vycházet ze
zjištění dominantního postavení. Tento pojem je proto významným ukazatelem
míry poškození hospodářské soutěže, použitelným při zjišťování, zda je
pravděpodobné, že spojení bude významně bránit účinné hospodářské soutěži,
a tudíž i pravděpodobnosti intervence.“ (¶4)
 „Posouzení spojení ze strany Komise obvykle zahrnuje: a) vymezení
relevantních trhů výrobku a zeměpisných trhů; b) posouzení spojení z hlediska
hospodářské soutěže.“(¶10)
12
Faktory, které vedou k významným nekoordinovaným účinkům
 Spojující se podniky mají velké podíly na trhu (¶ 27)
 Spojující se podniky jsou blízkými soutěžiteli (¶ 28-30)
 Zákazníci mají omezené možnosti, pokud jde o změnu dodavatele (¶ 31)
 Soutěžitelé pravděpodobně nezvýší dodávky, pokud se zvýší ceny
 Příkladem jsou reakce soutěžitelů v M. 4985 BHP Billiton/Rio Tinto
 Spojující se podnik je schopen bránit rozšíření soutěžitelů (¶ 36)
 Např. M.4506 IPIC/Man Ferrostaal AG: výrobce melaminu + vlastník technologie
 Spojení odstraňuje významnou konkurenční sílu (¶ 37-38)
 Potenciální/nedávný vstup na trh, fúze mezi inovátory
13
Role tržních podílů – Směrnice (1/2)
 „Podíly na trhu a úrovně spojení poskytují užitečné první údaje o struktuře trhu
a konkurenčním významu jak spojujících se stran, tak jejich soutěžitelů.“ (¶ 14)
 „O stavu hospodářské soutěže může též poskytnout užitečné informace celková
úroveň koncentrace trhu. Aby zjistila úrovně koncentrace, Komise často
používá Herfindahl-Hirschmanův index (HHI). HHI se vypočítává jako součet
čtverců jednotlivých tržních podílů všech podniků na trhu. […] Zatímco
absolutní úroveň HHI může poskytnout prvotní údaj o konkurenčním tlaku na
trhu po spojení, změna HHI (známá jako "delta") je užitečným ukazatelem změny
úrovně koncentrace přímo vyvolané spojením .” (¶ 16)
 „Podle zavedené judikatury mohou být značně velké podíly na trhu – 50 % nebo
vyšší – samy o sobě důkazem existence dominantního postavení na trhu [20].
Avšak menší soutěžitelé mohou působit jako dostatečný omezující faktor, majíli
například schopnost a motivaci ke zvyšování dodávek. […] Komise proto v
několika případech došla k názoru, že spojení mající za následek tržní podíly
podniků mezi 40 a 50 % [21] a v některých případech pod 40 % [22] by vedla k
vytvoření nebo posílení dominantního postavení.” (¶ 17)
14
Role tržních podílů – Směrnice (2/2)
 „Komise pravděpodobně nezjistí problémy v oblasti horizontální hospodářské
soutěže na trhu s HHI po spojení pod 1000. Takové trhy obvykle nevyžadují
důkladnou analýzu.“ (¶ 19)
 „Komise pravděpodobně nezjistí problémy v oblasti horizontální hospodářské
soutěže ani v případě spojení s HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a delta pod 250
nebo v případě spojení s HHI po spojení nad 2000 a delta pod 150, vyjma
existence zvláštních okolností, například v podobě jednoho nebo více těchto
faktorů: a) spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo podnik s
malým podílem na trhu, který nedávno vstoupil na trh; b) jedna nebo více
spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají
do podílů na trhu; c) existuje významné vzájemné vlastnictví podílů mezi
účastníky trhu; d) jeden ze spojujících se podniků je individualistický podnik s
vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování; e) existují
známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů; f)
jedna ze spojujících se stran má před spojením 50 % nebo větší podíl na trhu. “
(¶ 20)
15
Role tržních podílů – ekonomický pohled
 Mají nekoordinované účinky nějaký vliv na to, jaký tržní podíl na trhu má firma
vzniklá spojením?
 Ne nutně, ale existuje silná korelace:
 Vysoké tržní podíly podněcují k tomu, aby podnik byl na trhu méně agresivní
 Čím větší je tržní podíl vzniklý spojením podniků, tím větší procento všech zákazníků
na trhu bude ovlivněno fúzí
 Malé tržní podíly ostatních soutěžitelů mohou indikovat, že nemají silnou konkureční
sílu na trhu
 Na druhou stranu, obavy z narušení hospodářské soutěže mohou vzniknout
pokud podniky mají malé tržní podíly, obzvláště když:
 Spojující se podniky jsou blízkými soutěžiteli
 Jeden z fúzujících podniků nedávno vstoupil na trh, a nebo pravděpodobně na trh
vstoupí
16
M.5224 EDF/British Energy – příklad s malými tržními podíly
 EDF je francouzská elektrárenská společnost, která vlastní plynové
a uhelné elektrárny ve Velké Británii; British Energy (BE) je britská
elektrárenská společnost, která převážně vlastní nukleární elektrárny
 Podnik vzniklý spojením by měl celkový tržní podíl [20-30]%, přičemž
přírůstek tržního podílu je [5-10]%
 Zatímco nukleární elektrárny jsou trvale vytížené, tak provoz plynových
a uhelných elektráren je flexibilní
 Obava Komise byla, že by po fúzi mohl podnik vzniklý spojením
odstavit (snížit) výrobu ve flexibliních elektrárnách a tím získat vyšší
cenu za vyrobenou elektřinu ve zbylých elektrárnách
17
Vysoké tržní podíly nemusejí být problematické
 M. 3178 Bertelsmann/Springer
 Pobočky společnosti Bertelsmann a Springer vytvořily joint-venture na tisk
časopisů, katalogů a letáků
 Ve Phase II Komise dospěla k závěru, že pro tisk časopisů a tisk katalogů a
letáků existují dva relevantní trhy, a že trh tisku časopisů je národní
 Přestože JV by mělo 50% tržní podíl v Německu na trhu čaopisů, dospěla
Komise k závěru, že by se soutěžitelé mohli přeorientovat na tisk časopisů z
tisku katalogů a letáků, protože totéž zařízení se používá na tisk jak časopisů,
tak katalogů a letáků
 M. 4170 LSG Skychefs/Gate Gourmet
 Obě dvě firmy se specializovaly na catering leteckým společnostem na letišti
CDG v Paříži a vytvořením JV by ovládaly 50 procent trhu
 Jejich hlavní soupeř Servair (téměř) ovládal dalších 50 procent trhu
 Ale existovali také ještě 4 malí hráči, kteří nedávno vstoupili na trh (Europe
Inflight vstoupil na Orly v roce 2001 a v krátkém čase získal 60% podíl)
18
Potenciální soutěž: pár příkladů
 M. 4746 Deutsche Bahn (DB)/English Welsch & Scottish Railway Holdings (EWS)
 DB je německý státní železniční podnik, který provozuje nákladní a osobní železniční
přepravu v Německu, Itálii, Holandsku a Dánsku
 EWS je bývalý britský státní železniční podnik, který provozuje nákladní a osobní
železniční přepravu ve Velké Británii a Francii, kam nedávno vstoupil (ve Francii má
méně než 5ti procentní podíl, přičemž SNCF – francouzský státní podnik – má 97%)
 SNCF a DB mají mnoho kooperačních dohod a zároveň spolu skoro nikde přímo
nesoutěží
 Obava Komise tedy byla, aby se po fúzi DB nerozhodl, že bude lepší snížit plány EWS
na rozšíření ve Francii
 M. 3440 ENI/EDP/GDP
 EDP je portugalská elektrárenská společnost, GDP je portugalská plynárenská
společnost
 Vzhledem k tomu, že portugalský trh s elektřinou byl liberalizován, tak bylo
pravděpodobné, že by GDP vstoupil na trh s elektřinou
19
Vyrovnávající faktory (1/2)
 Kupní síla (Část V): existují případy, při kterých kupní síla může
významně omezit fúzující firmy
 Kupní síla by měla být chápána jako schopnost velkých zákazníků najít si
alternativní dodavatele (například vertikální integrací či sponzorováním
vstupu jiné firmy na trh)
 Co mohou ale udělat malí zákazníci?
 Vstup na trh (Část VI): je nepravděpodobné, že fúze bude mít negativní
dopady, pokud bariéry vstupu na trh jsou nízké
 Pravděpodobnost vstupu na trh je daná ziskovostí (při analýze jsou
důležité jak náklady, tak výnosy)
 Vstup na trh musí být pravděpodobný, včasný (do dvou let) a dostatečný,
aby vyrovnal možné negativní dopady fúze
20
Vyrovnávající faktory (2/2)
 Zvýšení efektivity (Část VII): může mít za následek, že podnik vzniklý
fúzí bude mít větší schopnost soutěžit než před fúzí
 Zaměřuje se na schopnost a podněty fúzujících firem chovat se prosoutěžně
ku prospěchu zákazníka
 Musí být splněny tři podmínky: (i) prospěch pro zákazníka, (ii) zvýšení
efektivity musí být vázáno na fúzi, a (iii) ověřitelnost
 Podnik v úpadku (Část VIII): co by se stalo, kdyby nedošlo k fúzi
 Základní podmínkou je, že by na trhu došlo ke snížení úrovně hospodářské
soutěže i bez fúze, protože podnik v úpadku by daný trh opustil
 Musí být splněny tři podmínky: (i) podnik v úpadku brzo opustí trh, (ii)
neexistuje žádná jiná transakce s menšími dopady na hospodářskou
soutěž, a (iii) bez fúze podnik odejde z trhu
21
M. 4842 Danone/Numico – jeden příklad za všechny
 Danone a Numico vyrábějí mimo jiné mléko pro batolata ve věku 0 až 12
měsíců a toto mléko je považováno za jediný možný substitut pro mateřské
mléko
 Ve Francii by fúzí vznikl podnik s tržním podílem [45-55]%, který by byl
následován Nestlé s [25-35]% a Ordesa s [5-10]% => velký tržní podíl
 Přestože Nestlé bylo považováno jako nejbližší soutěžitel ke společnosti
Danone, výrobky firmy Numico byly nejlépe nahraditelné výrobky firmy
Danone => Danone a Numico jsou si nejbližšími konkurenty (konkurenční
omezení nemusí být symetrické)
 Nutricia (jedna ze značek firmy Numico) byla „low-price“ značkou na trhu, a byla
obava, že by Danone po fúzi mohlo cenu této značky zvednout
 Tento trh je předmětem velkých omezení, co se kvality a regulačních
požadavků týče (neexistují žádné privátní značky) => vstup na trh je složitý
22
Přehled
 Úvod
 Nekoordinované (jednostranné) účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
23
Úvod
 Jak poznáme, že fúze bude na hospodářskou soutěž mít velký dopad?
 Jak jsme si na posledním případu ukázali, je velká část analýzy
kvalitativní podle Směrnic (tržní podíly, kapacity firem na trhu, bariéry
vstupu, kupní síla atd.)
 Tyto informace můžeme získat od notifikujících stran, jejich soutěžitelů a
zákazníků na trhu
 V některých případech je možné provést detailnější empirickou analýzu,
která se obvykle snaží odpovědět na následující otázku: Do jaké míry
jsou tržní podíly odrazem tržní síly (zveličují či neúměrně snižují tržní
sílu?
 Např. když jsou výrobky diferenciované, tak je důležité zjistit, o kolik se
fúzujícím stranám zvednou „ztracené prodeje“, pokud zvýší cenu svých
výrobků
24
Odbočka – lineární regresní model (1/2)
 Lineární regresní model:
 Y je závislá proměnná; X je nezávislá proměnná; α a β jsou parametry,
které musíme odhadnout; ε je residuál
 Odhadnutá křivka:
 Rozdíl mezi odhadem a skutečností:
 Chceme aby tento rozdíl byl co nejmenší:
  xY
xY  ˆˆˆ 
YY ˆ
 2
min 
25
Odbočka – lineární regresní model (2/2)
 Abychom si byli jisti, že nezávislá proměnná má vliv na závislou
proměnnou, pak koeficient β musí být statisticky významný
 Tzv. nulová hypotéza je, že β je nula (tedy, že nezávislá proměnná nemá žádný
vliv na závislou proměnnou)
 Existuje určitá pravděpodobnost, že můžeme zamítnout tuto hypotézu, i když je
pravdivá => úroveň významnosti nám určí pravděpodobnost, že se to stane
 Jsou dva ekvivalentní způsoby, kterými můžeme stanovit, že koeficient
je statisticky významný, tzn. že můžeme odmítnout nulovou hypotézu:
 Tzv. t-statistika je větší než dva v absolutní hodnotě
 Tzv. p-hodnota je menší než 0.05 (p-hodnota je pravděpodobnost, že nulová
hypotéza může být zamítnuta)
 Je ale také možné, že daný koeficient je statisticky významný, ale
nevysvětluje velké množství variace závislé proměnné => index
determinace (R2)
26
Empirické metodiky – ne-strukturální způsoby analýzy
 Cross-section (vztah mezi cenou a koncentrací na trhu): existují
rozdíly mezi cenami na územích, kde obě fúzující firmy jsou přítomné
v porovnání s územími, kde je přítomná jen jedna firma?
 Např. M. 4919 Statoil/ConocoPhillips (obě firmy definovaly radius kolem
každého čerpadla, který manažeři čerpacích stanic objížděli, aby kontrolovali
ceny konkurentů)
 Time-series (role vstupu na trh): existují případy, kdy jedna z
fúzujících firem vstoupila na trh, kde už byla druhá z fúzujících firem?
Změnila se významně cena druhé z fúzujících firem?
 Např. M. 4439 Ryanair/Aer Lingus (měl vstup Ryanairu na linky provozované
firmou Aer Lingus vliv na ceny letenek společnosti Aer Lingus?)
 Natural experiments (nenadálé „vypnutí“ továren): Jaký to má vliv na
ceny? Jaký to má vliv na jiné soutěžitele?
 Např. M. 3625 Blackstone/Acetex, M. 4734 Ineos/Kerling
27
Empirické metodiky – analýzy tendrů
 V mnohých případech jsou ceny tvořeny na základě jednání mezi
výrobci a zákazníky (takzvanými tendry). Tržní podíly pak obvykle
nevypovídají o opravdové tržní síle soutěžitelů, protože obvykle je
důležitá existence důvěrohodných potencionálních soutěžitelů
 Cílem analýzy nekoordinovaných účinků je identifikovat:
 Rozsah toho, jak často fúzující firmy soutěží o stejnou zakázku (či nesoutěží)
 Když jedna z fúzujících firem vyhraje tendr, na jakém místě se umístí ta druhá?
 Jaké další firmy soutěží o stejné zakázky jako fúzující firmy? Jaký efekt má
přítomnost určitého rivala v tendru na ceny fúzujících firem?
 Cross-section: Existují rozdíly mezi cenami v tendrech, kterých se účastní obě
fúzující firmy v porovnání s tendry, kterých se účastní jen jedna firma?
 Příklady: M. 3038 GE/Instrumentarium, M. 3216 Oracle/PeopleSoft, M.
4647 AEE/Lentjes, M. 4662 Szniverse/BSG, M. 5232 WPP/TNS
28
Analýza tendrů – fúze v průmyslu pro výrobu telekomunikačního zařízení
Firma
A B C D E F G H I J K
Tendry - 2 účastníci 10 1 2 3 1 3
Tendry - 3 účastníci 9 7 7 1 1 1 1
Tendry - 4 účastníci 2 1 2 2 1
Tendry - 5 účastníků 3 3 2 1 1 1 2 1 1
Tendry - 6 účastníků 3 3 3 3 3 3
Tendry - 7 účastníků 3 3 3 3 2 3 2 1 1
Tendry – 9 účastníků 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Tendry celkem 31 18 19 12 12 7 12 2 1 1 3
Výhry celkem 13 3 8 2 2 1 1
Jeden výherce 12 3 7 2 2
29
Studie tendrů – M. 3216 Oracle/Peoplesoft
 Komise použila v SO zčásti studii tendrů, kterou předložila
společnost PeopleSoft jako důkaz, že zmenšení počtu soutěžitelů na
trhu zvýší ceny
 Můžeme ale opravdu věřit analýze na základě negativních slev?
-10
-5
0
5
10
15
0 1 2 3
Number of rival bidders
Discountfromlistprice(%)
Toto nejsou skutečná data společnosti PeopleSoft
30
Empirické metodiky – měřítka vzájemné nahraditelnosti
 Pokud existují údaje o cenách a prodaných množství (a o dalších
relevantních faktorech), pak je možné odhadnout křivku poptávky na
úrovni firem (značek)
 Příklady: M. 3942 adidas/Reebok, M. 5046 Friesland/Campina, M. 5114
Pernord Ricard/V&S
 Aproximace: analýza ztracených a získaných zákazníků
 Máme informace o situacích, kdy se cena výrobku jedné z fúzujících stran
zvýšila? Co se stalo s jejími zákazníky?
 Jaké je výpovědní hodnota analýzy, pokud nedošlo k cenovým výkyvům?
 Analýza na základě průzkumu trhu
 Příklady: M. 4439 Ryanair/Aer Lingus, M. 4919 Statoil/ConocoPhillips, M.
4151 KLM/Martinair, M. 5335 Lufthansa/SN Holding (Brussels Airlines)
31
adidas/Reebok – odhad křivky poptávky (1/2)
 AIDS model:
 Snmbt je podíl výdajů na určitou značku z celkového množství prodaných bot v
určitém segmentu, Ynmt jsou celkové výdaje na atletické boty v segmentu, pnmbt
je průměrná cena bot dané značky
 Rozvětvený logit:
 qim je celkové prodané množství značky i v segmentu m, Xi jsou charakteristiky
výrobků značky i, pi je cena značky i, Q je celkové množství atletických bot
 Dva koeficienty elasticity: α (vně segmentu), σ (mezi segmenty)
Nejvyšší úroveň
Úroveň segmentů
Úroveň modelů
Celkové výdaje za atletické boty v zemi
Běhání Odpočinek
Nike,
Air Classic
Reebok,
Air Max
Adidas,
Tuscany
Reebok,
X-country
atd.
atd.atd.
   

B
b nmbtnmbtnmbnmtnmbmbnmbt upYS 10 lnln 
immimiiim QqpXaQq   )/ln(')/ln( 0
32
adidas/Reebok – odhad křivky poptávky (2/2)
 AIDS model:
 Rozvětvený logit
adidas Reebok Nike Puma Other SMU Trade
adidas -.16* -2.52* -0.12 .94* -0.21 -0.18 0.76
Reebok -.36* -1.28 0.16 0.2 -.32* -0.03 0.03
Nike -0.47 -3.64 -.05* 0.14 -1.5* 0.23 0.92
Puma .94* -1.07 0.07 .19* -0.15 -.3* 0.6
Other 0.54 4.19* -0.02 -1.73* -0.78 -.33* -0.58
SMU -1.72* 0.5 -.54* -0.28 1.48* -.3* -1.09
Trade 0.22 2.83* -.51* -0.47 .48* -0.08 -1.64*
 0.200*
 2.655*
33
M. 5046 Friesland/Campina - odhad křivky poptávky
 Friesland a Campina jsou holandští výrobci mléčných výrobků, sýrů a laktózy
 Během šetření se Komise zabývala dvěma otázkami:
 Jak velký je relevantní trh (např. jsou ochucené mléčné výrobky součástí širšího
mléčného relevantního trhu?
 Jsou Campina a Friesland bližšími soutěžiteli než ostatní konkurenti či privátní
značky?
 Komise získala týdenní data z holandských obchodních řetězců o prodeji
základních a ochucených mléčných výrobků za roky 2004-2008 a odhadla
křivku AIDS modelu
Nejvyšší úroveň
Úroveň segmentů
Úroveň modelů
Celkové výdaje za mléčné výrobky
Základní Ochucené
Mléko Jogurt Čokoládové Ovocné
atd.
atd.atd.
34
Analýza ztracených/získaných zákazníků – přehled
 Mnoho firem má detailní záznamy o tom, kolik zákazníků ztratí a získá,
a vlivem kterých firem
 Analýza těchto dat může pomoci identifikovat, jak blízcí soutěžitelé
jsou fúzující firmy
 To je obzvláště důležité v odvětvích s diferenciovanými výrobky, které
nejsou navzájem plně nahraditelné
 Je ale důležité upozornit, že firmy mohou ztratit či získat zákazníky
z jiných než cenových důvodů (např. nevyhovující produkt)
 Příklad: M. 5086 BAT/Skandinavisk Tobakskompagni
35
Analýza ztracených/získaných zákazníků – fúze v pivním průmyslu
 Po firmě A jsou dovozy nejvýznamnějším konkurentem na trhu
 Dovozy jsou silnějším konkurentem než všechny firmy dohromady (kromě
firmy A)
 Vypadá to, že podmínky na trhu nejsou homogenní
Získané smlouvy v sektoru HORECA (a objem v hl) podle výrobce piva a distribučního centra
A B C D E Dovozy
Centrum 1 147 (12,936) 4 (352) 0 0 0 67 (5,869)
Centrum 2 52 (4,784) 3 (276) 12 (1,104) 0 12 (1,104) 17 (1,564)
Centrum 3 54 (4,860) 1 (90) 23 (2,070) 0 0 10 (900)
Centrum 4 15 (1,455) 0 0 23 (2,231) 0 5 (485)
Centrum 5 42 (4,200) 0 2 (200) 0 0 11 (1,100)
Centrum 6 16 (1,488) 1 (93) 1 (93) 0 0 2 (186)
Celkem 326 (29,723) 9 (811) 38 (3,467) 23 (2,231) 12 (1,104) 112 (10,131)
36
Empirické metodiky – simulace fúzí
 Na základě „rozumných“ předpokladů o charakteru hospodářské soutěže na
daném trhu (Bertrandův, Cornoutův model) je možné předpovědět dopad fúze
na ceny
 Simulace fúzí se skládá ze tří částí
 Odhad křivky poptávky a křivky cenových nákladů pro každou z fúzujících firem
 Vytvoření křivky poptávky a křivky cenových nákladů pro podnik vzniklý sloučením
na základě odhadnutých parametrů z první části
 Předpověď cen (investičních rozhodnutí) po fúzi
 Sensitivity analysis: vzhledem k tomu, že předvídáme budoucnost, tak je
důležité posoudit, jak by cenový dopad vypadal za různých podmínek
 Příklady: M. 1672 Volvo/Scania, M. 3191 Philip Morris/Papastratos, M. 4985
BHP Billiton/Rio Tinto, M. 5658 Unilever/Sara Lee
37
Přehled
 Úvod
 Jednostranné účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
38
Teorie her – jak dojde ke koluzi?
 Konkurence povede k nízkým cenám, pokud se společnosti dívají na
každé časové období (rok) během hry v izolaci
 Pokud společnosti vezmou v potaz skutečnost, že hrají stejnou hru den za
dnem, pak se může stát téměř všechno („Folk theorem“)
 Stejná situace jako když společnosti hrají hru jen jednou
 Vysoké ceny jako v monopolech
 Představte si, že obě společnosti aplikují následující strategii:
 Účtuji si vysokou cenu pokud si můj soutěžitel v minulosti vždy účtoval
vysokou cenu. Pokud můj soutěžitel začne snižovat cenu, i já začnu snižovat
cenu od příštího období a nadále.
 Tato strategie funguje pouze v případě, když každá ze společností dostatečně
předvídá své budoucí období, dochází k časté interakci (a trpělivosti)
 Toto je koluze (tichá / explicitní)
39
Jednostranné vs. koordinované účinky
 Jednostranné účinky (ať minulost zůstane minulostí)
 Předvídání výsledku fúze použitím logiky teorie her, kdy společnosti hrají hru
jen jednou
 Jednání v určitém období je určováno strategií “co je nejlepší pro mne je dáno
mým odhadem o tom, jak se bude chovat ten druhý"
 Koordinované účinky
 Předvídání výsledku fúze použitím logiky „folk theorem“
 Dnešní jednání může ovlivnit to, jak budou ostatní jednat zítra (i když jednání
nezmění základní strukturu hry hranou v budoucnosti)
 “V tomto kontextu, každý obchodnik si je vědom toho, že každý jeho krok
učiněný k získání většího podílu na trhu (např. snížení ceny) by vedl ke
stejnému kroku ostatních účastníků na trhu a proto by tento krok nepřinesl
žádný užitek.“ (Gencor v Commission)
 Logická konzistentnost rozhodnutí
 Koordinované a jednostranné účninky nemohou vzniknout najednou (účinek je
buď jeden či druhý) => Analýza možné fúze by měla dojít k tomu, že jeden z
těchto účinků vznikne
40
Koordinované účinky, dominance a jejich podoba
 Fúze buď VYTVÁŘÍ nebo POSILUJE kolektivní dominantní postavení
 Tzn. musíme si nejdříve určit, zda-li kolektivní dominance existuje či ne
(společnosti koordinují či ne?)
 POSÍLENÍ: musíme prokázat existující koordinační jednání
 VYTVOŘENÍ: musíme prokázat, že fúze spustí koluzi
Nicméně existují stupně různých úrovní koordinace (ne černo-bílý svět, ale
ekonomická realita) a test kolektivní dominance může být moc restriktivní =>
analýza koordinovaných účinků
 Musíme prokázat, že fúze povede ke snazší, efektivnější a udržitelnější
koordinaci
 Můžeme poukázat na stupeň koordinace před fúzí a demonstrovat, jak by se
fúzí mohla situace na trhu výrazně zhoršit (ABF/GBI)
Koordinace má různé formy: udržování cen nad konkurenční úrovní,
omezení výroby a velikosti kapacity, rozdělování trhu
41
Podmínky ke koordinaci a její udržitelnost
 Komise zkoumá, zda by bylo možné splnit podmínky koordinace a zda je
pravděpodobné, že bude koordinace udržitelná. V tomto ohledu Komise
posuzuje změny, které spojení přináší. (¶42)
 Schopnost dosáhnout podmínek ke koordinaci
 Schopnost najít ůstřední bod (ceny, kapacity, rozdělení zákazníků, rozdělení
trhu, rozdělení nabídek apod.)
 Jedná se o vzájemné srozumění, není třeba formálních dohod
 Koordinace může mít různé formy. Věci se mohou zdát být komplikované v
jednom ohledu, v jiném jednoduché.
 Udržitelnost koluze (kritéria Airtours)
 Dostatečná transparentnost trhu
 Koordinace musí být udržitelná v čase > existence odstrašujícího odvetného
mechanismu
 Společná strategie je schopna zabránit jakékoliv účinné protiváze ze strany
stávajících či potenciálních soutěžitelů, zákazníků nebo spotřebitelů.
42
Jaké podmínky na trhu usnadňují koordinaci?
Kritické faktory
 Málo významných hráčů
 Velké bariéry vstupu
 Opakovaná interakce
 Transparentnost trhu
Strana nabídky
 Podobnost soutěžitelů
 Strukturální vazby
 Kontakty na více trzích
 Vyspělý trh s nízkým
počtem inovací
 Soutěžitel - individualista
 (Nadměrná kapacita)
Strana poptávky
 Stabilní poptávka
 Nízká kupní síla
 Shodné zboží
 Nepružná poptávka
43
Nestlé/Perrier (EK, 1992)
 Podíly na trhu před uskutečněním fúze: Nestlé 17%, Perrier 36%, BSN 23%,
ostatní 24%.
 Součástí fúze byly dvě transakce: akvizice společnosti Perrier společností
Nestlé a prodej značky Volvic společnosti BSN, jinak by sloučená společnost
měla 53% podíl na trhu, dvakrát tolik, než druhá největší společnost na trhu.
 Ovšem s prodejem společnosti Volvic by se na trhu vytvořil vyvážený duopol,
který by kontroloval 82% trhu, a další hráči by nebyli schopni účinné
protiváhy.
 Slabá konkurence na trhu před fúzí: vysoký stupeň podobnosti na trhu, vysoké
marže a velký rozdíl mezi cenou minerální vody a cenou místní pramenité vody
 Po fúzi: 2 soutěžitelé s podobnou velikostí a povahou; žádný z nich nemá
cenovou výhodu; technologie je vyspělá; žádná rozhodující role R&D
 Charakteristiky trhu: Veřejné ceníky se základními slevami, dodávky stejným
zákazníkům, poskytování dat asociaci minerálních vod; nepružná poptávka; malí
hráči na trhu nejsou efektivní; vysoké překážky vstupu na trh.
44
Airtours/First Choice (EK, 1999 a CFI, 2002)
 Ze čtyř na tři hlavní operátory prázdninových balíčků na krátkou vzdálenost:
Thomson 27%, Airtours 21%, Thomas Cook 20%, First Choice 11%
 Komise fúzi zakázala, protože by vedla ke kolektivní dominanci s třemi operátory,
kteří by snížili kapacitu na trhu (počet prodaných balíčků), což by vedlo k vyšším
cenám na trhu
 Trh je transparentní, protože operátoři plánovali celkovou kapacitu na příští rok
pozměněním celkové kapacity z minulého roku o určité procento, používali stejné hotely a
kapacitní rozhodnutí nemohlo zůstat utajené kvůli pronájmům letadel
 CFI kritizuje nedostačující analýzu tiché koordinace a došel k následujícím závěrům:
 Trh není dostatečně transparentní, protože kapacitní plány byly různé pro každou destinaci,
operátoři nepoužívají stejné hotely a pronájem letadel se odehrává po rozhodnutí o
kapacitě
 Neexistuje spolehlivý mechanismus odvety: soutěžitelé rozhodují o svých kapacitách v
předsezonním plánovacím období
 Mohli by malí operátoři jako celek narušit koluzi?
 Vytvoření “Airtours kriterií“
45
Sony/BMG (EK, 2004)
 Fúze „5 na 4“ v marketingu a prodeji hudebních nahrávek: BMG (10-15%),
Sony (10-15%), Universal (25-30%), Warner (10-15%), EMI (10-15%),
Ostatní (15-20%)
 Počáteční analýza Komise ve sdělení výhrad poukazuje na koordinované
účinky:
 Ukazatele cenové podobnosti v minulosti (paralelní vývoj cen)
 Podmínky na trhu příspívající k tiché koluzi založené na kritériích Airtours,
především transparentnost trhu
 Odplata formou návratu k (dočasnému) konkurenčnímu chování anebo vyřazení
„podvodníka“ ze společných kompilací
 Základ pro povolení fúze bez ohledu na sdělení výhrad
 Souběžné ceny nejsou samy o sobě dostatečným důkazem koordinace
 Nepublikované slevy, které značně snižují transparentnost cenové tvorby
 V minulosti nebyla aplikována anebo použita hrozba mechanismu odplaty
46
Sony/BMG resp. IMPALA vs Commission (CFI, 2006)
 The Independent Music Publishers and Labels Association (Impala) se proti
tomuto rozhodnutí Komise odvolala a CFI rozhodnutí Komise zrušil
 První souhlasné rozhodnutí Komise, které bylo zrušeno evropským soudem
 Klíčové rozhodnutí CFI po Airtours, které upřesňuje, jakým způsobem má být
provedena analýza koordinovaných účinků
 Klíčovou otázkou bylo posílení anebo vytvoření kolektivní dominance
 V případě neexistence jiného vysvětlení, cenová souběžnost může prokázat koluzi
 Rozhodnutí Komise neukázalo, že trh je dostatečně netransparentní, aby nedošlo
ke koordinaci, jen ukázalo, že slevy jsou méně transparentní
 Odveta: CFI považuje pouhou existenci odstrašujícího mechanismu za postačující;
může spočívat v hrozbě vrácení se k soutěžnímu jednání
 Kritérium prokázání koordinovaných účinků bylo značně sníženo
 Komise musela znovu posoudit transakci (za nových podmínek na trhu)
47
ABF/GBI (EK, 2009) – Přehled
 GBI (výrobce kvasnic) byl koupen privátním fondem Gilde v r. 2005, kdy
předchozí majitel chtěl prodat GBI jako celek
 Gilde mělo „soutěžní“ výhodu v porovnání s ABF a Lesaffre, dalšími velkými
výrobci kvasnic
 Gilde rozdělil GBI na dva podniky: jeho evropskou část (kromě UK) prodal
spol. ABF (2 továrny a distribuční části ve Francii, Španělsku a Portugalsku),
a zbývající část v Jižní Americe a UK prodal spol. Lessafre
 Lesaffre si zvýšil tržní posíl v Jižní Americe, kde bylo tradičně silnější ABF,
zatímco ABF si zvýšilo tržní podíl v Evropě, kde byl tradičně silnější Lesaffre
 Výsledkem bylo vytvoření dvou více symetrických společností v různých
regionech světa, kteří jsou hlavními výrobci kvasnic
 Šetřeným trhem výrobků byl trh s lisovanými kvasnicemi; národní trhy
 Předmětem šetření: španělský, portugalský a francouzský trh
48
ABF/GBI (EK, 2009) – Podíl na trhu
Společnost Portugalsko
90-100% živnostníci
0-10% průmyslová výroba
Španělsko
70-80% živnostníci
20-20% průmyslová výroba
Francie
40-50% živnostníci
50-60% průmyslová výroba
ABF 20-30% 20-40% 10-20%
GBI 40-50% 10-20% 10-20%
ABF+GBI 70-80% 40-50% 30-40%
Lessafre 20-30% 40-50% 60-70%
Lallemand 0-5% 0-5% 0-5%
Puratos(BE) - - 0-5%
Grecchi-Zeus (IT) - 0-5% 0-5%
Asmussen (DE) - 0-5% -
49
ABF/GBI (EK, 2009) – Faktory vedoucí ke koordinaci
 Málo významných soutěžitelů
 Malé, velmi časté objednávky (někteří živnostníci ani nevlastnili lednice)
 Relativně neelastická poptávka (kvasnice jsou zapotřebí k pečení pečiva)
 Vyspělé, klesající trhy
 Existují vysoké bariéry vstupu - nutnost vytvoření distribuční sítě, hodnota
značky a reputace
 Velká stejnorodost výrobků
 Žádné “převratné” inovace
 Kontakt mezi výrobci v mnohých světadílech a zemích
50
ABF/GBI (EK, 2009) – Způsob koordinace
 Ústředním bodem tiché dohody byly ceny (konzistentní s kartely v
minulosti v tomto odvětví)
 Všichni tři hráči měli volnou kapacitu, která mohla být použita jako odvetný
mechanismus
 Klíčová byla role distributorů – existence velkého množství živnostníků
vyžadovalo spolupráci s distributory, kteří dodávali živnostníkům na
týdenní bázi
 Distributoři měli exkluzivní vztahy s výrobci kvasnic a sbírali informace o
cenách, prodaném množství atd.
 Kontakty na mnohých trzích dávají společnostem podněty, aby braly v
potaz, jak jejich chování ovlivní nejen ziskovost na daném národním trhu,
ale i na jiných národních trzích
51
ABF/GBI (EK, 2009) – Změny způsobené fúzí
 Je důležité ukázat, že změny způsobené fúzí povedou k významnému
narušení hospodářské soutěže
 Šetření ukázalo, že společnosti mohly do určité míry koordinovat svoje chování
již před fúzí => klíčem bylo ukázat, jak by fúze udělala koordinaci efektivnější
anebo udržitelnější
 Fúze „3 na 2“
 Snazší pochopení podmínek koordinace
 Zvýšená transparentnost => menší pravděpodobnost odchýlení
 Lepší možnost potrestání a odvety (Více volné kapacity spojeného podniku)
 Vzrůstající souměrnost - struktura nákladů, podíly na trhu ve Španělsku
 Spojitosti mezi portugalským a španělským trhem (koordinace ve
Španělsku způsobuje koluzivní cenové vedení v Portugalsku)
52
Přehled
 Úvod
 Jednostranné účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
53
Úvod
 Zvýšení efektivnosti (úspora nákladů, synergie, internalizace externalit,
apod.) může vést k tomu, že spojený podnik bude více konkurenčně
schopným
 “Je možné, že výhody vyplývající ze spojení mohou mít opačný vliv na
soutěž ale především i na eventuální škodu spotřebitelům, která by v
opačném případě mohla nastat.“(¶ 76)
 Těžiště leží ve: “schopnosti a podnětu spojeného podniku, aby jednal
prosoutěžně ve prospěch spotřebitelů“
 Efficiencies musí:
 Mít přínos pro spotřebitele (standard - spotřebitelský blahobyt)
 Být specifické pro fúzi (být přímým důsledkem fúze)
 Být prověřitelné (věrohodnými důkazy)
 Tyto podmínky jsou kumulativní
54
Specifičnost spojení a přínos pro spotřebitele
 „Zvýšení efektivnosti má pro posouzení hospodářské soutěže význam, je-li
přímým důsledkem oznámeného spojení a nelze ho v podobné míře
dosáhnout pomocí alternativ méně poškozujících hospodářskou soutěž.
Za těchto okolností se zvýšení efektivnosti považuje za způsobené
spojením, a tudíž specifické pro spojení.“(¶ 85)
 Spojující se soutěžitelé musí odpovědět na otázku, zda existuje technicky či
ekonomicky méně omezující alternativa, tzn. proč by věrohodně vypadající
alternativy nemohly vytvořit tvrzené efficiencies
 Ale co když je fúze prosoutěžní? Měly by spojující se soutěžitelé prokazovat
specificitu takové fúze? Jaké jsou možné alternativy, které by měly být brány v
úvahu, pokud vůbec nějaké?
 „Pohnutky subjektu vzniklého spojením k přenesení zvýšení efektivnosti
na spotřebitele často souvisí s existencí konkurenčního tlaku zbylých
podniků na trhu a potenciálních zájemců o vstup na trh.“ (¶ 84)
 Pohyblivá stupnice: čím větší možné protisoutěžní efekty, tím větší musí být
přínos pro spotřebitele (zřejmé); malé protisoutěžní efekty jsou lépe
vykompenzovatelné významnými úsporami
55
Kvantifikace a ověřitelnost efficiencies
 „Zvýšení efektivnosti musí být ověřitelné tak, aby si Komise mohla být
přiměřeně jista, že ke zvýšení efektivnosti pravděpodobně dojde a že bude
dostatečně velké na to, aby vyrovnalo možné poškození spotřebitelů
vyvolané spojením.“ (¶ 86)
 Kvantifikace je vítaná kdykoliv je možná (úspora nákladů), protože
zjednodušuje identifikovaní vlivu fúze na soutěž: Mohl by pokles variabilních
nákladů vykompenzovat vzrůst ceny po uskutečnění fúze?
 Ne všechny efficiencies mohou být přesně odhadnuty jako např. hodnota nových
či vylepšených produktů nebo širší a různorodější nabídka produktů
 Spojující se soutěžitelé by měli poskytnout kvalitativní analýzu přínosu fúze
pro soutěžitele, aby mohla být Komise přesvědčena, že přínosy jsou (i)
včasné, (ii) podstatné, (iii) pravděpodobně uskutečnitelné a (iv) specifické
pro danou fúzi
 Nezávislé studie k hodnocení efficiencies a interní dokumenty hrají důležitou
úlohu při posuzování efficiencies
56
Čistý soutěžní efekt
 Předvídané proti-soutěžní a pro-soutěžní efekty jsou identifikovány na
každém trhu (integrovaná analýza)
 V podstatě je možné vyvažování pro-soutěžních a proti-soutěžních efektů
jen v daném geografickém či produktovém trhu
 Shoduje se se standardem společenského blahobytu
 Ignoruje komplexní vyvažování na různých trzích
 Usnadňuje identifikaci soutěžních problémů
 Je možné vyvažovat efekty přes různé trhy pokud jsou zákazníci „stejní“
(např. letecké společnosti)?
 Komise má vcelku restriktivní postoj k tomuto postupu
 Je důležité rozlišit mezi úsporou nákladů, která ovlivní variabilní náklady a
úsporou nákladů, která ovlivní fixní náklady
 Úspora fixních nákladů bude promítnuta do cen jen v dlouhodobém horizontu
57
Inco/Falconbridge (EK, 2006) - Úvod
 Inco je druhý největší producent niklu na světě a Falconbridge je čtvrtý
největší producent; spojující se podniky měly významné tržní podíly (60-80%)
na dodávkách niklu pro určité segmenty (např. chemické niklování)
 Spojující se podniky argumentovaly významným zvýšením efektivnosti, které
bylo podloženo a kvantifikováno v notifikaci
 Fúze mezi dvěmi hornickými společnostmi: výhodou je blízká vzdálenost jejich
dolů a výrobních zařízeních v Sudbury Basin (Kanada)
 Integrace dolů, mlýnů, tavících pecí a rafinérií by umožnila optimalizaci kapacit v
těchto výrobních zařízeních a tím též zvýšení výroby a dlouhodobé snížení
nákladů (snížení nákladů je odhadováno na 2.3 miliard USD)
 Názor Komise na efficiencies (odst. 532-553): “efficiencies jsou kvantifikované
a podložené několika studiemi [...] a je pravděpodobné, že budou
uskutečněny […]“, ale nebylo prokázáno v požadovaném standardu, že:
 Efficiencies by nemohly být dosaženy i jinak (tj. že jsou specifické pro fúzi)
 Efficiencies by měly přímý přínos pro spotřebitele na trzích kde byly identifikovány
soutěžní omezení
58
Inco/Falconbridge (EK, 2006) - Specificita fúze
 Bylo vytvoření společného podniku (JV) možnou alternativou?
 Strany spojení tvrdily, že to není možné a poukázaly na to, že nebylo možné
vytvořit společný podnik za posledních 80 let
 Komise s tímto tvrzením nesouhlasila – interní dokumenty naznačovaly, že by
bylo možné dosáhnout podobných výhod; Komise se také odvolala na jiné
společné podniky, které vznikly v oblasti důlního průmyslu
 Bylo by vytvoření společného podniku méně proti-soutěžní?
 Komise došla k závěru, že ano, pokud by byl společný podnik omezen jen na
těžbu a zpracování, nikoliv na marketing (prodej výrobků)
 Společná těžba a zpracování by vedlo k největším úsporám, zatímco společný
prodej by již nevedl k významným úsporám a zároveň by došlo k velkému
negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž
 Součástí společného podniku by také podle interních dokumentů nebyly všechny
doly (na trhu by byl další zdroj konkurenčního omezení)
59
Inco/Falconbridge (EK, 2006) – Přínosy pro spotřebitele
 Spojující se podniky nevysvětlily, jakým způsobem by byly přeneseny
efficiencies na zákazníky.
 Fúze přispěje k efficiencies nejen na relevantních trzích, kde byly
identifikovány soutěžní omezení, ale v celé niklové produkci spojujících se
soutěžitelů.
 Nedostatečný podnět spojeného podniku k přenosu efficiencies na
spotřebitele díky významné tržní síle po fúzi (téměř monopolní postavení
na některých trzích) a neelastické poptávce.
 „Je vysoce nepravděpodobné, že spojení vedoucí k postavení na trhu
blížícímu se monopolu nebo vedoucí k podobné úrovni tržní síly lze
prohlásit za slučitelné se společným trhem na základě toho, že zvýšení
efektivnosti pravděpodobně postačí k vyrovnání jeho možných škodlivých
účinků na hospodářskou soutěž.“ (¶ 84)
60
Korsnas/AD Cartonboard (EK, 2006) – Přehled
 Komise povolila fúzi ”3 na 2” v odvětví výroby papírového kartonu, přičemž
spojením vzniklý soutěžitel byl č. 2 na většině trzích (StoraEnso [50-60]%)
 Hlavní důvody pro povolení spojení: (i) strany nejsou blízkými soutěžitely, (ii)
neexistence omezení v kapacitách, (iii) vyrovnávací kupní síla (Tetra
Pak=62% z trhu EEA), (iv) konkurence mimo EU a (v) zvýšení efektivity
 Strany spojení předpokládaly významné úspory vstupních a výrobních
nákladů, R&D a zaměstnanecké úspory, které byly kvantifikovány a
podloženy detailní zprávou pro dozorčí radu společnosti Korsnas
 Součástí fúze byla dohoda mezi Kornsas a hlavním zákazníkem
společností Tetra-Pak ohledně efficiencies (jak jich dosáhnout a dále je
přenést)
 Shoda během šetření na trhu, že by strany spojení dosáhly efficiencies a
spojením vzniklý soutěžitel by lépe konkuroval společnosti StoraEnso.
61
Korsnas/AD Cartonboard (EK, 2006) – Odst. 62 až 64
• “Tvrzení spojujících se soutěžitelů přináší spoustu otázek, které
nemohou být plnohodnotně posouzeny v rámci prvostupňového
šetření…Nicméně, zdá se realistické předpokládat, že vhodná
alokace výrobních zařízeních umožní spojením vzniklému
soutěžiteli celkově zvýšit produkci…Z hlediska výše zmíněné
dohody s Tetra Pakem a vzhledem k absenci obav z uskutečnění
spojení ze stran zákazníků, se Komise domnívá, že strany
dostatečně demonstrovaly, že tato kategorie efficiencies je
pravděpodobně uskutečnitelná a benefity mohou být přeneseny na
spotřebitele. Tyto efficiencies tedy pravděpodobně posílí možnost a
podnítí spojením vzniklého soutěžitele jednat prosoutěžně a k
prospěchu spotřebitelů, a proto jen ukotví závěr, že posuzované
spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení
hospodářské soutěže díky absenci jednostranných účinků “.
62
Arjowiggins/Zanders (EK, 2008)
 Arjowiggins všeobecně argumentoval tím, že (i) zvýšení efektivnosti a
synergie (nižší náklady na nákup vstupů) budou ku prospěchu zákazníků a
(ii) spojení povede k nižším nákladům na výzkum a vývoj (R&D)
 Argumenty byly z pohledu Komise příliš stručné a všeobecné na to, aby je
mohla Komise ověřit a dojít k závěru, že jsou specifické fúzi
 Např. Arjowiggins si najal konzultační společnost, aby spočítala úspory ze
spojení podniků, ale konzultační společnost používala pro své výpočty jen
všeobecné nákladové křivky, které nebyly porovnány se skutečnými náklady
 Analýza spol. Arjowiggins se primárně zabývá celkovými náklady (tzn.
variabilními náklady, fixními náklady, náklady na dopravu a kapitál), zatímco
Směrnice jasně říkají, že klíčové je snížení variabilních nákladů
 Analýza spol. Arjowiggins nevysvětlujete, proč jsou efficiencies přisouditelné
spojení, např. Arjowiggins by mohl dosáhnout podobných úspor investicí ve
své továrně Virginall
63
Lufthansa/SN Brussels Airlines (EK, 2009) – Argumenty LH
 SN by těžila z finanční a kupní síly LH a měla tak nižší variabilní a fixní
náklady – nižší ceny letadel a úroků, nižší ceny paliva atd.
 Na překrývajících se linkách by obě dvě společnosti optimalizovaly kapacitu ,
což by vedlo k nižším nákladům a lepším časovým rozvrhům letů
 Společnosti by nabídly více letů na trasách BRU-MUC a BRU-BER, zatímco
zrušením letů na trasách BRU-FRA a BRU-HAM by došlo k úsporám
 Věrnostní program SN by byl integrován do věrnostního programu LH, což
by umožnilo zákazníkům SN více využívat míle na více trasách a tedy by
zákazníci získali ve výsledku vyšší slevy
 Fúze by nejen vedla k uchování letecké sítě SN, protože bez fúze by SN
přestala létat na několika linkách, ale zároveň by vedla k otevření nových
linek, které by používalo 700 až 800 tisíc zákazníků ročně
64
Lufthansa/SN Brussels Airlines (EK, 2009) – Hodnocení EK
 Argumenty LH ohledně efficiencies byly připraveny během šetření namísto
jako podklady pro vyhodnocení transakce
 Komise nemohla ověřit hodnotu předpokládaných úspor, protože jediným
argumentem LH bylo, že podobných úspor bylo dosaženo při akvizici Swissairu
 LH také použila svoji zkušenost s akvizicí Swissairu jako argument, proč budou
otevřeny nové trasy, což bez dalšího vysvětlení není důvěryhodné
 Je otázkou, do jaké míry jsou efficiencies přičitatelné této fúzi
 Klíčovou otázkou je, zda by byly společnosti schopné dosáhnout stejných
efficiencies použitím méně restriktivních nástrojů jako např. tím, že by obě
společnosti byly součástí stejné letecké aliance anebo by provozovaly codeshare
 Je také nepravděpodobné, že by se SN sama nesnažila dosáhnout některých
úspor vzhledem k tomu, že je letecký průmysl v krizi
 Je nepravděpodobné, že výhody zákazníkům jako věrnostní programy, které
mají omezenou hodnotu, by byly větší než předpokládané zvýšení cen
 Do jaké míry může zákazník, který cestuje na překrývajících trasách být
kompenzován za podstatné zvýšení cen? Co zákazníci na druhém konci linky?
65
Přehled
 Úvod
 Jednostranné účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
66
Úvod
 Pokud dojde Komise k názoru, že spojení vyvolává obavy o ohrožení
hospodářské soutěže, strany spojení mohou předložit závazky, které tyto
obavy odstraní
 Komise vždy sdělí své obavy spojujícím se podnikům, aby jim umožnila
nabídnout závazky, které by obavy vyřešily (Komise nemůže jednostranně
uložit žádné závazky, vždy je musejí navrhnout podniky)
 Podniky musí poskytnout podrobné informace o závazcích, jejich provedení a
jejich vhodnosti adresovat soutěžní obavy („formulář RM“)
 Pokud podniky žádné závazky nenabídnou, tak Komise fúzi zakáže
 Závazky musejí mít schopnost být v co nejkratší době účinné a zároveň
musejí být lehce kontrolovatelné
 Závazky musejí být přiměřené, i když Komise striktně preferuje strukturální
závazky (prodej podniku) v porovnání s jinými možnostmi jako např. přístup ke
klíčové infrastruktuře/patentům anebo změny dlouhodobých výhradních smluv
67
Převod podniku na vhodného kupce
 Musí se jednat o životaschopný podnik, který musí být konkurenceschopný,
aby mohl účinně soutěžit se subjektem vzniklým spojením
 Životaschopnost znamená, že může být nutné, aby zahrnoval činnosti, které
souvisejí s trhy, na kterých Komise nevznesla obavy
 Podnik musí zahrnovat všechna aktiva, včetně zaměstnanců, která jsou
nezbytná k zajištění jeho životaschopnosti a konkurenceschopnosti
 Je nutné, aby převedený podnik byl zcela nezávislý na spojujících se
stranách, co se například dodávek vstupů nebo jiné spolupráce týče
 V některých případech je možné vyčlenění podniku (tzv. carve-out)
 Je také možné vyčlenit licence na práva k duševnímu vlastnictví (obchodní značky,
license), což nicméně vyvolává určitá rizika (schopnost soutěžit, nezávislost)
 Klíčové je najít vhodného kupce, který (i) musí být nezávislý, (ii) mít
prokazatelné finanční prostředky, zkušenosti a schopnost rozvíjet převáděný
podnik, a (iii) nabytí převáděného podniku nesmí vést k novým soutěžním
problémům
68
Arsenal/DSP (EK, 2009)
Kapalná kyselina
benzoová
JV mezi kupcem a
Arsenalem
Tuhá kyselina benzoová a
sodík benzoový
Kupec: 100%
50%
50% Benzoové změkčovadlo
Arsenal: 100%
Kapalná kyselina
benzoová
Kupec
Tuhá kyselina benzoová a
sodík benzoový
Kupec: 100%
50%
50% Benzoové změkčovadlo
Arsenal: 100%
69
Přehled
 Úvod
 Jednostranné účinky
 Směrnice pro posuzování horizontálních spojování
 Způsoby hodnocení dopadů fúze
 Koordinované účinky
 Výhody vyplívající ze spojení (efficiencies)
 Závazky
 Shrnutí
70
Shrnutí (1/2)
 Musíme zjistit, zda „by spojení nemohlo významně bránit účinné hospodářské
soutěži, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení
na společném trhu nebo na jeho podstatné části.“ (¶1)
 „Posouzení spojení ze strany Komise obvykle zahrnuje: a) vymezení
relevantních trhů výrobku a zeměpisných trhů; b) posouzení spojení z
hlediska hospodářské soutěže.“(¶10)
 Existují dvě základní možnosti, jak fúze mohou posílit tržní sílu hráčů na trhu a
tak negativně ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu (¶ 22):
 Nekoordinované účinky: odstraněním významných konkurenčních omezení pro
jeden nebo více podniků, což by následně posílilo tržní sílu bez potřeby uchýlení
se k jednání ve shodě
 Koordinované účinky: fúze může vytvořit podmínky pro jednání ve shodě či
usnadnit jednání firem ve shodě, což může zvýšit cenu na trhu, nebo jinak poškodit
hospodářskou soutěž
71
Shrnutí (2/2)
 Dva přístupy ke koordinovaným účinkům: (i) fúze buď vytváří nebo posiluje
kolektivní dominantní postavení, anebo (ii) fúze povede ke snazší, efektivnější
a udržitelnější koordinaci
 Dvě klíčové otázky: Jsou podniky schopny se domluvit na podmínkách
koordinace? Je koordinace udržitelná v čase?
 “Je možné, že výhody vyplývající ze spojení mohou mít opačný vliv na soutěž
ale především i na eventuální škodu spotřebitelům, která by v opačném
případě mohla nastat.“(¶ 76)
 Těžiště leží ve: “schopnosti a podnětu spojeného podniku, aby jednal prosoutěžně
ve prospěch spotřebitelů“
 Pokud dojde Komise k názoru, že spojení vyvolává obavy o ohrožení
hospodářské soutěže, strany spojení mohou předložit závazky, které tyto
obavy odstraní
 Závazky musejí mít schopnost být v co nejkratší době účinné a zároveň musejí být
lehce kontrolovatelné (preference pro strukturální závazky)