Soutěžní ekonomie
Zneužití dominantního postavení
Milan Brouček
ESF MU, Brno, 24. března 2016 a 7. dubna 2016
2
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
3
Úvod
 Hodnocení spojení podniků
 Prostřednictvím kontroly zabraňuje Komise spojením, která by
pravděpodobně připravila zákazníky o tyto výhody v důsledku posílení tržní
síly podniků. ‚Posílením tržní síly podniků‘ se rozumí schopnost jednoho
nebo více podniků zvyšovat ceny za účelem dosažení vyššího zisku,
snižovat výrobu, zužovat výběr nebo zhoršovat jakost zboží a služeb,
omezovat inovace nebo jiným způsobem ovlivňovat parametry
hospodářské soutěže. (Směrnice o horizontálním spojování, odst. 9)
 Co když už společnost tržní sílu má? Jak můžou soutěžní úřady
zabránit zneužití tržní síly aniž by došlo ke spojování podniků?
4
Trocha historie
 EK - modernizace čl. 82 (102)
 předsevzetí: zavedení hodnocení soutěžního chování z pohledu jeho
dopadu na trh a odklon od stávajícího hodnocení podle „formuláře“
 cesta: používání více ekonomického přístupu
 aplikace v praxi (Wanadoo, Telefónica, Microsoft, Intel)
 prosinec 2008: Pokyny Komise k použití článku 102 (vylučovací zneužití)
 ÚOHS – rozhodnutí aplikovat více ekonomický přístup obecně i v
oblasti zneužití dominantního postavení
 Cíl: ochrana soutěže jako dynamického procesu (nikoliv konkurentů) a
zvýšení spotřebitelského přebytku
5
Využití tržní síly
 Jak mohou společnosti využívat svou významnou tržní sílu (dominanci)
prostřednictvím cenové politiky strategickým způsobem, aby mohly
maximalizovat své zisky?
 Je mnoho důvodů pro strategickou cenovou politiku:
 Soutěž s konkurenty (díky této soutěži se společnosti zvednou prodeje)
 Využití nynější tržní síly (zvýšení cen nad náklady za účelem většího zisku
od spotřebitelů)
 Zvětšení nebo udržení stávající tržní síly (cílem cenové politiky je oslabit
nebo vyloučit konkurenty z trhu)
 Některé z těchto praktik mohou být nezákonné podle evropského
soutěžního práva (pokud jsou použity dominantem)
6
Jak hodnotíme možné zneužití dominantního postavení?
 Základní kroky analýzy:
 Vymezení relevantního trhu
 Posouzení tržní síly
 Posouzení praktiky (individuální přístup k případům)
 Existují dva široké okruhy zneužití dominantního postavení:
 Vylučovací (zaměřené na narušování procesu soutěže)
 Vykořisťovací (excesivní ceny, cenová diskriminace; zaměřené na
škodu spotřebitele/spotřebitelů)
7
Vykořisťovací chování
 Je velmi málo precedentů, které by definovaly, jakým způsobem se má
posuzovat vykořisťovací chování
 Všeobecně: účtování si monopolních cen není samo o sobě protisoutěžní
pokud to není výsledkem ještě jiné protisoutěžní praktiky a nebo není
společnost v jedinečném postavení díky (legální monopoly, bariéry vstupu na
trh)
 “Pouhá skutečnost monopolní síly, jakož i z ní plynoucí požadování
monopolních cen, nejenže nejsou nezákonné; jsou důležitou součástí systému
volného trhu. Příležitost požadovat monopolní ceny – přinejmenším po krátkou
dobu – je v první řadě tím, co láká „podnikatelského ducha“; vyvolává ochotu
nést riziko, jež přináší inovace a hospodářský růst. V zájmu zajištění vůle k
inovacím nebude skutečnost monopolní síly shledána nezákonnou, pokud není
doprovázena nějakým prvkem protisoutěžního chování.“ (Nejvyšší soud USA
ve věci Trinko)
8
Vylučovací chování – uzavření trhu (Pokyny Komise 2009,
bod 19)
 Cílem Komise je zajistit, aby dominantní podniky nenarušovaly účinnou
hospodářskou soutěž uzavíráním trhu svým konkurentům
protisoutěžním způsobem, a tak měly nepříznivý dopad na prospěch
spotřebitelů, ať již ve formě vyšší cenové úrovně, […], či ve formě jiné,
například omezování kvality či výběru pro spotřebitele.
9
Vylučovací chování – faktory vedoucí k uzavření trhu
(Pokyny Komise 2009, bod 20)
 Postavení dominantního podniku - obecně platí, že čím je dominantní postavení
silnější, tím vyšší je pravděpodobnost, že chování chránící toto postavení
povede k uzavření trhu narušujícímu hospodářskou soutěž
 Podmínky na relevantním trhu - tyto podmínky zahrnují podmínky vstupu a
rozšíření, například úspory z rozsahu a/nebo sortimentu a síťové účinky
 Postavení konkurentů dominantního podniku - […] Konkrétní konkurent může
hrát významnou úlohu v hospodářské soutěži i v případě, že má v porovnání s
ostatními soutěžiteli pouze malý podíl na trhu
 Postavení zákazníků nebo dodavatelů vstupů - při posuzování tohoto činitele
může být zvážena možná selektivita daného chování. Dominantní podnik může
uplatňovat daný postup pouze na vybrané zákazníky nebo dodavatele vstupů,
kteří mohou mít zvláštní význam pro vstup nebo rozšíření činnosti konkurentů,
čímž se zvyšuje pravděpodobnost uzavření trhu
10
Vylučovací chování – další faktory vedoucí k uzavření trhu
(Pokyny Komise 2009, bod 20)
 Rozsah údajného zneužívajícího chování - obecně platí, že čím je procentní
podíl celkového prodeje na relevantním trhu ovlivněném daným chováním
vyšší, čím je jeho trvání delší a čím pravidelněji se uplatňuje, k tím
výraznějšímu uzavření trhu pravděpodobně vede
 Případné důkazy o skutečném uzavření trhu - pokud chování trvalo dostatečně
dlouhou dobu, může tržní výkonnost dominantního podniku a jeho konkurentů
poskytnout přímý důkaz o uzavření trhu narušujícím hospodářskou soutěž. Z
důvodů, které lze přičíst údajnému zneužívajícímu chování, se podíl
dominantního podniku na trhu mohl zvýšit nebo pokles podílu na trhu zpomalit
 Přímé důkazy o případné strategii k vyloučení ostatních soutěžitelů - interní
dokumenty, které obsahují přímé důkazy o strategii k vyloučení konkurentů,
například podrobný plán k uskutečnění určitého chování s cílem vyloučit
konkurenty, zabránit ve vstupu na trh nebo zabránit vzniku trhu, nebo důkazy o
konkrétních hrozbách s ohledem na opatření k vyloučení konkurentů
11
Formy vylučovacího zneužití
12
Koncept stejně efektivního soutěžitele
 Koncept stejně efektivního soutěžitele – mohl by i hypotetickému
soutěžiteli stejně výkonnému jako dominantní podnik být v důsledku
dotyčného chování trh pravděpodobně uzavřen?
 Pokud stejně výkonný soutěžitel může účinně soutěžit s cenovým chováním
dominantního podniku, pak cenové chování dominantního podniku nemá
nepříznivý dopad na účinnou hospodářskou soutěž
 V opačném případě musí být posouzen dopad na hospodářskou soutěž, včetně
toho, zda je chování dominantního podniku opodstatněné a nebo vede k vyšší
efektivnosti
 Vylučovací chování může vést ke zvýšení efektivnosti (např. lepší
výrobek, snížení nákladů)
 Chování musí být nezbytně nutné
 Prospěch z vyšší efektivnosti převáží negativní dopady v důsledku vyloučení
 Vylučovací chování nesmí eliminovat většinu skutečné nebo poteciální soutěže
na trhu
13
Klíčová literatura
 Pokyny Komise k použití článku 102 - http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:045:0007:0020:CS:PDF
 United Brands v Commission ve věci C 27/76 (1978) - http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/EN/TXT/HTML/?isOldUri=true&uri=CELEX:61976CJ0027
 Microsoft (EK, 2004) -
http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/37792/37792_4177_1.pdf
 Slovak Telekom (EK, 2015) -
http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/dec_docs/39523/39523_5272_3.pdf
 Student Agency (ÚOHS, 2011) - http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-
rozhodnuti/detail-9078.html
 Post Danmark, (ES, 2012) - http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:62010CJ0209&from=EN
14
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
15
Vymezení dominantního postavení
 Vymezení relevantního trhu vede k prvotnímu odhadu tržní síly
 Pozor na Cellophane Fallacy!!!
 Tržní síla: schopnost soutěžitele ovlivnit cenu výrobků nad úroveň, která
existuje na (dokonale) konkurenčním trhu
 Dominance = (velká) tržní síla
 „Dominantní postavení […] vymezeno jako postavení podniku s takovou
hospodářskou silou, která mu umožňuje bránit zachování účinné
hospodářské soutěže na relevantním trhu tím, že mu poskytuje možnost
jednat do značné míry nezávisle na svých konkurentech, svých
zákaznících a nakonec i spotřebitelích. Dominantní postavení znamená,
že tyto konkurenční tlaky nejsou dostatečně účinné, a tudíž že dotyčný
podnik má po určitou dobu významnou tržní sílu. To znamená, že
rozhodnutí podniku většinou nejsou citlivá na jednání a reakce jeho
konkurentů, zákazníků a nakonec i spotřebitelů. Dominantní postavení se
obecně odvozuje z kombinace několika činitelů, jež posuzovány
odděleně nejsou nutně determinující.“ (Směrnice Komise 2009, bod 10)
16
Posouzení dominantního postavení (Směrnice Komise 2009,
bod 12)
 Posouzení dominantního postavení přihlíží ke struktuře hospodářské
soutěže na trhu (Pokyny Komise 2009, bod 12):
 tlak vyvolávaný stávajícími dodávkami skutečných konkurentů a postavení těchto
konkurentů na trhu (tržní postavení dominantního podniku a jeho konkurentů),
 tlak vyvolávaný věrohodnou hrozbou budoucího rozšíření činnosti skutečných
konkurentů nebo vstupu potenciálních konkurentů (rozšíření a vstup),
 tlak vyvolávaný vyjednávací silou zákazníků daného podniku (vyrovnávací kupní
síla).
 Definice relevantního trhu předpokládá, že existuje pozitivní vztah mezi
tržními podíly (koncentrací trhu) a tržní silou, což nemusí být pravda!!!
 trhy s nízkými bariérami vstupu, nadbytečnými kapacitami nebo vyrovnávací
kupní silou
 tendry - nízká vypovídací hodnota tržních podílů
 „pravidlo“ 40 % - tržní podíl je jen začátkem pro určení dominantního postavení
podniku!!!
17
Rozšíření nebo vstup a vyrovnávající kupní síla (Pokyny
Komise 2009, bod 16 až 18)
 Hospodářská soutěž je dynamickým procesem a posouzení konkurenčních
tlaků na podnik nemůže vycházet výhradně ze stávající situace na trhu. [...]
Podnik může být odrazen od zvyšování cen, jsou-li rozšíření nebo vstup
pravděpodobné, vhodně načasované a dostatečné.
 […] právní překážky, například cla nebo kvóty, nebo mohou mít podobu výhod,
které využívá výhradně dominantní podnik, například úspory z rozsahu a
sortimentu, přednostní přístup k základním vstupům nebo přírodním zdrojům,
důležité technologie nebo vytvořená distribuční a prodejní síť. […] Vlastní
chování dominantního podniku může rovněž vytvářet překážky vstupu,
například pokud podnik vynaloží značné investice, jimž by se museli vyrovnat
noví účastníci nebo konkurenti […].
 Konkurenční tlak mohou vyvíjet nejen skuteční či potenciální konkurenti, nýbrž
i zákazníci. Ani podnik s vysokým podílem na trhu nemusí být schopen jednat
do značné míry nezávisle na zákaznících, kteří mají dostatečnou vyjednávací
sílu. […] Kupní síla však nemusí být považována za dostatečně účinný tlak,
pokud zajišťuje pouze to, že před tržní silou dominantního podniku je chráněn
určitý nebo omezený segment zákazníků.
18
Slovak Telekom (2015, AT.39523)
 Main procedural steps
 Ex officio case after market research and analysis of market structure
 2009 - inspections in Bratislava
 May 2012 - Statement of Objections , November 2012 - Oral Hearing
 October 2014 - Adoption of the prohibition decision
 5 November 2015 – Publication of the decision
 Theory of harm
 ST owns the only fixed nationwide copper access network.
 ST has a regulatory obligation to give alternative operators (AOs) access to the
unbundled local loops within its network.
 The Commission's theory of harm in the present case is that ST made entry by
AOs via ST's copper network artificially more difficult and negatively impacted the
competitive structure of the market.
 ST abused its dominant position by pursuing a refusal to supply and a margin
squeeze strategy, in breach of Article 102 TFEU.
19
Slovak Telekom (2015, AT.39523) - relevant markets 1/4
 Wholesale market: Access to ST's unbundled local loops
 In line with previous Article 102 TFEU cases (Deutsche Telekom, Telefónica,
Telekommunikacja Polska), the decision defines a wholesale market for access
to ST’s ULL.
 There are no substitutes to ST's ULL readily available (access to fibre, TV-cable,
bitstream, FWA, mobile broadband are no substitutes to ULL).
 Retail market: Mass market for broadband services offered at a fixed
location
 Comprises broadband connections over xDSL copper lines, fibre lines, TV cable
and FWA networks.
 Mobile broadband connections are excluded.
 Quality, Data usage, Prices, Switching
 The geographic markets at wholesale and retail level are national.
20
Slovak Telekom (2015, AT.39523) - relevant markets 2/4
 ST's econometric study - mobile broadband should be included in the
retail product market
 Critical loss analysis
 The estimated elasticity of 1.99 for all fixed broadband technologies
 Assumption on a retail operating margin
 Conclusion: a SSNIP would not be profitable for a hypothetical monopolist of
all fixed broadband technologies
 The Commission - the study does not allow a meaningful conclusion
on market definition
 Data issues
 Cellophane fallacy
 Implications of the study
21
Slovak Telekom (2015, AT.39523) - relevant markets 3/4
 "Generally,…, the price to take into account will be the prevailing
market price. This may not be the case where the prevailing price has
been determined in the absence of sufficient competition. In particular
for the investigation of abuses of dominant positions, the fact that the
prevailing price might already have been substantially increased will be
taken into account." (Notice on market definition, 1997, point 19)
 "As a correct application of the SSNIP-test also involves some
knowledge of the demand curve at the competitive price, this method is
rather difficult to apply in practice." (Discussion paper on the
application of Article 82, 2005, point 16)
22
Slovak Telekom (2015, AT.39523) - relevant markets 4/4
 The available pricing evidence, together with the Commission's other
findings on the likely impact of ST's behaviour on competition and
thereby consumers, suggest that in the absence of ST's conduct,
broadband prices could have been lower (paragraph 1170)
 The results of the study suggest that even a hypothetical monopolist of
all fixed and mobile broadband technologies would not find it profitable
to increase the prices by 10% (paragraph 164)
 According to ST's estimates:
 ST's margin would be close to the optimal margin of a monopolist in a wide
market comprising all (fixed and mobile) broadband technologies (paragraph 166)
 The prices of fixed broadband in the Slovak Republic would be above the price a
hypothetical monopolist of all fixed broadband technologies (but without an
interest in mobile broadband) would charge (paragraph 167)
23
Slovak Telekom (2015, AT.39523) - dominance 1/2
 Wholesale ULL market:
 ST is the only owner of a nationwide broadband access infrastructure and holds a
monopoly position on the wholesale ULL market.
 No indirect constraints
 Retail broadband services market:
 ST is dominant on the relevant retail market.
 Market share of ST: [40-50%].
 UPC (the second largest AO), had in 2010 a market share almost five times lower
(and decreasing).
 Orange's market share was about ten times lower in 2010, despite its
investments into fibre.
24
Slovak Telekom (2015, AT.39523) - dominance 2/2
 The Commission notes that a snapshots of prices provided by ST show
that ST's DSL prices were significantly higher than prices of
comparable or even superior products of its competitors (in particular
fibre- and cable-based operators) (paragraph 345)
 The Commission is of the view that data on prices presented by ST
would rather illustrate that AOs and other technologies did not exercise
sufficient competitive constraint on ST's DSL pricing and that ST was
able to behave to an appreciable extent independently of its
competitors when setting its DSL retail prices (paragraph 346)
25
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
26
Monopolní cena
 Za předpokladu, že cena p* znázorňuje
cenu v dokonale konkurenčním prostředí,
pro společnost s tržní silou je ziskové
zvýšit cenu nad p* (v tomto případě se
jedná o monopolní cenu)
 Zvýšení ceny působí škodu zákazníkům
ze dvou důvodů:
 Trojúhelník C je „ztracen“ (omezení
produkce znamená, že někteří spotřebitelé
nemohou výrobek koupit, ačkoliv jsou
ochotni zaplatit vyšší ceny než jsou výrobní
náklady)
 Trojúhelník B je „ztracen“ (zvýšení cen
znamená, že někteří spotřebitelé si zboží
nekoupí za vyšší cenu)
27
Napraví zákaz cen situaci na trhu?
 Zákaz nepřiměřených cen se může zdát jako jednoduchý způsob
napravení situace na trhu
 Soutěžní úřady by mohly jednoduše říci, že všechny ceny nad p* jsou
nezákonné
 Pokud si společnost účtuje cenu monopolní cenu, pak by taková cena byla
zakázána jako excesivní
 Ve skutečnosti jsou však případy, v kterých Komise použila čl. 102 a
zakázala excesivní ceny, velmi vzácné
 Jedním z mála případů, v kterých Komise zasáhla proti nepřiměřeným
cenám, je případ United Brands – jaký je regulatorní rámec pro zásah
proti nepřiměřeným cenám? (také posuzováno evropským soudem)
28
United Brands (Case 27/76, 1978)
 V roce 1975 byla společnost United Brands největším výrobcem banánů na světě a
největším dovozcem značkových („Chiquita“) a neznačkových banánů do EU
 Ceny v Dánsku, Nizozemsku, Belgii, Lucembursku a Německu byly téměř dvakrát
vyšší než ceny účtované v Irsku. Byly tyto ceny příliš vysoké? Dle Komise ano.
 Evropský soud zrušil závěr Komise o nepřiměřených cenách, protože EK neprovedla
řádné srovnání cen a nákladů (vlastně nevzala vůbec v úvahu náklady UB).
 Komise: ceny v Irsku představují horní mez pro náklady (jinak by tam UB neprodávala)
 ALE firmy mají nejen marginální náklady, ale obvykle také velmi významné fixní
náklady, které musí být pokryty.
 Výhodné prodávat banány v Irsku, i když cena nemohla pokrýt průměrné
celkové náklady kvůli nízkým příjmům (pokud cena překročí mezní náklady)
 Fixní náklady pak musí být kompenzovány vyššími cenami v jiných členských
státech, kde jsou spotřebitelé ochotni platit vyšší ceny
 Nižší ceny v Irsku tedy nemohou poskytovat přesvědčivý důkaz o tom, že
celkové tržby UBC jsou daleko vyšší než náklady na dovoz banánů
29
Jak posoudit, zda je cena excesivní?
 ECJ, General Motors: „Unreasonable disproportion between price and
economic value of the good“
 Port of Helsinborg (EK, 2004)
 Přístavní poplatky účtované přístavem Helsinborg nebyly shledány za
nadměrné na základě následující argumentace:
 „(i)n the present case, the economic value of the product/service cannot simply be
determined by adding to the approximate costs incurred in the provision of this
product/service (…) The economic value must be determined with regards to the
particular circumstances of the case and take into account also non-cost related
factors such as the demand for the product/service“
 „The demand-side is relevant mainly because customers are notably willing to pay
more for something specific attached to the product/service that they consider
valuable. This specific feature does not necessarily imply higher production costs for
the provider. However, it is valuable for the customer and also for the provider, and
thereby increases the economic value of the product/service.”
30
Mohou vůbec být ceny excesivní?
 Soudce Wahl Tribunálu v Lucemburku: „za předpokladu, že hlavním
cílem každé společnosti (ve volném tržním hospodářství) je vytěžit
maximum ze svých zákazníků, dovoluji si podotknout, že si nedovedu
představit jak by cena mohla být sama o sobě excesivní.“
 Tato citace poukazuje na dva závažné problémy s jakýmkoli zjištění
excesivních cen:
 Vyhlídka, že společnosti budou moci účtovat ceny nad náklady ex-post je
to, co pohání dynamickou hospodářskou soutěž ex-ante (inovace, rizikové
investice atd.)
 Vysoké ceny „řídí“ soutěž na trhu, protože signalizují ziskovost různých
průmyslových odvětví a tedy poukazují na existenci trhů, do kterých vstup
nových konkurentů bude mít pozitivní vliv na spotřebitelský blahobyt
31
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
32
Úvod
 Výhradní dohody mají stejný efekt jako snížení ceny
 Např. výhradní dohody s různými restauracemi a koncertními sály
 Přestože někteří zákazníci preferují Colu a jiní zákazníci preferují Pepsi, tak např
restaurace nebo koncertní sály obvykle mají jen jednu z těchto značek
 To je z toho důvodu, že restaurace jako taková nemá žádnou preferenci ohledně
těchto dvou značek a z diferenciovaných výrobků se stávají homogenní výrobci a
tedy je intenzivnější soutěž na trhu
 Zákazníci tedy velmi často pořádají tendry na výhradní dohody
 Intel – výrazné slevy výrobcům počítačů, kteří zakoupili velkou část
čipů (80 – 100%) od společnosti Intel místo společnosti AMD
 Van den Bergh Foods – dominantní výrobce zmrzliny, který požadoval,
aby maloochodníci, kterým propůjčil chladící boxy, nepoužívali tyto
boxy pro výrobky konkurenčních výrobců
33
Kdy mohou být výhradní dohody problematické?
 Když jeden ze dvou podniků není kredibilní alternativou pro všechny
zákazníky (jako to bylo např. s Coke a Pepsi), např. Intel
 To je také základní myšlenkou pokynů Komise k použití článku 102
 Možnost, že povinnost výhradního odběru povede k uzavření trhu
narušujícímu hospodářskou soutěž, vzniká zejména v případě, kdy bez této
povinnosti vyvíjejí konkurenti, kteří na trhu nejsou v době sjednání
povinnosti přítomni nebo kteří nemohou soutěžit o úplné dodávky pro
zákazníky, významný konkurenční tlak. Konkurenti nemusí být schopni
soutěžit o celou poptávku jednotlivého zákazníka, protože dominantní
podnik je nezbytným obchodním partnerem přinejmenším pro část
poptávky na trhu, například proto, že jeho značka patří k „povinným
zásobám“, které upřednostňuje mnoho konečných spotřebitelů, nebo proto,
že kapacitní omezení u ostatních dodavatelů jsou taková, že část poptávky
může uspokojit pouze dominantní dodavatel. (bod 36)
34
CRV Holding
 Holandský soud následoval logiku Pokynů v případu CRV Holding, což
je dominantním poskytovatelem býčího spermatu v Nizozemsku (asi
podíl 80% na trhu). (holandský soutěžní úřad toto jednání zakázal)
 CRV Holding poskytoval retroaktivní rabaty pokud 90 nebo 100%
potřeb zemědělce bylo zakoupeno od CRV
 Holandský soud toto rozhodnutí zrušil:
 Konkurenti společnosti CRV mají podobné portfolio a kapacitu
 Konkurenti tedy mohou soutěžit o celou poptávku zákazníka
 Soutěž probíhá na „úrovni zemědělce“ a ne na „úrovni krávy“
35
Protisoutěžní dopady a částečné vyloučení z trhu
 Věrnostní slevy a výhradní dohody mají tendenci k posílení hospodářské
soutěže v distribuci => nemohou být protisoutěžní z ekonomického hlediska
 Protisoutěžní dopady ale mohou nastat pokud dominantní společnost využije
svou tržní sílu a pomocí pákového efektu ji přenese na prodeje, v kterých
může soutěžit s menšími konkurenty
 Využití exkluzivních dohod a podobných praktik k omezení přístupu na trh
konkurentům, aby její soupeři nemohli dosáhnout minimální velikosti pro efektivní
fungování v daném odvětví.
 Protisoutěžní vyloučení nemusí být úplné; stačí jen částečné vyloučení
pokud dojde k dostatečnému omezení k přístupu na trh, aby konkurenti
nemohli dosáhnout dostatečných úspor z rozsahu
 Například může dominantní společnost udělit tzv. „zpětné rabaty“, pokud
zákazník koupí velkou část výrobků od dominantní společnosti
 Logikou retroaktivních rabatů je, že zákazníci musí koupit určité množství
výrobků, aby dosáhly slevu na celé koupené množství
36
Zpětné rabaty - grafické znázornění a bod 40 Pokynů
Komise 2009
 „Rabaty se zpětnou platností mohou
obecně vést k významnému uzavírání
trhu, jelikož v jejich důsledku může být
pro zákazníky méně zajímavé přejít v
případě malého množství poptávky k
jinému dodavateli, pokud by to vedlo
ke ztrátě rabatů se zpětnou platností.
Potenciální schopnost rabatů se
zpětnou platností vést k uzavření trhu
je v zásadě největší u poslední
zakoupené jednotky výrobku před tím,
než je překročena prahová hodnota.
[…] Čím vyšší je rabat jako procentní
podíl celkové ceny a čím vyšší je
prahová hodnota, tím větší je podnět
pod prahovou hodnotou, a tím
výraznější je proto pravděpodobné
uzavření trhu skutečným či
potenciálním konkurentům.“
37
Metodika pro zpětné rabaty (body 41 a 42 Pokynů Komise
2009)
 „[…] může-li systém rabatů zamezit rozšíření nebo vstupu i stejně výkonných
soutěžitelů tím, že jim ztěžuje uspokojení části požadavků jednotlivých
zákazníků. V této souvislosti Komise odhadne, jakou cenu by konkurent
musel nabídnout, aby odškodnil zákazníka za ztrátu podmíněného rabatu,
pokud by tento odešel od dominantního podniku s částí své poptávky
(„příslušné rozpětí“). Efektivní cenou, které by se konkurent musel
přizpůsobit, není průměrná cena dominantního podniku, nýbrž běžná
(katalogová) cena po odečtení rabatu, o který zákazník přijde při změně
dodavatele, vypočtená pro příslušné rozpětí prodeje a příslušné období. […]“
 „[…] U přírůstkových rabatů jsou příslušným rozpětím obvykle posuzované
přírůstkové nákupy. U rabatů se zpětnou platností je obvykle důležité v rámci
konkrétního trhu posoudit, s kolika z nákupních požadavků mohou zákazníci
reálně přejít ke konkurentovi („sporný podíl“ nebo „sporná část“). Je-li
pravděpodobné, že by byli zákazníci ochotni a schopni přejít s velkou částí
poptávky k (potenciálnímu) konkurentovi poměrně rychle, příslušné rozpětí je
pravděpodobně poměrně velké. [...]“
38
Zpětné rabaty - výpočet efektivní ceny
 Zpětný rabat je 10 % (R) při dosažení odběru 10 000 jednotek; cena za
jednotku je 100 bez rabatu (PL) a 90 s rabatem; sporná část poptávky je
20 % (S)
 Výdaje s rabatem jsou: 10 000 * 90 = 900 000
 Výdaje bez rabatu jsou: 8 000 * 100 = 800 000
 Jakou cenu musí konkurent nabídnout?
 Efektivní cena (PE) = (900 000 - 800 000) / 2 000 = 50
 Je efektivní cena 50 větší nebo menší než náklady (AAC/LRAIC)?
 Efektivní cena je kladná, když S>R
39
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
40
Úvod
 Dominant očekává ziskovost z predace za podmínky, že dojde po její
realizaci k omezení soutěže a díky tomu následně k možnosti zvýšení
jeho ceny
 Pokud existují bariéry vstupu (či expanze), bude ztráta dominanta nižší
než jeho zisk
41
Cenově nákladový test (Body 64 až 67 Pokynů Komise 2009)
 „Komise použije průměrné eliminovatelné náklady jako vhodné východisko pro
posouzení toho, zda si dominantní podnik způsobil nebo způsobuje ztráty, kterým
bylo možno zabránit. Jestliže dominantní podnik účtuje cenu nižší než průměrné
eliminovatelné náklady u celého svého výstupu nebo jeho části, nevrací se mu
náklady, kterým by bylo možno zamezit tím, že by se tento výstup nevyrobil:
způsobuje si ztráty, kterým by bylo možno zabránit. Ceny nižší než průměrné
eliminovatelné náklady proto bude Komise ve většině případů považovat za
jednoznačnou známku oběti.“
 „Pojem oběti však nezahrnuje pouze ceny nižší než průměrné eliminovatelné
náklady). S cílem prokázat predátorskou strategii může Komise rovněž ověřit, zda
údajné predátorské chování vedlo z krátkodobého hlediska k nižším čistým výnosům,
než by bylo možno očekávat v případě přiměřeného alternativního chování, to je, zda
si dominantní podnik přivodil ztrátu, které bylo možno zabránit.“
 „Stejně výkonným soutěžitelům může trh uzavřít obvykle jen stanovení cen nižších
než dlouhodobé průměrné přírůstkové náklady.“
42
Modely predace
 Model signálů
 Dominant aplikuje nízkou cenu, která odrazuje konkurenty od vstupu na trh.
Informační asymetrie - konkurent neví jaké jsou náklady dominanta.
 Model reputace
 Dominant je znám tím, že vždy na vstup reaguje snížením ceny. Opakující se
strategie a její kredibilita
 Predace na více trzích ke zvýšení reputace
 Model finanční predace
 Je-li cílový konkurent závislý na vnějším financování, mohly by významné
poklesy cen či jiné predátorské chování dominantního podniku nepříznivě ovlivnit
výkonnost tohoto konkurenta, takže může být vážně ohrožen jeho přístup k
dalšímu financování.“ (bod 68 Pokynů Komise 2009)
43
Způsob analýzy a pár poznámek
 Analýza je založena na následujícím analytickém rámci:
 Vyhodnocení ekonomických podmínek, zda je predace vůbec možná
 Cenově-nákladový test
 Zohlednění argumentu zvýšení efektivnosti a objektivního ospravedlnění (obvykle
nepravděpodobné)
 Poznámky
 Zvyšování kapacity je spojené s prohlubováním ztráty, nikoliv s minimalizací
ztráty (maximalizací zisku)
 Není potřeba prokázat odchod konkurenta z trhu
 Konkurent stále může být na trhu a následovat cenotvorbu dominanta
 Meeting competition defence
 Akceptováno v rozhodovací praxi (Irish Sugar, 1997)
 Neakceptováno, pokud P<AAC
44
Srovnávání cen a nákladů
 AKZO pravidlo (Areeda-Turner test, USA 1975)
 P < AVC => predace
 AVC < P < ATC => další okolnosti k prokázání úmyslu
 P > ATC => predace nepravděpodobná
 Posun k „moderním“ nákladovým kategoriím
 P < AAC => predace
 AAC < P < LRAIC => další okolnosti k prokázání úmyslu
 P > LRAIC (ATC) => predace nepravděpodobná
 Prokazování úmyslu – úloha interních dokumentů
 Vytlačení konkurenta může být výslovně uvedeno v cílech a plánech dominanta
(přání poškodit konkurenci, ale neznamená automaticky predaci)
45
Nákladové kategorie (bod 26 Pokynů Komise 2009)
46
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
47
Úvod
 Tying – s koupí produktu (vázající produkt) musí být koupen jiný produkt
(vázaný produkt), i když vázaný produkt může být pořízen samostatně
 Technický základ (produkty fungují jen spolu) nebo smluvní základ
 Např. kopírka a toner nebo mobilní telefon a hovorné
 Bundling - produkty jsou nabízeny a oceňovány společně
 Čistý bundling (např. pravá a levá bota) vs smíšený bundling - součet cen
samostatných výrobků je však vyšší než cena společně prodávaných
výrobků (např. denní menu a jídelní lístek)
 Vázaný a spojený prodej jsou běžné postupy nabídnout zákazníkům
výrobky lepší kvality anebo za nižší cenu (pozitivní efekt)
 Dominant s výrobky, které jsou předmětem vázaného nebo spojeného
prodeje může spotřebitele poškodit uzavřením trhu pro ostatní výrobky,
které jsou alternativami daným výrobkům (negativní efekt)
48
Vztah produktů
 Podstatné pro přemýšlení o věci je, zda jsou vázané produkty v
komplementárním vztahu nebo v nezávislém vztahu
 Komplementární vztah - produkt Y (sekundární produkt) nemá hodnotu, pokud
není spotřebováván s produktem X (primární produkt)
 Nezávislý vztah – produkt X má hodnotu i pokud není spotřebován s produktem X
 Představme si následující situaci - podnik vyrábí produkty X a Y, je
monopolistou na trhu produktu X a čelí konkurenci na trhu produktu Y
 Podnik se rozhodne nabízet produkty X a Y jen společně, nikdo nebude pořizovat
samostatně produkt Y a konkurenti na trhu produktu Y budou vytlačeni z trhu
 Je takové jednání monopolisty pravděpodobné (racionální)?
 Pokud je postavení monopolisty na trhu produktu X jisté, pak nemá
podnět vytlačovat konkurenty z trhu produktu Y
 Pokud není jeho postavení jisté, tak dominantní podnik spojením prodejů
chrání svoje postavení na primárním trhu
49
Případ Microsoft (USA, 2001) (1/2)
 Microsoft spojil prodej prohlížeče Explorer s OS Windows (vlastně
komplementární produkty) a na tuto praktiku si stěžoval Netscape
 Microsoft měl dominantní postavení
 Je nákladné vytvářet různé verze aplikací pro různé OS
 Síťové efekty: čím více je rozšířený OS, tím větší je motivace vývojářů „psát“ pro
něj aplikace a tím větší užitek má OS pro uživatele
 Odvětví je charakteristické vysokými bariérami vstupu a náchylné k existenci
(přetrvávajícího) dominantního postavení
 Netscape Navigator byl postaven na Javě (Sun Microsystems) a
fungoval i jako základ pro mnoho aplikací (měl tržní podíl 50 %)
 Měl potenciál být rozšířenou platformou kompatibilní s různými OS – vývojáři
aplikací by vytvářeli aplikace pro Netscape bez ohledu na OS => snížení bariér
vstupu a ohrožení postavení Microsoft na trhu OS
 Netscape a Sun plánovali vložit inovativní funkce do prohlížeče (namísto do OS)
způsobem, kdy by uživatel nepotřeboval aktualizovat OS
50
Případ Microsoft (USA, 2001) (2/2)
 Bill Gates, 1996: „Netscape´s strategy is to make Windows and other
OSs all but irrelevant by building the browser into a full-featured
operating system. […] The company hopes that its browser will become
a de facto platform for software development, ultimately replacing
Windows at the mainstream set of software standards.“
 Od dubna 1996 začal Microsoft nabízet spojený prodej OS a prohlížeče
za cenu, která byla stejná jako cena OS samotného (+ další požadavky)
 2000: tržní podíl Netscape cca 20 %, Microsoft cca 80 %
 DOJ a soudy shledaly, že Microsoft zneužil dominantní postavení
 Omezováním expanze Netscapu na trhu prohlížečů prostřednictvím nabídky
spojeného prodeje Microsoft bránil vstupu Netscapu na trh OS v budoucnosti
 Vytlačování Netscapu z trhu prohlížečů (sekundární trh) bylo motivováno
ochranou monopolního postavení Microsoftu na trhu OS (primární trh)
51
Případ Microsoft (EK, 2004)
 Spol. Real Player si stěžovala na Microsoft, že mimo jiné vázal prodej
přehrávače Media Player s OS Windows
 EK a soudy shledaly, že Microsoft zneužil dominantní postavení, i když
existovaly rozdíly oproti předchozímu případu
 Nebylo pravděpodobné, že by Real Player představoval hrozbu konkurence na
trhu OS (či jiném trhu) – není zřejmé propojení mezi aktuální soutěží na
sekundárním trhu a soutěží na primárním trhu v následujícím období
 Má opravdu Microsoft podnět vytlačit konkurenta z trhu?
52
Uzavření trhu
 Podmínkou je, že podnik má dominantní postavení (nejméně) na
jednom z dotčených trhů
 Komise obvykle zasáhne, jestliže (bod 50)
 Vázající a vázané výrobky jsou odlišnými výrobky
 Vázaný prodej pravděpodobně povede k uzavření trhu narušujícímu
hospodářskou soutěž
 Test odlišnosti produktů:
 Klíčová je poptávka zákazníků - pořídil by si podstatný počet zákazníků vázající
výrobek, aniž by zároveň u téhož dodavatele koupil i vázaný výrobek?
 Přímý důkaz - mají-li zákazníci na výběr, pořizují vázající a vázaný výrobek zvlášť
z různých zdrojů dodávek
 Nepřímý důkaz - přítomnost podniků specializujících se na výrobu nebo prodej
vázaného výrobku bez vázajícího výrobku
53
Rabaty za více výrobků (body 59 až 61 Pokynů Komise 2009)
 "Rabat za více výrobků může narušit
 hospodářskou soutěž na vázaném nebo
 vázajícím trhu, je-li tento natolik velký,
 že stejně výkonní soutěžitelé nabízející
 pouze některé složky nemohou soutěžit
 se zlevněnými výrobky prodávanými
 společně."
 Je přírůstková cena vyšší než náklady,
 které plynou ze zahrnutí výrobku do
 společného prodeje?
 "Jestliže z důkazů vyplývá, že konkurenti dominantního podniku prodávají společně
totožné výrobky, nebo by tak mohli učinit rychle, aniž by byli odrazeni možnými
dodatečnými náklady, bude mít Komise obecně za to, že spolu vzájemně soutěží výrobky
prodávané společně, v kterémžto případě není podstatná otázka, zda přírůstkové výnosy
pokrývají přírůstkové náklady na každý výrobek, který je předmětem spojeného prodeje,
nýbrž spíše to, zda je cena výrobků prodávaných společně predátorská."
54
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
55
Úvod
 „…jakýkoli podnik bez ohledu na to, zda má dominantní postavení, či
nikoli, měl mít právo vybrat si své obchodní partnery a volně nakládat
se svým majetkem…Existence takovéto povinnosti (i za spravedlivou
odměnu) může narušit motivaci podniku investovat a inovovat, a tím
případně poškodit spotřebitele. (bod 75)
 Soutěžní problém může obvykle nastat v situaci, kdy na předcházejícím
(upstream) a navazujícím (downstream) trhu působí vertikálně
integrovaný podnik, který disponuje nezbytným vstupem (bod 76)
 Dominantní podnik vytlačuje svého konkurenta a současně zákazníka (motivace!)
 Komise zasáhne při kumulativním naplnění těchto okolností (bod 81):
 odmítnutí se týká výrobku nebo služby, které jsou objektivně nutné pro účinnou
soutěž na navazujícím trhu
 odmítnutí pravděpodobně povede k vyloučení účinné hospodářské soutěže na
navazujícím trhu
 odmítnutí pravděpodobně povede k poškození spotřebitelů
56
Nezbytnost vstupu a motivace pro odmítnutí dodávek
 Klíčové - nezbytnost vstupu (bod 83): jsou dodávky odmítnutého
vstupu pro hospodářské subjekty objektivně nutné, aby mohly účinně
soutěžit na trhu?
 Vstup je nepostradatelný, pokud neexistuje žádná skutečná nebo možná
náhrada, kterou by mohli konkurenti na navazujícím trhu použít, aby
přinejmenším v dlouhodobém horizontu čelili nepříznivým důsledkům odmítnutí.
 Mohou konkurenti mohli v dohledné budoucnosti účinně reprodukovat vstup
vyráběný dominantním podnikem?
 Prokázání dopadu na soutěž a spotřebitele (motivace)
 Rozvoj produktu, Inovace
 Nový produkt
 „Vynahrazení“ zisků na neregulovaném trhu
 Efektivnost - investice
57
Stlačení marží
 Stlačení marží je pokládáno za
protisoutěžní, pokud vertikálně
integrovaný soutěžitel, který na
upstream trhu prodává vstup, jenž je
nezbytným vstupem na downstream
trhu, použije své významné tržní síly
na trhu vstupu ke zvýšení své
velkoobchodní ceny vstupu a/nebo
ke snížení svých maloobchodních
cen po dostatečně dlouhou dobu tak,
aby snížil zisk svým konkurentům na
trhu produktu, kteří jsou
přinejmenším stejně efektivní jako
on, a tím jim zamezil na trhu
produktu konkurovat.55
Před stlačením marže Po stlačení marže
Cena na trhu vstupu
(bottleneck market)
Marže na trhu
produktu
W
R R
W
58
Poznámky ke stlačení marží
 Poznámky k podmínkám
 Existence dominantního postavení na předcházejícím trhu (bottleneck market)
 Navazující trh není efektivně konkurenční
 Neexistují substituty, k jejichž výrobě není potřeba vstupu dominanta
 Cena vstupu tvoří významný podíl na nákladech konečného produktu
 Výrobky na trhu produktu jsou blízké (dokonalé) substituty
 Nutnost prokázání účinku (efektu) na trh
 v rozhodnutí Deutsche Telekom jsou tomuto věnovány 3 odstavce, v rozhodnutí
Telefónica je pak již detailní analýza v rozsahu cca 20 stran
 Vztah regulace a soutěžního práva - vyjasněno v Deutsche Telekom
 operátor se může dopustit porušení soutěžních pravidel EU, navzdory tomu, že
vyhověl regulaci ze strany národních TÚ: operátor měl možnost stanovit cenu za
přístup k síti či propojovací poplatky pod úroveň maximálních cen stanovených,
aby neporušoval soutěžní pravidla
59
Poznámky ke stlačení marží
 Metodologie pro výpočet stlačení marží
 Test stejně efektivního soutěžitele
 Nákladová kategorie (LRAIC)
 Agregované portfolio nebo individuální produkty
 Period-by-period nebo multi-period analýza
60
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
61
Intel (2009) – rozhodnutí Komise (1/2)
 Komise došla k závěru 13. května 2009, že Intel zneužil svoje dominantní postavení (tržní podíl
70%+) na trhu prodeje centrálních řídících jednotek „CPU“ počítačů
 Intel poskytoval výrobcům počítačů (Dell, HP, NEC a Lenovo) rabaty, které byly podmíněny nákupem
většiny anebo všech CPU od Intelu („podmíněné rabaty“)
 Intel také poskytl maloobchodnímu prodejci Saturn Media Holding platby, které byly podmíněny prodejem
jen počítačů, které mají CPU od Intelu („výhradní odběr“)
 Intel poskytoval platby výrobcům počítačů za oddálení výroby a prodeje modelů, které měly nejnovější
CPU od konkurenční společnosti AMD („nahé restrikce“)
 Rozhodnutí Komise bylo postaveno na dvou pilířích – první pilíř se odvolával na ustálenou
judikaturu ve věci Hoffmann-La-Roche, která říká, že věrnostní slevy jsou prakticky
zakázány per se
 Druhým pilířem Rozhodnutí je analýza stejně výkonného soutěžitele (ASVS) na základě
Pokynů Komise o používání článku 102: Byl by hypotetický soutěžitel stejně výkonný jako Intel
vyloučen z trhu v důsledku výše popsané obchodní politiky Intelu?
 Komise dospěla k závěru, že stejně výkonný soutěžitel by nebyl schopen konkurovat Intelu při
prodejích, o které by mohl se společností Intel reálně soutěžit (tzv. "sporná část" poptávky)
 Argumentem Komise tedy bylo, že Intel si fakticky účtoval ceny pod úrovní nákladů za „sporné“
prodeje (tzn. za tu část poptávky, pro kterou Intel nebyl považován za "nevyhnutelného obchodního
partnera")
62
Intel (2009) – rozhodnutí Komise (2/2)
 Intel se (pochopitelně) zaměřil na argumenty ohledně dopadů své
obchodní politiky na trh
 Tato obchodní politika byla odpovědí na tvrdé konkurenční prostředí na trhu a
umožnila Intelu na trhu obstát
 AMD (konkurent, kterého měl svým chováním vyloučit z trhu) během daného
období rostl a nedošlo k žádnému významnému negativnímu dopadu na trh
 Došlo k významnému růstu efektivity (nižší ceny, úspory z rozsahu atd.)
 Přestože Rozhodnutí Komise bylo založeno na dvou pilířích, podstatná část
Rozhodnutí se zabývala dopady chování Intelu na trh
 Mnozí pozorovatelé tedy argumentovali, že Intel je „testem“ pro více
ekonomický přístup vzhledem k tomu, že se jedná o první rozhodnutí
Komise v kontextu zneužití dominantního postavení, které bylo z podstatné
části explicitně založeno na ASVS
 Jakým způsobem se s tímto testem vypořádal Tribunál Evropské unie?
63
Intel (2014) – rozhodnutí Tribunálu Evropské unie
 Tribunál ve svém rozsudku potvrdil závěry Komise, tzn. že Intel zneužil svoje dominantní
postavení, protože dospěl k závěru, že se jedná o rabaty ve smyslu již zmíněného rozhodnutí ve
věci Hoffmann-La Roche
 I když Tribunál zároveň potvrdil závěry Komise, že jednání společnosti Intel mohlo omezit
hospodářskou soutěž, tak analýza dopadů na soutěž je z pohledu Tribunálu do značné míry
nepotřebná pro podmíněné rabaty a výhradní odběr, protože jsou v každém případě protiprávní
(pokud neexistuje objektivní ospravedlnění)
 To znamená, že, i když by mohl stejně efektivní soutěžitel konkurovat podmíněným
rabatům, tak takové rabaty jsou z pohledu Tribunálu považovány za proti-soutěžní
 Podněty k exkluzivitě všeobecně stěžují konkurentům daného podniku schopnost soutěžit na trhu
a to i v případech, kdy se jedná o relativně malé slevy anebo je dotčená malá část trhu (co třeba jen
jeden kontrakt se zákazníkem?)
 Nicméně, soutěž na základě vyšší výkonnosti (např. nižší ceny nebo vyšší kvalita) také
ztěžuje konkurentům schopnost soutěžit na trhu
 To byl přesně důvod, proč Komise přistoupila k používání ASVS, která umožní rozlišovat „opravdovou
soutěž“ v důsledku konkurenčních tlaků a „falešnou soutěž“ v důsledku vylučovacího chování.
 Znamená to konec Pokynů Komise o používání článku 102 anebo více ekonomického přístupu
Komise k případům zneužití dominantního postavení? Jaké praktické dopady bude mít toto
rozhodnutí?
64
Post Danmark (2012) – rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie
 Společnosti Post Danmark (PD) a Forbruger-Kontakt (FK) byly největšími distributory zásilek bez adresy
(reklamní sdělení, místní noviny atd.)
 Zatímco PD byla „klasická pošta,“ FK se zabýval primárně distribucí zásilek bez adresy
 V roce 2004 získal PD tři významné zákazníky společnosti FK (velké maloobchodní řetězce SuperBest, Spar
a Coop)
 FK podal stížnost k dánskému soutěžnímu úřadu, v které tvrdil, že PD zneužil své dominantní postavení
uplatňováním cenové diskriminace a cílených slev, které nejsou odůvodněné náklady
 Dánské soutěžní úřady a soudy došly k závěru, že PD „uplatňovala vůči bývalým zákazníkům FK jinou
cenovou politiku než vůči svým stávajícím zákazníkům,“ aniž by to mohla PD objektivně odůvodnit => PD se
odvolala k dánskému Nejvyššímu soudu:
 Za jakých okolností je možné říci, zda jsou ceny, které jsou nižší než průměrné celkové náklady a
zároveň vyšší než průměrné přírůstkové náklady, zneužívající?
 Soudní dvůr se na danou otázku začal ihned dívat ve vylučovacím kontextu a uvedl, že „[k]aždý účinek
vyloučení nutně neznamená narušení hospodářské soutěže […]. Hospodářská soutěž na základě výkonnosti
může z povahy věci vést k tomu, že soutěžitelé, kteří jsou méně výkonní […] zmizí z trhu nebo se dostanou na
jeho okraj.”
 Klíčovou otázkou je, zda dojde k „vyloučení konkurentů [dominanta] považovaných za stejně výkonné jako on
sám" => relevantním testem je ASVS
65
Post Danmark (2012) – rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie
 Ohledně dopadů na hospodářskou soutěž, Soudní dvůr uvedl, že „za účelem
posouzení existence protisoutěžních účinků […] je třeba přezkoumat, zda
tato cenová politika […] vede ke skutečnému nebo pravděpodobnému
vyloučení tohoto konkurenta na úkor hospodářské soutěže, a v
důsledku toho na úkor zájmů spotřebitelů.”
 V tomto kontextu Soudní dvůr uvedl, že FK „si mohla udržet svou distribuční
síť bez ohledu na ztrátu objemu zásilek dodaných třemi zákazníky dotčenými
v původním řízení a že v průběhu roku 2007 mohla převzít zásilky skupiny
Coop, a poté i skupiny Spar.“
 Mimochodem, ceny navržené společnostem Spar a SuperBest byly vyšší
než průměrné celkové náklady => dle Soudního dvora, „za těchto
podmínek nelze učinit závěr, že takové ceny mají protisoutěžní účinky.“
66
Intel – dopady rozhodnutí Tribunálu (1/2)
 I když se jedná o určité zpochybnění role ekonomické analýzy v soutěžním
právu, určitě se nejedná o konec Pokynů Komise o používání článku 102,
resp. analýzy stejně výkonného soutěžitele, jak se někteří pozorovatelé (ať
jsou pro anebo proti ekonomické analýze) snaží tvrdit
 Cílem Pokynů je „stanovi[t] priority v oblasti prosazování práva […] a pomoci podnikům
lépe posoudit, zda určité chování pravděpodobně povede k zásahu Komise […]“
 Pokud cena umožní konkurovat stejně výkonnému soutěžiteli, Komise pravděpodobně
nezasáhne
 Pokud cena neumožní konkurovat stejně výkonnému soutěžiteli, Komise „tuto skutečnost
začlení do obecného posouzení uzavření trhu narušující hospodářskou soutěž […] s
přihlédnutím k ostatním příslušným kvantitativním a/nebo kvalitativním důkazům.“
 Z praktického pohledu nicméně dochází k velkým rozporům po tomto
rozhodnutí:
 Rozhodnutí určitě pomůže podnikům s předvídatelností (alespoň, co se podmíněných
rabatů týče)
 Strategie společností jsou nicméně dány primárně konkurenčním prostředím, které je
specifické pro každý trh a tím se rozhodnutí ve velké míře nezabývá, respektive zabývá
„after the fact“
67
Intel – dopady rozhodnutí Tribunálu (2/2)
 Změní Rozhodnutí přístup Komise ve stanovování priorit a přístupu k
případům? Pravděpodobně ne
 Co se stane u národních úřadů a soudů? Více problematické, protože
Rozhodnutí umožní např. zákazníkům s jediným uzavřeným výhradním
kontraktem si stěžovat/zažalovat dominanta na úřadech/u soudu a mohou
být úspěšní
 Určitě se nicméně začne více hrát hra o tom, v jaké škatulce se daná
praktika nachází, tzn. zda jsme ve světe Post Danmark anebo ve světě Intel
 Např. budeme místo „cenové diskriminace“ používat „selektivní ceny“, protože
selektivní ceny nad celkovými náklady nejsou protiprávní
68
Zamyšlení na závěr (1/2)
 Soudní dvůr uvedl ve věci Post Danmark, že nelze učinit závěr, že ceny mají protisoutěžní
účinky, pokud jsou vyšší než průměrné celkové náklady
 Představme si situaci s dvěma hráči na trhu (jedním dominantním), kdy dominant si účtuje cenu,
která je vyšší než jeho náklady, ale nižší než náklady druhého hráče
 To znamená, že by mělo dojít k odchodu druhého hráče z trhu, což z dlouhodobého hlediska bude
pravděpodobně mít negativní dopad na zákazníky
 Přesto tento případ nebude zachycen analýzou stejně efektivního soutěžitele!!!
 Měli bychom se posunout dále (více více ekonomický přístup???) a řešit vše pomocí „rule of
reason“?
 Nynější soudce amerického Nejvyššího soudu, Justice Breyer, podotkl následující v případu
Barry Wright, v kterém žalující strana argumentovala, že „snižování cen monopolistou může být
protiprávní, i když jsou ceny nad celkovými náklady“
 I když Justice Breyer uznal, že dle ekonomických teorií je možné, že takové chování je protiprávní,
podotkl, že „zatímco technická ekonomická analýza pomáhá vytvořit soutěžní zákony, těmito
zákony nelze přesně replikovat (někdy protichůdné) názory ekonomů. [...] Pravidla, která se snaží
ztělesnit všechny ekonomické složitosti, se mohou stát kontraproduktivní a tak znemožnit
dosáhnout výsledků, kterých sami chtějí“
69
Zamyšlení na závěr (2/2)
 Analýza stejně výkonného soutěžitele tedy rozhodně není bezchybná (viz výše), nicméně
jedná se o rozumný kompromis, obzvláště pokud je použit s dalšími kvalitativními a
kvantitativními faktory
 Porovnejme to s přístupem, kdy dáme určitou praktiku do škatulky, z čehož vyplývá, že dle
ustálené judikatury se jedná o zneužití dominantního postavení, pokud neexistuje objektivní
odůvodnění…
 Mimochodem, pokud není možné argumentovat tím, že cenová politika nebude mít negativní dopad na
hospodářskou soutěž, znamená to, že jen objektivní odůvodnění, která nemají nic společného s cenou,
mohou být uznána?
 Jak nám nicméně tento předvídatelný přístup pomůže identifikovat protisoutěžní vyloučení
od soutěžního vyloučení na základě vlastností výrobků nebo služeb, které dominantní
podniky poskytují?
 Není důsledek tohoto přístupu vyloučení mnohých pro-soutěžních obchodních politik z
trhu? Nepřijdeme tedy přesně o to, co se snaží soutěžní zákony chránit?
70
Přehled
 Úvod a Pokyny Komise pro používání článku 102
 Vymezení dominantního postavení
 Zneužití dominantního postavení
 Excesivní ceny
 Výhradní dohody (rabaty)
 Predátorské ceny
 Vázané a spojené prodeje
 Odmítnutí obchodovat, stlačení marží
 Rozhodnutí Evropských soudů: Intel (2014) a Post Danmark (2012)
 Shrnutí
71
Shrnutí (1/2)
 Co když už společnost tržní sílu má? Jak můžou soutěžní úřady
zabránit zneužití tržní síly aniž by došlo ke spojování podniků?
Je mnoho důvodů pro strategickou cenovou politiku:
 Soutěž s konkurenty (díky této soutěži se společnosti zvednou prodeje)
 Využití nynější tržní síly (zvýšení cen nad náklady za účelem většího zisku od
spotřebitelů)
 Zvětšení nebo udržení stávající tržní síly (cílem cenové politiky je oslabit nebo
vyloučit konkurenty z trhu)
Základní kroky analýzy: (i) vymezení relevantního trhu, (ii) posouzení
tržní síly (dominantního postavení) a (iii) posouzení praktiky (individuální
přístup k případům)
Existují dva široké okruhy zneužití dominantního postavení: vylučovací
(zaměřené na narušování procesu soutěže) a vykořisťovací (excesivní
ceny, cenová diskriminace; zaměřené na škodu spotřebitelů)
72
Shrnutí (2/2)
 Vykořisťovací chování: je velmi málo precedentů, které by definovaly,
jakým způsobem se má posuzovat vykořisťovací chování
 Účtování si monopolních cen není samo o sobě protisoutěžní pokud to není
výsledkem ještě jiné protisoutěžní praktiky a nebo není společnost v jedinečném
postavení díky (legální monopoly, bariéry vstupu na trh)
 Vylučovací chování může být horizontálního nebo vertikálního
charakteru a zároveň může jít o cenové nebo necenové zneužití
 Koncept stejně efektivního soutěžitele – mohl by i hypotetickému
soutěžiteli stejně výkonnému jako dominantní podnik být v důsledku
dotyčného chování trh pravděpodobně uzavřen?
 Vylučovací chování může vést ke zvýšení efektivnosti (např. lepší
výrobek, snížení nákladů)
 Pozitivní dopady musí být porovnány s negativními dopady na
hospodářskou soutěž!!!