Významná tržní síla Maloobchodní distribuce skrze obchodní řetězce •Ekonomické výhody •Úspory z rozsahu • •Nižší nákupní ceny • •Možnost přenést úspory na spotřebitele • •Snížení nákladů spotřebitelů na vyhledání zboží •Rizika •Možnost řetězců ovlivnit poptávku ve svém zájmu • •Možnost řetězců rozhodovat o dodavatelích • •Soutěž o obchodní prostor, který může vést k cenovému podbízení • •Jednostranná orientace na cenu • •Vyšší pravděpodobnost zániku drobných dodavatelů a snížení pestrosti nabídky Působení obchodních řetězců na českém trhu (OECD 2013) Hlavní nákupní místo českých spotřebitelů TOP 10 obchodních řetězců v ČR (2015) • Porovnání průměrných cen zemědělských výrobků, cen průmyslových výrobců a MOC (2016) Kde je problém? •Výrazná nerovnováha v síle partnerů • •Slabší strana spolupracuje na hraně rentability • •Slabší smluvní strana nemá prostředky na inovace • •Řetězce se pohybují mezi absencí tržní síly a dominantním postavením • •Netýká se jen potravinářství • • Účel •Individuálně ochranářský x institucionálně ochranářský • •Politické téma Vztah obchodníků a dodavatelů •7 000 českých výrobců potravin (2016) • •„Gatekeeper“ • •Kaufland x Danone (2012) • •Kauflan x Opavia (2007) • •Tesco x PepsiCo (2012) • • Praktiky obchodních řetězců •Regálné, popatek za zavedení nového výrobku, za zařazení na seznam výrobků • •Retrospektivní změny • •Vratky • •Podnákladové ceny • •Nedodržování formálních požadavků smlouvy • •Nepoctivé přenesení obchodního rizika • •Nepoctivé ukončení smluvního vztahu Výzkum agentury Focus pro Ministerstvo zemědělství •42 % dodavatelů realizuje většinu produkce přes obchodní řetězce • •Průměrně dodávají do 5,7 obchodních řetězců • •S některou z negativně vnímaných praktik se setkalo 83 % dodavatelů • •Vratky se objevují u 38 % dodavatelů • •45 % dodavatelů se setkalo s výhružkou vylistování • •Nejlépe vnímaný COOP, Billa a Globus, nejhůře Kaufland, Lidl a Penny Jak regulovat? •Zákon o cenách • •Soukromoprávní regulace • •Zákon o významné tržní síle • •Soutěžní právo Nákupní síla •Způsobilost kupujícího výrazně ovlivnit kupní podmínky z jiných důvodů, než je efektivnost • •Jde o projev vyjednávací síly (barganing power) na straně poptávky • •Schopnost způsobit jinému náklady nebo jej připravit o výhody, pokud druhá strana neučiní požadované ústupky • •Může se jedna o přirozenou reaktivní protiváhu proti tržní síle na straně nabídky, jež může mít pozitivní dopad pro spotřebitele a může zvýšit efektivnost • Absolutní x relativní koncepce •Absolutní: odběratel má významnou tržní sílu vůči všem svým dodavatelům bez ohledu na jejich velikost •Velká Británie, Litva, Maďarsko • •Relativní: významná tržní síla je výrazně silnější postavení odběratele v rámci vztahu konkrétních dvou partnerů •Německo, Rakousko, Francie, Itálie • • Zákon o významné tržní síle •domněnka, podle níž disponuje významnou tržní silou odběratel, jeho obrat v ČR přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období • •Povinné náležitosti smlouvy •Písemnost •Splatnost do 30 dní •Peněžní plnění dodavatele max. 3 % z tržeb (poplatky za marketingové, pojišťovací nebo logistické služby) Zákon o významné tržní síle •Zneužití významné tržní síly •sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytváření výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech •sjednávání nebo získávání platby či jiného plnění bez adekvátního (skutečného) protiplnění •uplatňování nebo získání platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a rozsah nebyly písemně sjednány před dodáním potravin •sjednávání nebo uplatňování plateb za přijetí potravin do prodeje •sjednávání nebo uplatňování doby splatnosti kupní ceny potravin delší než 30 dnů •sjednání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin •diskriminování dodavatele • Příklady porušení zákona o významné tržní síle Kaufland •S více než 50 % dodavateli byla sjednána delší lhůta splatnosti než 30 dní • •Poplatek při postoupení pohledávky • •Poplatek 0,5 % za předčasné zaplacení pohledávky • •Pokuta 22 130 000 Kč • •NSS: Pojem „významná tržní síla“ obsažený v § 3 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění účinném do 5. 3. 2016, bylo nutno vykládat ve smyslu tzv. relativního konceptu, tedy jako individuální postavení odběratele vůči konkrétnímu dodavateli • COOP •žádal o plošné snížení základních nákupních cen výrobků, a to pod pohrůžkou vylistování (konce odběru) 30 % sortimentu • •Přijetí závazku Hruška •Neměl písemné smlouvy • •Neumožňoval postoupení pohledávky • •Závazky Globus •Porušení maximální délky splatnosti závazků (pro odběratele, kteří na něm nebyli závislí) • •Nutil dodavatele účastnit se účetního systému Markant • •Pokuta 180 mil. Kč • •Úspěšný rozklad • • • Děkuji za pozornost