Obsah předmětu a hodnocení
Předmět Znalostní management probíhá formou seminářů. V průběhu kurzu se studenti naučí vnímat znalosti z různých pohledů a jak se znalosti tvoří, řídí a využívají v organizacích. Kromě seminářů se od studentů očekává také samostatné vzdělávání formou čtení anglické literatury, která je dostupná ve studijních materiálech, dále také další literatury potřebné pro splnění ukolů v seminářích.
Kromě výjimek (například první tři semináře) má každý seminář dvě témata, na které studenti vypracují prezentace. Každé téma má ve studijních materiálech předmětu dostupnou základní literaturu, kterou by měl přečíst každý student.
Studenti se po úvodním semináři rozdělí na pracovní skupinky po 1-2 studentech. Skupinky se zapisují do předmětového Excel Sheetu,
K úspěšnému dokončení předmětu je potřebná aktivní účast na seminářích a samostatné studium základní literatury. To znamená, že budete muset:
- podílet se na vypracování jedné prezentace spolu s jedním handoutem na vybrané téma,
- podílet se na položení smysluplné otázky k alespoň 16 prezentacím vašich kolegů,
- zhodnotit kvalitu alespoň 16 prezentací vašich kolegů,
- Získat alespoň 27 bodů z průběžných testů.
Všechny tyto podmínky jsou vysvětleny níže.
Obsah předmětu
Semináře jsou rozděleny na přednáškové a prezentační. Prní tři semináře jsou přednáškové, věnují se jednomu tématu a mají formu přednášky vyučujících. Z témat přednáškových seminářů se nepíšou průběžné testy.
Ostatní semináře jsou prezentační, věnují se dvou tématům a mají formu prezentací studentů a diskuzí. Ke každému tématu se váže základní literatura. Z poznatků ze základní literatury (základní poznatky) se píše průběžný test před konáním semináře na dané téma. To znamená, že studenti mají základní literaturu číst před seminářem ve vlastním čase.
Seznam témat a korespondující základní literatury je v následující tabulce. Dále je dostupná doplňující dobrovolná literatura, ze které se testy nepíšou, ale je zajímavá, takže je doporučeno ji číst.
| Téma | Základní literatura |
| People centric KM | Padova, A. & Scarso E. (2015). Managing large amounts of knowledge objects: cognitive and organisational problems. In: Edwards, J. S. (ed.) The essentials of knowledge management (pp. 269 - 285). Hampshire: Palgrave MacMillan |
| Tech centric KM | Anand, V., Manz, C. C., & Glick, W. H. (1998). An organizational memory approach to information management. Academy of management review, 23(4), 796-809. |
| Knowledge workers | Drucker, P. F. (1999). Knowledge-worker productivity: The biggest challenge. California management review, 41(2), 79-94. |
| Organizational learning | March, J. G. (1991). Exploration and exploitation in organizational learning. Organization science, 2(1), 71-87. Argyris, C. (1977). Double loop learning in organizations. Harvard business review, 55(5), 115-125. |
| Sensemaking | Weick, K. E., Sutcliffe, K. M., & Obstfeld, D. (2005). Organizing and the process of sensemaking. Organization science, 16(4), 409-421. |
| Organizing for high reliability | Weick, K. E., Sutcliffe K. M. and Obstfeld D. (1999). Organizing for High Reliability: Processes of Collective Mindfulness. In R.S. Sutton and B.M. Staw (eds), Research in Organizational Behavior, Volume 1 (pp. 81-123). |
| Knowledge components, LIR model | Gatarik, E. (2019). The value of knowledge sharing in decision-making and organisational development: a model-theoretic systemic analysis of an intervention in an Austrian SME. Economic research-Ekonomska istraživanja, 32(1), 148-167. |
| Knowledge creation | Nonaka, I., Toyama, R., & Konno, N. (2000). SECI, Ba and leadership: a unified model of dynamic knowledge creation. Long range planning, 33(1), 5-34. |
| Knowledge sharing - barriers | Anwar, R., Rehman, M., Wang, K. S., & Hashmani, M. A. (2019). Systematic literature review of knowledge sharing barriers and facilitators in global software development organizations using concept maps. IEEE Access, 7, 24231-24247. |
| Knowledge sharing - community | Von Krogh, G. (2003). Knowledge sharing and the communal resource. The Blackwell handbook of organizational learning and knowledge management, 372-392. |
| Knowledge sharing - weak ties and strong ties | Granovetter, M. S. (1973). The Strength of Weak Ties. American Journal of Sociology 78(6) p.1360–1380. Krackhardt, D. (1992). “The Strength of Strong Ties: The Importance of Philos in Organizations.” In Nohria N. & Eccles R. (eds.) Networks and Organizations: Structure, Form, and Action. Boston: Harvard Business School. |
| Knowledge sharing - interpersonal competence | Argyris, C. (1965). Explorations in interpersonal competence-I. The Journal of Applied Behavioral Science, 1(1), 58-83. |
| Knowledge sharing - collaboration across domains of expertise | Bruns, H. C. (2013). Working alone together: Coordination in collaboration across domains of expertise. Academy of Management journal, 56(1), 62-83. |
| Routines in Organizations | Becker, M. C. (2004). Organizational routines: a review of the literature. Industrial and corporate change, 13(4), 643-678. |
| Knowledge sharing - interfirm networks | Uzzi, B. (1997). Social structure and competition in interfirm networks: The paradox of embeddedness. Administrative science quarterly, 35-67. |
| Knowledge sharing - customer relations | Davenport, T. H., & Klahr, P. (1998). Managing customer support knowledge. California management review, 40(3), 195-208. Gibbert, M., Leibold, M., & Probst, G. (2002). Five styles of customer knowledge management, and how smart companies use them to create value. European management journal, 20(5), 459-469. |
| Specific techniques of KM | Wiig, K. M., De Hoog, R., & Van Der Spek, R. (1997). Supporting knowledge management: a selection of methods and techniques. Expert systems with applications, 13(1), 15-27. |
| Measuring value of KM | Hanley, S., & Malafsky, G. (2003). A guide for measuring the value of KM investments. In Handbook on knowledge management (pp. 369-390). Springer Berlin Heidelberg |
Průběžné testy
Před vybranými semináry (viz. Harmonogram předmětu) se píšou průběžné testy. Testy vycházejí ze základní literatury k tématu semináře, na kterém se test píše. Skládají se ze 6 otázek (3 ke každému tématu na semináři), student v každé vybírá právě jednu správnou odpověď ze čtyř nabízených možností. Testy se píšou online v IS, naleznete je v odpovědnících. Každý test lze vyplnit pouze jednou, je na něj 8 minut a nelze se k němu vracet.
Cílem testu je ověřit, jestli student četl základní literaturu k tématu a jestli je schopen vyhodnotit kvalitu prezentace svých kolegů na daném semináři. Pro úspěšné dokončení předmětu je potřeba získat alespoň 27 bodů z možných 54 (50%). Pokud student tento počet bodů z testů nedosáhne, bude mít příležitost napsat jeden velký opravný test na konci semestru, z kterého potřebuje také získat alespoň 50% bodů. Studenti, kterým se ani jedním způsobem nepodaří získat 50% bodů z testů, dostanou za předmět hodnocení X.
Prezentace a handout
Pro podrobnosti ohledně cílů, struktury a hodnocení prezentace viz. Pokyny k prezentacím.
Každý student se musí podílet na vypracování jedné prezentace na jedno z nabízených témat. Na prezentaci se hlásí skupinky studentů po 2-3 studentech. K prezentaci se zároveň váže handout, který shrnuje nejdůležitější poznatky z prezentace. Prezentace i handout musí být dopředu konzultované s vyučujícím předmětu a následně s dostatečným předstihem odevzdány do příslušné odevzdávárny. Pro všechny termíny spojené s prezentacemi viz. Harmonogram předmětu. Prezentace vychází z literatury dostupné ve studijních materiálech a téma dále rozvíjí nad rámec této literatury. Prezentace je hodnocena známkou A až F.
Skupiny studentů se k tématům prezentací přihlašují v Google Sheet ZDE.
Soubor s handoutem i soubor s prezentací při odevzdání pojmenujte tak, aby na začátku názvu souboru byli jména studentů, kteří se na ní podíleli.
Otázky k prezentacím
Prezentace se odevzdávají do odevzdávárny v IS týden před termínem jejich semináře. Po odevzdání mají všichni studenti k prezentaci přístup. Každá skupinka studentů odevzdává ve čtvrtek před konáním semináře (viz. Harmonogram předmětu) do příslušné odevzdávárny PDF nebo Word soubor s jednou smysluplnou otázkou ke každé prezentaci, která se bude prezentovat na daném semináři. Autoři prezentace na tyto otázky v rámci prezentace odpovídají.
Při odevzdání souboru s otázkama pojmenujte soubor tak, by na začátku názvu souboru byli jména studentů, kteří se na tvorbě otázek podíleli.
Pracovní skupinky, které nepoloží otázky k alespoň 16 prezentacím, dostanou za předmět hodnocení X.
Smysluplná otázka je taková, která se ptá k věci, na obsahové záležitosti prezentace (ne formální), netriviálně a přesně. Příklady špatně položených otázek, které nebudou uznány:
- "Co jste měla dnes k snídani?" (od věci)
- "Proč není slide 3 stejné barvy jako slide 5?" (ptá se na formální záležitosti)
- "Kolik je 3+5?" (triviální [navíc také od věci])
- "V handoutu v sekci 3.5 - proč?" (není jasné, na co se ptá, nepřesné)