Regionální hodnocení kvality sociálního prostředí – případová studie České republiky Hlavní přístupy k hodnocení sociální komponenty společenského rozvoje nPsychologické přístupy : n subjektivní indikátory kvality života (subjective well-being hlavní nedostatky: koncepční nevyjasněnost, limitované možnosti generalizace. n n nSociologické přístupy : n objektivní indikátory kvality života (objective well-being) n hlavní nedostatky: subjektivismus ve výběru indikátorů, absence všeobecně uznávaného indikátoru typu HDP využitelného pro parciální analýzy. n n nEkonomické přístupy: n míra uspokojení spotřebitelských preferencí obyvatelstva n hlavní nedostatky: silný redukcionismus (omezenost výběru indikátorů). n Relativní HDP a průměrné skóre spokojenosti v evropských zemích (2010) Zdroj: HDP - Eurostat; spokojenost ESS (European social survey, 5, 2005. Užitá metoda výzkumu – přístup z pozice hodnocení regionální kvality sociálního prostředí (KSP) qHlavní cíl : nsystémové vyhodnocení kvality sociálního prostředí na mikroregionální a mezoregionální úrovni – vazby na regionální konkurenceschopnost a zejména kvalitu podnikatelského prostředí (KPP). nObjektivní indikátory resp. faktory KSP (celkem 16 faktorů): nsociální faktory – naděje dožití, vzdělanost, nezaměstnanost, rozvodovost, potratovost, kriminalita ndemografické faktory – přirozený pohyb obyvatelstva, mechanický pohyb obyvatelstva, věková struktura obyvatelstva nurbanistické faktory – urbanizace, urbanistický rozvoj, urbanistické prostředí n infrastrukturní faktory – zdravotnická infrastruktura, sociální infrastruktura n environmentální faktory – krajionná struktura, kvalita ovzduší. Faktory KSP a jejich poziční význam faktory typologické skupiny vazby na KSP nezaměstnanost sociální faktory podstatné až velmi silné vzdělanost sociální faktory podstatné až velmi silné naděje dožití sociální faktory podstatné až velmi silné potratovost sociální faktory střední až podstatné rozvodovost sociální faktory střední až podstatné kriminalita sociální faktory nízké až střední přirozený pohyb obyvatelstva demografické faktory střední až podstatné mechanický pohyb obyvatelstva demografické faktory střední až podstatné věková struktura obyvatelstva demografické faktory nepodstatné urbanistický rozvoj urbanistické faktory podstatné až velmi silné urbanistické prostředí urbanistické faktory střední až podstatné úroveň urbanizace urbanistické faktory nepodstatné zdravotnická infrastruktura infrastrukturní faktory nízké až střední sociální infrastruktura infrastrukturní faktory nepodstatné krajinná struktura environmentální faktory nízké až střední kvalita ovzduší environmentální faktory nízké až střední Poznámka: interpretace hodnot korelačního koeficientu v sociálních vědách (dle de Vaus) Zdroj: vlastní výzkum. Výsledky mikroregionálního hodnocení KSP podle regionů ORP 1. 1. nTypologie regionů (od nejlepší hodnoty 1 po nejhorší hodnotu 5): nProgresivní typ – regiony se silně nadprůměrnou hodnotou KSP (cca 2,5 a nižší). n Standardní typ – regiony s průměrnou hodnotou KSP (2,5 až 3,5). n Regresivní typ – regiony se silně podprůměrnou hodnotou KSP (vyšší než 3,5). n Rozdíly oproti výsledkům hodnocení KPP: n - nižší úroveň diferenciace (3/4 regionů spadá do průměrné skupiny) n - oproti KPP ne všechny póly rozvoje mají nadprůměrné hodnoty KSP - volnější vazba KSP na velikost regionů ORP. Rovnováha KSP a KPP Výsledky mezoregionálního (krajského) hodnocení nKrajské hodnoty KSP představují agregace příslušných mikroregionálních hodnot vážených počtem obyvatel. n nZákladní tendence: n– nepříliš silné vazby KSP a KPP, slabé vazby KSP a HDP (na rozdíl od vazeb KPP a HDP) n– zhoršování mikroregionálních hodnot KSP směrem k hranicím krajů v souladu se teoriemi jádro-periferie n– silná inercie negativních anomálií KSP indukovaných nadměrnou preferencí strategicky významných odvětví průmyslu v období centrálně plánované ekonomiky n– protikladné působení některých faktorů (např. environmentálních a urbanistických faktorů). Výsledky krajského hodnocení KSP kraj KSP celého kraje KSP centra počet ob. v tis. (sčítání 2011) Pražský 2,50 x 1273 Středočeský 2,90 2,44 1275 Jihočeský 2,64 2,31 637 Plzeňský 2,91 2,56 575 Karlovarský 3,31 3,38 310 Ústecký 3,47 3,09 830 Liberecký 2,93 2,53 439 Královéhradecký 2,87 2,56 556 Pardubický 2,74 2,31 518 Vysočina 2,73 2,44 513 Jihomoravský 2,93 2,56 1170 Olomoucký 3,03 2,50 640 Zlínský 2,89 2,50 590 Moravskoslezský 3,40 3,50 1236 Česká republika 2,95 2,50 10562 Společnost Deloitte: projekt obce v datech Název obce Zdraví a životní prostředí Mat. zabezpečení a vzdělání Vztahy a služby Kvalita života Pořadí v roce 2019 Změna pořadí Říčany 10.0 10.0 8.4 10.0 1 0 Praha 9.1 7.5 10.0 9.4 2 0 Slavkov u Brna 8.5 6.4 7.3 7.8 15 12 Brandýs(L. 8.0 8.0 6.4 7.7 5 1 Černošice 7.8 6.6 7.4 7.6 4 -1 Hustopeče 9.0 6.8 5.2 7.3 3 -3 Brno 8.5 4.0 7.9 7.3 6 -1 Třeboň 7.8 7.2 6.0 7.3 18 10 Židlochovice 8.7 6.4 5.4 7.1 7 -2 Turnov 8.2 5.7 6.2 7.0 11 1 Beroun 8.0 4.6 7.1 7.0 8 -3 Č. Budějovice 7.5 6.2 6.3 6.9 23 11 Kralupy/V. 6.6 5.5 7.8 6.9 31 18 Rosice 7.7 5.7 6.0 6.7 14 0 Vyškov 7.9 6.6 4.9 6.6 26 11 H. Králové 7.4 5.4 6.2 6.6 22 6 Pardubice 6.6 5.4 7.0 6.5 21 4 H. Brod 7.9 6.0 4.8 6.4 16 -2 Šlapanice 7.6 6.3 4.5 6.3 9 -10 Hořovice 7.9 6.0 4.4 6.3 28 8 Plzeň 6,4 4,3 7,2 6,3 12 -9 Counsulting company Mercer: quality of living city ranking Rank City Country/region 1 Vienna Austria 2 Zürich Switzerland 3 Vancouver Canada 3 Munich Germany 3 Auckland New Zealand 6 Düsseldorf Germany 7 Frankfurt Germany 8 Copenhagen Denmark 9 Geneva Switzerland 10 Basel Switzerland 11 Sydney Australia 12 Amsterdam Netherlands 13 Berlin Germany 14 Bern Switzerland 15 Wellington New Zealand 16 Toronto Canada 17 Luxembourg Luxembourg 18 Ottawa Canada 19 Montréal Canada 20 Nuremburg Germany 69 Prague Czech Republic Hlavní komponenty integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje . KPP HDP IPF VLZ Odchylky od KPP Zdroj: vlastní výzkum. KSP * * * * kde proměnné pi a pj prezentují hodnoty KPP sousedících pólu rozvoje, proměnná dij jejich fyzickou vzdálenost a proměnná sij jejich sociální vzdálenost kde zápis a*v představuje součin kladných odchylek indukujících vznik os rozvoje a zápis b*v součin opačně působících záporných odchylek, vážených vždy počtem obyvatel příslušných mikroregionů Explanační rámec integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje • • Zlepšování regionální kvality podnikatelského prostředí stimuluje rozvoj podnikatelských aktivit (alokaci kapitálu) s pozitivními dopady na využití lidských zdrojů a tvorbu inovací. Tím generované synergické efekty prohlubují územní integraci ekonomiky a zvyšují regionální konkurenceschopnost, čímž jsou vytvářeny základní předpoklady pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti regionálního rozvoje. • • Rozvoj regionů v dlouhém období je v souladu s kauzální závislostí mezi podmínkami a výsledky podnikání determinován úrovní KPP a s ní oboustrannými vazbami propojené KSP, přičemž jeho dlouhodobá udržitelnost závisí na úrovni vnitřní i vnější integrace regionů a jejich adaptabilitě. •