Bytová politika
Bydlení
 Proces, který slouží k uspokojování bytových
potřeb lidí
 Znak stylu života lidí a jeho standardu
 Determinuje uspokojování dalších potřeb
(zdraví, vzdělávání, práce)
 Ovlivňuje sociální rozvoj člověka a jeho
kultivaci, společenské efekty – kvalita
rodinného života, soužití generací, úspěšnost
na trhu práce …
Bytová politika
= systém poptávkově orientovaných podpor
= systém nabídkově orientovaných iniciativ
= přímé zásahy státu na bytovém trhu
+ politika fiskální
+ politika obchodní
+ politika hospodářská
Faktory ovlivňující bytovou politiku
 Demografické faktory (cenzové domácnosti,
struktura členů domácnosti, věkové skupiny)
 Stav bytového fondu
 Struktura bytů podle územního rozložení
(velikost bytů, technické vybavení)
 Vývoj a změny životního stylu a standardu
Celková hodnota bytového fondu činí zpravidla 1 – 2 násobek HDP země
Výdaje na bydlení
 Nezastupitelná potřeba, kterou nelze suplovat
 Nízká cenová elasticita
 Vysoká nákladovost (motivace k úsporám)
 Časová setrvačnost a neměnnost (pevné
umístění bytu, domu v prostoru, dlouhodobá
životnost, tradice rodiny, dědění)
 Investice do bydlení – vždy produktivní
charakter (veřejné výdaje do stavebnictví a
technické infrastruktury)
Interakce:
bydlení x ekonomický rozvoj
 Bytový fond a jeho regenerace a
reprodukce se podílí na národním
bohatství společnosti
 Zajištění potřeby bydlení = vysoká
nákladnost (určitá část domácností je v
zajištění bydlení závislá na státu)
Zvláštnosti trhu s byty
• Vždy trhem místním
• Segmentovanost
• Vysoké pořizovací náklady
• Dlouhodobá spotřeba
• Neměnnost
• setrvačnost
Efektivní bytová politika
 Komplex vzájemně propojených
opatření různých institucí,
mechanismů, institutů
Funkce státu
 Vytváří příslušnou legislativu pro bydlení
 Umožní dostupnost bydlení těm, kteří nejsou
schopni si bydlení zajistit z vlastních zdrojů
Systémy bytové politiky
Liberální systém
 Zajištění bydlení prostřednictvím trhu – vysoká
míra nerovnosti v přístupu k bydlení
 Preferuje zásluhovost
 Vysoká míra odpovědnosti za zajištění potřeby
bydlení
Korporativní systém
 Staví na myšlence solidarity a subsidiarity,
spolupráce a součinnost jedinců v rámci
integrovaných skupin, komunit i státu (obce,
družstva)
 Tržní podmínky jsou korigovány
 Sociální spravedlnost nelze vykládat jen ve
smyslu zásluhovosti
 Nároky na veřejné rozpočty – adresná alokace
veřejných rozpočtů
Universalistický systém
 Odvozen o sociálně-demokratického modelu státu
 Celospolečenská solidarita
 Potřeby bydlení zajištěny převážně z veřejných
rozpočtů
 Bydlení je veřejná sociální služba (součást
investice do lidského kapitálu)
 Deformovaný pohled na bydlení, měl by hrát jen okrajovou roli
Rudimentární model
 Teoreticky vymezený model
 Extrémní model (vyhrocený) liberálního státu
 Stát se angažuje minimálně
Nástroje politiky bydlení
1. Nástroje nabídkové kategorie (programy
podporující výstavbu bytů)
2. Nástroje poptávkové kategorie (individuální
subvence poskytované domácnostem pro zjištění jejich
sociální potřebnosti: příspěvky na bydlení, daňové úlevy)
Další nástroje :
 Daňové úlevy formou slev na dani z příjmů
 Podpora stavebního spoření prostřednictvím
státního příspěvku
 Nízké hypoteční úvěry
Domovní fond
 Rodinné a bytové domy
 Domy, sloužící k trvalému nebo dlouhodobému společnému
ubytování
 Ubytovací zařízení, sloužící k dočasnému nebo
krátkodobému ubytování
 Provozní budovy s bytem
Sociální bydlení SB
• V zemích EU neexistuje jednotná definice SB
Ekonomická komise pro Evropu OSN: „SB je bydlení, kde je vstup
omezován existencí pravidel pro přidělování bytu zvýhodňující ty
domácnosti, které mají potíže při hledání bydlení na volném trhu“
M. Lux: „v převážné míře se sociálním bydlením rozumí nájemní bydlení
, kterým se snaží orgány státu nebo obcí zajistit všeobecnou rovnováhu
na trhu s nájemním bydlením a umožnit potřebným skupinám
obyvatel, jež si ze sociálních či jiných důvodů nemohou zajistit bydlení
na volním trhu, důstojné a vyhovující bydlení pro jejich domácnosti“
Emms: „bydlení, jehož výstavba a nakonec i nájemné jsou podporovány
z veřejných zdrojů“
Harloe: „je nabízeno pronajímateli za cenu, která není principiálně
určena s cílem dosáhnout zisku. Je administrativně alokováno na
základě sociální potřeby. Politická rozhodování mají značný vliv na jeho
kvalitu, kvantitu a podmínky správy.“
Vymezení SB
• Za formu SB je považováno veškeré bydlení,
které bylo vytvořeno anebo je provozováno
pomocí veřejných finančních zdrojů
• Evropské země: institut SB – přidělování SB je
stanoveno vymezenými kritérii ve státním
nebo regionálním měřítku nebo větší
zodpovědnost obcí
Výhody SB – nabídkově orientovaná podpora
• Stát může reagovat na očekávané trendy či náhlý deficit
bytů operativněji než trh
• Stát/obce mají možnost relativně rychle a operativně zajistit
nízké náklady výstavby (dotační politikou, darováním
pozemku pro výstavbu)
• Stát/obec/neziskové organizace nezneužijí „zisk z
nedostatku“ v krátkém období – nedojde k dočasnému
snížení finanční dostupnosti nájemního bydlení
• Vytěsnění soukromých investic (crowding out effect)
veřejnými nemusí být v případě SB významné
• Podpora výstavby sociálních/dostupných bytů přímým
způsobem zvyšuje nabídku bytů na daném bytovém trhu,
vytváří tlak na okamžité snížení nájemného
Nevýhody SB – nabídkově orientovaná podpora
• Nízká efektivita při přidělování SB
• Značná pravděpodobnost nízké efektivity při výstavbě SB
• Nízká mobilita populace z obavy ze ztráty přístupu do
segmentu „levného“ SB po změně bydliště
• Určitá míra vytěsnění soukromých investic
• Nebezpečí nízké efektivnosti (zacílenosti) podpory v delším
období
• Nebezpečí vytvoření umělého nedostatku bytů
• Nebezpečí vzniku černého trhu se SB
• Nebezpečí sociální segregace v segmentu sociálního bydlení
a vzniku ghett nejslabších domácností
Transformace bytové politiky v ČR
• Absence transformačního scénáře
• Převod státních bytů do majetku obcí – bezúplatný, zrušen dosavadní přídělový
systém
• Privatizace obecních bytů + privatizace v družstevním bydlení, likvidace sektoru
podnikových bytů
• 1.7.1992 provedena první deregulace nájemného
• Od 1.1.1994 MF změnilo jednotnou výši nájemného a diferencovala podle velikosti
obce
• 1994 zákon o vlastnictví bytu
• Únor 1993 zákon o stavebním spoření se státní podporou
• 1994-1995 nová sociální peněžní dávka: příspěvek na hrubé nájemné
• Od 1.1.1996 příspěvek na bydlení
• 1997 první koncepční dokument: Záměry a opatření v oblasti bydlení (nedostatek:
přecenění samoregulačních mechanismů na trhu)
• 2001 MMR: Státní ford rozvoje bydlení
• 2011: MMR: Koncepce bydlení v ČR do roku 2020
• 2012: konec procesu deregulace nájemného
Vybrané programy státní podpory bydlení
• Program podpory výstavby nájemních bytů a
technické infrastruktury
• Program podpory výstavby domů s pečovatelskou
službou
• Programy podpory všech typů bydlení (hypoteční
úvěry, státní podpora hypoték, příspěvky osobám
do 36 let, stavební spoření, možnost odpisu
zaplacených úroků z úvěru od daňového základu)
• Podpora výstavby podporovaných bytů
(pečovatelský byt, vstupní byt)
Cíle veřejné intervenční politiky
 Stanovení počtu bytů, na které budou poskytnuty
subvence (především sociální byty)
 Realizace racionální daňové politiky
 Regulace nájemného u bytů v soukromých
nájemních domech
 Přímá individuální podpora rodinám s nižšími
příjmy a důchodcům
 Zajištění a regulace hypotečních úvěrů
 Legislativní úpravy týkající se stavebního řádu a
územního plánování
Hlavní problémy v bytové politice:
 Zanedbanost bytového fondu
 Nedostatek zdrojů na řádnou péči o bytový
fond, na modernizace a rekonstrukce –
nehospodárnost v rozdělování (chybí
metodika)
 Nedostatky ve správě bytového fondu
 Úbytek bytového fondu !
 Deregulace nájemného
Cíle veřejné intervenční politiky
 Stanovení počtu bytů, na které budou poskytnuty
subvence (především sociální byty)
 Realizace racionální daňové politiky
 Regulace nájemného u bytů v soukromých
nájemních domech
 Přímá individuální podpora rodinám s nižšími
příjmy a důchodcům
 Zajištění a regulace hypotečních úvěrů
 Legislativní úpravy týkající se stavebního řádu a
územního plánování
Otázky k procvičení
• Jaké funkce plní bytová politika a jaké cíle
sleduje?
• Jakými indikátory lze charakterizovat úroveň
bydlení a potřebu bytů?
• Jakými specifickými rysy se vyznačuje trh s
byty? Jakými způsoby bývá regulován v tržních
ekonomikách?
• Jaké nástroje bytové politiky preferují různé
režimy sociálního státu?