Znalostní management

Obsah předmětu a hodnocení

Předmět Znalostní management probíhá formou interaktivních přednášek.  V průběhu kurzu se studenti naučí vnímat znalosti z různých pohledů a jak se znalosti tvoří, řídí a využívají v organizacích. Od studentů se očekává samostatné vzdělávání formou čtení anglické literatury, která je dostupná ve studijních materiálech, dále také další literatury potřebné pro splnění ukolů. Na každém interaktivním setkání studenti prezentují prezentace na zvolené téma.  Na jedno setkání připadá 8 prezentací studentů. 

K úspěšnému dokončení předmětu je potřebná aktivní účast na interaktivních setkáních a samostatné studium základní literatury. To znamená, že budete muset:

  • podílet se na vypracování jedné prezentace spolu s jedním handoutem na vybrané téma,
  • podílet se na položení smysluplné otázky k alespoň 50 % prezentací vašich kolegů,
  • zhodnotit kvalitu alespoň 50 % prezentací vašich kolegů, 
  • Získat alespoň 24 bodů z průběžných testů.

Všechny tyto podmínky jsou vysvětleny níže.

Obsah předmětu

V průbehu semestru budou studenti pracovat se 16 tématy. Ke každému tématu se váže základní literatura. Před každou interaktivní přednáškou se píše průběžný test, který ověřuje, jestli studenti četli základní literaturu k tématu a zapamatovali si základní poznatky z dané literatury.  Základní literaturu tedy studenti mají číst před konáním přednášky, která se tématu věnuje. 

Seznam témat a korespondující základní literatury je v následující tabulce. Dále je dostupná dobrovolná doplňující literatura, ze které se testy nepíšou, ale je zajímavá a je doporučeno ji číst. 

People-centric vs. Tech-centric knowledge management
Anand, V., Manz, C. C., & Glick, W. H. (1998). An organizational memory approach to information management. Academy of management review23(4), 796-809.
Padova, A., & Scarso, E. (2012). Managing large amounts of knowledge objects: cognitive and organisational problems. Knowledge Management Research & Practice10(3), 287-295.
Knowledge workersDrucker, P. F. (1999). Knowledge-worker productivity: The biggest challenge. California management review41(2), 79-94.
Organizational learningArgyris, C. (1977). Double loop learning in organizations. Harvard business review55(5), 115-125.
March, J. G. (1991). Exploration and exploitation in organizational learning. Organization science2(1), 71-87.
SensemakingWeick, K. E., Sutcliffe, K. M., & Obstfeld, D. (2005). Organizing and the process of sensemaking. Organization science16(4), 409-421.
High-reliability organizationsWeick, K. E., Sutcliffe, K. M., & Obstfeld, D. (2008). Organizing for high reliability: Processes of collective mindfulness. Crisis management3(1), 81-123.
Knowledge componentsGatarik, E. (2019). The value of knowledge sharing in decision-making and organisational development: a model-theoretic systemic analysis of an intervention in an Austrian SME. Economic research-Ekonomska istraživanja32(1), 148-167.
Knowledge creationNonaka, I., Toyama, R., & Konno, N. (2000). SECI, Ba and leadership: a unified model of dynamic knowledge creation. Long range planning33(1), 5-34.
Knowledge sharing - communityVon Krogh, G. (2003). Knowledge sharing and the communal resource. The Blackwell handbook of organizational learning and knowledge management, 372 - 392. 
Knowledge sharing - barriersAnwar, R., Rehman, M., Wang, K. S., & Hashmani, M. A. (2019). Systematic literature review of knowledge sharing barriers and facilitators in global software development organizations using concept maps. IEEE Access, 7, 24231-24247.
Knowledge sharing - strong ties vs. weak tiesKrackhardt, D. (1992). “The Strength of Strong Ties: The Importance of Philos in Organizations.” In Nohria N. & Eccles R. (eds.) Networks and Organizations: Structure, Form, and Action. Boston: Harvard Business School. 
Granovetter, M. S. (1973). The Strength of Weak Ties. American Journal of Sociology 78(6) p.1360–1380.
Interpersonal competenceArgyris, C. (1965). Explorations in interpersonal competence-I. The Journal of Applied Behavioral Science, 1(1), 58-83.
collaboration across domains of expertiseBruns, H. C. (2013). Working alone together: Coordination in collaboration across domains of expertise. Academy of Management journal, 56(1), 62-83.
Knowledge sharing - interfirm networks
Uzzi, B. (1997). Social structure and competition in interfirm networks: The paradox of embeddedness. Administrative science quarterly, 35-67.
Knowledge sharing - customers
Davenport, T. H., & Klahr, P. (1998). Managing customer support knowledge. California management review40(3), 195-208.
Gibbert, M., Leibold, M., & Probst, G. (2002). Five styles of customer knowledge management, and how smart companies use them to create value. European management journal20(5), 459-469.
Specific methods and techniques of KM
Wiig, K. M., De Hoog, R., & Van Der Spek, R. (1997). Supporting knowledge management: a selection of methods and techniques. Expert systems with applications, 13(1), 15-27.
Measuring the value of KMHanley, S., & Malafsky, G. (2003). A guide for measuring the value of KM investments. In Handbook on knowledge management (pp. 369-390). Springer Berlin Heidelberg

Průběžné testy

V rámci předmětu se píšou průběžné testy (viz. harmonogram předmětu). Testy vycházejí ze základní literatury na dané téma. Skládají se z otázek, ve kterých student vybírá právě jednu správnou odpověď ze čtyř nabízených možností. Testy se píšou online v IS, naleznete je v odpovědnících. Každý test lze vyplnit pouze jednou. 

Cílem testu je ověřit, jestli student četl základní literaturu k tématu a jestli je schopen vyhodnotit kvalitu prezentace svých kolegů na dané téma. Pro úspěšné dokončení předmětu je potřeba získat alespoň 24 bodů z možných 48 (50 %). Pokud student tento počet bodů z testů nedosáhne, bude mít příležitost napsat jeden velký opravný test na konci semestru, ze kterého potřebuje také získat alespoň 50 % bodů. Studenti, kterým se ani jedním způsobem nepodaří získat 50 % bodů z testů, dostanou za předmět hodnocení X.

Prezentace a handout

Pro podrobnosti ohledně cílů, struktury a hodnocení prezentace viz. Pokyny k prezentacím.

Každý student se musí podílet na vypracování jedné prezentace na jedno z nabízených témat. Na prezentaci se hlásí skupinky studentů po 1–2 studentech. K prezentaci se zároveň váže handout, který shrnuje nejdůležitější poznatky z prezentace. Prezentace i handout musí být dopředu konzultované s vyučujícím předmětu a následně s dostatečným předstihem odevzdány do příslušné odevzdávárny. Pro všechny termíny spojené s prezentacemi viz. Harmonogram předmětu. Prezentace vychází z literatury dostupné ve studijních materiálech a téma dále rozvíjí nad rámec této literatury. Prezentace je hodnocena známkou A až F. 

Do pracovních skupinek a k tématům prezentací se studenti hlásí v Google Sheetu.

Otázky k prezentacím

Po odevzdání a odprezentování prezentace mají všichni studenti k prezentaci přístup v IS. Každá skupinka studentů (autoři ostatních prezentací) odevzdává do konkrétního termínu po konání prezentace (viz. Harmonogram předmětu) do příslušné odevzdávárny PDF nebo Word soubor s jednou smysluplnou otázkou ke každé prezentaci, která byla prezentována na přednášce. Autoři prezentace na tyto otázky odpovídají odevzdáním samostatného word nebo pdf souboru s odpověďmi na otázky do příslušné odevzdávárny. 

Při odevzdání do odevzdávárny soubor pojmenujte tak, aby na začátku názvu bylo jméno autora/autorů otázek.

Pracovní skupinky, které nepoloží otázky k alespoň 14 prezentacím, dostanou za předmět hodnocení X. Autoři prezentace nekladou otázky k vlastní prezentaci.

Smysluplná otázka je taková, která se ptá k věci, na obsahové záležitosti prezentace (ne formální), netriviálně a přesně. Příklady špatně položených otázek, které nebudou uznány: 

  • "Co jste měla dnes k snídani?" (od věci)
  • "Proč není slide 3 stejné barvy jako slide 5?" (ptá se na formální záležitosti)
  • "Kolik je 3+5?" (triviální [navíc také od věci])
  • "V handoutu v sekci 3.5 - proč?" (není jasné, na co se ptá, nepřesné)

Odpovědi na otázky studentů 

Skupina autorů každé prezentace odevzdává do odevzdávárny IS v daném termínu (viz. harmonogram) word nebo PDF soubor s odpověďmi na otázky, které studenti odevzdávali do IS. Soubor obsahuje znění otázek, jména studentů, kteří danou otázku položili a odpověď na danou otázku. Pokud vícero skupin položí stejnou (nebo velmi podobnou) otázku, lze na ně odpovědět jednou odpovědí (není tedy potřeba odpovídat vícekrát na stejné otázky položené vícero skupinami).  Odevzdaný soubor pojmenujte tak, aby na začátku názvu bylo jméno autora/autorů. 

K odpovědím na otázky mají všichni studenti přístup a mohou se k nim dobrovolně vrátit. 

Příklad: 

"Nerozumím rozdílu mezi X a Y. Můžete prosím vysvětlit? (Ptali se Dlouhý, Široký, Bystrozraký) Odpověď: Rozdíl spočívá v...."

Skupinky autorů, které neodevzdají odpovědi na otázky od svých kolegů, nebo neodpovídají vyhovujícím způsobem, dostanou za předmět hodnocení X. Odpovědi, které nebudou uznány, jsou takové, které neodpovídají na položenou otázku.