Hodnocení kvality podnikatelského prostředí • • • • • Hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP) * Teoretický význam hodnocení KPP: vytvoření hierarchického modelu interpretujícího ekonomické podmínky regionálního rozvoje. * Metodický základ hodnocení KPP: identifikace investičních resp. rozvojových preferencí firem působících ve zpracovatelském průmyslu a progresivních službách vyjádřených pomocí relevantních faktorů (včetně stanovení jejich významových vah). * Hlavní teoretická východiska: lokalizační teorie (Weber, Lösch), teorie kumulativní kauzality (Myrdal), teorie polarizovaného rozvoje (Perroux, Friedmann), endogenní teorie hospodářského růstu (Lucas, Romer), mikroekonomická teorie konkurenceschopnosti (Porter), nová ekonomická geografie (Krugman), teorie hierarchie reality (Hampl). * Definice KPP: agregátní výsledek dlouhodobé akumulace různorodých vlivů generovaných aktivitami podnikatelských i nepodnikatelských subjektů z pohledu ekonomického rozvoje * Praktický význam hodnocení KPP: vytvoření informačního rámce pro optimalizaci cílů a efektivní výběr nástrojů regionální politiky v ekonomické oblasti. • Vazby na endogenní modely hospodářského růstu * Y = M [a, z1, z2] . f (I, L, K) • Kde: • Y = úroveň produkce • M = multifaktorová proměnná s komponentami a – všeobecná úroveň technologie, z1 – makroekonomické (územně volné) faktory ekonomického rozvoje a z2 – regionální (územně vázané) faktory ekonomického rozvoje • I = inovační potenciál • L = pracovní síla • K = kapitál. Faktory KPP a jejich významové váhy faktory typologické skupiny váhy A váhy B nejvíce významné faktory: 44 48 podnikatelská a znalostní báze regionální a lokální faktory 9 11 dostupnost pracovních sil pracovní faktory 10 10 blízkost trhů obchodní faktory 9 9 blízkost hlavních zákazníků obchodní faktory 9 9 kvalita pracovních sil pracovní faktory 7 9 středně významné faktory: 37 35 cena nemovitostí cenové faktory 7 7 kvalita silnic a železnic infrastrukturní faktory 8 6 cena práce cenové faktory 6 6 informační a komunikační technologie infrastrukturní faktory 6 6 podpůrné služby obchodní faktory 6 5 urbanistická a přírodní atraktivita území environmentální faktory 4 5 méně významné faktory: 19 17 přítomnost zahraničních firem obchodní faktory 5 4 environmentální kvalita území environmentální faktory 3 4 asistence veřejné správy regionální a lokální faktory 4 3 blízkost mezinárodních letišť infrastrukturní faktory 4 3 flexibilita pracovních sil pracovní faktory 3 3 Váhy A – ekonomika hnaná investicemi, váhy B – ekonomika hnaná inovacemi Hodnoty KPP podle krajů kraj KPP celého kraje KPP centra HDP/obyv. v tis. Kč b. c. (2007) Pražský 1,16 1,16 736 Středočeský 2,65 2,03 (M. Bolesl.) 322 Jihočeský 2,86 1,98 294 Plzeňský 2,77 1,68 315 Karlovarský 2,90 2,19 244 Ústecký 3,05 2,35 272 Liberecký 2,79 2,02 264 Královéhradecký 2,86 1,88 291 Pardubický 2,94 1,81 286 Vysočina 3,02 2,16 289 Jihomoravský 2,78 1,54 315 Olomoucký 3,19 2,37 253 Zlínský 3,29 2,43 280 Moravskoslezský 3,27 2,33 288 Česká republika 2,74 1,16 342 E:\RE2\Faktory JPEG 600dpi- 29 barev. mapek\17 Regionální kvalita podnikatelského prostředí (KPP).jpg Závislost KPP na velikosti regionů ORP n D:\REP 2\Mapy na web_Stránka_26.jpg Základní determinanty prostorového uspořádání ekonomiky hierarchická úroveň polarizace integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního významu rozvojové osy nadnárodního významu mezinárodní společenství, TNC obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové osy národního významu státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního významu rozvojové osy regionálního významu územní správa, velké firmy resp. závody produkční mikroregionální rozvojová (nodální) centra nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní E:\RE2\Faktory JPEG 600dpi- 29 barev. mapek\20 Nezaměstanost+KPP.jpg typová skupina a podskupina kraj klasifikační skupina KPP VLZ IPF typ A: 1 Praha 1 1 1 2 Středočeský 2 1 1 typ B: 1 Pardubický 2 2 2 1 Liberecký 2 2 2 2 Plzeňský 2 1 2 2 Jihomoravský 2 2 1 2 Královéhradecký 2 1 3 2 Jihočeský 2 1 3 typ C: 1 Karlovarský 3 3 3 1 Ústecký 3 3 3 1 Moravskoslezský 3 3 3 2 Vysočina 3 2 3 2 Olomoucký 3 3 2 3 Zlínský 3 2 2 Hlavní komponenty integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje . KPP HDP IPF VLZ Odchylky od KPP Zdroj: vlastní výzkum. KSP * * * * kde proměnné pi a pj prezentují hodnoty KPP sousedících pólu rozvoje, proměnná dij jejich fyzickou vzdálenost a proměnná sij jejich sociální vzdálenost kde zápis a*v představuje součin kladných odchylek indukujících vznik os rozvoje a zápis b*v součin opačně působících záporných odchylek, vážených vždy počtem obyvatel příslušných mikroregionů Strategie regionálního rozvoje Inspirující teorie pro navazující teoretickou syntézu získaných poznatků Teorii růstových pólů (F. Perroux, J. R. Boudeville), teorii kumulativních příčin (G. Myrdal), teorii nerovnoměrného rozvoje (A. Hirschman), teorie učících se regionů (B. A. Lundvall), teorie nové ekonomické geografie (P. Krugman), teorie hierarchie reality (M. Hampl, 1988). Stanovené hypotézy nové teorie – integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje Hypotéza 1: Regionální hodnoty kvality podnikatelského prostředí (KPP) úzce korelují s odpovídajícími regionálními hodnotami HDP – potvrzeno (korelační koeficient 0,95). Hypotéza 2: Hodnoty KPP korespondují s populační velikostí mikroregionů – potvrzeno na základě regresní mocninné křivky y = 7,1411x-0,221 (KPP podle velikostních skupin 180 a více – 95 až 179 – 45 až 94 – 18 až 44 – 17 a méně tis. obyvatel činí 1,7 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 3,8). Odvozená hypotéza: V případě potvrzení platnosti obou hypotéz pak lze identifikovat póly a osy rozvoje jako nejvýznamnější prostorové projevy působení zákonitostí vývojové a hierarchické diferenciace společenských systémů – identifikace byla provedena. Stručná definice integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje: Rozvoj regionálních systémů je v souladu s kauzální závislostí mezi podmínkamí pro podnikání a výsledky podnikání determinován kvalitou podnikatelského prostředí a s ní oboustrannými vazbami propojenou kvalitou sociálního prostředí. V tomto kontextu jsou pak základem společenského pohybu integrační procesy, jejichž hybnou silou je hospodářský růst, optimálním směrem udržitelný rozvoj a hlavním smyslem zvyšování kvality života.