Tutoriál č. 1 JANA SOUKOPOVÁ Obsah qVymezení pojmového aparátu qTvorba a hodnocení veřejných projektů qHistorie hodnocení veřejných projektů qProjektový management qProjektová schémata – možnosti financování projektů qJednokriteriální metody Vymezení pojmového aparátu qEvaluace qVeřejný projekt a veřejná zakázka qVeřejné výdaje a veřejné výdajové programy qAnalýza veřejných projektů qVstupy, výstupy, výsledky a účinky qMetoda a metodika Evaluace Různé dimenze (expertní hodnocení, sebehodnocení, hodnocení ekonomické efektivnost) cíl: ◦zefektivnění veřejných politik a programů, ◦zjištění jejich stavu, ◦vyhodnocení výsledků či úspěšnosti Veřejný projekt a veřejná zakázka Veřejné projekty Jakékoliv aktivity, činnosti či úkoly probíhající, resp. plněné v rámci veřejného sektoru, při kterých jsou použity veřejné výdaje Veřejné zakázky Každá zakázka, která je hrazena z veřejných zdrojů ◦Obecně = realizace veřejných projektů ◦Legislativa = „zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je veřejný zadavatel definovaný zákonem“ Druhy veřejných projektů podle časového hlediska ◦dlouhodobé ◦střednědobé ◦Krátkodobé podle dělitelnosti ◦dělitelné ◦nedělitelné podle jejich vzájemného vztahu ◦nezávislé a vzájemně se vylučující projekty ◦nezávislé, ale vzájemně se nevylučující projekty ◦vzájemně závislé projekty podle druhu rozpočtu ◦s fixním rozpočtem ◦s proměnlivým rozpočtem podle příslušnosti rozpočtu ◦financované z rozpočtu ČR ◦financované z fondů EU podle charakteru projektů ◦projekty spotřebního charakteru, ◦projekty investičního charakteru, ◦projekty nedistribučního charakteru, apod., podle odvětví nebo oblasti ◦projekty z oblasti zdravotnictví, kultury, ŽP, aj. Veřejné finance, veřejný sektor a veřejné projekty qVeřejné projekty jako součást veřejných financí ◦Principy veřejných financí = veřejných projektů ◦Funkce veřejných financí = veřejných projektů qVeřejné výdaje, veřejné výdajové programy, veřejné projekty ◦Veřejné výdaje jsou alokovány na realizaci fiskálních funkcí státu na principu nedobrovolnosti a neekvivalence ◦VVP a VP jsou alokovány na realizaci určitých konkrétních cílů v jejichž důsledku vznikají specifické produkce statků a služeb, investiční celky, dochází ke korekci nespravedlnosti podle předem stanovených kritérií Analýza (hodnocení) veřejných projektů qEkonomická a finanční analýza qPrincipy hodnocení veřejných projektů qVstupy, výstupy, výsledky a účinky qMetody analýzy VP a metodika analýzy VP Ekonomická a finanční analýza Ekonomická analýza ◦objasňuje společensky poměřované e. náklady a přínosy soupeřících projektů při zohlednění kritérií efektivnosti a spravedlnosti Finanční analýza ◦vychází z běžných účetních výsledků ze kterých vypočítává ukazatele dávající obraz o stavu investice Principy hodnocení VP 1.Věcnost (Relevance) ◦Při hodnocení programů dle principu věcnosti by evaluace měla definovat odpověď na evaluační otázku: "Jaké jsou konkrétní vlivy VP na změny v socio-ekonomickém prostředí?" 2.Účinnost (Effectiveness) ◦S klíčovou otázkou, zda projekty dosahují svých nastavených finančních a operačních cílů. 3.Efektivnost (Efficiency) ◦s klíčovou otázkou orientovanou na zhodnocení ostatních investičních aktivit a se zjištěními, zda může být dosaženo s investovanými zdroji více jinými způsoby či nikoliv. 4.Dopad (Impact). ◦vymezuje hodnocení konkrétních změn v socio-ekonomickém prostředí. Principy hodnocení efektivnosti (3E) Hospodárnost (economy) takové použití veřejných výdajů k zajištění stanovených činností (úkolů) podle možnosti s minimálním vynaložením těchto výdajů a to při dodržení odpovídající kvality plněných úkolů. Efektivnost (efficiency) takové použití veřejných výdajů, kterým se dosáhne podle možností maximálního rozsahu, kvality a přínosu plněných činností (úkolů) ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Efektivita a hospodárnost se pro účely kvantifikace a vzhledem k použití metod ekonomické analýzy chápou jako nákladová efektivnost (cost efficiency). Účinnost (effectiveness) použití veřejných výdajů, kterým se dosáhne nejvyššího možného příslušného výstupu ve vztahu k požadovaným výsledkům, které jsou předpokladem pro optimální naplnění předem stanovených cílů. Účinnosti se tedy rozumí jak vyprodukovaná služba/statek (např. odvoz odpadu) naplňuje užitek (např.čisté prostředí obce bez odpadu). Ex-ante a mid-term a ex-post analýza Ex-ante analýza ◦Před začátkem projektu nebo programu Mid-term analýza ◦Hodnocení v polovině období ◦S ohledem na hodnocení ex-ante zkoumá počáteční výsledky pomoci, jejich relevanci a míru, v jaké byly dosaženy plánované cíle. Ex-post analýza ◦Po ukončení projektu, programu ◦Týká se využití prostředků, účinnosti a efektivity pomoci a jejího dopadu ◦Vyvozuje závěry pro hospodářskou politiku (u EU – polititku hospodářské a sociální soudržnosti). ◦Vztahuje se na faktory, jež přispívají k úspěchu nebo selhání provádění, na uvedené akce a dosažené výsledky, včetně jejich udržitelnosti. Cíle Cíle – klíčová role Výchozí krok každé analýzy… identifikace cílů Dělení cílů: ◦Kvalitativní (není možné vyjádřit v množstevních jednotkách) ◦Kvantitativní (je možné vyjádřit v množstevních jednotkách) Stanovení cílů Základní požadavky na cíle: ◦předmětnost cílů, tedy to, aby cíle byly odvozeny od očekávání veřejných projektů, od jejich užitků, ◦verifikovatelnost cílů, která umožní zjistit, zda na konci sledovaného období bylo cíle dosaženo, ◦reálnost cílů, tedy zda jsou splnitelné, ◦konzistentnost cílů, tedy jejich vzájemná návaznost, ◦kvantifikovatelnost cílů, zaručující, že přímo v zadání cíle jsou uváděny měrné jednotky umožňující měřit v jakém množství (kolik), v jaké kvalitě (jaké charakteristiky), v jakých termínech (kdy) a s jakými náklady byly cíle splněny ◦zda cíle pokrývají dané potřeby. Vstupy, výstupy, výsledky a účinky Vstupy ◦všechny zdroje použité na produkci plánovaných výstupů, výsledků a účinků ◦měří se prostřednictvím kvantitativních, finančních či nefinančních ukazatelů Výstupy ◦zboží nebo služby vytvořené prostřednictvím vstupů (měří se jako vstupy) Výsledky ◦hodnotí čeho se prostřednictvím vstupů dosáhlo Účinky ◦hodnotí výsledky z dlouhodobého pohledu Charakter vstupů a výstupů Reálné - které získávají koneční uživatelé veřejného projektu. Reálným přínosem projektu na ochranu životního prostředí je např. uchování životního prostředí pro budoucí generace. ◦Přímé (prvotní) – vztahují se k hlavnímu cíli veřejného projektu, ◦Nepřímé (druhotné) - jsou v podstatě vedlejším produktem ◦Tržní - jsou vyjádřené v peněžních jednotkách ◦Netržní - v peněžních jednotkách vyjádřené nejsou ◦Hmotné a nehmotné, konečné a meziprodukt, vnitřní a vnější Peněžní - vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a na změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Metoda a metodika Metoda ◦algoritmizovaná činnost, která vede k dosažení vytyčeného cíle Metodika ◦soubor vybraných metod na zkoumání určitých věcí a jevů Druhy metod analýzy VP Manažerské metody ◦Empirické metody hodnocení VP ◦Benchmarking, ◦Metody kontrolní činnosti ◦Kvalitativní metody ◦SWOT analýza, kauzální analýza Kvantitativní metody ◦Jednokriteriální metody ◦obecné finanční metody, ◦nákladově výstupové metody, ◦speciální nákladové metody ◦Vícekriteriální metody ◦stupnice a škály, ◦metody založené na dílčím hodnocení variant, ◦metody založené na párovém srovnání variant Historie analýzy VP USA, ◦1902 - zákon „River and Harbor Act“ (zákon o řekách a přístavech) ◦Metody analýzy veřejných projektů byly zobecněny v období „New Deal“ ◦1950 byly stanoveny zásady a pravidla spojené s hodnocením projektů různých vodních nádrží ◦Většího rozsah po druhé světové válce, kdy byly obecné zásady spojené s hodnocením projektů vodních nádrží zakotveny v „Zelené knize“ vydané v roce 1950. ◦V průběhu 50. až 80. let 20. století se v této oblasti začaly objevovat četné práce, jejichž nejvýznamnějšími autory byli zejména R. Dorfman, O. Eckstein, J. Margolis, J. Krutilla a B. Weisbrod. ◦1961 vytvořen systém plánování-programování-rozpočtování (PPBS) jako postup hodnocení nákladů a výnosů. Na PPBS pak navazovala metoda Zero-Based Budeting v 70. letech 20. století Historie analýzy VP Evropa - po druhé světové válce. Velká Británie ◦ zaměření především na dopravu, urbanistiku a elektroenergetiku (práce Fostera a Baileyho, Mishana a Turveyho). Francie ◦zaměření na velké energetické podniky a doprava. ◦V 70. letech 20. století pak problematika externalit v důsledku narůstajících problémů z životním prostředím a jeho znečištěním. Práce francouzských autorů (Maurice Allais, F. Bessiere, M.Boiteux, H. Lévy-Lambert, S.C. Kolm, J. Lesourne, E. Malinvaud, J. C. Milleron, P. Masné) Aplikace analýzy VP qvelké veřejné investice ◦do infrastruktury dopravy (mosty, kanály, přístavy, silnice, železnice, letiště), ◦do vodohospodářských zařízení sloužících současně pro energetiku, regulaci záplav a zavlažování. qoblast výroby energie, qprojekty s výrazným charakterem externalit, ◦životní prostředí, ◦urbanismus a ◦projekty výrobního rázu v rozvojových zemích qveřejné netržní sektory ◦národní obrana, ◦vzdělávání ◦zdravotnictví qalternativní metody zabezpečování veřejných služeb Jde o metody využívající výhody soukromých forem managementu v oblasti veřejného sektoru (např. Brainstorming, Benchmarking, SWOT analýza, apod.). Typy fondů/dotačních titulů s ohledem na zdroj financování (investiční a neinvestiční): Národní veřejné rozpočty (např. SFDI, SFŽP, MMR, MV) Evropské unie – na úrovní členských států (např. OP Doprava, VaV, OP Životní prostředí, IROP) Evropské unie – komunitární programy (např. Program Horizont 2020, LIFE, Evropa pro občany) Evropské unie – speciální tematické finanční mechanismy (např. Úhelná platforma, Fond pro spravedlivou transformaci, European Green Deal atd.) Norské fondy Evropská investiční banka (velké infrastrukturní projekty) Nadnárodní a celosvětové např. OECD, Interreg Central Europe (projekty výzkumu a rozvoje, strategie atd.) Dotační příležitosti NGO sektoru 22 Typy finančních mechanismů Nevratné dotace Bezúročné/ nízkoúročné půjčky Kapitálové účelové fondy pro investice do ŽP PPP – Private Public Partnership Investiční záruky Kombinování zdrojů financování („blending“) – např. EIB + EFRR, inovační finanční nástroj (v ČR např. pro OP ŽP) vs. dvojí financování (zakázáno!). Financování pomocí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (národní a evropská úroveň) Investiční pobídky (např. CzechInvest) 23 Typy příjemců fondů a dotačních titulů Právní subjektivita podmínkou. Veřejnoprávní osoby – subjekty veřejných financí a veřejného práva Soukromoprávní právnické osoby Fyzické osoby (velmi omezeně - ekologické dotace, místní rozpočty atd.), NNO – např. nadace, z.s., sdružení). 24 Orgány veřejné správy, jejich svazky a sdružení Organizační složka státu (např. ministerstva, IZS, NKÚ, AV ČR , FÚ atd.) Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Veřejnoprávní instituce (ČT, ČRo, ČTK) Svazek obcí Obec nebo městská část územně členěného statutárního města Kraj Zastupitelský orgán jiných států Organizace zřizované a zakládané orgány veřejné správy (min. podíl veřejnoprávních osob nad 80 %). Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Státní podnik Příspěvková organizace Veřejné výzkumné instituce Hospodářské a profesní komory, svazy a sdružení Zájmové sdružení Stavovská organizace - profesní komora Komora (s výjimkou profesních komor) Zájmové sdružení právnických osob Evropské hospodářské zájmové sdružení Vzdělávací instituce včetně vysokých škol Vysoká škola Školská právnická osoba Nestátní neziskové organizace Nadace Nadační fond Obecně prospěšná společnost Ústav Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Spolek Organizační jednotka sdružení Pobočný spolek Evropské seskupení pro územní spolupráci Evropské seskupení pro územní spolupráci Církve a náboženské spolky Církevní organizace Evidované církevní právnické osoby Svazy církví a náboženských společností 25 Základní pojmy Alokace, výzva (Celkové) způsobilé výdaje Nezpůsobilé výdaje Ukazatel (indikátor) Projekt generující příjmy – provozní příjmy (Modifikovaný základ výpočtu dotace – tzv. finanční mezera – z provozu infrastruktury), realizační příjmy (např. prodej vstupenek, prodej dřeva z kácených stromů u výstavby silnice atd.) vč. veřejná podpora (blokové výjimky, pomoc v režimu „de minimis“) Způsobilost daní jako výdaj projektu Finanční plán Víc Slovník pojmů dotací: https://dotaceeu.cz/cs/ostatni/dulezite/slovnik-pojmu Dobrá praxe: https://dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/indikatory 26 Důležité aspekty výběru projektů k financování Fáze výběru projektů: Kontrola formálních náležitosti, kontrola přijatelnosti, hodnocení Horizontální kritéria v oblasti ŽP – pozitivní, neutrální, mírně negativní vliv na ŽP, rovnost šancí Soulad s národními, regionálními a lokálními strategiemi Kompenzační opatření a jejich náklady – příklad: nasazení nových stromů místo pokácených u výstavby silnice, biokoridor atd. Výkonnostní rámec – indikátory a environmentální ukazatele a jejich kvantifikace Vyhodnocení SEA a EIA u klíčových investic a grantových/dotačních schémat Přeshraniční screening – posouzení dopadu investice na ŽP v sousedním statě (např. dopad do stavu podzemních vod, ovzduší atd.). ŽP nezná hranic!!! 27 Národní dotační tituly v ČR - příklad Státní fond životního prostředí ČR poskytuje potřebné finance pro zkvalitňování životního prostředí v České republice, a to prostřednictvím několika dotačních titulů a výhodných půjček. Národní program Životní prostředí Prioritní oblast 1: Voda Prioritní oblast 2: Ovzduší Prioritní oblast 3: Odpady, staré zátěže, environmentální rizika Prioritní oblast 4: Příroda a krajina Prioritní oblast 5: Životní prostředí ve městech a obcích Prioritní oblast 6: Environmentální prevence Prioritní oblast 7: Inovativní a demonstrační projekty Příspěvky mohou čerpat jak veřejnoprávní a soukromoprávní právnické osoby, tak fyzické osoby na velmi širokou škálu projektů. K nejčastěji podporovaným aktivitám patří odstraňování nelegálních skladů odpadů, starých ekozátěží a nepotřebných hydrogeologických vrtů, snižování zápachu a emisí těžkých kovů, zavádění nízkoemisních zón, podpora čisté mobility a alternativních způsobů dopravy. 28 Evropské fondy v ČR 2014-2020 29 Zdroj: www.dotaceeu.cz 30 EU fondy v ČR - příklad Pro období 2021-2027 má IROP z evropských fondů vyčleněnu částku téměř 4,8 miliard EUR. V přepočtu se jedná o přibližně 117,7 miliard korun, které IROP v následujících letech rozdělí na projekty. Nová podporovaná témata (oproti 2014-2020): •Regenerace veřejných prostranství obcí a měst •Veřejná infrastruktura pro cestovní ruch V některých podporovaných oblastech jsou nové dílčí aktivity, např. ve zdravotnictví. Širší možnosti podpory pro komunitně vedený místní rozvoj (místní akční skupiny). 31 LIFE – komunitární program Jeho záměrem je podpora implementace a integrace environmentálních a klimatických cílů EU do politik členských států i praxe soukromého sektoru. V letech 2014-2020 je rozdělen na podprogram 1. Podprogram Životní prostředí (LIFE Environment) 2. Podprogram Změna klimatu (LIFE Climate Action) Rozpočet pro období 2014-2020 – 3,46 mld. € 32 Norské fondy Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Právě velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donory a příjemci grantů je důležitý aspekt, kterým se tyto fondy liší od fondů EU. Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru, který je dohodou mezi EU a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Od roku 2004 podpořily Fondy EHP a Norska v České republice přes 1 000 zajímavých projektů za více než 6 mld. Kč. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku. Zdroj: https://www.eeagrants.cz/ 33 Cíle politik fondů - EU Inteligentní Evropa díky inovativní a inteligentní ekonomické transformaci Zelenější, nízkouhlíková a odolná Evropa díky podpoře čisté a spravedlivé transformace energetiky, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik Více propojená Evropa zvýšením mobility a regionální ICT konektivity Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv Evropa bližší občanům – trvale udržitelný a integrovaný rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ 34 Budoucnost EU fondů 2021+ - tematická koncentrace 35 Zdroj: www.dotaceeu.cz Finanční aspekty EU fondů 2021 + Celková alokace pro ČR 550 mld. Kč na 2021-27 (politika soudržnosti) Další prostředky až do výše celkových 960 miliard korun bude mít ČR k dispozici z dalších evropských iniciativ. Tři kategorie regionů ◦Méně rozvinuté (Severozápad, Severovýchod, Střední Morava, Moravsko-Slezsko) ◦Přechodové (Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod) ◦Více rozvinuté regiony (Praha) Výše schválených alokací jednotlivých operačních programů (rozhoduje Vláda ČR): Rozhoduje EK: OP Spravedlivé transformace zaměřený na podporu transformace uhelných regionů (1,6 mld. EUR; 42,7 mld. Kč) a OP Rybářství (0,03 mld. EUR; 0,780 mld. Kč). Zdroj MMR ČR 36 Příklady programu 2021+ v ČR – IROP2 37 OPŽP 2021–2027 Co je cílem programu? Operační program Životní prostředí bude i v období 2021–2027, podobně jako v předchozích letech, základním zdrojem podpory pro financování projektů v oblasti ochrany životního prostředí. Program bude opět sledovat celou řadu cílů. Na co můžu získat podporu? V současnosti se předpokládá podpora následujících oblastí: energetické úspory ve veřejném sektoru a podpora obnovitelných zdrojů energie adaptace na změnu klimatu se zaměřením na povodně, sucho a sesuvy půdy včetně podpory environmentální výchovy vodohospodářská infrastruktura přechod na oběhové hospodářství biodiverzita kvalita ovzduší sanace kontaminovaných lokalit Upozorňujeme, že struktura programu se připravuje a může se v průběhu jednání s relevantními partnery a Evropskou komisí měnit. Zdroj: MŽP ČR 38 Kontrafaktuální přístup v programování Cílem je řešení a měření dopadů projektů Srovnání co by bylo kdyby projekt nebyl realizován (tzv. nulová varianta) Řešení výstupů a výsledků Snazší evaluace a monitoring Problém – sledování očištěného dopadu o jiné faktory 39 Teorie změny – základ projektového managementu Jaký problém projekt řeší? Jaké jsou příčiny problému? Co je cílem projektu? Jaká změna/y je/jsou v důsledku projektu očekávána/y? Jaké aktivity v projektu budou realizovány? Cílová skupina projektu? Jak bude zajištěna udržitelnost projektu? Srolované plány Jednokriteriální metody hodnocení qDefinice uTakové metody, které pro hodnocení a výběr projektů používají pouze jedno rozhodovací kritérium na které převádí kritéria ostatní. qKlasifikace uObecné finanční metody hodnocení uNákladově výstupové metody hodnocení uNěkteré speciální nákladové metody Obecné finanční metody Finanční kritéria používaná při hodnocení veřejných projektů ◦Statická Ømetoda výnosnosti (rentability) projektu Ødoba návratnosti prostá ◦Dynamická Ødoba návratnosti reálná Øčistá současná hodnota Øvnitřní výnosové procento (vnitřní míra výnosu) Øindex rentability Metoda rentability projektu (ROI) kritériem pro rozhodování je maximalizace zisků nebo výnosu. ◦Výhodnější alternativa dosahuje větší rentability Rentabilita (výnosnost) dána vztahem Kritérium hodnocení Kritérium Interpretace ROI ≥ 1 projekt je přijatelný ROI < 1 projekt není přijatelný Doba návratnosti Definice: ◦doba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí Konstrukce DN qV případě, že roční hotovostní tok CF je stále stejný, tak pro výpočet doby návratnosti DN lze použít vztah: u u u kde I je velikost investičních výdajů Kritérium hodnocení u Kritérium Interpretace DN ≤ DŽ projekt je přijatelný DN > DŽ projekt není přijatelný kde DŽ je doba životnosti uPlatí, že čím je hodnota DN nižší, tím lepší je projekt. Využití doby návratnosti Prostá DN ◦statický ukazatel kalkulovaný z nediskontovaných hotovostních toků, Reálná doba návratnosti ◦dynamický ukazatel kalkulovaný z diskontovaných hotovostních toků (ukážeme za chvíli…). Čistá současná hodnota Net Present Vaule (NPV) Definice: uČistá současná hodnota je „číselný údaj, nalezený tím způsobem, že se od diskontované hodnoty očekávaných výnosů investice odečte diskontovaná hodnota jejích očekávaných nákladů“ ◦ ◦ Konstrukce NPV Současná hodnota Čistá současná hodnota Současná hodnota Současná hodnota (angl. Present value - PV) vzroste v průběhu jednoho roku na budoucí hodnotu (angl. Future value - FV) v závislosti na úrokové míře (pro veřejný sektor diskontní sazbě r), podle vztahu: FV = PV (1+r). V n-tém roce je pak budoucí hodnota FV dána vztahem FV = PV (1+r)n, kde n je počet let , po jejichž dobu plyne užitek z projektu Konstrukce současné hodnoty Současná hodnota PVt všech hotovostních toků vyplývajících z projektu po dobu životnosti veřejného projektu je pak dána vztahem: kde CFt je hotovostní tok v roce t, r je diskontní sazba, t je časové období od 1 do n, n je životnost projektu. Čistá současná hodnota NPV je pak součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z projektu a hotovostního toku v nultém roce: u u u kde I je velikost investičních výdajů v nultém období, Kritérium hodnocení - PV u Kritérium Interpretace PV ≥ (-CF0) nebo PV ≥ I projekt je přijatelný PV < (-CF0) nebo PV < I projekt není přijatelný kde CF0 je hodnota cash flow plynoucího z I v nul. období, I je hodnota investice provedené v nultém období Kritérium hodnocení – NPV Kritérium Interpretace NPV ≥0 projekt je přijatelný NPV < 0 projekt není přijatelný Využití NPV NPV = jedno z finančních kritérií při analýze nákladů a přínosů, kde se používá ve dvou formách: ◦s označením NPV při finanční analýze v rámci CBA, kde jako vstupy používá účetní hodnoty, ◦s označením ENPV při ekonomické analýze, kde jako vstupy používá ekonomické hodnoty. Vnitřní výnosové procento angl. Internal Rate of Return - IRR Definice: utaková výše diskontní sazby, při niž se současná hodnota příjmů z uvažované alternativy rovná současné hodnotě nákladů na uvažovanou alternativu veřejného projektu nebo utaková výše diskontní sazby, při níž bude NPV toků plynoucích z veřejného projektu rovna nule u Konstrukce IRR IRR (hledaná diskontní sazba) splňuje následující rovnici: Zatímco u NPV se vychází z dané diskontní sazby, v případě IRR hledáme diskontní sazbu, která vyhovuje výše uvedené rovnici Odvození IRR Odvození IRR s využitím lineární interpolace: u u u u Kde NPVn je čistá současná hodnota při nižší diskontní sazbě NPVv je čistá současná hodnota při vyšší diskontní sazbě rn je nižší diskontní sazba (v %) rv je vyšší diskontní sazba (v %) Lineární interpolace NPVn je čistá současná hodnota při nižší diskontní sazbě NPVv je čistá současná hodnota při vyšší diskontní sazbě rn je nižší diskontní sazba (v %) rv je vyšší diskontní sazba (v %) in 0 NPV i iv NPVn NPVv IRR Kritérium hodnocení Kritérium Interpretace IRR ≥ r projekt je přijatelný IRR < r projekt není přijatelný r obtížné určit, tedy varianta, která má nejvyšší míru IRR. Využití IRR IRR se ve veřejném sektoru používá především jako finanční kritérium v rámci CBA a to ve dvou formách: ◦s označením IRR, kdy jako vstupy používá účetní hodnoty a je výstupem finanční analýzy, ◦s označením EIRR, kdy jako vstupy používá ekonomické hodnoty a je výstupem ekonomické analýzy. Pasti IRR q Past č. 1 – zápůjčka nebo výpůjčka, ◦shodné IRR u obou projektů, ale NPV je u jednoho projektu kladné a u druhého záporné q Past č. 2 – více IRR q Past č. 3 – žádné IRR Past č. 1 - Zápůjčka nebo výpůjčka IRR = 50% > r=10% Þ oba přijatelné IRR (X) = IRR (Y) Þ oba stejně investičně přitažlivé ALE projekt Y je významně horší, než-li projekt X: ◦NPV(X) > NPV(Y) ◦a zároveň je zcela nepřijatelný: NPV (Y) < 0. Projekt CF0 CF1 IRR (v %) NPV při r=10% X -1 000 +1 500 +50 +364 Y +1 000 -1 500 +50 -364 Zdroj: www.businessinfo.cz Past č. 2 - více IRR) peněžní toky nejsou kontinuálně kladné po celou dobu předpokládaných výnosů investic 0 NPV i i2 i1 Past č. 3 - žádná IRR Není možné rozhodnout na základě IRR o smysluplnosti projektu vzhledem k tomu, že IRR nemá hodnotu. 0 NPV i Index rentability angl. Rentability Index (Ri) nebo Return of Investment (ROI) Definice: ◦podíl čisté současné hodnoty projektu na hotovostním toku nultého období (na investičních výdajích) ◦ Konstrukce Ri u u u u kde CFt je hotovostní tok v roce t, r je diskontní sazba, t je časové období od 1 do n, n je životnost projektu. Kritérium hodnocení Kritérium Interpretace Ri ≥ 0 projekt je přijatelný Ri < 0 projekt není přijatelný Komentář Pro Ri platí: Ri ≥ 0 projekt je přijatelný Tuto podmínku splňuje pouze projekt A, proto bychom vybrali ten. Pokud bychom projekty posuzovali podle kritéria NPV, tak i z pohledu tohoto kritéria je vhodný pouze projekt A, u kterého je NPV kladná. Děkuji za pozornost ☻