IUI U N I Ekonomické souvislosti změny klimatu Ing. Dominika Tóthová, Ph.D. Dominika.tothova@econ.muni.cz Struktura přednášky -Vznik a vývoj politiky klimatu -Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, panel IPCC a COP -Zelená dohoda pro Evropu a klimatická neutralita -Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima -Ekonomická činnost a změna klimatu -Náklady na zastavení změny klimatu - Obchodování s emisními povolenkami - Ekonomické dopady změny klimatu M U Základní pojmy na začátek Skleníkové plyny Adaptace Mitigace Klimatické finance 3 C02 ekvivalent Uhlíková neutralita MUÍJ1 Adaptační nebo mitigační opatření? Mitigační opatření - uhlíková daň - systémy pro obchodování s emisními povolenkami -využívání obnovitelných zdrojů energie -elektrifikace dopravy - zalesňování - poplatky Adaptační opatření zelené střechy ve městech zakládání tůní pro udržení vody v krajině zavádění odolnějších plodin v zemědělství protipovodňové zábrany změny pěstovaných plodin přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů M U Emise skleníkových plynů dle sektorů ekonomiky v ČR EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V ČR PODLE SEKTORŮ NA OSOBU Celkové emise ČR za rok 2018 Nezobrazujeme emise z lesnictví a využití půdy, více v doprovodném textu. Odpadové hospodářství 4,4 % Zemědělství Spalování v průmyslu Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství Jiné 7,2 % Zpracování oceli a kovů 5,4 % Co znamená CCbeq? Zatímco energetika, doprava a další oblasti, v nichž je zásadní spalování, produkují přímo emise C02, v zemědělství a odpadovém hospodářství jde především o emise metanu (CH4) a oxidu dusného (N20). Ty se přepočítávají na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný oteplující efekt (ekvivalent CO;). VERZE 2021 06 II LICENCE CC BY 4,0 více info na faktaoklimatu.cz/emise-cr-detail Výroba a úprava paliv 4,5% Teplárny 9,6 % Elektrárna Počerady 4,3 % Elektrárna Prunéřov 3,5 % Elektrárna Tušimice 3,4 % Elektrárna Chvaletice 3,4 % Elektrárna Mělník 2,8 % Elektrárna Kladno 1,5 % Elektrárna Dětmarovice 1,0 % Ostatní elektrárny 5,5 % Automobilová doprava 9,2 % Nákladní a autobusová doprava 5,2 % Letecká doprava 1,0 % Jiná doprava 0,3 % UÍJ I zdroj dat: Evropská agentura pro životni prostředí EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ SVĚTA Celkové roční emise podle světových regionů za rok 2012 měřené v gigatunách C02eq* ASIE 24,1 (52,5%) SEVERNÍ AMERIKA 6,9 (15,0%) EVROPA 5,9 (12,9%) Čína 12,2 (26,7%) Spojené státy americké 6,2 (13,4 %) Evropská unie 4,6 (10,1 %) Evropa mimo %) I 1.30 (2,8 %) Asie mimo Činu, Indii a Rusko 8,7 (18.8%) JIŽNÍ A STŘEDNÍ AMERIKA 3,4 (7,4 %) AFRIKA VERZE 2021 01 18 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/emise-svet ROCNI EMISE NA OBYVATELE imnycceqj Austrálie a Nový Zéland Severní Amerika (mimo USA) Spojené státy americké Rusko Evropská unie Čína Evropa (mimo EU a Rusko) Jižní Amerika Asie (mimo Činu a Indii) Indie Afrika I 10 3 ) RUSKO 2.3 (5,1 %) AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND 0,7 (1,5%) * Jednotka C02eq označuje emise CO2 + emise methanu, N2O a dalších skleníkových plynů přepočtené na ekvivalentní množství CO2 zdroj dat Evropská agentura pro životni prostředí U l\l I MEZINÁRODNÍ KLIMATICKÉ DOHODY Časová osa zachycující klíčové události světového úsilí v ochraně klimatu nabízí přehled hlavních mezinárodních klimatických setkání, jejich aktérů a výstupů. KONFERENCE, SUMMITY, JEDNÁNÍ NEBO PANELY označují setkání aktéři utvářejících klimatickou politiku (zejména politiků či zástupců nevládních organizácia byznysu) První světová klimatická konference v Ženevě Svolaná Světovou meteorologickou organizací (WMO), účastní se vědecká komunita, hlavním výstupem je rozhodnutí o vzniku mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) SETKÁNÍ / Vzniká Mezivládní panel / pro změny klimatu (IPCC) / Založen WMO a Programem OSN pro životní prostředí / (UNEP) Jde o apolitický orgán / sdružující vědce. Každých pět let vydává zprávu o stavu klimatu. Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro, též známá jakc Summit Země Svolaná OSN, účastní se 172 zemi a zástupci nevládních organizací. Výstupem je ustanovení Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC). První" konference smluvních stran (COP) UNFCCC v Berlíně IPCC Mezivládní panel pro změny klimatu Intergovernmental Panel on Climate Change UNEP Program OSN pro životní prostředí United Nations Environment Programme WMO Světová meteorologická organizace tVodd Meteorological Organization UNFCCC Rámcová úmluva OSN o změně klimatu United Nations Framework Convention on Climate Change COP Konference smluvních stran Conference of Parties VÝSTUPY MEZINÁRODNÍ SMLOUVY (mnohostranná dohody, úmluvy, protokoly) stanovují obecný rámec k jehož naplňovaní se aktéři zavazují. POLITIKY (legislativní opatrenia nástroje, konkrétní akce) slouží k naplňování závazků, plynoucích z mezinárodních smluv, v kontextu konkrétní země Vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Shoda na nutnosti řešit klimatickou změnu, povinnosti států poskytovat přehled o svých emisích a účastnit se každoročních konferencí (COP) Platná doposud COP 3 v Kjótu COP 16vCancúnu COP 21 v Paříži Kjótský protokol Mezinárodní smlouva k UNFCCC. Průmyslové země se v ní zavázaly snížit emise skleníkových plynů 0 5,2%. Nyní už neplatí, nahradila ji Pařížská dohoda Systém EU obchodování s emisemi (ETS) Zaveden Evropskou komisí s cílem podpořit snížení emisí o 40% do roku 2030. Fungujlcl doposud. Pařížská dohoda Mezinárodní dohoda k UNFCCC, která navazuje na Kjóto, Podepsána 192 zeměmi, stanovuje cíl udržet oteplení pod 2 °C, a snažit se o nepřekročení 1,5 °C. Píatna doposud. Zelený klimatický fond Zavazuje průmyslově rozvinuté země k přispívání financí do fondů, které jsou využívány k financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích. Fungující doposud. VERZE 2021-10-17 LICENCE CC BY 4.0 více info na faktaoklimatu.cz/svetove-dohody IPCC Zvláštní zpráva 1,5 "C Shrnující vědecká zpráva pro vlády obsahující cesty k udržení oteplení pod 1,5 X a klimatické scénáře dopadů otepleni, pokud dojde k překročení této hranice. Zelená dohoda pro Evropu Klimatická politika Evropské komise směřující k dlouhodobě ekologicky udržitelné, bezuhlíkové ekonomice. Vprocesu přípravy. zdroj dal: OSN, IPCC, COP AIIUNI 1988 Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) panel složený z vědců a expertů ze 195 zemí světa z důvodu potřeby objektivního hodnocení problému změny klimatu pravidelně připravuje hodnotící zprávy, technické a speciální zprávy, které se věnují jednotlivým klíčovým problémům z oblasti změny klimatu ipcc NI Hodnotící zprávy IPCC zpracovává každých 5 let IPCC (první 1990, poslední 2021/2022) podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury výsledkem spolupráce předních světových klimatologii s vládními experty 4 oddíly: - WG1 - Fyzikální základy - WG2 - Dopady, adaptace a zranitelnost - WG3 - Mitigace -Souhrnná zpráva Všechny zprávy zde imuMi 1992 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu - UNFCC (United Nations Framework Convention on Climate Change) - přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 - Rámec pro mezinárodní vyjednávání o řešení problémů spojených se změnou klimatu _ _ • principu mezigenerační spravedlnosti • principu společné, ale diferencované odpovědnosti • principu potřeby chránit zejména ty části planety, které jsou více náchylné na negativní dopady změn klimatického systému • principu tzv. předběžné opatrnosti -4 principy: 10 MUNl COP - Conference of Parties -navazující konference smluvních stran UNFCCC - nejvyšším správním orgánem úmluvy - úkolem je vytvářet shodu na řešeních a naplňovat cíle úmluvy pomocí konkrétní právních úprav -Významné: - COP 3 - Kjótský protokol -COP 21 - Pařížská dohoda -COP 26 - Glasgow MUM I 1997 Kjótský protokol přijat 1997, platnost 2005 závazky: • 1. kontrolní období 2008-2012 - do konce 2012 snížit emise skleníkových plynů snížit o 5,2 % ve srovnání 1990 • 2. období 2013-2020 - snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem 1990 ale nepřipojily se všechny státy z 1. období. není závazná pro rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky (Čína, Indie, Brazílie) Odkaz na dokument zde 2015 Pařížská dohoda iMdiiurib unieb lonférence sur les Changements Climatiques 2015 COP21/CMP11 Paris france v i. > - po roce 2020 nahrazuje Kjótský protokol - Cíle: Udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin. Sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu. - do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990 12- odkaz na dokument zde MUÍJ i Kjótský protokol x Pařížská dohoda Kjótský protokol -již neplatí - nízký počet států se závazky - neúčast největších znečišťovatelů - různě kladené podmínky na rozvinuté a rozvíjející se země - přístup stanovení závazků shora Pařížská smlouva - stále platná - podepsána všemi smluvními stranami UNFCC -významná změna pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů - přístup stanovení závazků zdola 14 MUNl 2018 - IPCC 1.5 - Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C - Dosud vypuštěné emise zatím nepovedou k oteplení vyššímu než o 1,5 °C. - Negativní dopady oteplení o 2 °C či více by byly výrazně vyšší, než při oteplení o 1,5 °C. - Emisní scénáře, které omezí oteplení na 1,5 °C, vyžadují snížení emisí skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. 15 MUNl 6. IPCC zpráva -IPPC AR6 WG1, 2 - Intergovernmental Panel on Climate Change, Assessment Report 6, Working group 1, 2 - podepsány všechny vlády světa -zpřesnění dosavadních poznatků a odhadů budoucího vývoje - zatím vyšly: - WG1 - Fyzikální základy Fyzikální aspekty změny klimatu - data o teplotách, srážkách, citlivosti klimatu, dynamice ledovců, stovky výsledků modelů budoucího klimatu - WG2- Dopady, adaptace a zranitelnost Dopady a rizika změny klimatu Víme toho už dost. ipcc INTERGOVERNMENTAL PANEL ON CM(T13TB Ch3n£>e Climate Change 2021 The Physical Science Basis Summary for Policymakers 16 MUNI COP 26 -tzv. mediální COP - podepsán Glasgow Climate Pact - bere na vědomí důležitost vědy pro efektivní policy making z hlediska klimatické změny - směřování úsilí k omezení oteplení na 1,5 °C - nutnost zvýšeného úsilí během kritické dekády do roku 2030 - aktualizace národních cílů jednou ročně (místo jednou za pět let) - urychlení odklonu od výroby elektřiny z uhlí - uznává, že klimatická změna způsobuje škody ztráty - podepsány i další dohody - např. dohoda o zastavení deforestace, závazek snižování emisí metanu a dohoda o odklonu od uhlí (ale vždy jen některé státy) -dále se řešilo - čl. 6 Pařížské dohody - obchodování s mitigačními výstupy - Klimatické finance - závazek 100 mld. dolarů ročně od r. 2023 - otázka tzv. ztrát a škod u Dopady klimatických jednání - má to smysl? -trh často předbíhá legislativu -závazky v mezinárodních klimatických smlouvách vágní -složitost vyjednávání, nalezení shody - možnost tvorby konkrétní legislativy -klimatická litigace - klimatické žaloby 18 M U N I ČR v kontextu mezinárodních jednáních o klimatu -vystupuje jako součást EU - problém klimatických financí - "Já jsem ve svém vystoupení mluvil o tom, že musíme k tomu přistupovat racionálně a nemůžeme být jediní, kteří dělají tahle opatření, která mají negativní dopad na ceny energií, na náš průmysl, naši zaměstnanost," řekl Babiš. (Premiér o Glasgow) 19 MUNl Politika klimatu v EU Klimaticko-energetický balíček EU 2020 Klimaticko-energetický rámec EU 2030 Zelená dohoda pro Evropu Fit for 55 Pakt starostů a primátorů Klimaticko-energetický balíček EU 2020 -soubor legislativních předpisů -Cíle: • snížit emise skleníkových plynů EU o 20 % v porovnání s úrovní roku 1990 • zvýšit podíl obnovitelných energií ve spotřebě energie v EU na 20 %; • zvýšit energetickou účinnost v EU o 20 %. • Cíl pro emise skleníkových plynů byl naplněn v roce 2016! Na evropské Klimaticko-energetický rámec EU 2030 - původně: snížit emise skleníkových plynů EU o 40 % v porovnání s úrovní roku 1990; -zvýšit podíl obnovitelných energií ve spotřebě energie v EU na 32 %; - zvýšit energetickou účinnost v EU o 32,5 %. - nově: Evropská komise navrhla zvýšit cíl v oblasti emisí skleníkových plynů na 55 % (součást Zelené dohody pro Evropu) i y schváleno členskými státy EU 0 I B 2030: the next steps for EU climate and energy policy Zelná dohoda pro Evropu (Green Deal) -Cíl: transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje -strategie pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku -jedna z priorit Evropské komise na období 2019 - 2024 23 Zvýšen ambic EU v oblasti klimatu pro rohy 2030 a 2050 Dodávky íisle doslupné a bezpečné Energie Aktŕuizace průmyslu pře cislé obĚhovÉ hrjE.pDdár5frí Stavěl -a renovoval za úcinnéno využíváni energie a zdrojů Mobilizace výzkumu i podpora irc-vdci Transformace ekonomiky LU pro udržitelnou budoucnost Ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti .Od zemědělce ke Epctřebrbeii"': spravedlivý a zdravy potravinový tysiěrn šermy k iruolni'mu prostredí Urychleni prechodu k udržitelné' a inteligentní mobilite Financovaní transformace Nikdo nesmi zuslal opomenut (Bpmvedliťyr prechod) EU Jako ý Io balili lid r I evropský | klimatický pakt dokument zde uu i Zelná dohoda pro Evropu (Green Deal) - závazek všech 27 členských států EU, že do roku 2050 přemění Evropu v první klimaticky neutrální kontinent - závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % oproti roku 1990 (Source http://www.goodfriendconsulting.com) 24 MUNI Klimatická neutralita EU - opatření - investovat do technologií šetrných k životnímu prostředí, - podporovat průmysl ve vývoji inovací, - zavádět čistší, levnější a zdravější formy soukromé a veřejné dopravy, -dekarbonizovat odvětví energetiky, -zajistit vyšší energetickou účinnost budov, -spolupracovat s mezinárodními partnery na zlepšení celosvětových norem v oblasti životního prostředí. 25 MUNl Fit for 55 -součástí širší strategie Evropské unie k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 - EU se zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990 -návrh opatření, soubor legislativních opatření -Tri časti: - Tržní mechanismy - Cíle a regulace - Podpůrná opatření 26 MUNl FIT FOR 55: PŘEHLED NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ OFakta o klimatu TRŽNÍ MECHANISMY Revize EU ETS ETS / Emissions Trading System Sektory zahrnuté do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) by mely snižovat emise rychleji, konkrétné do roku 2030 dosáhnout snížení o 61 % oproti roku 2005 {dosavadní cil byl 43 %). Volné alokace povolenek by mely být postupně nahrazovány mechanismern CBAM a ukončeny do roku 2035. Zahrnutí letecké a námořní dopravy do EU ETS Do EU ETS byly dosud zahrnuty lety v rámci EU, nyní by však došlo i k zahrnutí mezinárodních letů evropských aerolinek (prostřednictvím mezinárodní schéma Corsia). EU ETS by také pokrýval 100 % emisí z námořní dopravy uvnrtř EU a 50 % mezi EU a jinými státy, s postupným náběhem systému mezi lety 2023 a 2026. CÍLE A REGULACE Revize nařízení o sdílení úsilí ESR / Effort Sharing Regulation Stavebnictví, doprava, zemědělství a odpadové hospodářství nejsou zahrnuty v EU ETS a zodpovědnost za snižováni emisi v těchto odvětvích nesou jednotlivé státy Dosud bylo cílem snížit emise v těchto sektorech o 29 %, nyní by státy mely snížit emise o 40 % do roku 2030 (oproti 2005). Cíle pro jednotlivé země se liší a závisí na HDP na osobu. Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED / Renewable Energy Directive Podii obnovitelných zdrojů na spotrebe energie v EU by měl být zvýšen na 40 %, pro ČR by to znamenalo navýšení na 28-30 % (dosavadní cíl byl 22 %). Cílem je také transformace energetického systému, aby dokázal efektivně integrovat větší podíl obnovitelných zdrojů, včetně podpory akumulace energie. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ Vznik Sociálního klimatického fondu Některá tržní opatřeni mohou vést k neúmernému dopadu na určité skupiny ve společnosti. Sociální klimatický lond posiluje solidaritu a umožňuje přímou podporu nízko příjmovým domácnostem, uživatelům dopravy a mikropod-nikúm zasaženým obchodováním s emisemi v doprave a ve stavebnictví. Fond bude financován výnosy z aukcí nových emisních Dovolenek. Rozšíření EU ETS O Silniční dopravu a budovy Od roku 2026 by měl vzniknout doplňující systém pro obchodováni s emisemi v silniční dopravě a ve stavebnictví, do kterého by byli zahrnuti dodavatelé paliv na začátku dodavatelského řetězce (nikoli přímo domácnosti nebo uživatelé silniční dopravy). Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 % do roku 203D {oproti 2005). Uhlíkové vyrovnání na hranicích CBAM / Carbon Border Adjustment Mechanism Dovozci cementu, hnojiv, oceli, hliníku a elektřiny (2 % importů) by nově museli při dovozu do EU nakoupit CBAM certifikáty podle množství skleníkových plynů vypuštěných při výrobě daných komodit, a byli by tak stejně zatíženi poplatky za emise jako ti. kteří dané produkty vyrábějí v EU Revize směrnice o energetické účinnosti EED / Energy Efficiency Directive Revize klade důraz na energetické úspory a nově stanovuje cíl snížit spotřebu primární energie o 39 % do roku 2030 (oproti hodnotám v prorůstovém scénáři). Také stanovuje povinné roční úspory 1,5 % konečné spotřeby (oproti dosud plánovaným 0,8 %). Revize nařízení o využívání půdy a lesnictví LULUCF / Land Use, Land Use Change and Forestry Revize řeší, jak zahrnout emise z využívání půdy a lesnictví do emisních cílů EU a jednotlivých států. Pro Česko to znamená zahrnuti emisí z rozpadu smrkových lesů, které v posledních letech zvyšují emise ČR o cca 5-7 %. Dále revize hledá způsoby, jak zvýšit kvalitu a množství lesů a dalších přírodních pohlcovačů uhlíku Posílení Modernizačního fondu a Inovačního fondu Modernizační fond je program na podporu modernizace energetiky a zvýšení energetické účinnosti. ČR ž něj může v letech 2021-2030 využit výnosy z dražby 200 milionů emisních povolenek. Inovační fond usiluje o podporu průlomových inovaci potřebných k dosažení klimatické neutrality a jeho prostředky by podle návrhu byly navýšeny taká. 27 Revize směrnice o zdanění energie ETD / Energy Taxation Directive Cílem revize je vytvořit soulad mezi zdaněním energie a klimatickými cíli EU, odstranit některé zastaralé výjimky a celkově zjednodušit a zpřehlednit systém dani. Danové sazby maji být založeny na energetickém obsahu paliv a jejich vlivu na životní prostředí. Letecká a námořní paliva již nebudou od dani osvobozena VERZE 2022-01 -20 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/fi1-for-55-opatreni Lesní strategie EU V současnosti je situace v lesnictví v jednotlivých státech velice odlišná, cílem strategie je překlenuti rozdílů, koordinace na úrovni EU a větší soulad s klimatickou politikou. Strategie usiluje o posílení adaptability lesů a schopnosti jejich přirozené obnovy, navrhuje finančně motivovat pro správce a vlastníky k udržitelnému hospodaření a lépe chránit pralesy a další cenné ekosystémy. Předpisy a normy pro snižování emisí z dopravy Soubor obsahuje návrhy na snižování emisní intenzity dopravy technologicky neutrálním způsobem: revizi norem emisí C02 pro automobilovou dopravu {včetně zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035), předpisy k vytváření infrastruktury pro dobíjeni nebo doplňování vodíku a iniciativy pro přechod na udržitelnější letecká a námořní paliva. UÍJ I zdroj dat: Evropská komise Pakt starostů a primátorů Covenant of Mayors for Climate & Energy EUROPE -dobrovolná iniciativa měst, obcí a Evropské komise -vznik v roce 2008 -Cíle: - snižovat emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 - zvyšovat odolnost a připravovat se na nepříznivé dopady klimatických změn - řešit energetickou chudobu jako jeden celek - do 2 let od vstupu do Paktu je zpracován Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP) 28 MUNl 1) Strategie - Vize, koordinace, organizace, personální zajištění, implementace, monitoring 2) Výchozí emisní bilance (BEI) 3) Hodnocení rizik a zranitelnosti 4) Mitigační opatření 5) Adaptační opatření PRŮVODCE „JAK VYTVOŘIT AKČNÍ PLÁN PRO UDRŽITELNOU ENERGII (SEAP)" Paolo Bertoldi. Damian Bornas Cayueta. Suvi Monni, Ronatd Piers de Raveschoot Covenant of Mayors Committed to local sustainable energy EUR 24360 EN - 2010 IJRC EUROPEAN COMMISSION 29 MUNI Přínosy SECAP -Ochrana obcí proti změně klimatu - celkové snížení emisí skleníkových plynů - návrh adaptačních opatření - návrh mitigačních opatření - Ekonomické výhody - nalezení slabých míst a zajištění budoucích finančních zdrojů prostřednictvím úspor energie a výroby energie z místních zdrojů - lepší energetická účinnost a úspory ve vyúčtování za elektrickou energii - Přístup ke státnímu/evropskému financování projektů - navržení zdrojů financování - připravenost pro lepší využití dostupných finančních zdrojů (místních, grantů EU a finančních programů); - Dopad na obyvatele - účast občanské společnosti, zlepšení místní demokracie 0 - zlepšení zdraví a kvality života místního obyvatelstva M U l\l I Ekonomické aspekty změny klimatu •Ekonomická činnost a změna klimatu •Náklady na zatavení změny klimatu -Obchodování s emisními povolenkami -Transformace ekonomiky - Financování politik a klimatické finance X -Ekonomické dopady změny klimatu - Ekonomické škody Ekonomická činnost a změna klimatu emise svetových regionu přepočtené na hdp 32 Srovnání vybraných států a světových regionů podle ročních emisí skleníkových plynů na HDP za rok 2015 měřené v gramech C02eq na dolar, doplněné o velikost ekonomik a celkové emise Kontinenty (doplněné o Rusko) jsou seřazeny podle svých souhrnných emisí skleníkových plynů. Emise na dolar (gramy C02eq/S) JAK ČÍST GRAF Francie má hrubý domácí produkt cca 2,5 bilionů S a roční emise na dolar 171 gramúi CD?eq. Celkové roční emise státu jsou součinem těchto hodnot, který je vyjádřený plochou obdélníku, v tomto případě přibližné 432 mil. tun C02eq. Etiopie 171 gramů CO '.".i na dolar • Kazachstán a Turkmenistán 1000 m 250 VERZE 2020-10-23 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/emise-svet-na-hdp HDP ($) JIŽNÍ A STŘEDNÍ AFRIKA RUSKO AUSTRÁLIE A AMERIKA NOVÝ ZÉLAND zdroj dat: Společné výzkumné středisko Evropské komise a Světová banka UIJ I 54 Ekonomická činnost a změna klimatu emisní intenzity ekonomik svetových regionu Srovnání emisních intenzit ekonomik a HDP na osobu pro vybrané státy a světové regiony za rok 2015 doplněné o emise skleníkových plynů na osobu a celkovou populaci 33 Emise na osobu (tury C02eq/osobu) 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 HDP na osobu (S/osobüJ 60 000 20 000 14 851 10 000 Blízký východ A Spojené státy americké ^ 1 Saudská Arábie Intenzita emisí skleníkových plynů v hospodářství je definovaná jako poměr mezi emisemi COzeq a HDP dané ekonomiky. Emisní intenzitu lze chápat jako ukazatel efektivity nebo čistoty ekonomiky vzhledem k množství vypouštěných skleníkových plynů. Velikost populace 6,4 mil obývate 1,4 mld obyvatel • Afrika • Asie • Evropa • Jižní a Střední Amerika • Severní Amerika • Austrálie a Nový Zéland • Ruska Austrálie a Nový Zéland Evropa A Francie^ 0 Japonsko Asie A 0 Španělsko* #E™>PaB SVĚTOVÝ PRŮMĚR Mexiko i .- , •Thajsko Brazílie... 6,53 tun CQ2eq/os. #lran _ Čína J, a S. Amerika - • -A +■--•- - -- -- -- -- -- (ostatní) A , Irák Kazachstán a Turkmenistán Libye Nigérie ©Indonésie Blízky £ východ B i Indie 0 200 VERZE 2020-10-23 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/emisriHnterizity 400 439 Afrika (oslíKní) 600 Jihoafrická republika Ukrajina Etiopie 800 1000 Emise na HDP (gramy C02eq/S) zdroj dat: Společné výzkumné středisko Evropské komise a Světová banka UIJ I Obchodování s emisními povolenkam JAK FUNGUJE POVOLENKOVY SYSTEM EU Kdo více znečišťuje, ten více platí. peníze povolenky Část povolenek EU alokuje vybraným typům zařízení zdarma MENE ZNEČISŤUJÍCÍ ZAŘÍZENÍ CD Část povolenek EU poskytne do dražby jednotlivým státům maximální množství vydanýc/, VICE ZNEČISŤUJÍCÍ ZAŘÍZENÍ odkupuje povolenky prodává nevyužité povolenky DRAŽBA V RÁMCI STÁTŮ nakupuje povolenky v dražbě Zdroj: Fakta o klimatu Obchodování s emisními povolenkami V f zpoplatněni emisi: rozšířeni ve svete V mnoha zemích jsou emise skleníkových plynů zpoplatněné 35 Způsob zpoplatnění emisí [zavedená opatření nebo připravená ke spuštění) » Systém pro obchodování s emisemi ^ (ETS, Emissions Trading System) 0 Uhlíková daň — Systém pro obchodování s emisemi ^ i uhlíková daň 40% Odhadovaný podíl emisí zahrnutý vdaném opatření Plocha kruhů znázorňuje objem emisí v daném regionu Hospodářská odvětví zahrnutá v opatření L Průmysl f Energetika B Doprave >>- Letectví Lodní doprava A Budovy Ö Odpad 44 Lesnictví j9 Zemědělství VERZE 2020-10-24 LICENCE CC BY 4.0 více info na faktaoklimatu.cz/zpoplatneni-emisi-svet Typy fosilních palív zahrnuté v opatření A Všechna fosilní paliva Pevná fosilní paliva é Kapalná fosilní palivg ^Detailnější popis regionů pokrytých daným opatřením je uveden v doprovodném te>ctu. TĽf.Ľj jíM-jl -iľľvI vylvuřcný Světovou bárkou s neměl by být považovaný za oficiální překlad Světová banka nepřebírá odpovědnost za obsah ani za případné chyby v tomto překladu UfJ I zdroj dat: Světová batika, State and Trends of Carbon Prícing 2019 Evropský systém obchodování s C02-základní fakta - European Union Emissions Trading Scheme, zkratka EU ETS -fungování od roku 2005 -Směrnice EU o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. - hlavní nástroj k plnění cílů EU v oblasti ochrany klimatu -zřízen směrnicí Evropského parlamentu a Rady v roce 2003 -Jeden z největších obchodních systémů pro emise skleníkových plynů na světě -více než 11 000 energeticky náročných podniků v celé EU 36 U III -cca 40 % všech emisí skleníkových plynů Evropský systém obchodování s emisemi europaritv.eu 37 MUNl Zavádění systému EU ETS -1. fáze 2005-2007 - Emisní povolenky rozděleny prostřednictvím národních alokačních plánů na základě historických emisí - Cílem: zřídit trh, určit tržní cenu uhlíku, zřídit infsrastrukturu -2. fáze 2008-2012 - Období Kjótského protokolu - Cíl EU snížit emise C02 o 8 % oproti úrovním v roce 1990 -3. fáze 2013-2020 - cíl snížení emisí skleníkových plynů EU o 20 % v porovnání s úrovní roku 1990 - strop pro emise je nyní stanoven na úrovni EU - Metoda alokace - zdarma nebo aukce - Vytvoření rezervy tržní stability -4. fáze 2021-2028 Phase 1 Phase 2 Phase 3 Phase 4 and beyond (2005-2007) (2008-2012) (2013-2020) (from 2021) Fáze EU ETS Fáze I Fáze O-O- Fáze 2005 2008 2013 -o- 2021 Fáze IV 2030 Cíl snížení emisí Zúčastněné oproti roku 2005 země Zahrnuté Sektory skleníkové plyny Fáze I 2005-2007 Fáze II 2008-2012 žádné (pilotní systém) 8 % EU 27 + Norsko + Lichtenštejnsko + Island CO, + NzO (dobrovolné) zařízení na výrobu energie, energeticky náročná průmyslová odvětví + letectví Fáze III 21 % 2013-2020 + Chorvatsko + PFCS + výroba hliníku a chemikálií + zachycování a skladování uhlíku 39 Fáze IV 43 % /-, 2021 -2030 Změna! 55 % - Velká Británie (beze změny) (v jednání) UÍJ I Zdroj: faktaoklimatu.cz Zdroj: Evropská komise. EU K EU ETS - 4. fáze -období 2021 -2030 -odráží nové emisní cíle EU, tedy: - do r. 2030 snížení emisí C02 o 55 % oproti 1990 - do r. 2050 být klimaticky neutrální - Hlavní změny: -zvyšování tempa poklesu emisních povolenek - pokračování v přidělování bezplatných povolenek - posílení mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu -zavedení nástrojů pro podporu inovací a přechodu na nízkouhlíkového hospodářství - Modernizační fond, Inovační fond 40 MUNl Zapojené sektory ekonomiky oxid uhličitý (C02): -výroba energie a tepla -energeticky náročná průmyslová odvětví včetně ropných rafinérií, oceláren a výroby železa, hliníku, kovů, cementu, vápna, skla, keramiky, buničiny, papíru, lepenky, kyselin a sypkých organických chemikálií - komerční letectví oxid dusný (N20) -z výroby kyseliny dusičné, adipové a glyoxylové a glyoxalu - perfluorované uhlovodíky (PFC) z výroby hliníku M M Alokace povolenek dle odvětví 2013-2020 42 -Provozovatelé zařízení (kromě elektřiny) - Bezplatná alokace na pro intenzivní průmyslová odvětví -Výrobci elektřiny -v EU žádné bezplatné povolenky -ČR výjimka, ale investice do modernizace -Provozovatelé letadel - Bezplatně na základě historických emisí -Celkem bezplatně přiděleno cca 43 % povolenek „ „ j Jak je možné získat povolenky? /-\ 1 povolenka = majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého - Bezplatná alokace, aukce nebo volný obchod - Primární trh - aukce (princip znečišťovatel platí) - Stanovený počet povolenek 5krát týdně na burze E EX - Příjmy z aukcí patří členskému státu - v ČR příjmem státního rozpočtu - Sekundární trh - volný obchod (přes obchodníka nebo přímo od provozovatele) 43 MUNl Cena emisních povolenek listopad 2020 eex MARKETS MARKET DATA ACCESS TRAINING EEX AG Q EEX Market Data Environmental Markets > Auction Market Auction Market Name Phase 3 Phase 3 Phase 3 Market Area Date Time EU ^ 11:20 DE 2020-121- 11:19 PL 2020-1;- 11:20 Volume of Bids Auction Volume Submitted tC02 5 548 000 7 079 000 8 631 000 3 951 500 Cover Number of Successful Ratio bidders 1,40 2 593 000 2,73 6 398 500 1,35 26 tí 13 tí 22 tí 44 M U U Cena emisních povolenek říjen 2021 Name Market Area Date Time Auction Clearing Pricf Volume of Bids Submitted Auction Volume tC02 Cover Ratio Number of Successful bidders Phase 4 EU 2021-10-21 11:17 57,10 \ 4 526 OOfl -.30 12 Phase 4 DE 2021-10-22 11:17 59.50 1 3 484 OOfl 1.93 12 d\ Phase 4 P_ 2021-10-20 11:18 56.00 / 3 486 50fl 1.63 19 tí Cena emisních povolenek listopad 2022 CENA EVROPSKÝCH EMISNÍCH POVOLENEK Cena povolenek (EUR za tunu C02) 40 30 20 10 2008 2008-2009 Hospodářská krize 2010 2013-2017 Propad ceny v důsledku přebytku povolenek 2012 2014 2016 2018 2020 47 březen 2020 Prudký pokles ekonomické aktivity na začátku koronavirové pandemie UÍJ I Zdroj: Faktaoklimatu.cz Výhody a nevýhody EU ETS Výhody - Nákladová efektivita dosažení emisních cílů -Výnosy z aukcí možné využít k dalším investicím do ŽP, inovacím - Možné propojení s dalšími zeměmi -> zvyšování efektivity systému Nevýhody - Nemožnost pokrýt všechny sektory kvůli administrativní náročnosti (problém malých emitentů, např. doprava) - Potřeba monitorování vypouštěných emisí u jednotlivých provozovatel na základě toho přidělení povolenek - Nepředvídatelnost cen 48 UÍJ I Fungování v ČR -Zákon č. 383/2012 Sb. podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Pro která zařízení - Práva a povinnosti provozovatelů - provozovatel zařízení zřizuje účet v národním rejstříku obchodování s povolenkami - Správce národního rejsříku v ČR společnost OTE, a.s. -V ČR cca 250 zařízení 49 MUNl N EJ VĚTŠÍ EMITENTI CO, V ČR V ROCE 2018 Několik desítek největších zdrojů se podílí na 45 % všech českých emisí skleníkových plynů. Elektrárny a teplárny Železárny a ocelárny Rafinerie Vápenky a cementárny JAK CIST MINI GRAFY 250 000 tun C02eq = 1 000 000 tun COzeq = " . Elektrárna Rafinerie Ledvice Litvínov Emisní povolenky pokrývají 52 % celkových ročních emisí ČR 129,4 MtC02eq emisí v roce 2018 Emitenti zobrazení v mapě zodpovídají za 87 % emisí z těchto povolenek. To odpovídá 45 % všech emisí v ČR. Elektrárna Dětmarovíce Třinecké železárny a Energetika Třinec ArcelorMittal Ostrava a TAMEH Czech 50 VERZE 2021-03-02 LICENCE CC BY 4 0 více info na faktaoklimatu.cz/nejvetsi-emitenti-cr zdroj dat: EU ETS U l\l I Transformace ekonomiky dosažení nulových emisí skleníkových plynů přechod od ekonomiky závislé na fosilních palivech k ekonomice nízkouhlíkové koncept tzv. spravedlivé transformace - žádná osoba, zaměstnanec, místo, sektor, region nebo země nesmí být ponechána bez pomoci při přechodu n nízkouhlíkovou ekonomiku EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNU V ČR PODLE SEKTORU NA OSOBU Celkové emise CR za rok 2018 Nezobrazujeme emise z lesnictví a využití půdy, více v doprovodném textu Odpadové hospodářství 33"* 4,4 % Zemědělství Spalování v průmyslu Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství Jiné 7,2 % Zpracování oceli a kovů 5,4 % Co znamená Cdeq? Zatímco energetika, doprava a další oblasti, v nichž je zásadní spalování, produkují přímo emise CO2, v zemédélství a odpadovém hospodářství jde především o emise metanu (CH4) a oxidu dusného (N20). Ty se přepočítávají na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný oteplující efekt (ekvivalent C02), VERZE 2021 -06-11 LICENCE CC BY 4.0 více info na faktaoklimatu.cz/emise-cr-detail Výroba a úprava paliv 4,5% Teplárny 9,6 % Elektrárna Počerady 4,3 % Elektrárna Prunéřov 3,5 % Elektrárna Tušimice 3,4 % Elektrárna Chvaletice 3,4 % Elektrárna Mělník 2,8 % Elektrárna Kladno 1,5 % Elektrárna Dětmarovice 1,0 % Ostatní elektrárny 5,5 % Automobilová doprava 9,2 % Nákladní a autobusová doprava 5,2 % Letecká doprava 1,0 % Jiná doprava 0,3 % zdroj dat: Evropská agentura pro životní prostředí 51 M U N I NEJVĚTŠÍ EMITENTI C02 V ČR V ROCE 2018 Několik desítek největších zdrojů se podílí na 45 % všech českých emisí skleníkových plynů ■ Elektrárny a teplárny ■ Železárny a ocelárny ■ Rafinerie ■ Vápenky a cementárny 52 JAK CIST MINI GRAFY 250 000 tun COieq = 1 000 000 tun C02eq = VERZE 2021 -03-02 LICENCE CC BY 4.0 více info na faktaoklimatu.cz/nejvetsi-emitentí-cr Emisní povolenky pokrývají 52 % celkových ročních emisí ČR 129,4 Mt C02eq emisí v roce 2018 Emitenti zobrazení v mapě zodpovídají za 87 % emisí z těchto povolenek. To odpovídá 45 % všech emisí v ČR. Elektrárna Dětmarovice Třinecké železárny a Energetika Třinec ArcelorMittal Ostrava a TAMEH Czech UIJ I zdroj dat: EU ETS Financování klimatických opatření FINANCE Z FONDŮ EU NA KLIMATICKÁ OPATŘENÍ V ČR Na klimatická opatření obdrží ČR z fondů EU bezprecedentní objem financí. Uvedené prostředky odpovídají přibližně 450-800 mld. Kč. ZDROJ FINANCÍ FOND ÚČEL FINANCE NA KLIM. OPATŘENI příjemci OBLASTI Rozpočet EU Tvořen zejména příspěvky členských zemí, DPH a cly Next Generation EU Společná půjčka 1 EVROPSKÉ STRUKTURÁLNÍ 1 A INVESTIČNÍ FONDY (ESIF) 2021 -2027 je období pro čerpání 1 FOND PRO SPRAVEDLIVOU 1 TRANSFORMACI (FST) 2021-2027 Vyrovnat příjmové rozdíly mezi evropskými regiony Podpořit uhelné regiony, minimalizovat negativní dopady dekarbonizace ft 25 % = z fondu • 100%* 139 mld. Kč 1 43 mld Kč Samosprávy, podniky, organizace, sdružení, jednotlivci Podniky, samosprávy, jniverzity v Ústeckém Moravskoslezském, a Karlovarském kraj Široký záběr přes nízkouhlíkovou infrastrukturu po zemědělství, vzděláván aj. Investice do malých a středních podniků, vznik nových firem, rekvalifikace, čisté zdroje energie zemí EU na oživení ekonomiky po pandemii | NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY (NPO) 2020-2026 Oživit ekonomiku po pandemii, podpořit dekarbonizaci a digitalizaci 1 41,6% ■ 76 mld Kč Samosprávy, podniky OZE, energetická účinnost, doprava, čisté ovzduší, cirkulární ekonomika aj Emisní povolenky (EU ETS) Platby za emise vypouštěné podniky v energeticky náročných odvětvích I MODERNIZAČNÍ FOND 2021-2030 I INOVAČNÍ FOND 2020-2030 DALŠÍ ZDROJE NAVRŽENÉ V BALÍČKU FIT FOR 55 Emisní povolenky (EU ETS 2) Platby za emise ze silniční dopravy a budov I SOCIÁLNÍ KLIMATICKÝ FOND 2025-2032 Modernizovat země nejvíce zasažené dekarbonizaci Podpořit velké inovativní projekty 150-500 mld Kč** Závisí na podpořených projektech, na rozdíl od fondů výše se rozděluje na úrovni celé EU Primárně velcí aktéři, dále střední a malé podniky, samosprávy Střední a velké podniky, konsorcia firem, veřejné subjekty OZE, energetická účinnost, doprava, komunitní energetika aj. Nízkouhlíkové technologie, OZE. skladování energie, zachycování uhlíku aj. Podpořit zranitelné skupiny, minimalizovat negativní dopady dekarbonizace 100%* 45 mld Kč Malé podniky, domácnosti, jživatelé dopravy Energetická účinnost, investice do OZE, nízkouhlíkové doprava 53 VERZE 2022-05-25 LICENCE CC BY 4.0 více info na faktaoklimatu.cz/fondy-eu * Fond má primárné minimalizovat negativní dopady dekarbonizace; všechny finance tak nemusí jít přimo na klimatická opatření * Výše financí závisí na budoucí cene povolenek. Čím vyšší cena, tím větší výnosy z povolenek. Zobrazované rozpětí odpovídá cenám 30 až 100 eur za povolenku. zdroj dat; DotaceEU, Evropská komise, MŽP, MPO UN I Klimatické finance - závazek rozvinutých států finančně přispívat rozvojovým zemím, aby dokázaly lépe zvládat klimatickou změnu a její dopady - Dotace a půjčky pro rozvojové země POSKYTNUTÉ KLIMATICKÉ FINANCE V LETECH 2013-2019 | Privátní zdroje | Exportní kredity 78,3 79,6 54 Veřejné bilaterální zdroje Veřejné multilaterální zdroje 80mld. USD 60 52,4 mld. celkem 61,6 40 70 Chybí data pro privátní zdroje 44,6 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Zdroj: Climate Finance Provided and Mobilised by Developed Countries.QECD UNI Ekonomické dopady změny klimatu Klimatické působení - různé dopady v regionech Přímé dopady - podmínky pro život a práci - potravinová bezpečnost - budovy a infrastruktura - příroda a přírodní kapitál Sekundární dopady - Ekonomické a sociální napětí Impacts of climate change are observed in many ecosystems and human systems worldwide (a) Observed impacts of climate change on ecosystems Changes in ecosystem structure Ecosystems Terrestrial Freshwater Ocean Global Africa Asia Australasia Central and South America Europe North America Small Islands Arctic Antarctic Mediterranean region Tropical forests Mountain regions Deserts Biodiversity hotspots Species range shifts Terrestrial Freshwater Changes in timing (phenology) Terrestrial Freshwater Ocean O o o o o o o o Confidence in attribution to climate change 0 High or very high 0 Medium Low 0 Evidence limited, insufficient na Not applicable Impacts to human systems in panel (b) Increasing adverse impacts and positive impacts (b) Observed impacts of climate change on human systems Impacts on water scarcity and food production Animal and Fisheries Agriculture/ livestock yields and Heat, Human water crop health and aquaculture Infectious malnutrition systems scarcity production productivity production diseases and othei Impacts on health and wellbeing Impacts on cities, settlements and infrastructure Inland Flood/storm Damage; flooding and induced Damages to key Mental associated damages in to economic health Displacement damages coastafareas infrastructure sectors Global 0 e e ^©^ o Africa e e e o e e e e e e Asia © e e e © e e e e Australasia e 0 e e e not assessed e e e Central and South America e 0 e e e not assessed e e e e Europe © 6 e 0 e e e e e e North America © e 0 e e e e e e e e Small Islands e e e e e e e e e e Arctic © e e e e e e e e 0 Cities by the sea o o o e e not assessed e e e e Mediterranean region e e e e e not assessed e Mountain regions o 0 e o e e e Ekonomické dopady změny klimatu Sternova zpráva -ekonomická analýza dopadů klimatických změn a nákladů a přínosů opatření na snížení emisí skleníkových plynů - zavery: - přínosy silných a včasných opatření výrazně převyšují jejich náklady - ignorování klimatických změn povede ke snížení hospodářského růstu - odhadovaná cena dopadů klimatických změn, pokud emise radikálně nesnížíme, je v rozsahu 5-20 % každoročního celosvětového HDP The Economics of Climate Change The Stern Review N ICHOLAS STERN ■■ ■ ,. I »Bis I — hllM •* f .if - "Ol » V™* *t* IM V Shrnující zpráva v ČJ 56 UÍJ I Děkuji za pozornost.