Komunikace v podniku analýza komunikace Tomáš Ondráček (některé) funkce řízení zpětná vazba emoční korekce přesvědčování (motivace) vyhledávání informací ... TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 2 / 68 faktory směrování role obsahy kanály komunikační strategie TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 3 / 68 základní komunikační strategie S kým budou vedoucí pracovníci komunikovat? Jak budou zaměstnanci a vedoucí pracovníci komunikovat? Kdy budou zaměstnanci a vedoucí pracovníci komunikovat? Kde budou zaměstnanci a vedoucí pracovníci komunikovat? Who versus what? When versus how? Why versus what? (Clampitt, Dekoch, & Cashman, 2000: 42–43) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 4 / 68 některé problémy upřímnost mlčení relevance jistota nedorozumění ↓ komunikační strategie TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 5 / 68 směrování shora dolů, dolů zdola nahoru, nahoru laterální jednosměrné dvousměrné vícesměrné TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 6 / 68 dynamika organizačního ticha (Morrison & Milliken, 2000: 709) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 7 / 68 efekty organizačního ticha (Morrison & Milliken, 2000: 718) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 8 / 68 role izolace (účastník) propojovači hranic vrátní playmakeři (Hayes, 2014: 220–221) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 9 / 68 aspekty mezi skupinami uvnitř skupiny TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 10 / 68 důvěra DŮVĚRA TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 11 / 68 potřeba/přání problém potřeba vědět vs. chtít vědět TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 12 / 68 interní/externí informace interní a externí informace TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 13 / 68 Spravedlnost a férovost distributivní spravedlnost procedurální spravedlnost informační spravedlnost interpersonální spravedlnost (Colquitt, Conlon, Wesson, Porter, & Ng, 2001) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 14 / 68 examples of channels formal notice live conversation ... rich poor TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 15 / 68 dilema efektivity/účinnosti efektivita vs. účinnost TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 16 / 68 základní komunikační strategie rozstříkat a modlit se říct a prodat zdůraznit a prozkoumat identifikovat a odpovědět zadržet a podpořit (Clampitt et al., 2000: 47–48) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 17 / 68 dilema efektivity/účinnosti (Clampitt et al., 2000: 48) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 18 / 68 rozvoj komunikačních strategií (Clampitt et al., 2000: 49) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 19 / 68 audit komunikace Kdo komunikuje s kým? O jakých otázkách mluví? Které otázky získávají nejvíce pozornosti a vyvolávají největší úzkost? Dostávají lidé veškeré informace, které potřebují? Rozumí lidé informacím, které dostávají, a používají je? Důvěřují lidé informacím, které dostávají, a mají v nich jistotu? Z jakých zdrojů lidé preferují získávat své informace? Které kanály jsou nejúčinnější? TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 20 / 68 AUDIT KOMUNIKACE AUDIT KOMUNIKACE TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 21 / 68 AUDIT KOMUNIKACE audit komunikace (OpenAI, 2024) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 22 / 68 AUDIT KOMUNIKACE účel a výhody identifikace mezí identifikace rozdílů mezi zamýšlenými a skutečnými komunikačními praktikami a výsledky GAP ANALÝZA zvýšení efektivity určení silných a slabých stránek, akční plán pro zlepšení efektivity komunikace. zacílení komunikace zajištění souladu komunikační strategie s cíli organizace zlepšení angažovanosti zaměstnanců efektivní interní komunikace zvyšuje angažovanost, morálku a produktivitu zaměstnanců posílení externí komunikace zlepšení způsobů, jakým organizace komunikuje s externími stranami TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 23 / 68 AUDIT KOMUNIKACE klíčové složky komunikačního auditu Předauditový výzkum shromažďování předběžných dat, vymezení rozsahu auditu a identifikace klíčových kanálů a zainteresovaných stran Průzkumy a dotazníky dotazování a průzkumy zaměstnanců, dalších stran a dílčích kanálů Rozhovory a skupinové diskuse rozhovory a diskuse pro hlubší přehled o efektivitě a vnímání komunikačních praktik Analýza obsahu kontrola a analýza obsahu komunikačních zpráv a materiálů pro posouzení jasnosti, relevance a souladu s cíli Analýza kanálů hodnocení efektivity různých komunikačních kanálů (např. emaily, newslettery, intranet, schůzky), které se v organizaci používají Analýza sítě prozkoumání toku komunikace v organizaci k identifikaci vzorců, zádrhelů, slabých míst a klíčových komunikátorů TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 24 / 68 AUDIT KOMUNIKACE provádění komunikačního auditu definování cílů Jasně formulujte, čeho chce audit dosáhnout, se zaměřením na konkrétní oblasti komunikace. sběr dat Využijte průzkumy, rozhovory a analýzu obsahu k shromažďování komplexních dat o komunikačních praktikách a vnímání. analýza dat Analyzujte shromážděná data k identifikaci trendů, problémů a oblastí úspěchu nebo obav. vytvoření akčních plánů Na základě zjištění auditu vytvořte akční plány pro řešení identifikovaných problémů a využití silných stránek. zpráva Sestavte zjištění do podrobné zprávy, která zdůrazňuje klíčové postřehy, silné stránky, slabiny a oblasti pro zlepšení. TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 25 / 68 AUDIT KOMUNIKACE GAP analýza GAP analýza TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 26 / 68 AUDIT KOMUNIKACE GAP analýza GAP analýza (OpenAI, 2024) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 27 / 68 AUDIT KOMUNIKACE GAP analýza fáze GAP analýzy identifikace současného stavu pochopení aktuální situace; analýza interních procesů, finanční výkonnosti, dovedností zaměstnanců, technologických kapacit nebo jakýchkoli jiných relevantních aspektů definování požadovaného stavu specifikace cílů; založeno na vizi firmy, strategických cílech, tržních příležitostech nebo konkurenčních benchmarcích analýza mezery (GAP) porovnání současného a požadovaného stavu k identifikaci mezer (GAPS) nebo rozdílů; snaha o pochopení překážek v dosahování cílů formulace strategie k překlenutí mezery vývoj akčních plánů nebo strategie k překlenutí mezer; zavedení nových procesů, rozvoj dovedností, investice do technologie nebo restrukturalizace TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 28 / 68 AUDIT KOMUNIKACE GAP analýza přínosy GAP analýzy zlepšení strategického plánování Poskytuje jasný přehled o tom, co je třeba udělat pro dosažení firemních cílů. identifikace priorit Pomáhá určit, které oblasti potřebují největší pozornost a zdroje. efektivní alokace zdrojů Umožňuje organizacím efektivněji rozdělovat zdroje tam, kde jsou nejvíce potřeba. zvýšení konkurenceschopnosti Pomáhá organizacím udržet krok s tržními trendy a předstihovat konkurenty tím, že se zaměřují na klíčové oblasti pro zlepšení. TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 29 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA RÉTORICKÁ ANALÝZA TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 30 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA rétorická analýza (OpenAI, 2024) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 31 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA rétorická analýza Rétorická kritika je nutně analytická. Způsob rétorického zkoumání zahrnuje jakožto formující okolnost osobnost řečníka; zahrnuje také jeho veřejný obraz – ne to, čím byl, nýbrž za jakého byl považován. Nezbytný je popis jeho publika a také ústředních myšlenek, s nimiž se řečník obracel k posluchačům – témata, motivy, na něž se odvolával, povaha důkazů, jež nabízel. Ty odhalí jeho vlastní představu o povaze publika a také řečníkův náhled na diskutované otázky. Pozornost je rovněž třeba věnovat vztahu mezi dochovaným textem a tím, co bylo skutečně proneseno: v případě, že tyto změny známe, lze zohlednit přizpůsobení textu dvěma publikům – tomu, které ho slyšelo, a tomu, které ho četlo. Rétorická kritika také nemůže vynechat řečníkův způsob sestavení řeči, způsob vyjadřování, přípravu projevu a jeho konkrétní přednes; ačkoli poslední dvě položky jsou patrně méně důležité. Pozornost si zaslouží ‚styl‘ – ve významu dikce a plynulosti vět – avšak pouze jen jako jeden z mnoha způsobů, jimiž si mluvčí dláždí cestu do myslí posluchačů. Konečně také nelze pomíjet vliv diskurzu na bezprostřední posluchače, ať už ve formě přímých svědectví nebo ze záznamů. A neustále je nezbytné chápat mluvčího jako veřejnou osobu, která působí na své současníky silou řeči. (Picha, 2019; Wichelns, 1925) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 32 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA analytická hlediska v tradiční rétorické kritice 1. konstituenty řečové situace: mluvčí publikum téma okolnosti 2. řečníkovy povinnosti a cíle: účel řeči řečníkova kvalifikace 3. typy řeči: deliberativní soudní slavnostní náboženské 4. tradiční části umění řečnického: invence dispozice elokuce zapamatování přednes 5. účinek řeči: bezprostřední zprostředkovaný (Picha, 2019; Thonssen & Baird, 1948) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 33 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA konstituenty řečové situace mluvčí jedinec, který přednáší řeč, je zodpovědný za efektivní vytvoření a prezentaci zprávy publikum příjemci zprávy, jejichž charakteristiky (zájmy, přesvědčení, hodnoty) by měly ovlivnit přístup mluvčího téma předmět řeči, který by měl být relevantní a zajímavý pro publikum okolnosti kontext a prostředí, ve kterém je řeč přednášena, což ovlivňuje její tón, styl a obsah TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 34 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA povinnosti a cíle řečníka účel řeči záměr mluvčího nebo to, čeho se snaží dosáhnout, ať už jde o informování, přesvědčování, pobavení nebo inspirování kvalifikace řečníka důvěryhodnost a odbornost mluvčího na dané téma, které jsou zásadní pro získání důvěry a pozornosti publika TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 35 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA typy řeči deliberativní zaměřená na přesvědčování publika o budoucích akcích, často používaná v politických a rozhodovacích kontextech soudní soustředí se na spravedlnost a minulé činy, typická v právních a soudních prostředích slavnostní zaměřená na zvláštní příležitosti, vyjadřující poctu, chválu nebo připomínku náboženské týkající se víry, uctívání a duchovního vedení TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 36 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA tradiční části umění řečnického invence proces vývoje argumentů a obsahu pro řeč dispozice organizace materiálu do koherentní a logické struktury elokuce výběr vhodného jazyka, tónu a úrovně formality pro spojení s publikem zapamatování schopnost mluvčího si vybavit klíčové body a detaily řeči přednes skutečná prezentace řeči, včetně modulace hlasu, řeči těla a tempa TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 37 / 68 RÉTORICKÁ ANALÝZA účinek řeči bezprostřední přímý dopad řeči na publikum během nebo hned po jejím přednesení zprostředkovaný dlouhodobý vliv, který se může projevit po určité době a ovlivnit přesvědčení, činy nebo rozhodnutí TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 38 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 39 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA argumentační analýza (OpenAI, 2024) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 40 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritická diskuze TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 41 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritická diskuze: vymezení kritická diskuze Názorový/postojový střet dvou nebo více účastníků/osob/mluvčích, jejichž cílem je vyřešit tento střet pomocí racionálních prostředků (argumentů/důvodů). TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 42 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritická diskuze: účastníci protagonista Mluvčí, který předkládá tezi a má povinnost k její obhajobě. antagonista Mluvčí, kterému je představena teze, který je partnerem v další diskuzi, kde se rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí teze. TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 43 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritické diskuze: fáze fáze obecné vymezení protagonista antagonista konfrontační určení rozdílu/rozporu v postojích/názorech formulace teze/stanoviska přijetí / nepřijetí / zdržení se otevírací vymezení východisek přijetí výzvy přijetí východisek a pravidel výzva k obhajobě stanoviska/teze přijetí východisek a pravidel argumentační předkládání důvodů předkládání důvodů/argumentů přijetí/nepřijetí/zpochybnění důvodů/argumentů uzavírací určení výstupu z diskuze udržení/stažení teze/stanoviska přijetí/odmítnutí teze/stanoviska (srov. např.: van Eemeren, Garssen, & Meuffels, 2009; van Eemeren, Grootendorst, & Snoeck Henkemans, 2002; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 44 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritická diskuze: pravidla 1.–4. 1. Pravidlo svobody Mluvčí si nemohou navzájem bránit v předkládání tezí nebo tvrzení a jejich zpochybňování. 2. Pravidlo důkazního břemene Mluvčí jsou zavázáni k obhajobě tvrzení/tezí, pokud jsou k tomu vyzváni. 3. Pravidlo stanoviska Pokud je zpochybněno nějaké tvrzení nebo teze, musí se jednat skutečně o zpochybnění vztahující se k danému tvrzení nebo tezi. 4. Pravidlo relevance Pokud je obhajováno nějaké tvrzení nebo teze, musí se jednat skutečně o obhajobu vztahující se k danému tvrzení nebo tezi. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 45 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritická diskuze: pravidla 5.–8. 5. Pravidlo nevyjádřené premisy Mluvčí se nemůže vzdát implicitní teze nebo tvrzení, aniž by se vzdal samotného tvrzení. Mluvčí nesmí předpokládat nějakou tezi nebo tvrzení jako přijatou nebo odmítnutou, pokud nebyla skutečně přijata nebo odmítnuta. 6. Pravidlo výchozího bodu Mluvčí nesmí předpokládat něco jako přijaté, pokud to přijato nebylo. Pokud něco bylo přijato, třebas jako výchozí tvrzení, pak to nesmí být odmítnuto jako nepřijaté. 7. Pravidlo schématu Tezi/tvrzení nelze chápat jako obhájené, pokud nebylo obhájeno v souladu s pravidly. 8. Pravidlo korektnosti Mluvčí mohou používat jen (formálně) správné argumenty nebo argumenty, které je možné učinit (formálně) správnými. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 46 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA kritická diskuze kritická diskuze: pravidla 9.–10. 9. pravidlo závěru Adekvátní a přijatá obhajoba je zavazující pro toho, kdo tezi/tvrzení k obhajobě vyzval. Neadekvátní nebo nepřijatá obhajoba je zavazující pro toho, kdo tezi/tvrzení obhajoval. 10. pravidlo použití Mluvčí se musí vyjadřovat jasně a musí se snažit o pochopení druhé strany. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 47 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA argumentační schémata argumentační schémata TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 48 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA argumentační schémata argumentační schéma argumentační schéma Argumentační schéma reprezentuje zdůvodnění/usuzování ve vztahu mezi propozicemi. TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 49 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA Toulminův model Toulminův model TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 50 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA Toulminův model Toulminův model argumentu Ondráček (2018); Ondráček (2020); Toulmin (2003); Toulmin, Rieke, and Janik (1984) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 51 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA Toulminův model námitky v Toulminově modelu Ondráček (2020); Toulmin (2003); Toulmin et al. (1984) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 52 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup pragma-dialektický přístup TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 53 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: schémata symptomatické analogické kauzální (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 54 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: symptomatické schéma I/III Alžběta je dobrý zaměstnanec, takže chodí včas do práce. 1 Alžběta chodí včas do práce. 1.1 Alžběta je dobrý zaměstnanec. 1.1’ Dobří zaměstnanci charakteristicky chodí včas do práce. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 55 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: symptomatické schéma II/III 1 Y je pravda o X. 1.1 Z je pravda o X. 1.1’ Z jde charakteristicky dohromady s Y. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 56 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: symptomatické schéma III/III 1. Je Y skutečně typická pro Z? 2. Není Y také typická pro něco jiného (Z’) 3. Existují nějaké jiné charakteristiky (Y’), které X musí mít, abychom mohli vlastnost Z připsat X? (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 57 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: analogické schéma Jan nepotřebuje prémii 10000 korun, když ji nepotřebuje ani Karel. 1 Jan nepotřebuje prémii 10000 korun. 1.1 Karel nepotřebuje prémii 10000 korun. 1.1’ Karel je srovnatelný s Janem ohledem jejich potřeb. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 58 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: analogické schéma II/III 1 Y je pravda o X. 1.1 Y je pravda o Z. 1.1’ Z je srovnatelné s X. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 59 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: analogické schéma III/III 1. Jsou srovnávané věci doopravdy srovnatelné? 2. Existuje dost relevantních podobností mezi věcmi, které jsou srovnávány? 3. Existují nějaké relevantní rozdíly mezi věcmi, které jsou srovnávány? (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 60 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: kauzální schéma Pavel nestihne odevzdat včas práci, protože se jí v průběhu semestru nevěnoval. 1 Pavel nestihne odevzdat včas práci. 1.1 Pavel se práci nevěnoval v průběhu semestru. 1.1’ Nevěnování se práci v průběhu semestru vede k tomu, že není včas odevzdána. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 61 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: kauzální schéma II/III 1 Y je pravda o X. 1.1 Z je pravda o X. 1.1’ Z vede k Y. (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 62 / 68 ARGUMENTAČNÍ ANALÝZA pragma-dialektický přístup P-D: kauzální schéma III/III 1. Vede ustanovená příčina fakticky ke zmíněnému výsledku? 2. Existují tu nějaké jiné faktory, které musí být přítomny spolu s navrženou příčinou, aby vytvořily požadovaný výsledek? 3. Mohlo by být navrhovaného výsledku dosaženo i jinak? (srov. např.: van Eemeren et al., 2009; van Eemeren et al., 2002) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 63 / 68 (KRITICKÁ) DISKURZIVNÍ ANALÝZA – (C)DA (KRITICKÁ) DISKURZIVNÍ ANALÝZA – (C)DA TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 64 / 68 (KRITICKÁ) DISKURZIVNÍ ANALÝZA – (C)DA diskurzivní analýza (OpenAI, 2024) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 65 / 68 (KRITICKÁ) DISKURZIVNÍ ANALÝZA – (C)DA kritická diskurzivní analýza (CDA) 1. identifikace komunikativní události základní jednotka analýzy identifikovat a ohraničit konkrétní text nebo diskurzivní událost 2. trojdimenzionální model analýzy model, který zahrnuje analýzu textu, diskurzivní praxe a sociokulturní praxe kromě samotného textu se analytik zaměřuje i na procesy a sociální kontexty, které text formují a jsou jím formovány 3. kontextová analýza zahrnuje rekonstrukci kontextu, v němž komunikativní událost vzniká a působí, včetně historických, sociálních, politických a ekonomických aspektů, které ovlivňují a jsou ovlivněny analyzovaným diskurzem 4. analýza ideologie a moci zkoumání, jak diskurz odráží, reprodukuje nebo vyzývá mocenské vztahy a ideologie zkoumání, jak jsou určité perspektivy prezentovány jako přirozené nebo samozřejmé, a jak diskurz přispívá k legitimizaci nebo de-legitimizaci určitých sociálních skupin či praktik 5. reflexe a sebereflexe kritická reflexe vůči vlastním předpokladům, metodám a interpretacím, stejně jako k sociálním dopadům vlastního výzkumu (Kirkosová, 2018) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 66 / 68 (KRITICKÁ) DISKURZIVNÍ ANALÝZA – (C)DA trojdimenzionální model analýzy analýza textu zahrnuje lingvistickou analýzu, jako je analýza lexika, gramatiky, stylu, narativní struktury a dalších jazykových rysů. analýza diskurzivní praxe zaměřuje se na produkci, distribuci a spotřebu textu v rámci konkrétních sociálních praxí. analýza sociokulturní praxe reflektuje širší sociální a kulturní kontext, v němž je text a jeho produkce a recepce zasazena, a zkoumá, jak text přispívá k reprodukci nebo transformaci sociálních struktur a vztahů. (Kirkosová, 2018) TO ·KOPO: analýza komunikace ·2024 67 / 68 ZDROJE Clampitt, P., Dekoch, R. J., & Cashman, T. (2000). A strategy for communicating about uncertainty. Academy of Management Perspectives, 14.. doi: 10.5465/ame.2000.3979815 Colquitt, J. A., Conlon, D. E., Wesson, M. J., Porter, C. O., & Ng, K. Y. (2001). Justice at the millennium: a meta-analytic review of 25 years of organizational justice research. Journal of applied psychology, 86(3). doi: 10.1037/0021-9010.86.3.425 Hayes, J. (2014). The theory and practice of change management. Palgrave. Kirkosová, K. (2018). Přemluv bábu, pobav sebe: postmoderní estetika v občanském politickém diskurzu. Filozofie dnes, 10(2), 175-207. Morrison, E. W., & Milliken, F. J. (2000). Organizational silence: A barrier to change and development in a pluralistic world. Academy of Management review, 25(4). doi: 10.5465/amr.2000.3707697 Ondráček, T. (2018). Apel na sobeckost nebo na rozumnost? Případová analýza s využitím Toulminova modelu argumentu. Filozofie dnes. Ondráček, T. (2020). Co jsou to imunizační strategie? (Disertační práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno). Retrieved from DostupnézWWW OpenAI. (2024). ChatGPT. https://www.openai.com/chatgpt. Picha, M. (2019). Když dva dělají totéž: srovnávací tradiční rétorická analýza. Filozofie dnes, 10(2), 18-59. Thonssen, L., & Baird, A. C. (1948). Speech criticism: The development of standards for rhetorical appraisal. The Ronald Press Company, New York. Toulmin, S. E. (2003). The uses of argument. Cambridge university press. Toulmin, S. E., Rieke, R. D., & Janik, A. (1984). An introduction to reasoning (No. Sirsi) i9780024211606). van Eemeren, F. H., Garssen, B., & Meuffels, B. (2009). Fallacies and judgments of reasonableness: Empirical research concerning the pragma-dialectical discussion rules (Vol. 16). Springer Science & Business Media. van Eemeren, F. H., Grootendorst, R., & Snoeck Henkemans, A. F. (2002). Argumentation: Analysis, Evaluation, Presentation. Lawrence Erlbaum Associates. Wichelns, H. A. (1925). The literary criticisms of oratory. In A. M. Drummond (Ed.), Studies in rhetoric and public speaking in honor of james a. winans (p. 181-216). New York: Century.