CYRIL NORTHCOTE PARKINSON
ZÁKONY
PROFESORA
PARKINSONA
LEDA 2022
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 3Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 3 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
5
PARKINSONŮV PRVNÍ ZÁKON
ANEB
NARŮSTAJÍCÍ PYRAMIDA
Práce přibývá úměrně s tím, kolik času na ni můžeme vynaložit.
Dost přesně to vystihuje rčení: „Nejvíce práce mívá
ten, kdo na ni má celý den.“ Tak třeba takové starší dámě,
která nemá žádné povinnosti, může trvat od rána do večera,
než odešle neteři lístek do lázní. Hodinu jí zabere, než najde
vhodnou pohlednici, další hodinu pak shání brýle, půl hodiny
se pídí po adrese, hodinu a čtvrt hloubá nad tím, co na ten lístek
vůbec napsat, a dvacet minut se chystá, že půjde hodit pohled
do schránky v sousední ulici, a rozvažuje, jestli si má vzít
deštník, nebo ne. Celkový úkon, který by zaneprázdněnému
člověku zabral všehovšudy tři minuty, může pro druhého znamenat
celý den vyčerpávajících pochyb, úzkosti a námahy.
Připustíme-li, že práce (zejména administrativní) si klade
tak různé nároky na čas, je jasné, že mezi prací, kterou je třeba
udělat, a počtem zaměstnanců, jimž má být svěřena, může
být souvislost jen zcela nepatrná, anebo dokonce vůbec žádná.
Jestliže se někde nic moc neudělá, neznamená to ještě, že
tam lidé lenoší. Když někdo nemá co na práci, neprojevuje se
to vždycky jen zahálkou. Úkol, který je třeba splnit, nabývá
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 5Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 5 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
ZÁKONY PROFESORA PARKINSONA
6
na důležitosti a složitosti přímo úměrně s časem, který je na
něj k dispozici. Tato skutečnost je dnes už obecně uznávána,
mnohem méně však byly prozkoumány její širší souvislosti,
zejména v oblasti veřejné správy.
Politikové a daňoví odborníci se domnívají (i když čas od
času o tom zapochybují), že státních úředníků zřejmě přibývá
tolik proto, že je třeba udělat mnohem víc práce. Cynikové,
kteří začali tento úsudek zpochybňovat, dospěli k názoru, že
jestliže tolik úředníků přibylo, pak někteří z nich by už neměli
mít co na práci, nebo všichni by měli být schopni pracovat
mnohem kratší dobu. V této věci však důvěřovat ani pochybovat
není na místě. Skutečnost je taková, že počet úředníků
s množstvím práce naprosto nesouvisí. Vzrůst počtu zaměstnanců
se řídí Parkinsonovým zákonem a úředníků by bylo
stejně, i kdyby práce značně ubylo nebo by zanikla úplně.
Význam Parkinsonova zákona spočívá v tom, že je to zákon
růstu založený na rozboru činitelů, kteří tento růst ovlivňují.
Platnost tohoto nedávno objeveného zákona je třeba opírat
hlavně o statistické důkazy, o kterých se hned zmíníme. Běžného
čtenáře bude však spíše zajímat výklad nejdůležitějších
činitelů ovlivňujících obecnou tendenci, kterou tento zákon
definuje. Pomineme-li technické detaily (jichž je až dost),
můžeme hned zpočátku vysledovat dvě motivující síly. Pro
účel tohoto rozboru je můžeme vyjádřit dvěma téměř samozřejmě
znějícími definicemi:
1. Úředník má zájem na tom, aby rozšiřoval počet svých podřízených,
a ne svých soupeřů.
2. Úředníci si navzájem přidělávají práci.
Abychom pochopili činitele č. 1, musíme si představit státního
úředníka A, který najednou zjišťuje, že mu práce přerůstá
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 6Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 6 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
PARKINSONŮV PRVNÍ ZÁKON
7
přes hlavu. Není podstatné, zda je skutečně přepracovaný, nebo
si to jen myslí, ale měli bychom si uvědomit, že tyto pocity
(nebo představy) pana A vyplývají dost možná i z toho, že
mu ubývá energie, což je normální příznak stárnutí. Na tuto
skutečnou nebo pomyslnou přepracovanost existují, stručně
řečeno, tři léky. A se může vzdát svého postavení, může požádat,
aby si směl rozdělit práci s kolegou B, nebo si vyžádat
na pomoc dva podřízené, kterým budeme říkat C a D. V dějinách
neexistuje příklad, že by A zvolil jinou alternativu než
třetí. Kdyby se svého postavení vzdal, přišel by o nárok na
penzi. Kdyby připustil, aby byl B jmenován na stejné místo,
které zatím A zastával, obstaral by si soupeře, jenž by ho nepochybně
ohrozil, až W konečně odejde do důchodu a bude
se obsazovat jeho místo. Takže A si raději přibere dva mladší
úředníky C a D, kteří mu budou podřízeni. Stoupne tím ve
vážnosti, a když pak rozdělí práci do dvou kategorií – mezi
C a D – bude jediný, kdo se v obou oborech vyzná. V té
chvíli je důležité si uvědomit, že C a D k sobě nerozlučně
patří. V úvahu například nepřichází, aby byl jmenován jenom
C. Proč? Protože kdyby C nastoupil sám, rozdělil by si práci
s A a získal by tak téměř rovnocenné postavení, jaké bylo zprvu
odepřeno B, postavení o to významnější, že by se C mohl
stát jediným možným nástupcem A. Podřízení proto musí být
dva nebo by jich mělo být raději ještě víc, aby pak každého
z nich držel na uzdě strach, že povýšen bude ten druhý. Když
si po nějakém čase začne C stěžovat, že má moc práce (což
nepochybně mít bude), A se dohodne s C a doporučí, aby na
pomoc C byli přijati další dva úředníci. Chce-li však zamezit
vnitřní rozpory, musí se postarat, aby další dva úředníci byli
přijati i na pomoc D, který má stejné postavení jako C. Nastupují
tedy E, F, G a H. Teď může A téměř s jistotou očekávat
povýšení.
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 7Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 7 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
ZÁKONY PROFESORA PARKINSONA
8
Práci, kterou dříve zastal jeden, vykonává teď sedm úředníků.
A tady začíná působit činitel č. 2. Těch sedm lidí si navzájem
přidělá tolik práce, že jsou všichni za celý den zcela
uštvaní a na A se hrne mnohem více úkolů než kdy předtím.
Došlý spis jim často projde rukama všem. E se rozhodne, že
záležitost spadá do kompetence F, ten předloží koncept odpovědi
G, ten ji zásadně proškrtá a obrátí se o radu na D,
který zas požádá G, aby věc vyřídil. G však právě odchází na
dovolenou, a tak předá spis H, ten zkoncipuje stručný zápis,
který podepíše D, a postoupí ho C. Ten pak v souhlase s tímto
vyjádřením koncept přepracuje a předloží nové znění A.
Co udělá v té chvíli A? Nikdo by mu nemohl zazlívat, kdyby
dopis bez čtení rovnou podepsal, protože má právě plno
jiných starostí. Ví už, že má v příštím roce nastoupit po W,
a musí se rozhodnout, jestli na jeho vlastní místo by měl přijít
C, nebo D. Kromě toho musel svolit, aby G nastoupil na
dovolenou, i když na ni vlastně ještě neměl plný nárok. A teď
si láme hlavu, jestli neměl na dovolenou poslat spíš H, který
by ji potřeboval ze zdravotních důvodů, neboť v poslední
době je nějak pobledlý, mimo jiné asi i proto, že má rodinné
starosti. Pak jsou tu diety pro F po dobu jeho účasti na konferenci
a žádost E, aby byl převeden na ministerstvo důchodového
zabezpečení. A se doslechl, že se D zamiloval do jakési
vdané písařky a G a F že spolu nemluví – proč, nemá nikdo
ani tušení. A by s chutí podepsal spis, jak ho vypracoval C,
a měl by celou věc konečně z krku. Jenomže A je svědomitý.
Naprosto už ho pohltily problémy, které si způsobili jeho
kolegové navzájem a které vyrobili i jemu – už samotným
faktem své existence – a nedokáže se svých povinností tak
snadno zhostit. Pečlivě si proto pročte koncept, vyškrtá zbytečné
mnohomluvné odstavce, jež tam připsali C a H, a upraví
text podle představy, kterou prosazoval hned zpočátku ten
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 8Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 8 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
PARKINSONŮV PRVNÍ ZÁKON
9
schopný (byť trochu hádavý) F. Opraví hrubky – ti mladí lidé
už zřejmě vůbec neznají pravopis – a nakonec sepíše stejnou
odpověď, jakou by byl napsal, kdyby se jeho úředníci nikdy
nebyli narodili. Mnohem víc lidí muselo tedy vynaložit daleko
více práce, aby se dospělo ke stejnému výsledku. Žádný
z nich nezahálel. Všichni dělali, co bylo v jejich silách. Přesto
však A odchází z kanceláře až pozdě večer a unaveně se vrací
domů na předměstí. V houstnoucím soumraku, který označuje
konec dalšího dne lopotné administrativní práce, pomalu zhasínají
poslední světla v kancelářích. A odchází mezi posledními
a se shrbenými rameny a s hořkým úsměškem uvažuje,
proč se za úspěch platí dlouhými přesčasy a šedinami.
Znalci společenských věd je už z popisu těchto jevů jasné,
že úředníků víceméně přibývat musí. Ještě však nebylo
řečeno nic o tom, kolik času pravděpodobně uplyne mezi dobou,
kdy do funkce nastoupil A, a datem, od něhož můžeme
odvodit, jak dlouho asi bude sloužit H, než sám odejde do
důchodu. K této problematice bylo už nashromážděno množství
statistického materiálu a z údajů pak byl po důkladném
studiu odvozen Parkinsonův zákon. Omezený rozsah této publikace
nám nedovoluje, abychom se pouštěli do podrobných
rozborů, ale čtenáře jistě bude zajímat, že s průzkumem se
začalo u rozpočtových odhadů britského válečného námořnictva
proto, že působnost admirality je snadněji měřitelná
než například činnost ministerstva obchodu. Jde totiž jen
o množství lidí a tonáže. Uveďme si pár charakteristických
čísel: v roce 1914 mělo britské námořnictvo 146 000 důstojníků
a námořníků a v jeho loděnicích pracovalo 3249 úředníků
a dalších administrativních pracovníků a 57 000 dělníků.
V roce 1928 klesl počet důstojníků a námořníků na pouhých
100 000, dělníků bylo 62 439, ale v administrativě pracovalo
4558 lidí. Pokud jde o válečné lodi, zůstal jich ve srovnání
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 9Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 9 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
ZÁKONY PROFESORA PARKINSONA
10
s rokem 1914 jen zlomek – asi dvacet bitevních lodí v porovnání
s dvaašedesáti ve válečném období. Počet pracovníků
admirality však vzrostl z 2000 na 3569, a ti prý tvořili „skvělé
pozemní námořnictvo“. Tato čísla mnohem lépe vyniknou
v tabulce:
Statistika admirality
Rok Válečné
lodě
v aktivní
službě
Důstojníci
a námořníci
Dělníci
v loděni-
cích
Úředníci
a další ad-
ministrativní
síly v lodě-
nicích
Úředníci
admira-
lity
1914
1928
62
20
146 000
100 000
57 000
62 000
3249
4558
2000
3569
zvýšení
nebo
snížení
počtu
(v %)
–67,74 –31,5 + 9,54 + 40,28 + 78,45
Tehdejší kritické hlasy se soustředily hlavně na poměr mužů
schopných zúčastnit se bojových akcí a těch, kteří byli vhodní
jen pro administrativní práce. Nám však k dnešnímu účelu toto
srovnání zvlášť neposlouží. Spíš si všimněme toho, že ze dvou
tisíc úředníků z roku 1914 jejich počet v roce 1928 vzrostl na
více než tři a půl tisíce, přičemž zvýšení tohoto počtu vůbec
nesouviselo s tím, že by snad bylo více práce. Vždyť v té době
ubyla třetina námořníků a dvě třetiny lodí. Navíc se od roku
1922 ani nepředpokládalo, že by se válečné námořnictvo mělo
rozšiřovat, protože v onom roce byl washingtonskou námořní
dohodou omezen počet lodí (nikoli však počet úředníků). Za
dobu čtrnácti let můžeme tedy zaznamenat zvýšení o 78 %,
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 10Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 10 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
PARKINSONŮV PRVNÍ ZÁKON
11
což činí v průměru 5,6 % ročně. Tento růst, jak ještě uvidíme,
nebyl zcela pravidelný. Nás ale v této etapě zajímá výhradně
procentní přírůstek za dané období.
Lze si však takové zvyšování celkového počtu státních
úředníků vysvětlit jinak, než že jich přibývá podle jakéhosi
zákona, jímž se tento růst řídí? Někdo by mohl možná namítnout,
že období, o němž mluvíme, bylo obdobím prudkého
rozmachu námořní techniky. Létat na okřídlených strojích
už nebylo jen výsadou výstředních jednotlivců. Vyrábělo se
mnohem více elektrických zařízení, a také mnohem dokonalejších.
Na milost byly vzaty ponorky, i když s nevelkým nadšením.
Na projektanty lodí se začalo pohlížet téměř jako na
lidi. Čekali bychom, že v tak převratném období povedou obchodníci
s námořním vybavením mnohem bohatší sortiment
zboží. Neudivilo by nás proto, kdyby zaměstnávali mnohem
více kresličů, konstruktérů, projektantů a vědců. Takto zaměřených
lidí, odborných zaměstnanců loděnic, však přibylo jen
40 %, zato příslušných úředníků celých 80 %. Na každého
nového mistra nebo elektroinženýra v Portsmouthu tedy připadali
další dva pracovníci v ústřední správě. Tyto závěry by
nás mohly, aspoň prozatím, zlákat k závěru, že v době, kdy je
užitečná složka (v tomto případě námořnictvo) zredukována
o 31,5 %, přibývá administrativních pracovníků dvakrát tolik
než pracovníků technických. Statisticky bylo dokázáno, že
tato procenta jsou nepodstatná. Úředníků by totiž přibývalo
stejně, i kdyby nezbyl jediný námořník.
Bylo by jistě zajímavé sledovat další vývoj, když počet zaměstnanců
admirality, který v roce 1935 činil 8118, stoupl
do roku 1954 na 33 788. Ještě pozoruhodnější studium však
skýtá počet zaměstnanců ministerstva kolonií v době úpadku
impéria. Statistiku admirality přece jen komplikují různé
faktory (jako například námořní letectvo), takže je nesnadné
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 11Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 11 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
ZÁKONY PROFESORA PARKINSONA
12
srovnávat jeden rok s druhým. Způsob, jakým se rozrůstá ministerstvo
kolonií, je mnohem průkaznější, protože jde o ryze
správní instituci. Statistiky nám tento růst znázorňují takto:
Rok 1935 1939 1943 1947 1954
Počet
zaměstnanců
372 450 817 1139 1661
Než si ukážeme, jakou měrou přibylo zaměstnanců, musíme
si uvědomit, že kompetence tohoto úřadu nebyla za posledních
dvacet let stejná. V letech 1935 až 1939 se koloniální
oblasti co do rozlohy či počtu obyvatelstva nijak zvlášť nezměnily.
Ke značným změnám došlo do roku 1943, neboť některá
území obsadil nepřítel. V roce 1947 se koloniální území
opět rozrostla, ale od té doby se rok od roku zmenšují, jak
jednotlivé kolonie získávají samostatnost. Dalo by se logicky
předpokládat, že tyto změny v rozloze impéria se odrazí
i na velikosti jeho ústředního správního aparátu. Zběžným
pohledem na statistické údaje se však můžeme přesvědčit, že
celkový počet jeho zaměstnanců nezadržitelně roste. A tento
růst, i když je v jisté souvislosti s růstem pozorovaným na
jiných úřadech, nemá naprosto nic společného s rozlohou – ba
dokonce ani se samotnou existencí – britské říše. Jak velké je
procento tohoto růstu? Nebudeme se nyní zamýšlet nad prudkým
vzestupem zaměstnanců, který nastal v letech značného
omezení jejich pracovních povinností za druhé světové války.
Spíše je na místě povšimnout si vzrůstajícího počtu zaměstnanců
v dobách mírových – růst činí přes 5,24 % mezi roky
1935 a 1939 a 6,55 % mezi roky 1947 a 1954. Vychází nám
tedy průměrný vzestup o 5,89 % ročně, což je hodnota nápadně
blízká té, kterou jsme už zjistili při zkoumání počtu
zaměstnanců admirality v letech 1914 až 1928.
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 12Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 12 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
PARKINSONŮV PRVNÍ ZÁKON
13
Další podrobné statistické rozbory počtu zaměstnanců
v jednotlivých úřadech vlastně do podobné knihy, jako je tato,
ani nepatří. Lze však alespoň doufat, že dojdeme k přibližnému
závěru, kolik času asi uplyne od jmenování jistého úředníka
do chvíle, než přijme dva či více podřízených.
Ve všech svých zatím ukončených průzkumech, v nichž
jsme se zabývali problémem rostoucího počtu zaměstnanců,
jsme zjistili, že průměrný růst činí 5,75 % ročně. Po tomto
zjištění můžeme vyjádřit Parkinsonův zákon matematickou
formou: v každém správním úřadě (s výjimkou válečného
stavu) bude zaměstnanců přibývat podle rovnice
x =
2kč
+ l ,
p
kde k představuje počet zaměstnanců usilujících o povýšení
metodou přijímání podřízených, l je rozdíl mezi věkem v době
jmenování a věkem při odchodu do důchodu, č znamená
čas (počet člověkohodin) věnovaný zodpovídání interních
sdělení a p počet jednotek úřadem skutečně řízených; x nám
bude vyjadřovat počet nových zaměstnanců přijímaných každým
rokem. Matematikové si jistě uvědomí, že pro zjištění
procentního přírůstku zaměstnanců musí vzorec násobit stem
a vydělit stavem předchozího roku, jde tedy o výpočet
100(2kč
+ l) %,
yp
kde y představuje stav z předcházejícího roku. Nepochybně
se ukáže, že číslo x, které hledáme, se pohybuje mezi 5,17
a 6,56 % nezávisle na tom, jaké množství práce se má vykonat
(pokud se vůbec nějaká práce vykonat má).
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 13Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 13 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42
ZÁKONY PROFESORA PARKINSONA
14
Objev této rovnice a obecných zásad, na nichž je založena,
nemá ovšem žádný širší politický obsah. Vždyť jsme se ani
nepokusili zkoumat, jestli by se úřady měly rozrůstat, nebo
ne. Jestliže někdo věří, že tento růst dokáže přispět k plné zaměstnanosti,
těžko mu tento názor brát. A jestliže jiní na druhé
straně pochybují o stabilitě ekonomiky založené na tom, že
si úředníci navzájem posílají nesčetná sdělení, mají na tento
názor zrovna tak právo. Bylo by zřejmě předčasné pokusit
se v tomto stadiu zjišťovat optimální kvantitativní poměr
mezi počtem úředníků a počtem osob, pro které se úřaduje.
Pokud ovšem takový kvantitativní poměr existuje, měli bychom
pomocí naší rovnice zjistit, jak dlouhé doby bude zapotřebí,
než se v kterékoli dané společenské jednotce k tomuto
optimu dospěje. Ovšem předvídání tohoto výsledku nebude
mít žádný politický význam. Je nutno opětovně zdůraznit, že
Parkinsonův první zákon je objev ryze vědecký, který lze na
každodenní život aplikovat pouze teoreticky. Pracovní náplní
botanika přece není, aby vytrhával plevel. Stačí, že nám objasní,
jak rychle to býlí roste.
Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 14Zakony profesora Parkinsona - 2022 (130 x 200) kapitola nova strana.indd 14 21.03.2022 14:54:4221.03.2022 14:54:42