Lineární algebra Determinanty a vlastní čísla Petr Liška Masarykova univerzita 24.04.2024 Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 1 / 25 Determinant Definice Determinant |A| čtvercové matice A ∈ R1×1 je číslo |A| = |a11| = a11 . Determinant |A| čtvercové matice A ∈ Rn×n, n ≥ 2 je číslo |A| = a11|A11| − a12|A12| + · · · + (−1)n+1 a1n|A1n| = n j=1 (−1)j+1 a1j|A1j|, kde A1j značí matici, která vznikla z matice A odebráním prvního řádku a j-tého sloupce. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 2 / 25 Křížové pravidlo a11 a12 a21 a22 = a11a22 − a12a21 Sarrusovo pravidlo a11 a12 a13 a21 a22 a23 a31 a32 a33 = a11 a22 a23 a32 a33 − a12 a21 a23 a31 a33 + a13 a21 a22 a31 a32 = a11a22a33 + a21a32a13 + a12a23a31 − a13a22a31 − a12a21a33 − a23a32a11 Pro výpočet determinantů vyšších řádů můžeme využít i následujícího vztahu: |A| = n k=1 (−1)l+k alk|Alk|, l ∈ N, 1 ≤ l ≤ n, ve kterém Alk je matice, která vznikne z matice A vypuštěním l-tého řádku a k-tého sloupce. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 3 / 25 Příklad 3 −1 4 −1 3 −2 2 4 1 Řešení: 3 −1 4 −1 3 −2 2 4 1 = 3 · 3 · 1 + (−1) · 4 · 4 + 2 · (−1) · (−2) − 4 · 3 · 2 − (−2) · 4 · 3 − 1 · (−1) · (−1) = = 9 − 16 + 4 − 24 + 24 − 1 = −4 Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 4 / 25 Příklad |A| = 3 −2 1 −2 0 0 2 0 2 1 −2 −4 −1 0 3 1 Řešení: |A| = 0 · (−1)2+1 −2 1 −2 1 −2 −4 0 3 1 + 0 · (−1)2+2 3 1 −2 2 −2 −4 −1 3 1 +2 · (−1)2+3 3 −2 −2 2 1 −4 −1 0 1 + 0 · (−1)2+4 3 −2 1 2 1 −2 −1 0 3 = −2 · [3 · 1 · 1 + 2 · 0 · (−2) + (−1) · (−2) · (−4) −(−2) · 1 · (−1) − (−4) · 0 · 3 − 1 · (−2) · 2] = 6 Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 5 / 25 V „realitě“ se na to musí jinak Příklad 1 2 −1 0 5 1 0 0 4 = 1 · 5 · 4 = 20 Věta Determinant, který má pod hlavní diagonálou samé nuly, je roven součinu prvků v této diagonále. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 6 / 25 Věta 1. Vynásobíme-li libovolný řádek (sloupec) matice číslem k, determinant matice bude k-násobkem determinantu matice původní. 2. Zaměníme-li pořadí dvou řádků (sloupců) matice, determinant výsledné matice bude mít opačné znaménko než determinant matice původní. 3. Přičtením k-násobku libovolného řádku (sloupce) k jinému řádku (sloupci) se determinant matice nezmění. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 7 / 25 Příklad s úpravou Vypočtěte determinant 3 −2 1 −2 −3 −5 2 0 2 1 −2 −4 −1 0 3 1 Řešení: 3 −2 1 −2 −3 −5 2 0 2 1 −2 −4 −1 0 3 1 = 1 −2 7 0 −3 −5 2 0 −4 5 −4 0 −1 0 3 1 = = 1 · (−1)8 1 −2 7 −3 −5 2 −4 5 −4 = −195 Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 8 / 25 Inverzní matice a soustavy rovnic Definice Nechť A ∈ Rn×n je čtvercová matice řádu n. Jestliže existuje čtvercová matice A−1 řádu n splňující vztahy A−1 A = I = AA−1 , nazýváme matici A−1 inverzní maticí k matici A. Věta Nechť A ∈ Rn×n je čtvercová matice řádu n taková, že k ní existuje A−1. Potom systém lineárních rovnic A⃗x = ⃗b má právě jedno řešení ⃗x = A−1⃗b pro libovolné ⃗b ∈ Rn. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 9 / 25 Jak inverzní matici najít? Věta Nechť A je čtvercová matice. Jestli sekvence elementárních řádkových úprav převede matici A na jednotkovou, pak stejná sekvence elementárních řádkových úprav převede jednotkovou matici na A−1. Příklad A =   3 2 0 5 4 1 1 2 5   A−1 = ? Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 10 / 25 Řešení:   3 2 0 1 0 0 5 4 1 0 1 0 1 2 5 0 0 1   ∼   1 2 5 0 0 1 3 2 0 1 0 0 5 4 1 0 1 0   ∼ ∼   1 2 5 0 0 1 0 −4 −15 1 0 −3 0 −6 −24 0 1 −5   ∼   1 2 5 0 0 1 0 −4 −15 1 0 −3 0 0 −6 −6 4 −2   ∼ ∼   1 2 5 0 0 1 0 −4 −15 1 0 −3 0 0 3 3 −2 1   ∼   3 6 0 −15 10 −2 0 −4 0 16 −10 2 0 0 3 3 −2 1   ∼ ∼   12 0 0 36 −20 4 0 −4 0 16 −10 2 0 0 3 3 −2 1   ∼   1 0 0 3 −5 3 1 3 0 1 0 −4 5 2 −1 2 0 0 1 1 −2 3 1 3   Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 11 / 25 Souvislosti Věta Nechť A ∈ Rn×n, pak následující výroky jsou ekvivalentní: 1. Řádky matice A jsou tvořeny lineárně nezávislými vektory. 2. Sloupce matice A jsou tvořeny lineárně nezávislými vektory. 3. K matici A existuje invezní matice A−1. 4. |A| ̸= 0 5. Soustava lineárních rovnic AX = B má pro libovolnou pravou stranu B jediné řešení. 6. Homogenní soustava rovnic AX = 0 má pouze nulové řešení. 7. Každý vektor z Rn lze vyjádřit jako lineární kombinaci vektorů tvořených řádky (sloupci) matice A a to jednoznačně (až na pořadí). Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 12 / 25 Vlastní vektory a vlastní čísla Definice Nechť A je čtvercová matice, λ je komplexní číslo a ⃗x je nenulový vektor, který je řešením rovnice A⃗x = λ⃗x. (1) Pak se komplexní číslo λ nazývá vlastní číslo matice A a vektor ⃗x se nazývá vlastní vektor matice A (příslušný vlastnímu číslu λ). A⃗x − λ⃗x = ⃗o =⇒ (A − λI) ⃗x = ⃗o Věta Vlastní čísla matice A jsou řešením tzv. charakteristické rovnice s neznámou λ |A − λI| = 0 . Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 13 / 25 Příklad Vypočtěte vlastní čísla a vlastní vektory matice 1 2 3 2 Řešení: 1 − λ 2 3 2 − λ = 0 λ2 − 3λ − 4 = 0 =⇒ λ1 = 4, λ2 = −1 −3 2 0 3 −2 0 =⇒ x2 = 3t, x1 = 2t =⇒ (2, 3) 2 2 0 3 3 0 =⇒ x2 = t, x1 = −t =⇒ (−1, 1) Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 14 / 25 Příklad Vypočtěte vlastní čísla matice   4 0 0 5 3 2 2 0 2   Řešení: 4 − λ 0 0 5 3 − λ 2 2 0 2 − λ = 0 (4 − λ)(3 − λ)(2 − λ) = 0 =⇒ λ1 = 4, λ2 = 3, λ3 = 2 Věta (Perron) Je-li P čtvercová matice taková, že všechny její koeficienty jsou kladná čísla, pak matice A má kladné reálné vlastní číslo λ1 a jemu odpovídající vlastní vektor má všechny složky kladné. Navíc je-li λ jiné vlastní číslo, pak |λ| ≤ λ1. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 15 / 25 Stěhování - naposledy Předpokládejme, že populace se stěhuje mezi dvěma regiony, např. venkovem a městem podle následujícího schématu. Každý rok se 50% obyvatel venkova přestěhuje do měst a 25% obyvatel měst se přestěhuje na venkov. Jestli tento vzor migrace bude pokračovat vyprázdní se venkov nebo se situace stabilizuje? Řešení: vk+1 mk+1 = 0,5 0,25 0,5 0,75 · vk mk 0,5 − λ 0,25 0,5 0,75 − λ = 0 =⇒ λ2 −1,25λ+0,25 = 0 =⇒ λ1 = 1, λ2 = 0,25 −0,5 0,25 0,5 −0,25 · x1 x2 = 0 0 =⇒ v = 1 3 , m = 2 3 Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 16 / 25 Sociální sítě Kdo je nejvýznamnější postavou v této síti vztahů? 16 17 18 19 20 21 22 23 24 2512 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 17 / 25 Metrika, která měří i kvalitu kontaktů v tom smyslu, že lepší jsou kontakty, které mají hodně kontaktů, se nazývá centralita měřená koeficientem vlastního vektoru (eigenvector centrality). Máme-li graf s n vrcholy, definujeme hodnotu pro vrchol xv jako xv = 1 λ n t=1 avtxt, kde avt je příslušný koeficient z matice sousednosti. Přepisem definice do vektorů a matic dostaneme definici vlastního vektoru. Vlastních čísel a tím pádem i vlastních vektorů je více, ale jediný vlastní vektor, pro který je zaručeno, že všechny složky jsou kladné, je podle Perronovy věty vlastní vektor příslušný největší vlastní hodnotě. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 18 / 25 „Jak funguje Google?“ A B C D E P =       A B C D E A 0 1 2 1 3 1 0 B 1 0 1 3 0 1 3 C 0 1 2 0 0 1 3 D 0 0 0 0 1 3 E 0 0 1 3 0 0       P2 =         1 2 1 6 1 6 0 11 18 0 2 3 4 9 1 1 9 1 2 0 5 18 1 9 0 0 0 1 9 0 0 0 1 6 1 0 1 9         , · · · , P32 =         0,293 0,293 0,293 0,293 0,293 0,390 0,390 0,390 0,390 0,390 0,220 0,220 0,220 0,220 0,220 0,024 0,024 0,024 0,024 0,024 0,073 0,073 0,073 0,073 0,073         πT = (0,293; 0,390; 0,220; 0,024; 0,073) P · π = π. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 19 / 25                                             0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0                                             Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 20 / 25 λ25 − 60λ23 − 33λ22 + 1418λ21 + 1201λ20 − 17690λ19 − 17820λ18 + 130270λ17 + 140616λ16 − 596765λ15 − 645895λ14 + 1744968λ13 + 1781922λ12 − 3289284λ11 − 2952158λ10 + 3956100λ9 + 2846182λ8 − 2892728λ7 − 1481747λ6 + 1131223λ5 + 364297λ4 − 172595λ3 − 37618λ2 + 5588λ + 1064 = 0 λmax = 5,391148524748294 (1, 1,396, 1,084, 0,920, 1,306, 1,181, 0,742, 0,479, 0,562, 1,724, 0,829, 1,493, 1,291, 1,084, 1,409, 0,774, 1,326, 1,067, 0,659, 0,899, 1,261, 1,069, 0,808, 1,254, 0,908) Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 21 / 25 Leslieho model Příklad Uvažujme například populaci hmyzu rozdělenou na tři životní etapy: mláďata, mladistvé a dospělé jedince, přičemž každá životní etapa trvá jeden rok. Pravděpodobnost přežití mláďat je 50 % a nerozmnožují se. Mladiství mají pravděpodobnost přežití 25 % a každý z nich má průměrně čtyři mláďata. Dospělí jedinci mají pravděpodobnost přežití 0 % a každý z nich má průměrně tři mláďata. Předpokládejme, že máme 100 samiček, přičemž 40 jsou mláďata, 40 jsou mladiství a 20 dospělí. Jak se bude taková populace samiček vyvíjet v čase? Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 22 / 25 Po jednom roce bude počet mláďat 40 · 4 + 20 · 3 = 220. Počet mladistvých bude počet mláďat, která přežijí, tj. 40 · 0,5 = 20 a podobně pro dospělé 40 · 0,25 = 10. Všechny tyto výpočty můžeme snadno zapsat jednou maticovou rovnicí L · x0 =   0 4 3 0,5 0 0 0 0,25 0   ·   40 40 20   =   220 20 10   = x1 . Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 23 / 25 t P 1000 2000 3000 4000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 t P[%] 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 5 10 15 Věta Každá Lesliho matice má právě jedno kladné vlastní číslo. Tomuto číslu odpovídá vlastní vektor, jehož všechny složky jsou kladné. Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 24 / 25 −λ 4 3 0,5 −λ 0 0 0,25 −λ = 0 −λ3 + 2λ + 0,375 = 0 =⇒ λ = 1,5   −1,5 4 3 0 0,5 −1,5 0 0 0 0,25 −1,5 0   ∼   1 0 −18 0 0 1 −6 0 0 0 0 0   =⇒ (18t, 6t, t) 72 %, 24 %, 4 % Petr Liška (Masarykova univerzita) Lineární algebra 24.04.2024 25 / 25