Jak popsat změnu Funkce, limita, derivace Petr Liška Masarykova univerzita 28.02.2024 Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 1 / 25 Funkce Definice Nechť jsou dány neprázdné množiny D ⊆ R, H ⊆ R. Předpis f, který každému x ∈ D přiřazuje právě jedno y ∈ H, nazýváme funkcí jedné proměnné. Tuto funkci označujeme y = f(x). Množina D se nazývá definiční obor funkce f a značí se D(f), množina H se nazývá obor hodnot funkce f a značí se H(f). Definice Grafem funkce f : D(f) → R je množina bodů G = {(x, f(x)) ∈ R2 : x ∈ D(f)}. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 2 / 25 Typické (netypické) funkce v ekonomii Logistická funkce (saturační proces) y = a 1 + be−cx a, b, c > 0 0 y x a 1+b a Trendová funkce s periodickými fluktuacemi y = a + bx + c sin dx a, b, c, d ∈ R 0 y x Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 3 / 25 Typické (netypické) funkce v ekonomii a sociologii „Zásobovací“ funkce y = iS − S T x (i − 1)T ≤ x ≤ iT S, T > 0, i = 1, 2, . . . 0 y x S T 2T 3T Gaussova funkce y = ae− (x−b)2 2c2 a, b, c ∈ R, c ̸= 0 0 y x Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 4 / 25 Vlastnosti funkcí Definice Nechť x0, δ ∈ R, δ > 0. Pak interval O(x0) = (x0 − δ, x0 + δ) nazveme okolím bodu x0, interval [x0, x0 + δ) pravým okolím bodu x0 a interval (x0 − δ, x0] levým okolím bodu x0. Množina O(x0) \ {x0} se nazývá ryzí okolí bodu x0. Buď a ∈ R. Pak interval O(+∞) = (a, +∞) nazveme okolím bodu +∞ a interval O(−∞) = (−∞, a) nazveme okolím bodu −∞. Definice Řekneme, že funkce f je rostoucí v bodě x0, jestliže existuje okolí O(x0) = (x0 − δ, x0 + δ) tak, že pro x0 − δ < x < x0 je f(x) < f(x0) a pro x0 < x < x0 + δ je f(x) > f(x0). Analogicky se definuje funkce klesající v bodě, neklesající v bodě a nerostoucí v bodě. Společný název pro tyto čtyři vlastnosti je funkce monotonní v bodě, resp. pro první dvě funkce ryze monotonní v bodě. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 5 / 25 Definice Nechť je dána funkce f : D(f) → R a interval I ⊆ D(f). Pak funkci f nazveme rostoucí na intervalu I, jestliže pro každá dvě x1, x2 ∈ I taková, že x1 < x2, je f(x1) < f(x2). Funkci f nazveme klesající na intervalu I, jestliže pro každá dvě x1, x2 ∈ I taková, že x1 < x2, je f(x1) > f(x2). Funkce, která je rostoucí nebo klesající, se nazývá ryze monotonní. Definice Funkce f se nazývá prostá, právě když pro všechna x1, x2 ∈ D(f) platí: je-li x1 ̸= x2, pak f(x1) ̸= f(x2). Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 6 / 25 Nové funkce ze starých Definice Nechť u: A → B a f : B → R jsou funkce. Pak funkce F : A → R daná předpisem y = f(u(x)) se nazývá složená funkce. Funkce u se nazývá vnitřní složkou, funkce f vnější složkou složené funkce F. Definice Inverzní funkcí k prosté funkci f je funkce f−1, pro kterou platí, že D(f−1) = H(f) a ke každému y ∈ D(f−1) je přiřazeno právě jedno x ∈ D(f) takové, že f(x) = y. Věta Inverzní funkcí k funkci f rostoucí (klesající) na množině D(f) je rostoucí (klesající) funkce na množině H(f). Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 7 / 25 Pro připomenutí Definice Buď a ∈ R, a > 0 a c ∈ R. Pro a > 1 definujme ac = sup {ax : x ∈ Q, x ≤ c} . Pro a = 1 položmě ac = 1c = 1 a pro 0 < a < 1 definujme ac = 1 a −c . Definice Buď a ∈ R, a > 0. Funkci f určenou předpisem f(x) = ax nazveme exponenciální funkcí o základu a. Věta Exponenciální funkce f(x) = ax má tyto vlastnosti: 1. D(f) = R a H(f) = (0, +∞) pro a ̸= 1, H(f) = {1} pro a = 1. 2. Funkce f je rostoucí v R pro a > 1, klesající v R pro a < 1 a konstantní v R pro a = 1. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 8 / 25 Definice Buď a ∈ R, a > 0, a ̸= 1. Funkce inverzní k funkci y = ax se nazývá logaritmická funkce o základu a, značí se y = loga x. Věta Logaritmická funkce f(x) = loga x má tyto vlastnosti: 1. D(f) = (0, +∞), H(f) = (−∞, +∞). 2. Funkce f je rostoucí na (0, +∞) pro a > 1 a klesající na (0, +∞) pro a < 1. 3. Pro x, y ∈ (0, +∞) a z ∈ R platí loga(xy) = loga x+loga y, loga x y = loga x−loga y, loga xz = z loga x. 4. Pro a, b ∈ R, a > 0, b > 0, a ̸= 1, b ̸= 1 a x ∈ (0, +∞) platí loga x = logb x logb a . Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 9 / 25 Cyklometrické funkce Definice Inverzní funkce k funkci sin x definované na −π 2 , π 2 se označuje arcsin x. Inverzní funkce k funkci cos x definované na [0, π] se označuje arccos x. Inverzní funkce k funkci tg x definované na −π 2 , π 2 se označuje arctg x. Inverzní funkce k funkci cotg x definované na (0, π) se označuje arccotg x. Funkce arcsin x, arccos x, arctg x a arccotg x nazýváme cyklometrické funkce. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 10 / 25 0 1 π 2 −1− π 2 1 π 2 −1 − π 2 x y = arcsin x y = sin x 0 1 π 2 π −1 π π 2 −1 x y = arccos x y = cos x 0 π 2− π 2 π 2 − π 2 y x y = arctg x y = tg x 0 π π π 2 π 2 y x y = arccotg x y = cotg x Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 11 / 25 Limita a spojitost Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 12 / 25 „Naivní“ definice Funkce y = f(x) má v bodě x0 limitu L, jestliže se s hodnotami funkce f(x) můžeme libovolně přiblížit číslu L tak, že vezmeme hodnoty x dostatečně blízké hodnotě x0, ale různé od x0. Zapisujeme lim x→x0 f(x) = L. Funkce y = f(x) má v bodě x0 limitu rovnu ∞, jestliže hodnoty funkce f(x) můžeme udělat libovolně velké tak, že vezmeme hodnoty x dostatečně blízké hodnotě x0, ale různé od x0. Zapisujeme lim x→x0 f(x) = ∞ a říkáme, že funkce má ve vlastním bodě nevlastní limitu. Funkce y = f(x) má v bodě ∞ limitu L, jestliže se s hodnotami funkce f(x) můžeme libovolně přiblížit číslu L tak, že vezmeme hodnoty x dostatečně velké. Zapisujeme lim x→∞ f(x) = L. Říkáme, že funkce má v nevlastním bodě vlastní limitu. Funkce y = f(x) má v bodě ∞ limitu ∞, jestliže hodnoty funkce f(x) můžeme udělat libovolně velké tak, že vezmeme hodnoty x dostatečně velké. Zapisujeme lim x→∞ f(x) = ∞. Říkáme, že funkce má v nevlastním bodě nevlastní limitu. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 13 / 25 Věta Funkce f má v libovolném bodě nejvýše jednu limitu. Řekneme, že funkce f(x) má v bodě x0 limitu zleva rovnu L, píšeme lim x→x− 0 f(x) = L, jestliže se s hodnotami funkce f(x) můžeme libovolně přiblížit číslu L tak, že vezmeme hodnoty x menší než x0 a dostatečně blízké hodnotě x0. Analogicky definujeme i limitu zprava a nevlastní limity. Věta lim x→x0 f(x) = L ⇐⇒ lim x→x− 0 f(x) = lim x→x+ 0 f(x) = L . Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 14 / 25 Věta Nechť existují vlastní limity limx→x0 f(x) = L1 , limx→x0 g(x) = L2. Pak platí: a) limx→x0 (f(x) ± g(x)) = L1 ± L2, b) limx→x0 (f(x) · g(x)) = L1 · L2, c) Je-li L2 ̸= 0, pak limx→x0 f(x) g(x) = L1 L2 , d) limx→x0 |f(x)| = | limx→x0 f(x)|. Platí ∞ + ∞ = ∞, ∞ · ∞ = ∞, 1 ±∞ = 0, 1 +0 = +∞, 1 −0 = −∞. Nevíme ∞ − ∞, ∞ ∞ , 0 0 , 0 · ∞, 00 , ∞0 , 1∞ . Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 15 / 25 Spojitost funkce Definice Nechť x0 ∈ R. Řekneme, že funkce f je v bodě x0 spojitá, jestliže je limita funkce v tomto bodě rovna funkční hodnotě v tomto bodě, tj. lim x→x0 f(x) = f(x0). Analogicky se definuje spojitost zprava/zleva. Definice Nechť f je funkce a I ⊆ D(f) je interval. Řekneme, že funkce f je spojitá na intervalu I, jestliže je spojitá v každém vnitřním bodě tohoto intervalu. Patří-li navíc levý (pravý) koncový bod do I, je v něm funkce spojitá zprava (zleva). Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 16 / 25 Vlastnosti spojitých funkcí Věta (Weierstrassova věta) Nechť f je spojitá na intervalu I = [a, b]. Pak je na tomto intervalu ohraničená a nabývá zde své největší a nejmenší hodnoty. Věta (Bolzanova věta) Nechť f je spojitá na intervalu I = [a, b]. Pak na tomto intervalu nabývá všech hodnot mezi svou největší a nejmenší hodnotou. Důsledek Je-li funkce f spojitá na intervalu I = [a, b] a f(a)f(b) < 0, pak existuje bod c ∈ (a, b) takový, že f(c) = 0. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 17 / 25 Spojité (tam, kde jsou definované) jsou všechny tzv. elementární funkce, tj. polynomy exponenciální a logaritmické funkce goniometrické a cyklometrické funkce mocninné funkce a funkce, které z nich vzniknou konečným počtem sčítání, odčítání, násobení, dělení a skládání. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 18 / 25 Derivace funkce Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 19 / 25 0 f(x) − f(x0) x − x0 ϕs ϕt y xx0 x f(x0) f(x) y = f(x) t s T Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 20 / 25 „Naivní“ definice Derivace f′(x0) funkce f v bodě x0 je směrnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x0, f(x0)]. Definice Buď f funkce a bod x0 ∈ D(f). Existuje-li vlastní limita lim x→x0 f(x) − f(x0) x − x0 , nazýváme tuto limitu derivací funkce f v bodě x0 a značíme f′(x0) nebo df dx (x0). Položíme-li h = x − x0, lze derivaci zapsat ve tvaru f′ (x0) = lim h→0 f(x0 + h) − f(x0) h . Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 21 / 25 Věta Pro derivace elementárních funkcí platí: c′ = 0, (xa )′ = axa−1 , (ex )′ = ex , (ln x)′ = 1 x , (sin x)′ = cos x, (cos x)′ = − sin x, (tg x)′ = 1 cos2 x , (cotg x)′ = − 1 sin2 x , (arcsin x)′ = 1 √ 1 − x2 , (arccos x)′ = − 1 √ 1 − x2 , (arctg x)′ = 1 x2 + 1 , (arccotg x)′ = − 1 x2 + 1 , (ax )′ = ax · ln a , loga x ′ = 1 x ln a , kde a ∈ R a c ∈ R. Tyto vzorce platí všude tam, kde jsou příslušné funkce definovány. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 22 / 25 Věta Nechť mají funkce f, g derivaci na množině M. Pak platí: a) cf(x) ′ = cf′(x), c ∈ R, b) f(x) + g(x) ′ = f′(x) + g′(x), c) f(x) · g(x) ′ = f′(x)g(x) + f(x)g′(x), d) je-li g(x) ̸= 0, pak f(x) g(x) ′ = f′(x)g(x) − f(x)g′(x) g2(x) . Věta Nechť funkce u = g(x) má derivaci g′(x), funkce y = f(u) má derivaci f′(u) a nechť platí D(f) ⊇ H(g). Pak složená funkce y = F(x) = f[g(x)] má derivaci a platí: F′ (x) = f′ [g(x)] · g′ (x). Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 23 / 25 Příklad Vypočtěte derivace funkcí y = 3x3 + x + 2, y = xex , y = 1 − x2 1 + x2 , y = 2x2 + x, y = ln2 sin x Z geometrického významu derivace plyne, že funkce f má v bodě x0 derivaci právě tehdy, když její graf má v bodě (x0, f(x0)) tečnu se směrnicí f′(x0). Rovnice této tečny je y = f(x0) + f′ (x0)(x − x0). Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 24 / 25 Věta Nechť f má derivaci na otevřeném intervalu I. a) Je-li f′(x) > 0 pro každé x ∈ I, pak je f rostoucí na I. b) Je-li f′(x) < 0 pro každé x ∈ I, pak je f klesající na I. Věta Nechť funkce f, g mají derivace v každém bodě otevřeného intervalu I. Jestliže pro všechna x ∈ I platí f′(x) = g′(x), pak se funkce f, g liší o konstantu, tj. existuje c ∈ R takové, že f(x) = g(x) + c. Zejména jestliže f′(x) = 0 na I, pak je f na I konstantní. Petr Liška (Masarykova univerzita) Jak popsat změnu 28.02.2024 25 / 25