Brownfield, neboli opuštěnou nebo znečištěnou plochu, lze definovat jako „dříve využívanou, opuštěnou nebo znečištěnou půdu“. Tato definice zdůrazňuje, že brownfieldy jsou oblasti, které byly v minulosti využívány pro průmyslové (nebo i komerční účely) a nyní jsou opuštěné (případně nedostatečně využívané) nebo znečištěné a potřebují sanaci nebo regeneraci, aby mohly být znovu využity pro nové účely. Tyto lokality mohou představovat jak environmentální, tak sociálně-ekonomické výzvy pro městský rozvoj, ale zároveň nabízejí příležitosti pro udržitelný rozvoj a regeneraci městských oblastí.

Brownfieldy jsou tak faktickým protipólem "greenfieldů", což jsou nezastavěné, neznečištěné plochy určené pro nový rozvoj. Sanace a opětovné využití brownfieldů často zahrnuje odstranění znečištění, obnovu infrastruktury a adaptaci pro nové využití, jako je bydlení, obchodní prostory, veřejné parky nebo jiné komunitní projekty. Tento proces vyžaduje komplexní plánování, zahrnující environmentální, ekonomické a sociální aspekty, aby bylo možné tyto oblasti účinně regenerovat a reintegrovat do městského prostředí.

V odborných textech je někdy možné narazit na podrobnější klasifikaci brownfields, či jejich užší definici, jedno z možných členění je následující:

• Brownfield (v užším vymezení) – pozůstatek výrobních aktivit, kde je znečištění prokázané nebo očekávané. Tyto plochy vyžadují větší či menší regeneraci, často s pomocí veřejného sektoru.
• Blackfield – kontaminované plochy či objekty, kde znečištění má extrémní úroveň, což činí sanaci a další využití těchto ploch obzvláště složitým problémem a pomoc ze strany veřejného sektoru je zde téměř nezbytná.
• Greyfield – plochy nebo objekty, které byly dříve využívány pro komerční účely, jako jsou zastaralá nákupní centra, sklady nebo parkoviště apod., které již nevyhovují současným potřebám a jsou zčásti nebo zcela opuštěné. Tyto plochy často nabízejí dobrou příležitosti pro redevelopment, protože zpravidla nejsou výrazně kontaminovány.
• Whitefield – neznečištěné plochy či objekty určené pro rychlý rozvoj nebo urbanizaci, které jsou navíc natolik atraktivní (polohou, dopravním napojením, vybavením apod.), že k jejich znovuvyužití není zpravidla nutná dopomoc veřejného sektoru. 

Další běžné členění je dle typu předchozího využití, pro které se obvykle používá několika hlavních kategorií (přesná klasifikace se může lišit dle specifik a historického vývoje jednotlivých zemí):

• Průmysl – oblasti, které byly dříve využívány pro průmyslovou výrobu nebo jiné průmyslové činnosti. Často obsahují znečištění způsobené chemickými látkami nebo odpady z průmyslových procesů. Příklady zahrnují bývalé továrny, rafinerie nebo chemické závody.
• Komerční aktivity – místa dříve využívaná pro komerční účely, jako jsou sklady, maloobchody nebo kancelářské budovy. Tyto lokality mohou být kontaminovány kvůli specifickým činnostem, které se na nich odehrávaly, ale obvykle ne v tak vysoké míře jako průmyslové brownfieldy.
• Armáda – bývalé vojenské základny, kasárna nebo výcviková centra, které mohou být opuštěné nebo již nejsou potřebné pro obranné účely. Tyto oblasti někdy mohou obsahovat specifické druhy znečištění, včetně nevybuchlé munice nebo kontaminace z vojenských cvičení.
• Občanská vybavenost – opuštěné nebo nevyužívané pozemky a budovy v městských oblastech, které mohou zahrnovat staré obytné budovy, školy, nemocnice nebo veřejné budovy. Tyto lokality často vyžadují revitalizaci, aby mohly být znovu začleněny do městského prostředí.
• Zemědělství – areály bývalých zemědělských podniků, které jsou nyní nevyužívané nebo opuštěné. Mohou zahrnovat znečištění z pohonných hmot, pesticidů nebo hnojiv používaných v minulosti.
• Doprava – plochy a objekty spojené s dopravní infrastrukturou, jako jsou železniční tratě, nevyužívaná nádraží nebo letiště, mohou obsahovat kontaminaci z paliv nebo maziv.

Každá z těchto kategorií nese specifické výzvy a možnosti pro redevelopment, včetně různých úrovní a typů kontaminace, které je třeba řešit, stejně jako různé potenciály pro nové využití. Rozvojové projekty musí tyto faktory pečlivě zvážit při plánování obnovy těchto lokalit.

Existence brownfields a neřešení jejich regenerace přináší řadu problémů v různých oblastech:

Environmentální problémy:

• Kontaminace půdy, podzemních vod a ovzduší nebezpečnými látkami
• Negativní dopad na místní ekosystémy a biodiverzitu
• Vizuální znečištění a narušení krajinného rázu

• Expozice obyvatel toxickým látkám v okolí brownfields
• Zvýšené riziko vzniku nemocí, včetně rakoviny, respiračních onemocnění a vývojových vad

• Snížení hodnoty okolních nemovitostí
• Ztráta potenciálních investic a pracovních příležitostí
• Zvýšené náklady na veřejné služby (např. požární ochrana, policie)
• Ztráta daňových příjmů pro místní samosprávy

• Zvýšená kriminalita v okolí opuštěných brownfields
• Ztráta komunitní soudržnosti a identity
• Stigmatizace dotčených oblastí a jejich obyvatel

• Neefektivní využití zastavěného území, rozpínání měst do okolní krajiny (urban sprawl)
• Narušení urbanistické struktury a funkčnosti města
• Komplikace při plánování rozvoje infrastruktury a veřejných služeb

• Chátrání a demolice historicky či architektonicky cenných průmyslových objektů
• Ztráta paměti místa a identity lokality

• Zvýšené riziko požárů, zřícení konstrukcí a dalších havárií v opuštěných objektech
• Atraktivní prostředí pro nelegální aktivity (squatting, vandalismus, drogová činnost)

• Nespokojenost obyvatel s nečinností místní samosprávy při řešení problémů brownfields
• Ztráta důvěry v instituce a politické představitele

Řešení regenerace brownfields je komplexní a dlouhodobý proces, který zpravidla vyžaduje spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zapojení místních komunit a pečlivé plánování. Nicméně v dobře zvolených případech převažují benefity úspěšné regenerace, jako je zlepšení životního prostředí, podpora ekonomického rozvoje, tvorba pracovních míst a zlepšení kvality života, nad náklady a úsilím vynaloženým na tento proces.