Pojem „smršťující se město“ (shrinking city) odkazuje na města, která procházejí dlouhodobým a významným poklesem počtu obyvatelstva, což má hluboký vliv na jejich ekonomiku, sociální strukturu obyvatelstva a fyzické prostředí. Tento fenomén je celosvětový a dotýká se měst ve vyspělých i méně rozvinutých zemích, přičemž řada měst má své specifické příčiny a důsledky smrštění.

Smršťování měst je multifaktoriální jev, jehož příčiny jsou složité a vzájemně propojené. Zde jsou podrobněji rozebrány hlavní příčiny, které vedou k tomuto fenoménu:

 1. Ekonomické změny

• Deindustrializace: Jeden z nejčastějších důvodů smršťování měst je pokles tradičních průmyslových odvětví. Globalizace a konkurence z levnějších zahraničních trhů vedly k uzavírání továren a ztrátě pracovních míst v mnoha městech, která byla dříve závislá na výrobních odvětvích.
• Technologický pokrok: Automatizace a technologické inovace snižují potřebu lidské práce v některých odvětvích, což může vést k úbytku pracovních míst a tím i odlivu obyvatel.
• Ekonomická restrukturalizace: Přechod od průmyslu k ekonomice založené na službách může způsobit pokles zaměstnanosti v tradičních sektorech bez dostatečného vytvoření nových pracovních míst ve službách.

2. Demografické změny

• Nízká porodnost: V mnoha rozvinutých zemích dochází ke kombinaci nízké míry porodnosti se stárnutím populace, což vede k přirozenému úbytku obyvatel, a to přímo ovlivňuje i populace měst.
• Migrace: Mladí lidé a rodiny mohou opouštět města za lepšími pracovními příležitostmi, vzděláním nebo životním prostředím, což jednak snižuje počet obyvatel, a navíc ve zdrojovém městě zanechává převážně starší a ekonomicky méně aktivní obyvatelstvo, což ve svém důsledku tento problém ještě prohlubuje.

3. Suburbanizace a rozšíření městského regionu

• Přesun na předměstí: Poptávka po prostornějším a levnějším bydlení může vést obyvatele k přesunu na předměstí nebo i za hranice aglomerace, což snižuje hustotu obyvatelstva v centrálních městských oblastech.
• Rozvoj dopravní infrastruktury: Zlepšení dopravních systémů umožňuje lidem žít dále od míst, kde pracují nebo tráví volný čas, což podporuje expanzi do vzdálenějších oblastí a oslabuje tradiční městská centra.

4. Politické a sociální faktory

• Politická rozhodnutí a plánování: Některá smršťující se města jsou důsledkem chybných politických rozhodnutí nebo chyb ve městském plánování, které zanedbávají potřeby určitých oblastí nebo celých měst.
• Sociální nerovnosti: Prohlubující se sociální a ekonomické nerovnosti mohou vést k segregaci a marginalizaci některých městských oblastí, což ovlivňuje jejich schopnost udržet stálou a prosperující populaci.

Smršťování měst má také široké spektrum důsledků, které zasahují do ekonomických, sociálních, environmentálních a urbanistických aspektů městského života. Tyto dopady se mohou lišit v závislosti na konkrétním kontextu města, jeho historii a způsobu, jakým se s procesem smrštění vypořádává.

1. Ekonomické důsledky

• Pokles ekonomické aktivity: Úbytek populace může vést k menší poptávce po místních službách a zboží, což může oslabit místní ekonomiku.
• Snížení příjmů z daní: S poklesem počtu obyvatel a podniků klesají také příjmy měst z daní, což může omezit schopnost města financovat veřejné služby a infrastrukturu.
• Opuštěné a nevyužité nemovitosti: Zvýšený počet prázdných a opuštěných budov a pozemků může snížit hodnotu ostatních nemovitostí a také ztížit přilákání nových investorů.

2. Sociální a demografické důsledky

• Stárnutí populace: Mladší obyvatelé často opouštějí smršťující se města za lepšími pracovními příležitostmi, což zanechává za sebou disproporčně vysoký počet starších obyvatel.
• Sociální segregace: Ekonomické a sociální rozdíly mohou být v smršťujících se městech výraznější, což vede k segregaci a marginalizaci některých skupin obyvatelstva.
• Ztráta komunitních služeb: S poklesem počtu obyvatel mohou být některé veřejné služby jako školy, nemocnice a kulturní zařízení uzavřeny nebo omezeny a klesá jejich kvalita.

3. Fyzické a environmentální důsledky

• Degradace městského prostředí: Opuštěné budovy a neudržované pozemky přispívají k fyzickému úpadku a mohou vést k zvýšení míry kriminality a pocitu nebezpečí.
• Problémy s infrastrukturou: Infrastruktura dimenzovaná pro větší populaci se stává neudržitelnou a nákladnou na údržbu pro menší počet obyvatel.

4. Urbanistické a územně plánovací důsledky

• Výzvy při plánování a regeneraci: Smršťující se města vyžadují nové přístupy k urbanismu a územnímu plánování, které se musí zaměřit na adaptivní využití volného prostoru, rekultivaci opuštěných ploch a podporu udržitelného rozvoje.
• Potřeba inovativních řešení: Existuje tlak na vytváření inovativních řešení pro oživení měst, včetně strategií pro sociální, ekonomickou a environmentální regeneraci.

Příčiny smršťování se mohou v různých městech a regionech lišit a často působí v kombinaci. Jejich pochopení a řešení jejich důsledků vyžaduje komplexní přístup, který zohledňuje lokální kontext a dynamiku a zahrnuje ekonomickou revitalizaci, sociální inkluzi, environmentální regeneraci a inovativní urbanistické plánování Pro efektivní řešení těchto výzev je nezbytná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem i občanskou společností.