Finanční management
Nástroje ekonomické analýzy


Analýza vnějšího prostředí
oPEST(EL) analýza
o
oAnalýza makrookolí
oAnalýza čtyř (až šesti) oblastí:
oPolitické (legislativa, pracovní právo, politická stabilita, stabilita vlády, daňová politika,
integrační politika, OŽP, podpora zahraničního obchodu)
oEkonomické (trend HDP, úroková míra, množství peněz v oběhu, inflace, nezaměstnanost, spotřeba,
investice, cena a dostupnost energie)
oSociální (demografický vývoj, mobilita, rozdělení příjmů, životní styl, úroveň vzdělávání, postoje
k práci a volnému času, charakteristika spotřeby, životní hodnoty, rodina, přátelé)
oTechnologické (výdaje na výzkum, podpora výzkumu, technologická úroveň a nové technologie, nové
objevy a vynálezy, rychlost technologického přenosu, rychlost morálního zastarání)
oEkologické a Legislativní

Analýza vnějšího prostředí
oPorterův model
o
oAnalýza mikrookolí
oAnalýza pěti konkurenčních sil:
-Konkurenti v odvětví
-Potenciálně nově vstupující podniky
-Dodavatelé
-Odběratelé
-Náhradní výrobky
·

Analýza vnitřního prostředí
oFinanční analýza
o
oModel 7S
oje pomůckou k odhalení tzv. klíčových faktorů úspěchu
ona každý podnik je nutné pohlížet jako na množinu základních faktorů, které se vzájemně ovlivňují
osoulad těchto faktorů zajišťuje úspěch podniku:
Østrategie,
Østruktura,
Øsystémy řízení,
Østyl manažerské práce,
Øspolupracovníci,
Øschopnosti,
Øsdílené hodnoty.

SWOT analýza
oShrnuje předchozí analýzy
oCílem je identifikace rozsahu, kterým současná strategie (silné a slabé stránky) podporuje
schopnost úspěšně se vypořádat s hrozbami a příležitostmi ve vnějším prostředí
oZahrnuje:
-Strenghts (silné stránky)
-Weaknesses (slabé stránky)
-Opportunities (příležitosti)
-Threats (hrozby)

Plzeňský prazdroj
oPo privatizaci byla 1. května 1992 založena akciová společnost Plzeňské pivovary, která byla v
roce 1994 zapsána do obchodního rejstříku jako Plzeňský Prazdroj, a.s.
oV roce 1999 nad pivovarem získal kontrolu koncern South African Breweries plc. (SABMiller plc.).
oV roce 2002 byla dokončena fúze se společnostmi Pivovar RADEGAST a.s., a Pivovar Velké Popovice
a.s., čímž vznikla jediná společnost Plzeňský Prazdroj, a.s.
oPlzeňský prazdroj, a.s. je v současné době (od dubna roku 2017) součástí koncernu ASAHI BREWERIES
EUROPE LTD.

PEST analýza (2016)
oPolitické a legislativní faktory
osoučasná politická situace (především v ČR) - stabilní.
opředpisy a regulace – především: Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, Zákon č. 455/1991 Sb.
Živnostenský zákon, Zákon č. 235/2004 Sb. O dani z přidané hodnoty, Zákon č. 586/1992 Sb. O daních
z příjmů, Zákon č. 353/2003 Sb. O spotřebních daních, Zákon č. 110/1997 Sb. O potravinách a
tabákových výrobcích, Zákon č. 143/2001 Sb. O ochraně hospodářské soutěže, Zákon č. 112/2016 Sb. O
evidenci tržeb.
odaň z piva - základní sazba spotřební daně je 32 Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu
původní mladiny.
oVýše DPH - od 1. ledna 2015 platí v České republice 3 sazby daně. Základní sazba (týká se piva),
je 21 %, snížená sazba 15 % pro nealkoholické pivo.
oDaň z příjmů právnických osob je od roku 2010 na stejné úrovni 19 %.
oOd 1. 12. 2016 vstupuje v platnost zákon o elektronické evidenci tržeb.
oUrčitou kompenzací pro provozovatele hospod a restaurací, je snížení DPH na jídlo a nealkoholické
nápoje z 21 % na 15 %, které vstoupilo v platnost 1. prosince 2016 a které by mělo být jistou
náhradou za zavedení EET.
o9. 12. 2016 byl schválen návrh protikuřáckého zákona - vstoupil v platnost v červnu 2017.
oOd vstupu ČR do EU se všechny podniky řídí také legislativou EU. Zde se jedná především o
legislativu upravující hygienu při výrobě potravin.
oNelze opominout ani normy upravující exportní činnost.

PEST analýza (2016)
oEkonomické faktory
oVývoj HDP od krizového roku 2009 až do roku 2016 - Vysoký růst (za rok 2015) byl dán jednorázovými
a dočasnými faktory, jako např. dočerpání prostředků z evropských fondů z období 2007 – 2013, vliv
změny daní na tabákové výroby nebo propad korunové ceny ropy.
oNa konci roku 2015 byla celková inflace na úrovni 0,3 %.
oRůst domácí ekonomiky, přispěl ke snížení nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti má klesající
tendenci. K září roku 2015 dosahovala 4,1 % a dlouhodobě se pohybuje pod evropským průměrem.
oNízká míra nezaměstnanosti představuje hrozbu nedostatku pracovních sil s potřebnou kvalifikací a
vzděláním.
oPrůměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla v 2. čtvrtletí 2016 oproti stejnému období
předchozího roku o 3,9 %, reálně se zvýšila o 3,7 %. Hrubá průměrná měsíční mzda činila 27 297 Kč,
což bylo o 1 019 Kč více než ve srovnávaném období.
oV listopadu 2013 přistoupila Česká národní banka k devizovým intervencím. Díky nim došlo k
oslabování kurzu koruny vůči ostatním měnám. Došlo k růstu dovozních cen. Slabší kurz podpořil
české vývozy.
oUkončení režimu devizových intervencí předpokládá ČNB nejdříve v polovině roku 2017. Do té doby
bude udržovat kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR.
oČNB na konci roku 2012 snížila úrokové sazby na technickou nulu. Na zasedání Bankovní rady ČNB z
3. 11. 2016 bylo rozhodnuto o ponechání těchto sazeb na současné úrovni (0,05 %).

PEST analýza (2016)
oSociální faktory
ostárnutí populace = do roku 2050 se zásadně změní složení obyvatelstva podle hlavních věkových
skupin. Podle prognózy ČSÚ bude klesat podíl věkové skupiny 14 – 65 let a naopak výrazně poroste
podíl obyvatel starších 65 let.
oVe spotřebě piva na obyvatele se Česká republika dlouhodobě řadí na první příčky. V roce 2015
činila tato spotřeba 143 l na obyvatele. Spotřeba piva v ČR však stagnuje.
oI přes tento trend se Plzeňskému Prazdroji daří zvyšovat své prodeje. V roce 2015 dosáhla
společnost růstu prodeje jak na domácím trhu, tak především v exportu, kdy celkový export značek
Plzeňského Prazdroje vzrostl o 12 % oproti předchozímu roku.
oV posledních letech nadále roste trend pití piva doma, tedy nákupu lahvového piva v obchodech.
Tento trend, společně se zavedením EET a úplného zákazu kouření, může do budoucna představovat
hrozbu pro vývoj hospod a restauračních zařízení.
oVýznamným faktorem je i změna v preferencích spotřebitelů týkající se rozložení spotřeby mezi
různé druhy piva. V posledních letech roste zájem především o tradiční české ležáky (11 a 12), na
úrok výčepního piva, a různé pivní speciály.
oPodíl lidí, kteří pijí pivo, se v ČR dlouhodobě nemění. Podíl mužů dosáhl v roce 2016 88 %, u žen
se 57 %. Nejvíce mužů konzumujících pivo se nachází ve věkových skupinách 45 – 59 let a 30 – 40
let. Mezi nejmladšími muži do 30 let, podíl konzumentů již třetím rokem klesá. Mezi ženami je
nejvyšší počet konzumentek ve věkových skupinách 30 – 44 let a 45 – 59 let. Stejně jako u mužů,
klesá podíl konzumentek ve věku do 30 let.

PEST analýza (2016)
oTechnologické faktory
oPivovarnictví je charakteristické použitím tradičních postupů výroby, a tudíž dochází spíše k
modernizaci technologického zázemí společnosti. Nové technologie se zaměřují především na
zefektivnění a zkvalitnění výroby a jednotlivých postupů.
ominimalizace dopadu činností pivovarů na životní prostředí = snížit spotřebu vody, energií a
tepla, zvyšování recyklace odpadů a obalů.
oZměny v nákupních zvyklostech spotřebitelů = zvýšený zájem o PET lahve a hliníkové plechovky.
orozšiřování výrobkového portfolia společnosti = Plzeňský Prazdroj již druhým rokem pokračuje v
programu Volba sládků, jehož cílem je nabízet zákazníkům každý měsíc jiný pivní speciál.

Porterův model (2016)
oKonkurenti
oSoučasné období je, v pivovarském průmyslu, obdobím charakteristickým přerozdělováním trhu a boje
o tržní podíly. Při současné stagnující spotřebě na domácím trhu lze nárůst tržního podílu
realizovat jen na úkor ostatních firem.
oV odvětví postupně dochází ke koncentraci, kdy v současnosti 6 velkých firem zaujímá převážnou
část trhu. Zbylá část připadá na nezávislé a malé pivovary, jejichž obliba neustále narůstá. Tomu
napovídá i současný rozmach minipivovarů, jejichž počet přesáhl v roce 2015 hranici 300 a jejichž
celková výroba činila 250 tisíc hl, tj. 1,5% podíl na celkové domácí spotřebě.55
oS přibližně 50% tržním podílem zaujímá Plzeňský Prazdroj dominantní postavení v pivovarském
odvětví. Tohoto postavení dosáhl pivovar hlavně fúzí s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké
Popovice v roce 2002.
oNejvětším konkurentem Plzeňského Prazdroje jsou v současnosti Pivovary Staropramen, Heineken Česká
republika, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowitz Group a LIF Group.

Porterův model (2016)
oHrozba vstupu potenciálních konkurentů
oJe velmi malá, díky relativní nasycenosti trhu.
oVstup do tohoto odvětví není náročný, což dokazuje i nynější boom malých pivovarů. Tyto pivovary
však pro šestici českých největších pivovarů nepředstavují žádné větší riziko (malý tržní podíl).
oOdvětví výroby piva je velmi kapitálově náročné a bez dostatečně velkých zdrojů, je prakticky
nemožné založit nový pivovar, který by byl schopen konkurovat velkým a zavedeným podnikům.
oNevýhodou pro nově vstupující podniky na trh je i věrnost zákazníků zavedeným značkám. Z výzkumu
provedeného Sociologickým ústavem AV ČR vyplývá, že 9 z 10 mužů a 7 z 10 žen upřednostňují své
oblíbené značky piva.
oVýraznou hrozbu nepředstavuje ani vstup nových konkurentů ze zahraničí. Import piva do České
republiky dlouhodobě klesá, a co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, je na nejnižší
úrovni v Evropě.
oNejvětší hrozbu představuje fúze či akvizice již existujících pivovarů, které by vytvořily
silnějšího hráče v odvětví, čímž by ohrozily dominantní postavení sledovaného podniku. Hrozbou může
být i majetkový vstup některé nadnárodní pivovarnické skupiny na český trh.

Porterův model (2016)
oDodavatelé
oPlzeňský Prazdroj spolupracuje s celou řadou domácích i zahraničních dodavatelů z různých oborů a
disponuje velkou vyjednávací silou.
oPivo se v pivovaru vyrábí ze tří základních surovin, a sice českého ječmenného sladu, žateckého
chmele a kvalitní vody. V roce 2015 nakoupil Plzeňský Prazdroj 92,4 % všech svých surovin od
tuzemských dodavatelů, z toho ječmen nakupuje 100% od tuzemských dodavatelů a chmel pochází z 90 %
od domácích dodavatelů.
oPlzeňský Prazdroj je druhým největším domácím odběratelem sladovnického ječmene (ročně cca 140 000
tun), 65 – 70 % dodávek odebírá přímo od pěstitelů, zbytek od velkoobchodníků nebo obchodních
asociací. Společnost se svými dodavateli uzavírá dlouhodobé kontrakty, což přispívá i k výhodné
ceně.
oPivovar využívá při výrobě Žatecký chmel.
oPři výrobě piva používá vodu z vlastních vrtů a studen. Pivovar tak využívá 45,5 % podzemní vody,
25,2 % povrchové a jen 29,2 % obecní vody.
oCena zemědělských surovin, vody i energií neustále roste. Cena ječmene a chmele v posledních
letech roste hlavně z důvodu snižování oblastí, kde se plodiny pěstují. Na jejich cenu působí i
klimatické podmínky, které do značné míry ovlivňují velikost každoroční úrody.

Porterův model (2016)
oOdběratelé
oMezi odběratele z off-trade segmentu patří velké obchodní řetězce, jakou jsou Tesco, Albert,
Kaufland, Globus ad., kteří mají značnou sílu při vyjednávání. Jejich pozici umocňuje i současný
trend pití piva doma, a tedy rostoucí poptávka po pivu v lahvích.
oOn-trade segment zahrnuje hospody a restaurace, jejichž vyjednávací síla je malá, což je dáno
počtem těchto subjektů (mnoho) a velikostí (jsou malá).
oI přes to jsou odběratelé z řad hospod a restaurací významnými zákazníky, jelikož na točeném pivu
mají pivovary mnohem větší marži než na pivu lahvovém. Z tohoto důvodu nabízí pivovary těmto
podnikům výhody v podobě vybavení prostor, poskytování výhodnějších cen nebo investic do
modernizace a zařízení interiérů a další. Těmito prostředky se pivovary snaží zavázat si tyto
odběratele a získat jejich loajalitu a věrnost. Zvyšující se konkurence v odvětví a stagnující
spotřeba nutí pivovary bojovat o tyto subjekty.
oVyjednávací síla odběratelů je také jedním z důvodů velkých rozdílů mezi cenou sudového piva
prodávaného v hospodách a restauracích, a cenou lahvového piva prodávaného v maloobchodě. Zatímco
off-trade segment tlačí ceny dolů, on-trade si nechává ceny diktovat pivovarskými společnosti.

Porterův model (2016)
oHrozba substitutů
oVýrobky, které uspokojují stejnou potřebu, a sice víno jako nápoj s nízkým obsahem alkoholu a
nealkoholické nápoje (např. minerální vody, sodové vody, limonády a další).
oVíno je v ČR velmi oblíbený nápoj, čemuž odpovídá i jeho rostoucí spotřeba v posledních letech. I
přes to, že spotřeba vína zdaleka nedosahuje takových hodnot jako spotřeba piva, jedná se o
významný substitut, který by do budoucna mohl ohrozit pivní trh.
oJinak je tomu u nealkoholických nápojů, jejichž roční spotřeba na obyvatele klesá, i tak je
spotřeba nealkoholických nápojů téměř dvojnásobná oproti spotřebě piva.
oVšechny výše uvedené substituty nepředstavují pro společnost Plzeňský Prazdroj výrazné ohrožení.
Pivo má v české společnosti dlouholetou tradici, a tudíž můžeme předpokládat, že ani vzrůstající
obliba vína neohrozí jeho spotřebu.

SWOT analýz
oSWOT analýza podniku Plzeňský Prazdroj