Znalostní management

Obsah předmětu a hodnocení

Předmět Znalostní management v JS2024 probíhá formou samostaudia s jedním společným online setkáním a konzultacemi. Od studentů se očekává samostatné vzdělávání formou čtení anglické literatury, která je dostupná ve studijních materiálech, dále také další literatury potřebné pro splnění úkolů.

K úspěšnému dokončení předmětu je třeba odevzdání eseje (do 14. 05. 2024) a absolvování zkoušky.

1) Seminární práce

Protože nemáme společná setkání, nebudou probíhat prezentace.
Prezentace budou nahrazeny krátkou seminární prací na téma: V čem je znalostní management důležitý pro podniky.
Délka seminární práce je 4700 až 7600 znaků vč. mezer (2,5 až 4 normostrany).
Seminární práce je individuální.
V seminární práci představíte jednu významnou oblast, nástroj, nebo teorii ze znalostního managementu a na praktickém příkladu ukážete jeho význam pro podniky.
V práci musíte využít odborné zdroje a samozřejmě dodržet běžné nároky kladené na akademické práce (citování, pravopis, úprava apod.).
Práci odevzdáte do 14. 05. 2024 do odevzdávárny zde:

2024JS-MKH_ZNMG-seminární práce

2) Písemná zkouška

Písemná zkouška proběhne ve zkouškovém období a budete se k ní přihlašovat, jako k jiným zkouškám, po vypsání termínů.
Písemná zkouška bude vycházet z prezentace, která bude probírána na prvním setkání a kterou máte již nyní přístupnou ve studijních materiálech.
K písemné zkoušce budete moci využít jakékoli studijní materiály, které si přinesete, vč. notebooků a tabletů. Zakázané je však používání drobnější elektroniky jako jsou mobilní telefony. Stejně tak je zakázaná jaká kolikomunikace s jinými osobami mimo zkoušejícího nebo dohlížejícího v průběhu zkoušky.


Studijní materiály

Kurz se věnuje 16 tématům. Ke každému tématu se váže základní literatura. Seznam témat a korespondující základní literatury je v následující tabulce. Dále je dostupná dobrovolná doplňující literatura, ze které se testy nepíšou, ale je zajímavá a je doporučeno ji číst. 

People-centric vs. Tech-centric knowledge management
Anand, V., Manz, C. C., & Glick, W. H. (1998). An organizational memory approach to information management. Academy of management review, 23(4), 796-809.
Padova, A., & Scarso, E. (2012). Managing large amounts of knowledge objects: cognitive and organisational problems. Knowledge Management Research & Practice, 10(3), 287-295.
Knowledge workersDrucker, P. F. (1999). Knowledge-worker productivity: The biggest challenge. California management review, 41(2), 79-94.
Organizational learningArgyris, C. (1977). Double loop learning in organizations. Harvard business review, 55(5), 115-125.
March, J. G. (1991). Exploration and exploitation in organizational learning. Organization science, 2(1), 71-87.
SensemakingWeick, K. E., Sutcliffe, K. M., & Obstfeld, D. (2005). Organizing and the process of sensemaking. Organization science, 16(4), 409-421.
High-reliability organizationsWeick, K. E., Sutcliffe, K. M., & Obstfeld, D. (2008). Organizing for high reliability: Processes of collective mindfulness. Crisis management, 3(1), 81-123.
Knowledge componentsGatarik, E. (2019). The value of knowledge sharing in decision-making and organisational development: a model-theoretic systemic analysis of an intervention in an Austrian SME. Economic research-Ekonomska istraživanja, 32(1), 148-167.
Knowledge creationNonaka, I., Toyama, R., & Konno, N. (2000). SECI, Ba and leadership: a unified model of dynamic knowledge creation. Long range planning, 33(1), 5-34.
Knowledge sharing - communityVon Krogh, G. (2003). Knowledge sharing and the communal resource. The Blackwell handbook of organizational learning and knowledge management, 372 - 392. 
Knowledge sharing - barriersAnwar, R., Rehman, M., Wang, K. S., & Hashmani, M. A. (2019). Systematic literature review of knowledge sharing barriers and facilitators in global software development organizations using concept maps. IEEE Access, 7, 24231-24247.
Knowledge sharing - strong ties vs. weak tiesKrackhardt, D. (1992). “The Strength of Strong Ties: The Importance of Philos in Organizations.” In Nohria N. & Eccles R. (eds.) Networks and Organizations: Structure, Form, and Action. Boston: Harvard Business School. 
Granovetter, M. S. (1973). The Strength of Weak Ties. American Journal of Sociology 78(6) p.1360–1380.
Interpersonal competenceArgyris, C. (1965). Explorations in interpersonal competence-I. The Journal of Applied Behavioral Science, 1(1), 58-83.
collaboration across domains of expertiseBruns, H. C. (2013). Working alone together: Coordination in collaboration across domains of expertise. Academy of Management journal, 56(1), 62-83.
Knowledge sharing - interfirm networks
Uzzi, B. (1997). Social structure and competition in interfirm networks: The paradox of embeddedness. Administrative science quarterly, 35-67.
Knowledge sharing - customers
Davenport, T. H., & Klahr, P. (1998). Managing customer support knowledge. California management review, 40(3), 195-208.
Gibbert, M., Leibold, M., & Probst, G. (2002). Five styles of customer knowledge management, and how smart companies use them to create value. European management journal, 20(5), 459-469.
Specific methods and techniques of KM
Wiig, K. M., De Hoog, R., & Van Der Spek, R. (1997). Supporting knowledge management: a selection of methods and techniques. Expert systems with applications, 13(1), 15-27.
Measuring the value of KMHanley, S., & Malafsky, G. (2003). A guide for measuring the value of KM investments. In Handbook on knowledge management (pp. 369-390). Springer Berlin Heidelberg


Předchozí
Následující