TUTORIÁL 02 MKR_EARR 2024 Ing. Markéta Novotná, Ph.D. Dnešní témata: Environmentální dopady cestovního ruchu a hodnocení jejich vlivu Řízení rekreačních zdrojů Environmentální dopady cestovního ruchu Objekt a předmět studia SUBJEKT CESTOVNÍHO RUCHU OBJEKT CESTOVNÍHO RUCHU Co/Kdo tvoří nabídku cestovního ruchu? - Nabídka cestovního ruchu: různé statky a služby cestovního ruchu - Rozsah potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu podmiňuje primární nabídka, od níž je odvozena sekundární nabídka - Primární nabídka: přírodní a kulturně-historický potenciál = LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY - Sekundární nabídka: zařízení a služby, které musí být k dispozici účastníkům CR = REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY Co/Kdo tvoří nabídku cestovního ruchu? - Primární nabídka – přírodní potenciál: - krajina s reliéfem, přírodními útvary, vodstvem, dále klima, flóra, fauna… - určuje funkčně-prostorovou dimenzi a formy cestovního ruchu Co/Kdo tvoří nabídku cestovního ruchu? - Primární nabídka – kulturně-historický potenciál: - na rozdíl od přírodních předpokladů vytvořen zásahem člověka do krajiny - motivační vliv na migrační pohyb účastníků cestovního ruchu - dle motivu návštěvy dané atraktivity: funkce poznávací a funkce společenská - různorodost: kulturně-historické památky; kulturní zařízení a kulturní akce Co/Kdo tvoří nabídku cestovního ruchu? ̶ Sekundární nabídka: ̶ Nezbytný potenciál pro rozvinutí primárních zdrojů: ̶ Komunikační sítě (dostupnost území) ̶ Infrastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, kulturní, zábavní, sportovní atd.) • organizačně-technické předpoklady pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu • členění: základní a doprovodná infrastruktura Co/Kdo tvoří poptávku cestovního ruchu? ̶ Selektivní předpoklady – faktor poptávkový, tedy KDO cestuje „Spojení lokalizačních a selektivních předpokladů umožňují předpoklady realizační.“ Nabídka Poptávka Cestovní ruch jako systém Cestovní ruch jako systém ̶ socioekonomický jev působící na své okolí ̶ ovlivněn prostředím, v němž se odehrává ̶ vlivy mohou být pozitivní či negativní ̶ člení se podle toho, co je vyvolalo, resp. který systém je způsobil ̶ Exogenní vlivy (externí/vnější), které vznikají působením okolí na cestovní ruch. ̶ Endogenní vlivy (interní/vnitřní), jejichž příčinou je samotný systém cestovního ruchu. Mezi systémem cestovního ruchu a nadřazenými systémy existují vzájemné interakce. Koncept udržitelného rozvoje ̶ Cestovní ruch znehodnocuje vlastní kapitál – efekt turistické pasti ̶ Předmětem udržitelného rozvoje cestovního ruchu jsou vlivy endogenní, které jsou spojené s rozvojem cestovního ruchu a mají negativní dopad na prostředí Definice: „Rozvoj, který uspokojuje naplnění potřeb současných návštěvníků a hostitelských oblastí a zároveň neohrožuje potřeby budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby (neohrožuje příležitosti do budoucna, tj. ochraňuje neobnovitelné zdroje).“ „Rozvoj, jenž usiluje o zachování (rekreačních) zdrojů, zachování místní identity a zachování biodiverzity pro budoucí generace.“ „Rozvoj, který nenarušuje životní prostředí.“ Udržitelný rozvoj a jeho znaky ̶ Rozvoj, který je: ̶ ekonomicky, sociálně a environmentálně vyvážený ̶ Kroky vedoucí k jeho dosažení by měly být: ̶ ekonomicky proveditelné, ̶ sociálně žádoucí a ̶ ekologicky životaschopné. ̶ Udržitelný rozvoj zachovává současným a budoucím generacím možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, zlepšuje kvalitu lidského života, zároveň však nesnižuje biodiverzitu, zachovává přirozené funkce ekosystémů. ̶ Pojem také obsahuje procesy změn v chování lidské společnosti k sobě samé i ke svému okolí, které vedou udržitelnému rozvoji společnosti. Cestovní ruch v kontextu (veřejné) ekonomie - Tržní selhání - Veřejné statky a společné zdroje -> přírodní zdroje: problém černých pasažérů a tragédie obecní pastviny - Externality -> externality vznikající v souvislosti s cestovním ruchem? Členění vlivů ̶ Pozitivní x negativní Vratné x nevratné ̶ Hierarchická úroveň Dle prostředí ̶ Globální Environmentální ̶ Národní Socio-kulturní ̶ Regionální Ekonomické ̶ Lokální ̶ Časové hledisko Organizace prostoru ̶ Krátkodobé město x venkov ̶ Dlouhodobé Environmentální pilíř ̶ Cíl: optimální využívání environmentálních zdrojů, jež představují klíčové prvky rozvoje cestovního ruchu, zachování základních ekologických procesů v území a ochrana přírodního dědictví a biodiverzity Turistické znečištění – změny v přírodních složkách vyvolané cestovním ruchem (dopady vyvolatelné jakýmkoliv odvětvím / dopady vyvolané v synergii s dalšími působiteli) ̶ Fyzické poškozování krajiny a (urychlení procesů) eroze ̶ Vizuální a strukturální změny v charakteru krajiny ̶ Tlak na přírodní zdroje ̶ Snižování biodiverzity, změny zastoupení druhů flóry a fauny ̶ Znečišťování ovzduší a tvorba odpadů Environmentální pilíř – příklady Odpadky jako invazivní druhy v přírodě – informační kampaň KRNAP atlas čeledi odpadkoušovitých Environmentální pilíř – příklady A ještě jednou Krkonoše: Sněžka a Labská bouda Nějaké přínosy cestovního ruchu? poničení křehkého ekosystému a likvidace vegetace Hodnocení vlivu cestovního ruchu Teoretické koncepty pro hodnocení vlivů CR ̶ Teorie společenské směny ̶ Koncept „host – hostitel“ – postoj místních obyvatel k cestovnímu ruchu a jejich vztah k návštěvníkům ̶ Dlouhodobě vyvážený vývoj cestovního ruchu je podmíněn vzájemnou výhodností společenské směny ̶ Ekonomický rozvoj a modernizace pro místní x odpočinek, poznávání pro návštěvníky ̶ Únosná kapacita území ̶ Maximální míra zatížení území aktivitami souvisejícími s cestovním ruchem ̶ Taková míra, při níž ještě nedochází k nevratnému snížení kvality přírodního ani sociálního prostředí destinace ̶ Limity přijatelných změn ̶ Akceptovatelná změna, při níž ještě nedochází ke ztrátě hodnoty rekreačního zdroje ani snížení prožitku návštěvníka ̶ Nastavení podmínek, aby aktivity návštěvníka byly ještě přijatelné – překročení je signálem pro implementaci opatření ̶ Matice chování a postojů residentů k cestovnímu ruchu ̶ zachycení aktivního/pasivního přístupu a negativních/pozitivních postojů k cestovnímu ruchu Teoretické koncepty pro hodnocení vlivů CR Teorie společenské směny ̶ Postoj místních obyvatel k cestovnímu ruchu a jejich vztah k návštěvníkům ̶ Analýza příčinnosti a variability dopadů cestovního ruchu a jejich percepcí ̶ Užší koncept „host – hostitel“ ̶ Dlouhodobě vyvážený vývoj cestovního ruchu je podmíněn vzájemnou výhodností společenské směny mezi těmito skupinami ̶ Návštěvníci hledají stabilizující momenty (odpočinek, rodinné kořeny, rovnováha) ̶ Místní obyvatelé hledají dynamizující momenty (ekonomický rozvoj, kontakty, inovace, modernizace atd.). Celkový vztah místních obyvatel k vývoji cestovního ruchu a specifické rysy i obecné trendy (míru výhodnosti a intenzity) tohoto vztahu, včetně kontaktu s návštěvníky destinace. Vybrané teoretické koncepty Míra zatížitelnosti geografického prostředí, ve kterém se CR rozvíjí. Maximální míra zatížení daného území antropogenními vlivy / aktivitami souvisejícími s cestovním ruchem, při nichž ještě nedochází k nevratnému snížení kvality přírodních ani sociálních aspektů geografického prostředí destinace: ̶ Únosná kapacity území (carrying capacity) ̶ Fyzicky únosná kapacita – např. maximální počet osob ̶ Ekonomicky únosná kapacita – kompromis mezi ekonomickou výtěžností a kvalitou ŽP ̶ Ekologicky únosná kapacita – max. turistická zátěž bez trvalých následků ̶ Socio-kulturně únosná kapacita – „toleranční“ kapacita – viz iritační index ̶ Psychologicky únosná kapacita – max. rozvoj kompatibilní s kvalitou zážitku/života ̶ Institucionálně únosná kapacita – administrativní připravenost, úroveň destinačního managementu Jak určit únosnou kapacitu pro zatopený lom Janičův vrch? Řízení rekreačních zdrojů Kauzální model DPSIR Popis vlivu aktivit cestovního ruchu na (všechny dimenze) prostředí ̶ Driving force (hnací síla) – rozvoj společnosti (konzum x kvalita životního prostředí) ̶ Pressure (tlak) – destinační zdroje i zdroje místní komunity (voda, energie, odpady) ̶ State (stav) – resp. změna jako výsledek tlaku (změny v kvalitě prostředí a potenciálu) ̶ Impact (dopad) – (ne)žádoucí změna v původní funkci (uspokojení potřeb) ̶ Response (odezva) – regulace, legislativa, nabídka produktu, poptávka Destinační management a udržitelnost ̶ Udržitelnost zahrnuje proces poznání a odpovědnosti (Cooper et al., 2008) ̶ POZNÁNÍ, že rekreační zdroje využívané pro produkt cestovního ruchu jsou nenahraditelné a zranitelné. ̶ ODPOVĚDNOST za „rozumné“ využívání rekreačních zdrojů leží na všech aktérech cestovního ruchu, kteří spoluvytváří destinaci. Udržitelnost kapacit rekreačních zdrojů, jež jsou součástí produktu cestovního ruchu. SPECIFICKÉ FORMY ŘÍZENÍ Strategie – plán jak udržitelně rozvíjet cestovní ruchu v destinaci ̶ STRATEGIE = určení základních cílů společnosti a stanovení nezbytných činností, postupů a zdrojů pro dosažení těchto cílů. ̶ Udržitelná strategie musí zahrnovat participaci aktérů cestovního ruchu napříč všemi spektry, kteří jsou součástí (produktu cestovního ruchu) dané destinace, tzn.: ̶ Soukromý sektor ̶ Vláda (veřejný sektor) ̶ Neziskové a nevládní organizace ̶ Místní komunity Princip udržitelnosti… Návštěvnický management ̶ Řízení návštěvníků ̶ „soubor řídících technik a nástrojů, používaných za účelem usměrňování toků návštěvníků a preventivně i ovlivňování způsobu jejich chování.“ Nástroje návštěvnického managementu ̶ Přístupový management ̶ Značení a udržování turistických tras a stezek ̶ Cenová politika (zvýhodnění určité skupiny lidí) ̶ Zonace (vytváření citlivých zón a regulace počtu osob / regulace v čase) ̶ Budování a koordinace návštěvnických center ̶ Zpracování kodexu chování návštěvníků a etických kodexů ̶ Pořádání výchovně vzdělávacích programů či seminářů Přístupový management ̶ Úzce spjat s aplikací ICT ̶ Nástroje: infoboxy zařízení pro evidenci počtu návštěvníků, kamerový systém nebo ̶ eco-counter: monitorovací zařízení, které je schopno zachytit pohyb cyklistů, ale i pěších v terénu ̶ Další možnosti: ̶ pyroelektrický senzor ̶ záznam tepelného záření lidského těla ̶ záznam elektromagnetického impulzu kola (u cyklistů) Prostorová zonace území ̶ Snaha o prostorovou koncentraci nebo rozptyl účastníků cestovního ruchu v území ̶ Rozdělování geografického prostoru pro účely vytváření zón podle předem zvolených funkčních hledisek ̶ Omezování vstupu či zpoplatňování Kodex chování / etický kodex ̶ Stanovení pravidel chování pro účely zajištění bezpečnosti ̶ Principy etického chování návštěvníků Essential safety tips for bushwalking in Tasmania the City of Venice's awareness camp Další pravidla chování Beskydy: Devatero pravidel pro tlapmedvědí tlapky Informační systém v lese 10 pravidel pro chování na sjezdových tratích Návštěvnické centrum ̶ „malý hub“ umožňující regulaci návštěvníků ̶ Funkce: informační, vzdělávací, osvěta, regulační, distribuční atd. ̶ Součásti centra: výstavní prostory, mini muzeum/galerie, projekce ̶ Zajišťuje: vzdělávací programy, zážitkové panely, dostupný internet ̶ Odlišnost od TIC Aktivace místní komunity ̶ Místní obyvatelé = přímý kontakt s návštěvníky = utváření dojmu z destinace (rezident = tvůrce) ̶ Stimulace místních k aktivitě: Destinace = firma => firemní kultura ̶ Rezident součástí destinace = ctí firemní kulturu ̶ Vzdělávací programy, komunikace, zpětná vazba / motivace Značení ̶ Regionální/místní úroveň ̶ Naučené stezky, cyklostezky ̶ Národní úroveň ̶ Dopravní značení ̶ Praxe: ̶ Klub českých turistů: propracovaný systém turistického značení: https://kct.cz/turisticke-znaceni Značky v cestovním ruchu ̶ Jeden z nástrojů implementace udržitelného cestovního ruchu ̶ Pro lepší rozpoznatelnost používají certifikační systémy vždy nějakou značku (tedy vč. loga), kterou komunikují směrem k cílovým klientům ̶ Zpravidla zaměřené na environmentální pilíř udržitelnosti, méně pak na sociokulturní a ekonomický pilíř 3 typy environmentálního značení a prohlášení o udržitelnosti model 1 Ekoznačení neboli eco-labeling • Značení výrobků či služeb s nižším negativním dopadem na životní prostředí, než mají podobné výrobky s ním srovnatelné. Vlastní environmentální tvrzení • Samostatné tvrzení výrobce či poskytovatele služby, které poukazuje na deklarované vlastnosti výrobku. Environmentální prohlášení o produktu • Poskytuje kvantifikované informace o vlivu daného produktu na životní prostředí a to v celém jeho životním cyklu. 3 typy environmentálního značení a prohlášení o udržitelnosti model 2 Značky • Z anglického labels • Hodnotící princip je charakterizován jako „lepší než“ Ocenění • Z anglického awards • Hodnotící princip je charakterizován jako „nejlepší z“ Prohlášení, charty • Z anglického self-commitments • Hodnotící princip je charakterizován jako „hlásím se k“ Co je to certifikace? ̶ Proces ověření prokazující, že náležitě identifikovaný produkt, postup, kvalifikace pracovníka nebo služba jsou ve shodě s předepsanou normou nebo jiným normativním dokumentem, resp. ve shodě se specifikovanými požadavky (Pásková & Zelena, 2012). Hlavní cíl certifikace: zaručit, že dané služby či produkty splňují určité normy a standardy Hlavní cíl podnikatele: získat konkurenční výhodu Charakteristika certifikace Certifikace Podmínky ̶ Dosahuje předem deklarovaných parametrů (produktu, činnosti, destinace) ̶ Verifikuje žádoucí stav nebo průběh procesu ̶ Nezasahuje do úrovně kvality ̶ Potvrzení aktivit a standardů turistické nabídky, zajištění bezpečnosti zákazníků a jejich uspokojení A) Dobrovolná participace provozovatelů B) Dobře definovatelná kritéria a standardy C) Proces ověření a ocenění externím auditorem D) Poskytnutí certifikátu, loga E) Pravidelné kontroly a možnost prodloužení certifikace F) V případě nedodržení kritérií je odebrána Straně nabídky Co přináší certifikace… Straně poptávky ̶ Garantuje její odpovědné chování ̶ Odlišuje ji od konkurence ̶ Dokazuje kvality poskytovaného produktu (činnosti) ̶ Poskytuje marketingové USP ̶ Přitahuje specifické cílové skupiny (LOHAS) ̶ Zvyšuje důvěryhodnost ̶ Vede ke snížení provozních nákladů ̶ Zlepšuje její orientaci na trhu ̶ Nastavuje její očekávání kvality služby ̶ Ztotožňuje je s hodnotami vyjádřenými certifikací (značkou) ̶ Stimuluje její ochotu platit Pozor i na 3. stranu… Certifikace s myšlenkou udržitelnosti zohledňuje také lokální rezidenty! (socio-kulturní dimenze udržitelnosti) Dobře koncipovaná certifikace / značka ̶ Má jasně deklarované standardy a kritéria k jejich splnění ̶ Obsahuje realistická a dosažitelná kritéria. Pro každé kritérium jsou stanoveny indikátory k jejich měření ̶ Optimalizuje se s ohledem na typ produktu/služby nebo region ̶ Její využívání umožňuje provádět externí hodnocení ̶ Je akreditována více než jednou institucí ̶ Je široce přijímány průmyslem cestovního ruchu ̶ Zahrnuje 3 dimenze udržitelnosti (ekonomickou, environmentální, socio-kulturní) ̶ Dělí se do několika úrovní požadavků, aby stimuloval podnikatele k neustálému a postupnému zlepšování Proces udělení certifikace Žádost na příslušnou organizaci ze strany podnikatele Předběžné hodnocení dostupných kritérií na základě podkladů žádosti Ověřování kritérií auditorem na základě mnoha dokumentů či dotazování návštěvníků a jiných technik Získání certifikace a s ním i povolení používat značku na předem stanovené období Po vypršení certifikace dojde k procesu jejího obnovení K tomu navíc: • Poradenství • Konzultace • Technická pomoc • Marketingová komunikace Jak lze dělit certifikace a značky? 1. Dle územního působení Certifikace Mezinárodní Národní Nadregionální Regionální Jak lze dělit certifikace a značky? 2. Dle akreditující organizace Certifikace Státní Soukromé Jak lze dělit certifikace a značky? 3. Dle objektu certifikování Certifikace Ubytovacích zařízení Průvodcovských služeb Produktů Kvality Ekologie Gastronomie Personální Procesů, systémů Destinace Nejznámější certifikace: ISO normy ̶ V cestovním ruchu v ČR se používají například ̶ ISO 9000 (management jakosti) ̶ ISO 14000 (environmentální management) ̶ Oborově neutrální ̶ Zlepšuje manažerské řízení ̶ Procesně orientovaná certifikace, zdokonaluje kontinuálně organizaci i bez předem stanovených cílů Vybrané mezinárodní značky *1985 47 zemí, 4 600 certifikovaných objektů. Ocenění pláží a přístavišť. Nejznámější ekoznačka na světě. V ČR (pochopitelně) není žádný držitel. The Blue Flag *1992 Podpora produktů a (ubytovacích) služeb se zmenšeným environmentálním dopadem. Momentálně v ČR 1 držitel. European Ecolabel *1994 Zaměřuje se na hodnocení ubytovacích zařízení, kempů, ubytoven, restaurací, volnočasových aktivit aj. Zhruba 3 200 certifikátů, 65 zemí. Momentálně v ČR 3 držitelé. The Green Key *1994 Převedení principů Agendy 21 do praktických činností. 337 indikátorů, 41 kritérií. Zaměřeno na služby cestovního ruchu a na jejich dodavatele. Momentálně v ČR 1 držitel. Green Globe *1987 Poradenská organizace poskytující kromě odborných rad a certifikace i benchmarking. Zaměřuje se také na výzkum v oblasti udržitelnosti. Kromě služeb certifikujte také například eventy. EarthCheck EDEN – Evropská destinace Vybraná evropská značka ̶ European Destination of Excellence ̶ projekt Evropské komise ̶ hlavním cílem je podpora méně známých destinací s aktivním přístupem k udržitelnému cestovnímu ruchu ve státech Evropské unie ̶ následná podpora výherců soutěže ̶ Opakuje se jednou za dva roky ̶ ČR zapojená od roku 2009, od té doby 6 výherců ̶ Zámky na Orlici ̶ Jeseníky ̶ Lipno ̶ Baťův kanál ̶ Bystřicko (n. Pernštejnem) ̶ České Švýcarsko Národní značky kvality v Evropě (příklady) Quality in Travel Německo National Quality Assessment Scheme Anglie Qualité Tourisme Francie Quality Program of Swiss Tourism Švýcarsko SICTED Španělsko Quality 1000 Finsko People Commited to Quality Estonsko Hungarian Tourism Quality Award Maďarsko Authentic Bulgaria Quality Mark Bulharsko Quality Assured Malta Ospitalita Italiana Itálie ̶ Česká národní značka kvality ̶ Na základě Konceptu státní politiky cestovního ruchu 2007-2013 ̶ Speciální normy pro různé segmenty ̶ Ubytování ̶ Stravování ̶ Turistická informační centra ̶ Cestovní kanceláře a agentury ̶ Poskytuje metodickou a poradenskou pomoc, ̶ školí pracovníky, ̶ zefektivňuje procesy aj. ̶ 1006 certifikovaných míst Český systém kvality služeb Příklady dobré praxe z České republiky Cyklisté vítáni ̶ projekt Nadace Partnerství ̶ Od roku 2005 ̶ Certifikace kvality služeb … poskytujících perfektní zázemí pro vás i vaše kola. ̶ Kritéria jiná pro ̶ Ubytovací zařízení ̶ Stravovací zařízení ̶ Kempy ̶ Turistické cíle ̶ Přes 1000 certifikací ̶ Zahraniční spolupráce Problémy s certifikacemi a značkami ̶ Je jich mnoho (až 140 certifikačních programů v cestovním ruchu) ̶ Snadno se zamění (vzhled, význam, hodnoty) ̶ Špatný / malý brand awereness, brand recognition ̶ Asociace jsou značně subjektivní ̶ Greenwashing → falešné, účelové a zavádějící značení služeb či výrobků jako „zelených“ bez skutečného obsahu. ̶ Vstupní náklady mohou být pro podnikatele velmi vysoké a není zaručeno, že se investice vždy vrátí Indikátor ̶ Ukazatel (veličina, hodnota); popř. sada ukazatelů ̶ Předem se stanovuje ke sledování konkrétních jevů ̶ Zjednodušeně a objektivně popisuje realitu ̶ Hodnocení aktuálního stavu či kontinuálního vývoje v čase ̶ Výsledek zpracování a interpretace primárních dat V našem případě se jedná o měření dopadu či kvantifikaci užitků udržitelného cestovního ruchu. Kvalitní a užitečný indikátor musí být ̶ Významný v dané souvislosti ̶ Účelný ̶ Reprezentativní ̶ Jedinečný ̶ Měřitelný, tj. schopný poskytnout data (tedy vypovídací hodnota) ̶ Minimalizovat negativní účinky na prostředí ̶ Správně zvolený a realizovatelný ̶ Spolehlivý ̶ Komparovatelný (např. s výsledky jiné destinace) KLÍČOVÉ 2 úrovně indikátorů AGREGOVANÉ ̶ TOP indikátory zvolené pro sledování určitého cíle, který určí program či strategie ̶ Musí podchytit všechny podstatné procesy ̶ například Koncepce státní politiky cestovního ruchu uvádí: ̶ Počet přenocování domácích návštěvníků v HUZ ̶ Počet přenocování zahraničních návštěvníků v HUZ ̶ Vytíženost lůžek ̶ Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu ̶ Hrubý domácí produkt cestovního ruchu aj. ̶ Doplňují celkový obraz reality sledované klíčovými indikátory ̶ Například Index konkurenceschopnosti cestovního ruchu od WEF Při stanovování sady indikátorů je třeba se ptát na následující: Komu jsou indikátory určeny Co je předmětem hodnocení? K čemu indikátor slouží? Jak je vnímáno sledované území? (např. vědecké účely, polické rozhodování aj.) Jaký prostor a jaké téma a detaily indikátory postihují? Kdo zpracovává výsledky? Jak lze indikátory dělit? Obecné, tj. dle pilířů udržitelnosti Indikátory výhradně pro cestovní ruch + Obecné, tj. dle pilířů udržitelnosti Indikátory výhradně pro cestovní ruch Jak lze indikátory dělit? Indikátory environmentálního pilíře Měrné emise skleníkových plynů Podíl materiálově využitých komunálních odpadů Spotřeba primárních energetických zdrojů na obyvatele Podíly spotřeby obnovitelných zdrojů energie Přední výkony v nákladní dopravě Spotřeba průmyslových hnojiv Indikátory dle UNWTO ̶ 10 klíčových indikátorů pro monitorování udržitelnosti v cestovním ruchu ̶ Monitorují jak vlivy CR na životní prostředí, tak na místní komunitu a postihují úroveň využívání vhodných nástrojů pro vývoj udržitelnosti ̶ Destinační managmenty mohou, ale nemusí využívat tato doporučení, zároveň je mohou optimalizovat dle specifických vlastností svých destinací (ale pozor, nadále musí být srovnatelné) ̶ Jednotná metodika pomáhá srovnat dopady CR napříč různými destinacemi Dokument najdete ZDE GEOGRAFICKÉ DĚLENÍ Indikátory UdCR dle UNWTO DĚLENÍ DLE CHARAKTERU ̶ Sada indikátorů navržených UNWTO je aplikovatelná jak celoplošně, tj. ve kterékoliv destinaci ̶ Dále navrhuje indikátory validní pro specifické oblasti ̶ malé ostrovní státy, ̶ horské oblasti, ̶ chráněná a ekologicky hodnotná území, ̶ historicky hodnotná místa, kulturní památky a místa ̶ indikátory včasné výstrahy (pokles vracejících se hostů HUZ) ̶ Indikátory tlaku na systém (nedostatek zdrojů, např. pitné vody) ̶ současný stav průmyslu cestovního ruchu (kapacitní ukazatele HUZ) ̶ vliv rozvoje CR na okolní prostřední (stupeň deforestace) ̶ funkčnost destinačního managementu (míra angažovanosti, počet partnerů) Sada obecných indikátorů dle UNWTO Indikátor Vysvětlení Ochrana území Kategorie ochrany území Stres Počet návštěvníků v daném místě Intenzita využívání Počet osob na jednotku rozlohy po dobu hlavní sezóny Sociální dopady Počet hostů v HUZ vůči počtu lokálních rezidentů Kontrola rozvoje Formální kontrola rozvoje místa a jeho funkčního využití Odpadové hospodářství Podíl odpadu dalšího využití/zpracování Plánovací procesy Přítomnost strategie rozvoje oblasti vč. cestovního ruchu Kritické ekosystémy Počet vzácných biologických druhů Spotřebitelská spokojenost Dotazníkově ověřená míra spokojenosti zákazníků Spokojenost místních Dotazníkově ověřená míra spokojenosti rezidentů Sada obecných indikátorů dle UNWTO Indikátory pro lokální úroveň Vysvětlení Sezónnost Poměr prodaných lůžek v hlavní a vedlejší sezónně Negativní dopady na přírodu Pytlačení si neoficiální vstupy do chráněných oblastí (NP) Degradace kulturního kapitálu Náklady náprav škod zapříčiněných turismem Složené Indikátory Vysvětlení Nosná kapacita Měření schopnosti absorbování intenzity CR Tlak na místo Kumulace všech vlivů dopadajících na dané místo Atraktivita Kvantitativní měření atributů místa, které determinují rozhodnutí návštěvníka k pobytu Indikátory pro specifické destinace dle UNWTO na příkladu horské oblasti Reprodukce vybraných biologických druhů Konzistence výskytu volně žijících zvířat v tradičně osídlených oblastech Rozsah eroze Dopravní dostupnost Spokojenost návštěvníků Znečištění a ztráta estetické hodnoty krajiny Indikátory UCR dle Evropské unie ̶ Novější pojetí ze strany Evropské komise, která v roce 2013 vydala vlastní systém zvaný European Tourism Indicators System (ETIS) ̶ Komise charakterizuje ETIS jako 1. Nástroj destinačního managementu k implementaci udržitelného CR 2. Monitorovací systém 3. Informační nástroj pro všechny interesované strany (veřejná správa, podnikatelé, rezidenti apod.) ̶ 67 základních indikátorů je rozděleno do 4 hlavních kategorií; 27 z nich je identifikováno jako klíčových, kdežto zbývajících 40 je volitelných ̶ Zaměřeno především na destinační managementy, velice volná forma využití, tak aby je mohla využít jakákoliv destinace, i taková, kde nejsou k dispozici data pro všechny klíčové indikátory ̶ Stanoveno 7 kroků pro úspěšnou aplikaci systému Dokument najdete v interaktivní osnově! Indikátory ETIS oblast destinačního managementu Indikátory ETIS oblast ekonomického významu (zkráceno) Indikátory ETIS oblast sociokulturního dopadu (zkráceno) Indikátory ETIS oblast environmentálního dopadu (zkráceno) Indikátory UDCR dle OECD ̶ Studie z roku 2013 vydaná Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ̶ Navrhuje 11 klíčových indikátorů, 5 doplňkových (tzv. supplementary) a 4 indikátory budoucího vývoje (tzv. Future Development Indicators) ̶ Zároveň jsou rozděleny do 4 kategorií 1. Monitorování výkonnosti cestovního ruchu a jeho dopady 2. Determinování schopnosti destinace v poskytování konkurenceschopných a kvalitních služeb CR 3. Identifikování atraktivity destinace 4. Deskripce politické odezvy a ekonomických příležitostí ̶ Podobné s metodikou UNWTO, více však diskutuje politický kontext či problémy spojené s implementací Dokument najdete v interaktivní osnově! 11 klíčových indikátorů dle OECD ̶ Viz úkol k tutoriálu: navrhněte způsob měření/hodnocení vlivu: ̶ Desk research: databáze a statistické zdroje dat (sekundární data) ̶ ČSÚ, AOPK, NPÚ, ARES ̶ Práce s velkým množstvím dat (primární data) ̶ Údaje od platebních společností/bank, výstupy EET, mobilní operátoři ̶ Terénní šetření, participativní pozorování ̶ Dotazníkové šetření, řízené rozhovory, focus group Indikátory pro CR ve spojení s pilíři udržitelnosti Monitoring a hodnocení ̶ Monitoring: proces získávání informací o destinace ̶ Hodnocení: návazná činnost vedoucí k závěrům o zkoumaném jevu ̶ Cíl: ověřit účelnost a efektivnost aplikovaných nástrojů UCR ̶ Musí probíhat pravidelně, komplexně a interdisciplinárně ̶ Participace širokého okruhu interesovaných osob a subjektů (destinační management, rezidenti, veřejná správa, profesní organizace, lokální podnikatelé a mnoho dalších) ̶ Pro srovnání a hodnocení s ostatními destinacemi se využívá tzv. benchmarking či různé kartografické vizualizace Komponenty korektního hodnocení – zjednodušený model Stanovit si, co se v destinaci považuje za udržitelný CR Určit si vztah mezi jednotlivými komponenta mi Formulovat priority a cíle UR Nastavit proces měření a limitní hranice indikátorů Komponenty korektního hodnocení – rozšířený model Analýza současného stavu Návrh cílů a priorit Vypracování metodiky monitoringu a hodnocení Výběr indikátorů Ověření vhodnosti vybraných indikátorů Realizace monitoringu a hodnocení Stanovení mezí únosností jednotlivých indikátorů a cílových hodnot Interpretace naměřených hodnot Reakce na výsledky hodnocení Děkuji za pozornost!