1 Ekonomické aspekty změny klimatu Ing. Dominika Tóthová, Ph.D. Dominika.tothova@econ.muni.cz 2 Klimatická změna Více na faktaoklimatu.cz 3 Základní pojmy na začátek Skleníkové plyny CO2 ekvivalent Adaptace Mitigace Uhlíková neutralita Klimatické finance 4 5 Hodnotící zprávy IPCC ̶ zpracovává každých 5 let IPCC (první 1990, poslední 2021/2022/2023) ̶ podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury ̶ výsledkem spolupráce předních světových klimatologů s vládními experty ̶ 4 oddíly: ̶ WG1 - Fyzikální základy ̶ WG2 - Dopady, adaptace a zranitelnost ̶ WG3 - Mitigace ̶ Souhrnná zpráva Všechny zprávy zde 6 6. IPCC zpráva ̶ IPPC AR6 ̶ Intergovernmental Panel on Climate Change, Assessment Report 6, Working group 1, 2 ̶ podepsány všechny vlády světa ̶ zpřesnění dosavadních poznatků a odhadů budoucího vývoje ̶ vyšly: ̶ WG1 - Fyzikální základy Fyzikální aspekty změny klimatu - data o teplotách, srážkách, citlivosti klimatu, dynamice ledovců, stovky výsledků modelů budoucího klimatu ̶ WG2 - Dopady, adaptace a zranitelnost Dopady a rizika změny klimatu ̶ WG3 - Mitigace ̶ Souhrnná zpráva Víme toho už dost. 7 8 Emise skleníkových plynů dle sektorů ekonomiky v ČR 9 Ekonomie a změna klimatu ̶ Proč trhy selhávají ̶ Náklady a přínosy opatření ̶ Studie proveditelnosti opatření ̶ Cena, za kterou jsou ochoty spolupracovat rozvojové země ̶ Další příklady? 10 Tržní řešení změny klimatu ̶ Obchodování s emisními povolenkami (cap and trade system ̶ Uhlíková daň (Pigouva daň) Další řešení ̶ Poplatky ̶ Regulace ̶ subvence 11 Mitigační opatření Adaptační nebo mitigační opatření? Adaptační opatření ̶ uhlíková daň ̶ systémy pro obchodování s emisními povolenkami ̶ využívání obnovitelných zdrojů energie ̶ elektrifikace dopravy ̶ zalesňování ̶ zelené střechy ve městech ̶ zakládání tůní pro udržení vody v krajině ̶ zavádění odolnějších plodin v zemědělství ̶ protipovodňové zábrany ̶ změny pěstovaných plodin ̶ přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů 12 Obchodovatelná povolení Princip fungování ▪přímá regulace množství určité znečišťující látky či využití přírodního zdroje ▪př. evropský systém obchodování s emisemi CO2 • Stanovení požadované kvality životního prostředí = maximální objem emisí na daném území za časový úsek • Rozdělení celkového množství v podobě povolenek mezi znečišťovatele (dle stanoveného klíče) • Obchodování povolenek mezi emitenty 13 Obchodování s emisními povolenkami Zdroj: faktaoklimatu.cz 14 Efektivita obchodování s emisními povolenkami Na obrázku je znázorněna nákladová situace dvou firem – firma 1 má mezní náklady na zamezení emisí (mezní náklady producenta 1) a firma 2 mezní náklady producenta 2. Každá firma má tedy jiné mezní náklady na zamezení emisí. Předpokládejme, že v prostředí bez regulace vypouští každá z firem 20 jednotek emisí. Dohromady tedy obě firmy produkují 40 jednotek. V této situaci se vláda rozhodne omezit emise v ekonomice na 20 jednotek a povolenky rozdělí v poměru 8:12 (1 povolenka = 1 jednotka emisí). Firma 1 tak může vypouštět 8 tun emisí (o 12 t musí emise snížit), firma 2 pak 12 tun emisí (o 8 t musí snížit). Jelikož firmy nesmějí vypouštět více, než na kolik jednotek znečištění mají povolenky, stojí před problémem, jak snížit svůj dopad na životní prostředí. 15 Obchodování s emisními povolenkami - příklad 1) Jaké jsou náklady producenta 1 a jaké jsou náklady producenta 2 na snížení tun emisí na požadovanou úroveň stanovenou vládou (tj. 12 jednotek emisí pro producenta 1) a 8 jednotek pro producenta 2? 2) Pokud by oba producenti měli snížit emise ještě každý o 1 jednotku, jaké dodatečné náklady by to pro ně přineslo? 3) Pokud producenti budou mít možnost spolu obchodovat emisní povolení na vypouštění emisí, kolik minimálně a kolik maximálně bude ochoten zaplatit producent 2 producentovi 1 za emisní povolenku v bodě, kdy jsou na začátku pěvně rozděleny povolenky v poměru 12:8? 4) Jaké efektivní řešení by bylo ze společenského hlediska? Jakou částku by každý z producentů v téhle situaci zaplatil? 5) O jakou částku by se celkové náklady na snížení emisí snížily oproti původně stanovenému rozdělení povolení na vypouštění emisí vládou? Řešení 1) Jaké jsou náklady producenta 1 a jaké jsou náklady producenta 2 na snížení tun emisí na požadovanou úroveň stanovenou vládou (tj. 12 jednotek emisí pro producenta 1) a 8 jednotek pro producenta 2? ̶ Producent 1 A = 12 * 400 / 2 = 2 400 tis. Kč = 2,4 mil. Kč ̶ Producent 2 B + C + D = 8 * 800 tis. /2 = 3 200 tis. Kč = 3,2 mil. Kč Celkem 5,6 mil. Kč Řešení 2) Pokud by oba producenti měli snížit emise ještě každý o 1 jednotku, jaké dodatečné náklady by to pro ně přineslo? ̶ Producent 1: žlutá plocha = 1 * 400 tis. (obdelník) + 1 * 30 tis. / 2 (trojúhelník) = 415 tis. Kč ̶ Producent 2: modrá plocha = 1 * 800 tis. + 1 * 70 tis. / 2 = 835 tis. Kč Řešení 3) Pokud producenti budou mít možnost spolu obchodovat emisní povolení na vypouštění emisí, kolik minimálně a kolik maximálně bude ochoten zaplatit producent 2 producentovi 1 za emisní povolenku v bodě, kdy jsou na začátku pěvně rozděleny povolenky v poměru 12:8? ̶ 415 tis. – 835 tis. Kč Řešení 4) Jaké efektivní řešení by bylo ze společenského hlediska? Jakou částku by každý z producentů v téhle situaci zaplatil? MC1 = MC2 ̶ Producent 1 = A + B = 15* 500 / 2 = 3 750 tis. = 3,75 mil. ̶ Producent 2 = C = 5 * 500 / 2 = 1 250 tis. = 1,25 mil. Celkem 5 mil. Kč Řešení 5) O jakou částku by se celkové náklady na snížení emisí snížily oproti původně stanovenému rozdělení povolení na vypouštění emisí vládou? 5,6 ml. Kč - 5 mil. Kč = 600 tis. Kč = celospolečenské, nákladově efektivní řešení 25 Evropský systém obchodování s emisemi 26 Zavádění systému EU ETS ̶ 1. fáze 2005–2007 ̶ Emisní povolenky rozděleny prostřednictvím národních alokačních plánů na základě historických emisí ̶ Cílem: zřídit trh, určit tržní cenu uhlíku, zřídit infsrastrukturu ̶ 2. fáze 2008–2012 ̶ Období Kjótského protokolu ̶ Cíl EU snížit emise CO2 o 8 % oproti úrovním v roce 1990 ̶ 3. fáze 2013–2020 ̶ cíl snížení emisí skleníkových plynů EU o 20 % v porovnání s úrovní roku 1990 ̶ strop pro emise je nyní stanoven na úrovni EU ̶ Metoda alokace – zdarma nebo aukce ̶ Vytvoření rezervy tržní stability ̶ 4. fáze 2021–2028 27 Fáze EU ETS Zdroj: faktaoklimatu.cz Změna! 55 % 28 EU ETS – 4. fáze ̶ období 2021 – 2030 ̶ odráží nové emisní cíle EU, tedy: ̶ do r. 2030 snížení emisí CO2 o 55 % oproti 1990 ̶ do r. 2050 být klimaticky neutrální ̶ Hlavní změny: ̶ zvyšování tempa poklesu emisních povolenek ̶ pokračování v přidělování bezplatných povolenek – posílení mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu ̶ zavedení nástrojů pro podporu inovací a přechodu na nízkouhlíkového hospodářství – Modernizační fond, Inovační fond 29 Zapojené sektory ekonomiky oxid uhličitý (CO2): ̶ výroba energie a tepla ̶ energeticky náročná průmyslová odvětví včetně ropných rafinérií, oceláren a výroby železa, hliníku, kovů, cementu, vápna, skla, keramiky, buničiny, papíru, lepenky, kyselin a sypkých organických chemikálií ̶ komerční letectví oxid dusný (N2O) ̶ z výroby kyseliny dusičné, adipové a glyoxylové a glyoxalu ̶ perfluorované uhlovodíky (PFC) z výroby hliníku 30 Alokace povolenek dle odvětví 2013–2020 ̶ Provozovatelé zařízení (kromě elektřiny) ̶ Bezplatná alokace na pro intenzivní průmyslová odvětví ̶ Výrobci elektřiny ̶ v EU žádné bezplatné povolenky ̶ ČR výjimka, ale investice do modernizace ̶ Provozovatelé letadel ̶ Bezplatně na základě historických emisí ̶ Celkem bezplatně přiděleno cca 43 % povolenek 31 Jak je možné získat povolenky? 1 povolenka = majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého ̶ Bezplatná alokace, aukce nebo volný obchod ̶ Primární trh – aukce (princip znečišťovatel platí) ̶ Stanovený počet povolenek 5krát týdně na burze EEX ̶ Příjmy z aukcí patří členskému státu – v ČR příjmem státního rozpočtu ̶ Sekundární trh – volný obchod (přes obchodníka nebo přímo od provozovatele) 32 Cena emisních povolenek listopad 2020 33 Cena emisních povolenek říjen 2021 34 Cena emisních povolenek listopad 2023 35 Zdroj: Faktaoklimatu.cz 36 Na čem závisí cena povolenek? ̶ Objem obchodování (transakční náklady) ̶ Náklady na snižování emisí (technologické inovace) ̶ Ekonomická situace (poptávka po povolenkách) ̶ Přebytek povolenek ̶ Klimatické podmínky ̶ Regulační změny (změna limitů) 37 Výhody Výhody a nevýhody EU ETS Nevýhody ̶ Nákladová efektivita dosažení emisních cílů ̶ Výnosy z aukcí možné využít k dalším investicím do ŽP, inovacím ̶ Možné propojení s dalšími zeměmi -> zvyšování efektivity systému ̶ Nemožnost pokrýt všechny sektory kvůli administrativní náročnosti (problém malých emitentů, např. doprava) ̶ Potřeba monitorování vypouštěných emisí u jednotlivých provozovatel na základě toho přidělení povolenek ̶ Nepředvídatelnost cen 38 Fungování v ČR ̶ Zákon č. 383/2012 Sb. podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ̶ Pro která zařízení ̶ Práva a povinnosti provozovatelů ̶ provozovatel zařízení zřizuje účet v národním rejstříku obchodování s povolenkami ̶ Správce národního rejsříku v ČR společnost OTE, a.s. ̶ V ČR cca 250 zařízení 39 40 Děkuji za pozornost.