Implementace opatření dopravní politiky: hodnocení externalit z dopravy doc. Ing. Vilém Pařil, Ph.D. vilem.paril@econ.muni.cz Ing. Dominika Tóthová, Ph.D. dominika.tothova@econ.muni.cz Zamyslete se… Představte si, že jste obyvatelem malého městečka, které se nachází poblíž rušné silnice. Ve městě není dostatečně vyvinutá infrastruktura veřejné dopravy, a tak většina obyvatel jezdí do práce vlastními auty. Jaké problémy představuje tento zvýšený dopravní provoz pro společnost? Externality = situace, kdy aktivita jednoho ekonomického subjektu přináší jinému ekonomickému subjektu buď ̶ určité náklady, aniž by za něj byl tento subjekt odškodněn ̶ nebo výnosy či výhody, aniž by za něj musel platit ̶ Vznikají, když výroba nebo spotřeba některých subjektů způsobuje nedobrovolné (nezamýšlené) náklady nebo přínosy jiným subjektům. ̶ Jde o vliv jednoho subjektu (člověk, firma) na blahobyt jiných subjektů, kteří se této činnosti neúčastní. Externality v dopravě Představte si, že si chcete pořídit automobil a denně s ním dojíždět na přednášky do školy. Které náklady budete brát do úvahu? Soukromé náklady = náklady, které nese uživatel dopravy Externí náklady = náklady, které nenese uživatel dopravy, ale které způsobují náklady někomu jinému Soukromé náklady + Externí náklady = Společenské náklady Společenské náklady = veškeré náklady pro společnost související s dopravou Jak lze existenci existenci externalit v dopravě řešit? ̶ Administrativní (legislativní) nástroje ̶ Zákony, příkazy, limity, standardy, povolení,…. ̶ Neumožňují volbu znečišťujícího subjektu ̶ Ekonomické nástroje (tržně orientované) ̶ Daně, dotace, poplatky, obchodovatelné poukázky na znečištění ̶ Pigouovy daně = daň přijatá k odstranění efektu negativních externalit (ekonom Arthur Pigou 1877 – 1959: jedním z prvních, kdo obhajoval jejich používání) ̶ Umožňují volbu znečišťujícího subjektu – problém práva znečišťovat ̶ A další nástroje: informační, vzdělávací, dobrovolné, … Internalizace externalit Jaké externality vznikají v dopravě? Metody oceňování externalit ̶ Oceňujeme společenské náklady jako ochotu platit za zamezení dopadům znečištění ovzduší ̶ Mimotržní metody oceňování ̶ Metody odhalených preferencí ̶ Metod vyjádřených preferencí ̶ Tržní metody oceňování ̶ Metoda reprodukčních nákladů (Replacement Cost Approach) ̶ Metoda obranných výdajů, defenzivních výdajů (Averting Expenditures, Avodidance Cost Method) ̶ Další nákladové metody (Cost of Illness,..) ̶ Value Transfer (Benefit Transfer) Netržní (mimotržní) metody oceňování ̶ Používají se u statků, se kterými se na trhu neobchoduje ̶ Metody vyjádřených preferencí (Stated Preferences) ̶ přímé dotazování reprezentativního vzorku dotčených skupin ̶ rozhodování v hypotetické, nereálné situaci ̶ Metody odhalených preferencí (Revealed Preferences) ̶ metoda ocenění prostřednictvím souvisejících (náhradních trhů) ̶ vychází ze skutečného chování subjektů na analyzovaných reálných trzích Hedonic Pricing Method = Hedonická oceňovací metoda ̶ Princip: odvození ceny z trhů, které jsou ovlivněny netržním statkem (např. kvalitou ŽP) ̶ Odvezení implicitní ceny atributu: ̶ Trh nemovitostí – kvalita ŽP ovlivňuje hodnotu nemovitostí ̶ Trh práce – riziko je zahrnuto ve mzdě ̶ Předpoklady: ̶ Dobře fungující a efektivní trh ̶ Informovanost o kvalitě životního prostředí, o možnostech volby ̶ Cenová stabilita nemovitostí během provádění výzkumu Contingent Valuation Method = Kontingentní metoda oceňování ̶ Princip: zjišťování ceny na základě hypotetické situace přímým dotazováním ̶ Na základě hypotetické situace je zjišťována: ̶ Ochota platit (WTP, willingness-to-pay) za zachování nebo zlepšení užitku ̶ Ochota přijímat kompenzace (WTA, willingness-to-accept) za zhoršení užitku Contingent Valuation Method ̶ Dotazník – 3 části: ̶ 1. představení oceňovaného produktu ̶ 2. vyjádření WTP/WTA ̶ 3. socio-ekonomické charakteristiky, postoje respondentů Contingent Valuation Method ̶ Zdroje dat: ̶ Interview ̶ Dotazníkové šetření ̶ Výhody: ̶ Široké použití, flexibilita ̶ Snadnost získání dat ̶ Nevýhody: ̶ Značné nároky na přípravu, provedení, vyhodnocení ̶ Subjektivní hodnocení omezené rozpočtem jednotlivce, domácnosti ̶ Riziko zkreslení – závislost na předpokladech, zjednodušeních, spekulativnost, hypotetická deformace ̶ Rozdíly mezi WTP a WTA Avoidance Cost/Averting Expenditures = Metoda preventivních výdajů, obranných výdajů, defenzivních výdajů ̶ Princip: ocenění netržních statků prostřednictvím skutečných nákladů za zboží nebo služby nebo cena za dosažení určité úrovně životního prostředí ̶ Důvody výdajů: ̶ Zabránění negativního dopadu na životní prostředí ̶ Zachování užitku při poškození ŽP ̶ Změna chování za účelem zlepšení kvality ŽP ̶ Prostředky: ̶ Nákup zboží – protihlukové bariéry, dvojitá okna ̶ Náklady na dosažení politiky – př. Cena za snížení 1 t CO2 Replacement Cost = Obnovovací náklady, Reprodukční náklady ̶ Princip: ocenění užitku na základě uvedení ŽP do původního stavu ̶ Výhody: ̶ Poměrně jednoduchá metoda ̶ Dostupnost dat na základě skutečných výdajů na obnovu ŽP ̶ Nevýhody: ̶ Podmíněnost technickou proveditelností obnovy ̶ V dopravě často náklady na poškození biotopů,… Cost Of Illness ̶ Přímé náklady ̶ Zdravotní náklady - výdaje na lékařskou péči zahrnující výdaje na diagnostiku, léčbu, rehabilitaci, hospitalizaci apod. ̶ Nezdravotní náklady - výdaje na dopravu, výdaje domácností, neformální péči apod. ̶ Nepřímé náklady ̶ Ztráta produktivity ̶ Přístup ocenění lidského kapitálu – potenciální ztráta produkce (mzdy) následkem onemocnění ̶ Složky nepřímých nákladů • nepřítomnost v zaměstnání • snížená produktivita práce • neplacená produkce statků a služeb (snížená schopnost vykonávat obvyklé činnosti doma) Value Transfer ̶ Princip: Převedení hodnoty poškození ŽP nebo užitku ̶ Použití především pro hodnocení environmentálních přínosů a nákladů ̶ Převod na základě: ̶ převod hodnoty na základě směnného kurzu nebo parity kupní síly ̶ Funkce Benefit transfer ̶ Meta-analýza ̶ Předpoklady: ̶ Kvalita původní studie ̶ Podobnost podmínek území, kde byla studie realizována Náklady na znečištění ovzduší ̶ Zdravotní dopady ̶ Zemědělské ztráty ̶ Poškození materiálů a budov ̶ Ztráta biodiverzity Zdravotní náklady Nezdravotní náklady Data z metodik Handbook on the external costs of transport Emise (t) Náklady (na t) Průměrné emisní faktory Údaje o dopravní výkonnosti Databáze Copert Eurostat Výpočet nákladů na znečištění ovzduší Výpočet nákladů na znečištění ovzduší Náklady hluku ̶ Hranice 50/55 dB ̶ Zdravotní dopady (srdeční onemocnění, mrtvice, demence, hypertenze, stres, well-being,…) ̶ 2 typy nákladů: ̶ Zdravotní náklady ̶ Hodnota kvality života (well-being) Náklady na poškození ekosystémů / habitat damage ̶ Zábor půdy ̶ Zábor lesa ̶ Konflikty s chráněnými lokalitami ̶ Konflikty s chráněnými druhy Náklady na zábor půdy ozákona č. 334/1992 o zemědělském půdním fondu o OZPF je výše odvodu za trvalé odnětí půdy ze ZPF, o PBPEJ je cena za metr čtvereční dle bonitně půdně ekologické jednotky (BPEJ) stanovená v oceňovací vyhlášce (č. 441/2013 Sb.), o kE je koeficient ekologické váhy dle intenzity a důvodu ochrany daného území, o kZ je koeficient zatížení půdy z důvodu kontaminace či jiných ekologických újem o kTO je koeficient tříd ochrany dle zařazení jednotlivých BPEJ do tříd ochrany (dle vyhlášky č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany) a k nim relevantních koeficientů (dle zákona č. 334/1992 o zemědělském půdním fondu) o kp je určen dle následující tabulky a různým způsobem zohledňuje blízkost velkých měst, o S je plocha v m2. o Jmenovatel - roční náklady v Kč na trvalé odnětí - ekvivalentní dočasnému odnětí na dobu sta let. Náklady na zábor půdy okp Hlavní město Praha Přirážka v % Koeficient kp území hlavního města 560 6,60 území sousedních obcí 280 3,80 katastrální území v okolí do 7 km 140 2,40 Obce s počtem nad 250 tis. obyvatel území obce 320 4,20 území sousedních obcí 160 2,60 katastrální území v okolí do 5 km 80 1,80 Obce s počtem 100 - 250 tis. obyvatel území obce 240 3,40 území sousedních obcí 120 2,20 katastrální území v okolí do 4 km 60 1,60 Obce s počtem 50 - 100 tis. obyvatel území obce 200 3,00 území sousedních obcí 100 2,00 katastrální území v okolí do 3 km 50 1,50 Obce s počtem 25 - 50 tis. obyvatel území obce 160 2,60 území sousedních obcí 80 1,80 Obce s počtem 10 - 25 tis. obyvatel území obce 120 2,20 území sousedních obcí 60 1,60 Obce s počtem 5 - 10 tis. obyvatel území obce 80 1,80 sousední katastrální území 40 1,40 Obce s počtem 2 - 5 tis. obyvatel území obce 40 1,40 sousední katastrální území 20 1,20 Náklady na zábor půdy okp Náklady na významných přírodních lokalit okE Typ ochrany Systém ochrany kE Chráněná krajinná oblast Zvláště chráněná území 20 Národní přírodní památka Zvláště chráněná území 25 Národní přírodní rezervace Zvláště chráněná území 25 Přírodní památka Zvláště chráněná území 20 Přírodní rezervace Zvláště chráněná území 20 Nadregionální biokoridor Územní systém ekologické stability 15 Nadregionální biocentrum Územní systém ekologické stability 15 Ptačí oblast Natura 2000 20 Evropsky významná lokalita Natura 2000 15 Biosferická rezervace Mezinárodně chráněné území 25 Geopark Mezinárodně chráněné území 10 Ramsarský mokřad Mezinárodně chráněné území 25 Náklady na významných přírodních lokalit Náklady na významných přírodních lokalit Náklady na významných přírodních lokalit ̶ Zdroje dat: ̶ https://geoportal.gov .cz/web/guest/map Náklady na zábor lesa ozákon o lesích (zákon č. 289/1995 Sb.) opozemky určené k plnění funkcí lesa o PP je průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice v m3/ha (je dlouhodobě neměnná a dosahuje v České republice výše 6,3 m3/ha, MZe), o CD je průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč za m3 o fE je faktor ekologické váhy lesa, o kTrO je koeficient pro trvalé odnětí lesních pozemků. Oceňování ekosystémových služeb ̶ Zdroje dat: ̶ https://teebweb.org/publ ications/other/teeb- valuation-database/ Oceňování ekosystémových služeb ̶ Četnost použitých metod Díky za pozornost Vilém Pařil Dominika Tóthová