Text Clarissy Pinkole Estét1 Nespoutaný život a divoká žena jsou dva ohrožené fenomény. V průběhu času jsme mohli vidět, jak byla ženská instinktivní přirozenost pleněna, potlačována, skrývána. Předlouhý čas se jí dostávalo špatného zacházení stejně tak, jako životu v přírodě a v divočině. Jakmile jsme se k problému otočili zády, okamžitě byl na několik tisíciletí odsunut do nejzazšího koutku vědomí. Duchovní území divoké ženy byla během historie vydrancována nebo vypálena, její skrýše srovnány se zemí a pravidelný přírodní cyklus byl násilím změněn v nepřirozený rytmus pro potěchu a uspokojení ostatních. Není náhodou, že panenská příroda naší planety mizí spolu s tím, jak ztrácíme porozumění pro naši vlastní vnitřní nespoutanost. Není tak těžké pochopit, proč se na staré lesy a stařeny pohlíží jako na nedůležité zdroje. Není to zas takové tajemství. Není rovněž náhodou, že vlci a kojoti, medvědi a divoké ženy mají podobnou pověst. Sdílejí příbuzné instinktivní archetypy, a jako takoví jsou mylně podkládáni za nemilosrdné, zcela přirozeně nebezpečné a dravé. Můj život a práce jungiánské psychoanalytičky, básnířky a cantadory -- sběratelky bájí, mě naučily, že ochabující ženská vitalita může být oživena hlubinnými psychicko-archeologickými zásahy do trosek ženského podsvětí. Těmito metodami jsme schopni odhalit cesty vrozené instinktivní psýchy, a skrze zosobnění v archetypu divoké ženy rozeznat povahu a omezení nejhlubší ženské podstaty. Žena v současné době je změtí činností, je nucena být vším pro všechny. Stará pravda měla být již dávno uznána. Název této knihy Ženy, které běhaly s vlky: Mýty a příběhy o archetypu divoké ženy vznikl na základě mých studií biologie života v přírodě, zejména života vlků. Studie o vlcích Canis lupus a Canis rufus se v mnohém podobají historii žen po stránce jak duševní, tak s ohledem na činorodost. Zdraví vlci a zdravé ženy sdílejí určitou duševní charakteristiku: ostré smysly, hravého ducha a silně vyvinutý cit pro oddanost. Vlci i ženy jsou si od přírody podobní svou zvídavostí a darem velké vytrvalosti a síly. Jsou hluboce intuitivní, náruživě se starají o své potomky, své partnery a své blízké. Zkušeně se přizpůsobují neustále se měnícím okolnostem, jsou velice odolní a stateční. Přestože byly oba tyto druhy pronásledovány, obtěžovány a falešně obviňovány z toho, že jsou hltaví, nevyzpytatelní, přehnaně agresivní, jednoduše řečeno že nejsou hodni stejné úcty jako jejich osočovatelé. Stávaly se obětními beránky pro ty, kteří narušovali nejen divočinu, nýbrž i nespoutané duchovní území, a kteří beze zbytku ničili vše instinktivní, zanechávajíce za sebou pustou pláň. Pronásledování vlků a žen lidmi, kteří pro ně nemají pochopení, má překvapivě shodné rysy. Řešení naleznete na následující straně. Řešení: Text je srozumitelný, a tedy i přístupný. Aktoři textu: "divoká žena (spojená s intuicí a divokou přírodou)", blíže přímo neurčení "narušovatelé-osočovatelé" a "záchrana". Text je emocionální. K aktoru divoká žena jsou přiřazena tato emocionální centra: zdravé, ostré smysly, hravý duch, silně vyvinutý cit pro oddanost, zvídavost, dar velké vytrvalosti a síly, hluboká intuice, náruživá starost o potomky, partnery a blízké, zkušeně, odolní a stateční. K aktoru osočovatelé a narušovatelé jsou přiřazeny -- přímo i nepřímo -- tyto emocionální průsečíky: plenění, potlačování, špatné zacházení, vydrancování, vypálení, násilné měnění, nepřirozený rytmus, pronásledování, obtěžování, falešné obviňování, narušování, ničili vše instinktivní, zanechávají pustou pláň, nemají pochopení. Aktor záchrana hraje -- společně s nepřítomnou "ženou obecně" roli možného přeskupení sil ve prospěch divoké ženy, instinktů a přírody. Estés stejně jako Procházka distribuje emocionální centra jednostranně, ovšem síla kladně a záporně nabitých slov je přibližně vyrovnaná. Autorka přímo a doslova i nepřímo způsobem emocionální distribuce sděluje, že ženy jsou ve svém přirozeném stavu dokonalé -- stejně jako příroda a intuice, ale kvůli svým osočovatelům a narušovatelům (v textu nikde nezmíněným! mužům) se dnes nacházejí v katastrofálním stavu. Jedinou možností -- jak naznačuje aktor "změna" -- je obrat zpět k neracionálnu za pomoci psychicko-archeologickými zásahů a odhalení cest vrozené instinktivní psýchy. Estés neargumentuje racionálně-deduktivní analýzou ani empirickými fakty -- skutečný svět je jí naprosto lhostejný -- ale odkazem, který tento způsob argumentace nahrazuje: "Mýty a příběhy o archetypu divoké ženy vznikl na základě mých studií biologie života v přírodě, zejména života vlků. Studie o vlcích Canis lupus a Canis rufus se v mnohém podobají historii žen po stránce jak duševní, tak s ohledem na hinorodost." Estés nikde nepíše z čeho studie, na kterou se odvolává, čerpala, co zjistila, jakého vědeckého problému se týkala ani nevyjmenovává důkazy skutečné podobnosti divokých žen a vlků, ale uvedením latinských názvů i faktu, že vychází ze studií biologie života v přírodě nepřímo říká, že je vědeckou, studiemi zaštítěnou autorkou. Toto nepřímé sdělení vyvrací už sám obsah uvedené pasáže, ovšem na úrovni, kterou autorka označuje za nedostatečnou -- na úrovni racionální analýzy. Text je tedy fundamentalistický, ale též sofistikovaný. Východiska textu: Divoká žena a nespoutaná příroda -- reprezentovaná vlky -- mají nezměrnou pozitivní hodnotu. Divoká žena a nespoutaná příroda jsou po staletí potlačována a ničena svými ohrožovateli. Záchrana divoké ženy a nespoutané přírody je možná pokud se obrátí směrem k vrozené instinktivní psýše a neracionálně pochopí svou nejhlubší ženskou/vlčí podstatu. Logická konzistence textu je na úrovni obecné "konzistentní", v jednotlivostech však nalezneme mnoho nekonzistencí "není náhodou, že panenská příroda naší planety mizí spolu s tím, jak ztrácíme porozumění pro naši vlastní vnitřní nespoutanost" ap. zapříčiněných jednak chybným vyvozováním, jednak míšením různých vrstev argumentace mezi sebou. _______________________________ 1 ESTéS, C. P. Women Who Run With the Wolves. New York : Ballantine Books, 1995. ISBN 0-345-40987-6. česky: ESTéS, C. P. Ženy, které běhaly s vlky: Mýty a příběhy archetypů divokých žen. Vyd. 1. Praha : Pragma, 1999. ISBN 80-7205-648-4