Práce opravená tutorem Předmět : Ekonomika neziskových organizací Téma : Nezisková organizace CHARITA Vypracovala : Miluše Suchá UČO : 100 432 šk. rok 2004/2005 Skupiny organizací, které jsou běžně zařazovány mezi neziskové organizace, mohou být označovány mnoha různými termíny : dobrovolné organizace, nevládní organizace, občanská sdružení, nadace, asociace, spolky, kluby apod. V názvosloví na to se organizace v mnoha dimenzích liší : ve svých činnostech, finanční základně, cílech a účelu, velikosti, organizační struktuře, rozsahu závislosti na profesionálních placených pracovnících apod. Rozlišují se dva základní typy neziskových organizací, a to především v závislosti na tom, jak splňují kritérium veřejné prospěšnosti. Do první skupiny patří organizace, které sice slouží veřejnému, obecnému zájmu, ale jejich prvořadým cílem je sloužit spíše zájmům svých vlastních členů. Do této skupiny patří zejména obchodní a podnikové asociace, různé profesní asociace, společenské a sportovní kluby, družstva a odbory. Druhou skupinu tvoří organizace s prvořadou službou veřejnosti, to znamená takové organizace, jejichž základním posláním je veřejně prospěšná činnost, a spíše okrajově služba vlastním členům. Obě uvedené skupiny neziskových organizací se ve většině ekonomicky rozvinutých zemí těší značné pozornosti a získávají různé daňové a jiné výhody. Protože veřejně prospěšná činnost je považována za prvořadou, mají organizace začleněné do druhé skupiny rozsáhlejší výhody, než organizace, které slouží především vlastním členům. Všeobecně řečeno, existuje několik objektivních důvodů pro to, aby tyto výhody poskytoval : - neziskové organizace snižují výdaje státu o výdaje, které by jinak musel nést sám - poskytování takových výhod státem je společensky efektivní, protože tyto výhody přinášejí dodatečné přínosy pro společnost - poskytování těchto výhod je nezbytné proto, že umožňují neziskovému sektoru, jako objektivně prospěšnému sektoru vůbec, prosperovat ve smíšené tržní ekonomice. Nezisková organizace, kterou jsem si vybrala pro svou práci, patří do druhé skupiny výše popisovaných skupin organizací. Sdružení Česká katolická charita je součástí římskokatolické církve. Je samostatnou právnickou osobou podle Kodexu kanonického práva a podle zákona 308/91 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Je největší nestátní humanitární organizací v ČR. Zřizovatelem České katolické charity je Česká biskupská konference. Základem právního rámce, v němž mohou organizace existovat a působit, je Ústava České republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) a Listina základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 23/1991 Sb. a Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR), která mezi politickými právy občanů uvádí právo shromažďování a sdružovací. Obecně prospěšná společnost (OPS)* Zákon o OPS byl schválen 28.9.1995 a nabyl účinnosti 1.1.1996. Spektrum neziskových organizací se tak doplnilo o typ, který je předurčen k poskytování obecně prospěšných služeb. 1. Co tvoří OPS : OPS je právnickou osobou s daným účelem existence (poskytování obecně prospěšných služeb). Pro naplnění tohoto účelu v ní musí pracovat lidé, ale OPS není organizací založenou na členském principu. Spíše se dá předpokládat, že v ní budou působit zaměstnanci a spolupracují dobrovolníci. 2. Účel vzniku : poskytování obecně prospěšných služeb uvedených v zakládací listině. 3. Zákonná úprava : zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 4. Vznik : založit OPS mohou fyzické i právnické osoby a též Česká republika. Zákonem je dán rozdíl mezi založením a vznikem. ___________________________________________________________________________ * Řízení neziskových organizací, J. Plamínek, V. Svatoš a kolektiv Postup : a) OPS se zakládá sepsáním zakládací smlouvy, je-li více zakladatelů, nebo zakládací listiny formou notářského zápisu, je-li zakladatel jeden. Náležitosti zakládací smlouvy jsou podrobně specifikovány (podobně jako u obchodních společností) : - název zakladatele s podrobnými identifikačními údaji, - název a sídlo OPS, - druh obecně prospěšných služeb, - podmínky poskytování těchto služeb, - dobu, na kterou se OPS zakládá, - členové správní rady s identifikačními údaji, - způsob jednání správní rady, - členové dozorčí rady s identifikačními údaji, je-li tato rada zřízena, - způsob zveřejňování výroční zprávy, - hodnota a označení majetkových vkladů včetně nepeněžitých. b) Pokud zákony vyžadují pro výkon některých činností splnění zvláštních podmínek, musí zakladatel před zápisem do rejstříků jejich splnění prokázat. Nejčastěji se jedná o provozování vázaných a koncesovaných živností podle živnostenského zákona. Živnostenské listy nebo koncesní listiny vydá při splnění všech zákonem stanovených podmínek na žádost zakladatele živnostenský úřad. c) Vznik OPS je dán zápisem do rejstříku OPS u rejstříkového soudu. Do 90 dnů od založení (datu sepsání zakládací listiny) musí zakladatel podat návrh na zapsání OPS do rejstříku, ke kterému musí přiložit zakládací smlouvu nebo listinu, výpisy z trestního rejstříku členů správní a dozorčí rady a případně živnostenské listy nebo koncese. d) Rejstříkový soud zapíše OPS do rejstříku a zašle o tom organizaci usnesení. e) Pokud soud nalezne zákonné důvody, proč nelze zápis provést, zašle organizaci zamítavé usnesení. Proti němu je možné se do 15 dnů odvolat opět na příslušný rejstříkový soud. Odvolání projednává odvolací soud, v tomto případě krajský soud. Proti jeho rozhodnutí již není odvolání. 5. Základní dokumenty : a) Zakladatelská listina. Její obsah je do značné míry pevně vymezen zákonem (viz. bod 4). Navíc by však měla stanovit právo správní rady vydávat a měnit statut OPS. b) Statut je vyžadován zákonem. Musí jej vydat správní rada do 6 měsíců ode dne vzniku OPS. Statut podrobněji popisuje vnitřní organizaci OPS. Zejména by měl deklarovat postavení a vztahy správní rady, ředitele a dozorčí rady. Dále by měl stanovit statutární orgán a způsob podepisování dokumentů. Údaje ve statutu musí být v souladu se zakládací listinou. 6. Zánik : - uplynutím doby, na kterou byla založena, - dosažením účelu, ke kterému byla založena, - rozhodnutím správní rady, - rozhodnutím soudu v zákonem stanovených případech. Do působnosti správní rady patří určit jinou OPS, které po zrušení OPS nabídne likvidační zůstatek, pokud tak stanoví zakladatel v zakládací listině. 7. Orgány OPS : Statutárním orgánem je správní rada. Výkonným orgánem je ředitel, který nemůže být zároveň členem správní ani dozorčí rady. Statutární orgán musí být určen v základních dokumentech, nejspíš jím může být správní rada nebo ředitel. Dozorčím orgánem je dozorčí rada. 8. možnost podnikání : OPS má právo podnikat.Toto podnikání je však omezeno těmito podmínkami : - doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb, - OPS se nesmí účastnit na podnikání jiných osob, - OPS nesmí zřizovat organizační složky mimo území ČR, - Hospodářský výsledek po zdanění převádí OPS celý do rezervního fondu. 9. Výroční zpráva : ze zákona je povinna OPS vydávat výroční zprávu (v termínu stanoveném správní radou, nejpozději do konce prvního pololetí následujícího roku). Její obsah je do určité míry vymezen zákonem. Poslání a cíle Po sametové revoluci v roce 1989 nastal obrat i v České katolické charitě (ČKCH) v roce 1990 se změnilo na popud biskupa Antonína Lišky vedení ČKCH v Praze a v květnu se setkali budoucí diecézní pracovníci charity, kteří měli za úkol povzbudit vznik a vývoj charity. Doba hledání a tříbení názorů na budoucnost ČKCH byla v roce 1991 završena vznikem arcidiecézních charit s vlastními stanovami (přikládám stanovy arcidiecézní charity Olomouc v příloze) a s právní subjektivitou podle zákona 308/91 Sb. Nezisková humanitární organizace sdružení Česká katolická charita (SČKCH) je největším nestátním poskytovatelem sociálně zdravotních služeb u nás. Krédem je pomoc bližnímu v nouzi bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti či náboženství. Hlavní činností Charity je pomoc potřebným na území české republiky. Jde zejména o pomoc matkám s dětmi v tísni, lidem bez přístřeší, osobám se zdravotním a mentálním postižením, sociálně slabým rodinám, drogově závislým, opuštěným starým lidem, osobám, které se ocitly v osobní krizi, migrantům a uprchlíkům, vězňům a osobám vracejícím se z výkonu trestu. Charita provozuje poradny, stacionáře, přechodná ubytování, domovy na trvalý pobyt, hospice apod. a vede projekty na začlenění do společnosti a využití volného času. Významná je i pomoc rodinám, které byly postiženy v letech 1997, 1998, 2002 povodněmi. Důležitou součástí charitní práce je rovněž humanitární pomoc do zahraničí. Pracovníci Charity se rovněž účastní práce v odborných komisích na ministerstvech zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Podílí se rovněž na vzdělávání studentů, pracovníků Charity i ostatních neziskových organizací v oblasti sociální, zdravotní a humanitární pomoci. Organizační struktura Členem Sdružení je osm diecézních (DCH) a arcidiecézních charit (ACH). Devátým subjektem jsou Česká katolická charita -- Domovy duchovních a řeholnic. Přidruženými členy se mohou stát další právnické a fyzické osoby, jejichž činnosti vychází z křesťanských principů. Všech devět členů sdružení má vlastní právní subjektivitu. V čele Každé ACH, DCH stojí ředitel, o duchovní život charitních pracovníků pečuje prezident-kněz. Delegování pravomocí a způsob řízení oblastních (OCH) a farních (FCH) je v jednotlivých diecézních a arcidiecézních charitách rozdílné. Ve větších městech stojí na úrovni oblastních charit městské charity (MCH). Prostřednictvím tří set padesáti farních, oblastních, městských a diecézních charit provozuje Sdružení Česká katolická charita v ČR přes dvě stě charitních domů, poraden a středisek pomoci. SČKCH je národní centrálou, zajišťuje servis pro celou organizační strukturu charity na území České republiky. Sekretariát je sídlem statutárních zástupců organizace -- generálního prezidenta SČKCH. Organizační struktura Česká biskupská konference -> zřizovatel SČKCH -> jmenuje generálního sekretáře SČKCH -> sídlí v Praze Sdružení Česká katolická charita -> generální sekretář SČKCH -> prezident SČKCH -> sídlí v Praze Rada České katolické charity -> ředitelé a prezidenti diecézních a arcidiecézních charit Diecézní a arcidiecézní charity -> ředitel DCH/ACH -> prezident DCH/ACH -> sídlí v rezidenčních městech biskupů a arcibiskupů Oblastní charity -> ředitel OCH -> sídlí v některých diecézních místech vikariátů nebo ve větších městech Farní charity -> sídlí v obcích a městech po celé ČR Organizační schéma diecézní charity Brno Diecézní biskup Duchovní asistent Ředitel DCHB Prezident DCHB DCHB Sekretariát DCHB Odborná kolegia Diecézní střediska Oblastní charity Diecézní Ředitel OCH projekty Ředitel Domu léčby Blansko bolesti s hospicem Asistent pro migraci sv. Josefa Rajhrad Ředitel OCH Brno a humanitární pomoc Ředitel OCH Vedoucí Zdravotnických Břeclav Koordinátor projektu potřeb u sv. Jakuba Charitní Ředitel OCH dobrovolnická Hodonín Farní charity centra Ředitel OCH Profesionální Jihlava činnosti Ředitel OCH Třebíč Ředitel OCH Znojmo Ředitel OCH Žďár n. Sáz. Diecézní charita Brno Počátky Charity v brněnské diecézi sahají až do roku 1921, kdy se v Brně sešli zástupci katolických spolků k založení Ústřední křesťanské charity. Touto iniciativou byly připraveny podmínky k vytvoření diecézního Svazu charity, který vznikl 14.března 1922. Největšího rozvoje dosáhla Charita až koncem čtyřicátých let, kdy spravovala více než 50 zařízení o celkové kapacitě 3 000 míst. Poté byla její činnost násilně zastavena totalitním režimem. Teprve v únoru roku 1992 byla Charita brněnské diecéze ve svém původním významu znovuobnovena brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem. Od tohoto roku působí na území brněnské diecéze, která zahrnuje region Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. V současnosti Diecézní charita Brno zaměstnává více než sedm set profesionálních pracovníků, spolupracuje s tisícovkou stálých dobrovolníků. Činnost sekretariátu Funkci základního ekonomického, právního a metodického servisu v DCH Brno zajišťuje sekretariát DCH Brno. Dále koordinuje vzdělávání a aktivity celodiecézního charakteru (diecézní projekty). Jeho konkrétním úkolem je vést pracovníky jednotlivých oborů činnosti tak, aby byly plněny zákonné, odborné a finanční normy v organizaci. Sekretariát se dělí na správu, útvary ekonomiky, administrativy a metodického vedení zdravotnických a sociálních aktivit. Diecézní střediska Zdravotnické potřeby u sv Jakuba -- DCH Brno provozuje prodejnu a výdejnu Zdravotnických potřeb u sv Jakuba. Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě u Brna. Finanční situace organizace za rok 2002 je následující : výnosy činily 1.092.550.000 Kč a náklady 1.127.388.000 Kč. Hospodářský výsledek tedy byl - 34.838.000 Kč. Charita získává pro svou činnost příjmy z různých zdrojů, které znázorňuje graf číslo 1. Hospodářský výsledek za rok 2003 byl -- 23.393.000 Kč. Náklady činily 1.365.502.000 Kč a výnosy 1.345.109.000 Kč. Příjmy a výdaje za rok 2003 zobrazuje následující tabulka. Graf číslo 1 Příjmy a výdaje ČKCH za rok 2003 ( v tisících Kč) Praha České Plzeň Litoměřice Hradec Brno Olomouc CHDŘ SČKCH Celkem ACH/DCH Budějovice Králové Ostrava-Opava Spotřeba 5 488 9 323 12 10 315 30 077 45 64 965 34 909 50 12 275 mat. a ener. 367 469 081 989 983 Náklady na 16 33 17 19 189 služby 489 5 805 9 687 16 670 17 410 613 24 887 27 974 190 677 402 Mzdové 22 27 90 60 500 náklady 616 23 170 038 29 371 64 491 147 97 854 76 861 422 8 441 411 Soc. a zdr. 30 20 170 pojištění 7 608 7 811 9 231 10 053 21 805 742 33 445 26 042 604 2 774 115 1 10 Dary 141 20 312 8 462 194 1 179 214 2 095 1 163 015 4 579 49 354 Ostatní 73 6 2 130 náklady 085 2 270 2 930 1 846 11 220 765 13 827 10 140 293 6 144 520 5 4 Odpisy 3 147 2 498 1 435 2 987 9 377 656 6 347 11 195 588 2 487 49 717 Náklady 128 71 213 165 57 1 365 celkem 574 71 189 150 71 436 155 559 606 243 420 188 284 193 091 502 Tržby za vl. 3 výkony 1 85 0 72 1 067 254 18 947 18 245 0 41 671 Tržby od zdravotních 12 43 225 pojišťoven 532 5 915 6 544 12 708 50 589 091 67 171 26 654 108 312 Tržby za 10 39 66 222 služby 6 324 7 670 874 6 057 18 369 455 40 191 18 604 862 8 008 414 Dotace 11 15 63 87 388 ministerstvo 066 16 602 638 19 701 35 756 434 73 696 61 549 049 4 259 750 Dotace 6 kraje/okres 2 138 1 486 1 064 741 5 480 433 5 457 6 073 0 28 872 14 26 100 Dotace obec 3 603 5 216 832 9 658 10 629 080 14 781 15 717 45 561 Ostatní 6 dotace 747 3 299 5 880 6 158 4 230 213 7 055 12 372 0 45 954 Ostatní 19 10 13 38 127 výnosy 570 18 583 076 4 965 10 413 472 3 534 6 937 976 522 048 Dary 62 9 116 tuzemské 969 1 826 2 643 5 941 7 925 490 13 631 10 781 550 470 226 Dary ze zahraničí 1 839 4 091 674 5 241 3 937 201 1 283 5 211 373 22 850 Sbírky 2 církevní 2 438 1 075 456 413 2 150 764 3 476 2 801 0 15 573 Sbírky ostatní 90 1 066 1 523 38 1 917 0 0 2 244 0 6 878 Výnosy 123 70 213 155 51 1 342 celkem 317 66 914 204 71 693 152 462 887 249 222 187 188 545 677 109 Hospodář. -5 -9 -5 -23 výsledek 257 -4 275 -946 257 -3 097 281 5 802 -1 096 648 414 393 Investice 67 19 25 3 173 stavební 648 13 554 582 3 934 17 189 347 11 301 10 049 597 1 112 313 Investice 1 4 zařízení 830 1 606 993 1 364 6 514 915 3 883 2 577 044 535 24 261 Celkem invest. 68 20 27 7 197 výdaje 478 15 160 575 5 298 23 703 262 15 184 12 626 641 1 647 574 Dotace na 13 2 investice 350 10 972 0 1 581 9 003 584 7 340 262 538 467 46 097 Ostatní zdroje 70 31 13 5 159 invest. 138 5 987 299 3 653 14 391 552 3 605 10 764 103 1 180 672 Celkem invest. 70 31 27 7 205 zdroje 488 16 959 299 5 234 23 394 136 10 945 11 026 641 1 647 769 Investice: zdroje - 10 výdaje 2 010 1 799 724 -64 -309 -126 -4 239 -1 600 0 0 8 195 Na ukázku práce Charity jsem si vybrala Oblastní charitu v Jihlavě, kde žiji a vím, co všechno zde Charita poskytuje těm, kteří to nejvíce potřebují. Centrum u Větrníku (Kontaktní centrum) Historie jihlavského Centra "U Větrníku" se odvíjí od podzimu roku 1998, kdy se Oblastní charitě Jihlava podařilo získat od Městského úřadu Jihlava do částečného pronájmu starý městský dům. Na konci roku 1998 se uskutečnila první etapa rekonstrukce domu, což umožnilo 8. února 1999 slavnostní otevření kontaktního centra. Mohl tak být zahájen provoz centra pro klienty užívající drogy a ohrožené drogovou závislostí. Centrum si klade za cíl poskytovat komplex ambulantních služeb pro uživatele drog, a jejich blízké v oblasti sekundární a terciální prevence. Veškeré programy směřují ke snížení drogové epidemie ve společnosti. Centrum zabezpečuje : - kontaktní centrum - terénní program - dílna - psychologická ambulance Veškeré služby jsou poskytovány bezplatně. Centrum je dotováno ze státního rozpočtu a z rozpočtu Magistrátu města Jihlavy. Náklady na stavbu byly dále podpořeny z fondů Civilia a Renovabis. Tento projekt se uskutečnil s finanční podporou Fondu Vysočina. Centrum prevence drogových závislostí (Klub Vrakbar) Cílem Centra prevence klubu Vrakbar je primární a sekundární prevence v širším pojetí -- jako komplex rizikových faktorů v chování, sociálním postavení, tlaku vrstevníků a společnosti, který vede ke vzniku sociálních patologií s rizikovým způsobem chování, tuto mládež kontaktovat a nabídnout jí alternativu v trávení volného času. Preventivní programy pro školy Prevence pro mateřské školy a první stupeň základních škol tvoří ucelený komplex čtyř interaktivních divadelních představení jejichž tématy jsou : - alkohol - kamarádství - zdravá výživa - kouření Prevence pro starší děti jsou také koncipovány jako ucelený blok prožitkových technik a diskusí orientovaných na : - seznamování, sebepoznání, spolupráce v kolektivu - prevence závislostí -- kouření, drogy, hráčství - vztahy v kolektivu a vztahy k rodičům - partnerské vztahy, plány do budoucna, hodnotový žebříček - sexuální prevence Odpolední kluby Cílem je "stáhnou" děti a mládež z ulic a problémových part do prostředí anonymního, bezplatného a dobrovolně přístupného zařízení (princip nízkoprahovosti) a zde jim nabídnout alternativu využití volného času vedoucí k rozvoji kreativity, osobnostní struktury a odpovědnosti klienta. Streetwork Streetworker je pracovníkem prvního kontaktu mezi potencionálním klientem a institucí -- nízkoprahovým centrem. Malá řemesla Tento pilotní projekt pro mládež se začal vyvíjet v roce 2000. Za nemalé podpory úřadu práce v Jihlavě se stabilizoval a stal se jedním z rovnocenných profesionálních zařízení, jehož cílem je poskytovat nezaměstnané mládeži s neukončeným vzděláním rovný přístup ke vzdělání a kvalifikaci na trhu práce.Odstraňování bariér a rovnost příležitostí je jednou ze základních priorit Evropské unie v oblasti lidských zdrojů a Česká republika se realizací právě takových projektů, jako jsou malá řemesla, k této politice efektivní zaměstnanosti plně hlásí. Domácí péče Domácí péče v rodinách je nejstarším sociálním projektem Oblastní charity Jihlava. Je zaregistrován jako nestátní zdravotnické zařízení při Oblastní charitě Jihlava. Tým zdravotních sester a pečovatelek poskytuje nemocným a postiženým komplexní domácí péči, tj. péči ve známém domácím prostředí nemocného, v okruhu blízkých rodinných příslušníků. Za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR, sponzorů a drobných dárců je Domácí péče v rodinách průběžně vybavována zdravotními, rehabilitačními a kompenzačními pomůckami, které pomáhají péči zkvalitnit a zlepšit. Ve spolupráci s nemocnicí zapůjčujeme těžce postiženým nemocniční lůžka s příslušenstvím. Pro zajištění komplexní služby doplňují odbornou práci zdravotních sester charitní pečovatelky. Zajišťují chod domácnosti, stravování a kontakt se společenským prostředím. Vzhledem k nízkému počtu charitních pečovatelek nemůže plně pokrýt sociální potřeby klientů, a tak spolupracuje s pečovatelskou službou a se sdružením ŽIVOT 90. Romské centrum Cílem je umožnit dětem a mládeži vzájemně se setkávat, komunikovat a navazovat kamarádské vztahy mezi minoritami, tak i mezi minoritou a majoritou. Dovolit jim ukázat co dovedou. Soustředit jejich energii do činností, jež mají smysl a dobrý vliv na okolí i na ně samé. Děti a mládež motivovat na vytváření vlastní seberealizace, touze po vzdělání, uplatňování pracovních návyků, lepšímu uplatnění ve společnosti. Kontinuální vytváření rovných příležitostí na trhu práce. Spolupracující nadace a instituce s Oblastní charitou Jihlava Úřad vlády, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Mezirezortní protidrogová komise, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo vnitra -- program prevence kriminality, Úřad práce Jihlava, Magistrát města Jihlavy, Krajský úřad kraje Vysočina, Městský úřad Telč, Městský úřad Dačice, Nemocnice Dačice, Obecní úřad Kamenice u Jihlavy, Obecní úřad Luka nad Jihlavou, Obecní úřad Bítovčice, Obecní úřad Kozlov, Obecní úřad Puklice, Obecní úřad Vysoké Studnice, Know How Fund Velká Británie, Nadace Rozvoje Občanské společnosti -- program Gabriel, - program ACCESS, - program pomozte dětem, Nadace Open Society Fund, Nadace Občanského fóra, Fond Dětí a Mládeže, VZP -- pobočka Jihlava, Výbor dobré vůle, Nadace Charity 77, Nadace Civilia, Renovabis, Nadace VIA, Mládež pro Evropu -- Program EU -- Mládež , Nadace Eurotel. Sponzoři Oblastní charity Jihlava Sponzorů je zhruba sto. Uvádím pouze několik příkladů : BOSCH DIESEL, Colas CZ a.s., JIPOKAR TRANSPORT s.r.o., jihomoravská plynárenská a.s., Cukrárna U Brány, UNICEF, Josef Kratochvíl, Obec Růžená, MUDr. Jana Lexová, Mája Vilímková. Charitní projekty podporované z fondů EU ČKCH partnerem ECHO Linka důvěry -- projekt Oblastní charity Blansko (DCH Brno) Klub Puteren o vudar -- práce s rómskou komunitou Projekt Oblastní charity Blansko (DCH Brno) Síť charitních dobrovolných center na území Jižní Moravy Projekt Diecézní charity Brno Malá řemesla, dílna pro romskou mládež -- projekt Oblastní charity Jihlava (DCH Brno) R- centrum, klubovna pro rómské děti -- projekt Oblastní charity Jihlava (DCH Brno) Charitní domov sv Mikuláše v Ludgeřovicích, víceúčelový dům Charity Hlučín pro seniory, občany se ZP aj. (DCH ostravsko-opavská) Komunitní centrum Sovička, zařízení pro děti ze sociálně slabých rodin -- projekt provozuje Oblastní charita most (DCH Litoměřice) Dobrovolnictví, koordinace a rozvoj dobrovolných aktivit v síti zařízení Arcidiecézní charity Olomouc Pomoc po povodních 1997, program ECHO (ACH Olomouc) Pomoc po záplavách na Ukrajině 1998, program ECHO (ACH Olomouc) Evropské projekty Charity Opava, (DCH ostravsko-opavská). Pět projektů Charity Opava podpořených z fondů EU. D-venkov -- rozšíření charitních služeb pro seniory na Opavsku pomocí sítě dobrovolníků Equal -- vytvoření metodiky pro zaměstnání obtížně zaměstnaných skupin obyvatelstva Fond RLZ -- podpora rozvoje chráněných pracovních míst pro ZP a obtížně zaměstnatelné Dživas Jekhetane -- Mozaika -- rozvoj výchovných a poradenských služeb zaměřených na romskou menšinu Access 99 -- chráněná technická dílna pro ZP na demontáže a separaci odpadu Mohu zůstat doma, kde se cítím dobře -- oblastní charity Pelhřimov. Projekt je financován z programu Phare EU, hlavním partnerem je Charita Pacov Povodňový štáb Diecézní charita Plzeň Komunitní centrum Světluška, zařízení pro děti ze sociálně slabých rodin -- projekt provozují Oblastní charita Ústí nad Labem (DCH Litoměřice) POPAP, popovodňová asistenční služba -- projekt Oblastní charita Ústí nad Labem (DCH Litoměřice) Domov sv. Josefa v Žirci, nestátní zdravotnické zařízení pečující o lidi nemocné roztroušenou mozkomíšní sklerózou -- projekt Hospice Anežky České v Červeném Kostelci (DCH Hradec Králové) Zlepšení dlouhodobých příležitostí pro Rómy, od ledna 2004 realizuje Sekretariát Sdružení Česká katolická charita projekt zaměřený na podporu charitních zařízení, které se věnují práci s Rómy. Cílem je zlepšit dlouhodobé příležitosti Rómů a podpora vzniku nových zařízení tohoto typu. Rómské příběhy -- v rámci Sdružení Česká katolická charita pracuje v současné době v České republice šestnáct klubových zařízení, která se věnují výchově dětí ze sociálně znevýhodněných skupin s cílem zlepšit jejich dlouhodobé příležitosti. SWOT analýza SČKCH S silné stránky - historické kořeny - vysoký počet středisek v ČR - dobré odborné a personální zajištění služeb - vnitřní motivace lidí pomáhat svým klientům - dobrá spolupráce se zahraničními partnery - dobrá týmová spolupráce - schopnost lidí získávat finanční prostředky W slabé stránky - nedostatečné zázemí dobrovolníků a pracovníků - přetíženost lidí -- možnost jejich vyčerpání a ztráty motivace - nedostatečné pochopení společnosti o důležitosti poskytování finančních příspěvků O příležitosti - rozšířit počet dobrovolníků a odborných spolupracovníků - spolupráce se zahraničními organizacemi obdobného zaměření - využití dobrého jména u klientů a zahraničních nadačních dárců - narůstající množství stárnoucí populace, drogově závislých, migrantů, bezdomovců atd. - nárůst nezaměstnanosti T hrozby - nejasný a ne vždy zcela pozitivní obraz neziskových organizací v očích veřejnosti - některé nejasnosti v zákonech např. daňový zákon - závislost na některých finančních zdrojích Charita se zaměřuje na široké spektrum lidí (klientů), oproti podobným neziskovým organizacím např.Invahelp -- podporuje tělesně postižené, Občanské sdružení "Náš domov Koclířov" -- provoz Azylového domu pro matky s dětmi v nouzi, zlepšení životních podmínek starším a zdravotně handicapovaným lidem , Paraple -- hájí zájmy lidí ochrnutých po poranění míchy, Nadace pro život -- pro nemocné AIDS. Efektivnost spatřuji v ulehčení života lidem (nemocným, starým, opuštěným lidem, bezdomovcům, migrantům, uprchlíkům, národnostním menšinám apod.). Charita přináší společenské efekty a tím zbavuje vládu a její orgány některých povinností a břemen, které by jinak musely plnit a nést. Činí tak mnoha způsoby : - nabízejí zdarma (nebo za minimální poplatek) služby těm, kteří za ně nemohou platit vůbec, nebo jen za sníženou cenu - vytváří a zakládá různá alternativní zařízení a instituce (domovy důchodců, krizová centra aj.) - realizuje určitá preventivní opatření, která zabraňují tomu, aby se jednotlivci nebo určité skupiny obyvatelstva stali závislými na sociálních podporách organizovaných a uskutečňovaných vládními institucemi (např. školící programy pro handicapované lidi, léčebná centra pro osoby se škodlivými návyky, poradenství apod.) - je schopna zajistit finanční prostředky formou sbírek, darů, příspěvků, které by stát neměl a nebyl schopný zajistit činnosti, které Charita provozuje (alespoň ne v takové míře). Seznam příloh : Stanovy arcidiecéze Olomouc Použité prameny informací : Řízení neziskových organizací J. Plamínek a kolektiv, www.charita.cz, www.acho.caritas.cz, zákon 308/1991 Sb. .