Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy Univerzity v Brně Evropské programy pro podporu šíření inovací (seminární práce) Vypracovala: Jitka Rakušanová Předmět: Inovační procesy Rok: 2004/2005 Výzkum a inovace Výzkum a inovace obecně přinášejí ekonomice prosperitu, tím že dávají nové impulsy a stimuly pro její další vývoj. Podle Lisabonské strategie by se Evropská unie měla stát "nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností". K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na splnění těchto úkolů: 1. Přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech, a to pomocí lepších politik, pokud jde o informační společnost, výzkum a technologický rozvoj prostřednictvím urychlení procesu strukturálních reforem směřujících ke konkurenceschopnosti, inovacím a dokončení vnitřního trhu, 2. Modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vylučování ze společnosti, 3. Udržet zdravou ekonomickou perspektivu a příznivý výhled pokud jde o růst, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik. Zavedené odborné znalosti jako východisko dalšího vývoje Evropská unie (EU) disponuje uznávanými odbornými znalostmi v oblasti lékařského výzkumu a environmentálních věd a je světovým lídrem v mnoha oborech chemie, fyziky, farmacie, kosmického výzkumu, telekomunikací a dopravy. Přesto si ale EU v některých z těchto oblastí nevede tak dobře jako USA nebo Japonsko. EU se těmto zemím vyrovná v dosahování vědeckých úspěchů, ale je méně úspěšná při transformaci těchto úspěchů do komerčních technologií. Odstranění překážek Evropskou inovaci brzdí i mnoho jiných překážek. Patří k nim na prvním místě ta skutečnost, že EU musí čelit vysoké nezaměstnanosti. Sektor služeb, který vytváří nejvíce nových pracovních míst (zejména v telekomunikacích a využívání internetu) je nedostatečně rozvinut. Pohyb vědeckých pracovníků z jedné země do druhé nebo mezi státním a soukromým sektorem není tak snadný, jak by měl být. Směrnice a standardy, kterými se musí výrobky řídit, ztěžují vstup inovativních produktů na trh. Výzkum v Unii je roztříštěn a je finančně dotován v mnohem menší míře než je tomu ve Spojených státech a získat patent je v EU pětkrát dražší než v USA. Probíhající globalizace ještě více zdůrazňuje uvedené slabiny evropské ekonomiky. Globalizace se týká nejen toků zboží na světových trzích, toků kapitálu, ale především toků informací, usnadněných novými informačními a telekomunikačními (ICT) technologiemi a přístupem k rychle se šířícím znalostem. Vznik a rozšíření nových technologií vyvolalo dalekosáhlé ekonomické změny. Pro firmy z toho plyne jasné poselství: přežít na trhu (nejen na domácím nebo regionálním, ale na globálním) znamená neustále a rychle se učit, rychle se adaptovat a neustále inovovat. Přístup k informacím prostřednictvím internetu plodí neustálý proud nových výrobků, služeb a inovací, jejichž základem je využití rostoucího objemu nových poznatků a podpora výzkumu. 1) e-Europe Přechod k ekonomice opírající se o nové technologie zařadila proto Evropská rada na první místo v lisabonské strategii. V Lisabonu byly vytvořen program zaměřený na dosažení vytyčených cílů, nese jméno akční plán e-Europe ( byl předložen a schválen na dalším summitu ve Feiře v létě 2000). Tento program má zajistit, že všichni v Evropské unii, jednotliví občané, školy a vzdělávací zařízení, každý podnik, každý článek veřejné správy budou mít přístup k novým informačním a telekomunikačním technologiím a budou mít možnost je také plně využívat. Program e-Europe usiluje o to, aby všichni občané EU mohli prostřednictvím moderních technologií zvýšit kvalitu svého života. Znamená to mít přímý a interaktivní přístup ke znalostem, vzdělání, zvyšování kvalifikace, ke službám veřejné správy, k zdravotnickým službám, ke službám finančních institucí, ke kultuře i zábavě a mnoha dalším. Přístup k internetu se stává základním právem každého občana a členské vlády mají za úkol toto právo zajistit. Stručně lze základní prvky programu e-Europe shrnout takto: 1. Levnější, rychlejší a bezpečnější internet pro všechny, 2. Zvýšit investice do lidí a jejich dovedností, 3. Všestranně podporovat používání internetu. Summit Evropské rady v Seville ( červen 2002 ) rozhodl o dalším kroku : o přijetí Akčního plánu e-Europe 2005, který rozšiřuje předchozí program o nové cíle : vytvoření předpokladů pro e-Learning (e-vzdělávání), pro e-Government (e-vláda), e-Health (e-zdravotnictví) a e-Business (e-podnikání). Implementace Akčního plánu eEurope 2005 je koordinována Řídícím výborem pro eEurope 2005, jehož členy jsou představitelé členských a přistupujících států a zástupci Evropské komise. Víceletý komunitární program MODINIS (přijat 17.11.2003) poskytuje finanční podporu implementace Akčního plánu 2005. Úspěšný postup při vytváření informační společnosti pro všechny předpokládá aktivitu také v mnoha dalších vzájemně propojených oblastech: v podpoře výzkumné a inovační činnosti, v liberalizaci síťových odvětví, v podpoře sektoru služeb, v podpoře při vytváření propojených finančních trhů, při odstraňování překážek podnikání, zejména malých a středních, při modernizaci sociálního systému s cílem zvyšovat úroveň vzdělání a podpořit přípravu pro život v informační společnosti. 2) Šestý rámcový program Vytváření Evropského výzkumného prostoru EU věří, že navýšením výdajů na výzkum o více než 50 % ve skutečných nákladech do roku 2010 a vytvořením Evropského výzkumného prostoru [European Research Area (ERA)] s cílem co nejlépe využít zdroje v době, kdy náklady na výzkum vytrvale stoupají, dožene USA a Japonsko. Myšlenkou stojící v pozadí vzniku ERA je integrace výzkumných programů prováděná přes hranice a napříč vědeckými obory namísto integrace založené na volnější spolupráci mezi vědci a výzkumnými organizacemi, jak tomu bylo dříve. Cílem je zlepšení styků mezi národními a evropskými politikami a schématy, koncentrace a zaměření sil a přidané hodnoty, snahy o zjednodušení managementu a implifikačních procesů Základním nástrojem pro podporu ERA je Šestý rámcový program. Finanční zdroje pro výzkum Primárním nástrojem pro budování Oblasti evropského výzkumu je Šestý rámcový program (FP6) a jeho rozpočet na období 2002-2006 ve výši 17,5 miliard €. Tato částka představuje 6 % z celkové veřejné podpory určené pro výdaje na civilní výzkum v Evropské unii. Okolo tří čtvrtin tohoto rozpočtu bude věnováno do sedmi oblastí výzkumu: o genomika a biotechnologie pro veřejné zdraví o technologie informační společnosti o nanotechnologie, inteligentní materiály a nové výrobní procesy o aeronautika a kosmický výzkum o bezpečnost potravin a zdravotní rizika o udržitelný rozvoj o ekonomické a sociální vědy Díky koncentraci na sedm oblastí výzkumu je program FP6 mnohem specifičtěji zaměřen než dřívější programy. Jeho cílem je vybudovat centra špičkového výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována vědeckým a technickým výzkumným programům spojeným s implementací politik EU v oblastech, jako jsou zemědělství, rybolov, zdraví a ochrana spotřebitele, životní prostředí, jednotný trh, doprava a informační společnost. Šestý rámcový program EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrační aktivity má za úkol financovat výzkum v členských zemích a ve vlastním Společném výzkumném středisku EU a překlenout mezeru mezi výzkumem a jeho komerčním využitím směrem k uživateli. Mnoho států, které nejsou členy EU, podepsalo dohody, na jejichž základě se mohou těchto projektů zúčastnit. Šestý rámcový program se skládá ze tří hlavních bloků aktivit, které jsou seskupeny do 2 specifických programů, a dále ze specifického programu pro nukleární výzkum (EURATOM). 1) specifický program "Integrace a posilování ERA" -- zahrnuje 7 prioritních oblastí a specifické aktivity pokrývající širší oblast výzkumu. V rámci priorit zahrnuje podporu "Nových a zavádějících věd a technologií" (NEST), podporu Malého a středního podnikání (MSP), mezinárodní spolupráce (INCO),... 2) "Strukturování ERA" -- za cíl si klade skoncování s přetrvávajícími strukturálními slabinami evropského výzkumu. Zabývá se oblastmi jako: výzkum a inovace, lidské zdroje a mobilita, výzkumné infrastruktury, věda a společnost. 3) posilování základů ERA -- cílem je stimulovat společný vývoj evropské výzkumné a inovační politiky tím, že bude podpořena koordinace programů a společné akce vedené na národní či regionální úrovni Jaký typ projektu zvolit Různé typy projektů a akcí, kterými se FP6 realizuje, jsou označovány jako nástroje 1) Sítě Excelence(NoE): jde o multipartnerské projekty, které si kladou za cíl posílit vědecko-technickou excelenci ve vybraných výzkumných oblastech tím, že na evropské úrovni zapojí takové množství zdrojů a odborných znalostí, které jsou nezbytné k tomu, aby se Evropa v této oblasti stala vedoucí světovou silou. Výsledkem by pak měla být trvalá restrukturalizace a změna způsobu, jakým je veden evropský výzkum v dané oblasti. 2) Integrované projekty (IP): jedná se o multipartnerské projekty podporující cílově orientovaný výzkum. Výstupem je vytvoření nových znalostí potřebných pro implementaci tematických priorit. 3) Programy prováděné společně několika členskými zeměmi EU: spolupráce na úrovni národních vlád. 4) Specifické projekty cílově orientovaného výzkumu (STREP) a Specifické projekty cílově orientovaných inovací (STIP): multipartnerské projekty zaměřené na výzkum, demonstrace a inovace. Účelem je podpořit výzkum, technologický rozvoj a demonstrační či inovační aktivity, které mají užší záběr a menší ambice než IP. 5) Koordinační akce (CA): multipartnerské projekty zaměřené na podporu propojování a koordinaci výzkumných a inovačních aktivit. 6) Specifické podpůrné akce (SSA): jde o doplnění implementace rámcového programu 7) Specifické výzkumné projekty pro MSP ˙ Projekty kooperativního výzkumu (CRAFT) ˙ Projekty kolektivního výzkumu 8) Specifické akce na podporu výzkumných infrastruktur § Integrační aktivity -- jednotný postup při poskytování služeb spojených a infrastrukturními službami pro evropskou výzkumnou obec § Rozvoj komunikačních sítí -- podpora stávajících výzkumných infrastruktur, vytvoření vysokokapacitní a vysokorychlostní komunikační sítě pro všechny evropské výzkumníky § Mezinárodní přístup -- prosazování nových příležitostí pro výzkumné týmy i pro jednotlivé výzkumníky k hlavním výzkumným infrastrukturám § Návrhové studie -- cílem je přispět k vypracování studií proveditelnosti a přípravných technických prací § Budování nových infrastruktur -- optimalizace evropského charakteru nových klíčových infrastruktur. 9) Akce Marie Currie na podporu mobility, školení, výměnu znalostí a uznání excelence I. Školicí místa -- podpora mezinárodního školení či předávání znalostí § Výzkumné školicí sítě (RTN) § Školicí místa pro začínající vědecké pracovníky (EST) § Školicí místa pro výměnu znalostí (ToK) § Konference a školení (SCF, LCF) II. Individuální stáže § Evropské stáže pro evropské vědecké pracovníky (EIF) § Stáže ve třetích zemích pro evropské vědecké pracovníky (OIF) § Evropské stáže pro vědecké pracovníky ve třetích zemích (IIF) III. Podpora a ocenění vynikající vědecké práce § Granty pro vynikající vědecké týmy (EXT) § Ceny pro vynikající vědecké týmy (EXA) § Profesury Marie Curie (EXC) IV. Reintegrační (návratové) granty § Evropské reintegrační granty (ERG) § Mezinárodní reintegrační granty (ERG) Financování EU přispívá jen určitým procentem z celkových nákladů (výše tohoto příspěvku záleží na typu aktivit). Proto je nezbytné, aby sami žadatelé použili své vlastní zdroje. Finanční podpora bude poskytnuta v první řadě: o na podporu budování přeshraničních sítí mezi centry špičkového výzkumu na univerzitách, výzkumných pracovištích a v obchodních podnicích o na podporu integrovaných projektů zahrnujících kritické množství partnerů z oblasti vědy a průmyslu. Tyto projekty se zaměří na aplikace významných produktů, procesů nebo služeb o na zapojení Unie do specifických programů vědecké a technické spolupráce vytvořených společně určitými vládami nebo státními výzkumnými organizacemi Finanční prostředky jsou k dispozici i na školení a mobilitu výzkumných pracovníků, podporu vývoje, vytváření evropských vědeckých a technických infrastruktur, identifikaci priorit budoucí politiky pro oblast vědy a technologie a na činnosti, které mají zvláštní význam pro malé a střední podniky (MSP). Kdo se může zúčastnit 6. rámcového programu? Možnými účastník jsou právnické osoby (např.: výzkumné ústavy, univerzity a zástupci průmyslu včetně MSP, ale i fyzické osoby) z jakékoli země světa. Pro různé skupiny zemí platí však různá pravidla účasti a financování. Společné výzkumné středisko Více než 5 % rozpočtu programu FP6 je určeno pro Společné výzkumné středisko [Joint Research Centre (JRC)], vlastní výzkumná síť Evropské unie tvořená sedmi výzkumnými jednotkami umístěnými napříč EU. Klíčovou rolí JRC je poskytovat politikům EU spolehlivá vědecká data, na kterých by mohli zakládat svoje rozhodnutí. JRC se soustředí na výzkum potravin, chemikálií a zdraví; životního prostředí a udržitelného vývoje; a na jadernou bezpečnost a ochranu. Má také odbornou základnu pro oblast technických prognóz, referenčních materiálů a měření a v oblasti ochrany veřejnosti před ekonomickými a technickými riziky. 3) eTEN Komunitární program eTEN je klíčovým nástrojem Akčního plánu Evropské unie eEurope 2005. Program eTEN nabízí celou řadu možností především veřejné správě, ale i podnikatelské sféře a neziskovým organizacím. Hlavním cílem je podpora veřejně prospěšných informačních a elektronických služeb. Program eTEN doplňuje národní programy a politiky členských zemí v oblasti informačních technologií. Hlavní tematické oblasti: 1. eGovernment 2. eHealth 3. eInclusion 4. eLearning 5. Důvěryhodnost a bezpečnost 6. Služby pro malé a střední podniky Projektové fáze: o Marketingová studie (Market Validation) -- až 50 % spolufinancování ze zdrojů EU o Počáteční zavedení na trh (Initial Deployment) -- až 10 % spolufinancování ze zdrojů EU Celkově na rok 2004 pro program eTEN vyčleněno 42 milionů EUR. Podmínky podávání projektů: 1. Projekt je předložen konsorciem sestávajícím z minimálně dvou na sobě nezávislých právnických osob založených v různých zemích EU. 2. Služba je založena na ověřené technologické platformě. 3. Projekt musí být inovativní a musí být zřejmé, že není zcela financovatelný pouze ze soukromých zdrojů. 4. Služba musí mít trans-evropský charakter. 4) IDA Program IDA je iniciativou Evropské unie na poli trans-evropských sítí pro elektronickou výměnu dat ve veřejné správě. Klade si za svůj cíl podporovat elektronickou výměnu dat a informací (komunikaci) v rámci veřejné správy. Od toho získal název IDA -- Interchange of Data between Administrations (Výměna dat mezi správními orgány). Zmínka o trans-evropských sítích znamená, že se zaměřuje na vznik nebo další rozvoj elektronických datových sítí provozovaných/zřizovaných veřejnou správou, které přesahují hranice jednotlivých států. Zaměřuje se tedy na mezinárodní elektronickou výměnu dat a informací. Svou podporou napomáhá jednak vzniku a rozvoji elektronických datových sítí jednotlivých skupin správních orgánů (tzv. sektorové projekty) a dále umožňuje to, že některé výsledky projektů mohou být využívány správními orgány (tedy např. i sektorovými projekty) zdarma, nebo alespoň tak, aby se nákladová náročnost této komunikace podstatně snížila. Povětšinou se jedná o tzv. horizontální projekty, jako např.: 1. TESTA - služby bezpečné komunikační infrastruktury evropským správním orgánům 2. IDA PKI - služby infrastruktury veřejných klíčů k dalšímu zabezpečení komunikace 3. CIRCA - webový nástroj, který poskytuje virtuální privátní prostor pro sdílení dokumentů a ostatních zdrojů tzv. uzavřených uživatelských skupin (CUG). Program IDA je řízen Evropskou komisí, konkrétně oddělením IDA (IDA Unit) při Generálním ředitelství podnikání (Directrorate General Enterprise). Česká republika se účastní programu IDA od 1.1.2003 na základě podpisu Memoranda o porozumění mezi Evropským společenstvím a ČR o účasti ČR na tomto programu. Se souhlasem Vlády ČR (Usnesení č. 1300 z 16.12.2003) podepsal Memorandum ministr informatiky Vladimír Mlynář a Ministerstvo informatiky se stalo koordinátorem aktivit ČR souvisejících s programem IDA. 5) eContent eContent je tržně orientovaný program, který je otevřen všem právním subjektům (právnickým i fyzickým osobám). Zaměřuje se na podporu přístupu ke kvalitním digitálním produktům a službám vznikajícím ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Dalším cílem programu je posílení tvorby aplikací v mnohojazyčném a multikulturním prostředí a zvýšení dynamiky trhu s digitálním obsahem. Program stimuluje hospodářský růst, přispívá k vytváření pracovních příležitostí a zároveň pomáhá sociální a kulturní informovanosti občanů. Jedním z cílů je i usnadnění procesu hospodářské a sociální integrace kandidátských států do evropské informační společnosti. Program eContent skončí k 31.12.2004. Bude nahrazen programem eContent plus, o kterém v současné době jedná Evropská komise. Program je založen na třech hlavních akčních liniích: 1. Zlepšení přístupu k veřejným informacím a rozšíření jejich využívání a) Experimenty v konkrétních projektech, kterými se demonstruje použití informací veřejného sektoru k tvorbě služeb a produktů s přidanou hodnotou. b) Zřízení evropských sbírek digitálních dat. 2. Podpora vytváření obsahu ve vícejazyčném a multikulturním prostředí a) Podpora nových partnerství a přijetí vícejazyčných a multikulturních strategií. b) Posílení jazykové infrastruktury. 3. Zvyšování dynamiky trhu s digitálním obsahem a) Překlenování rozdílů mezi odvětvím týkajícím se digitálního obsahu a kapitálovými trhy. b) Obchodování s autorskými právy mezi účastníky trhu s digitálním obsahem. c) Vývoj a sdílení společné vize vývoje trhu s digitálním obsahem. 6) Akční plán pro bezpečnější internet Akční plán pro bezpečnější internet je program EU, jehož cílem je podporovat aktivity související s bojem proti nelegálnímu a škodlivému obsahu. Program je zaměřen na 3 základní oblasti: § Vytváření bezpečnějšího prostředí-vytváření evropské sítě horkých linek (hotlines), podpora samoregulace a etických kodexů § Rozvoj filtrovacích a hodnotících systémů § Budování povědomí -- zřízení evropské sítě, aplikovaný sociologický výzkum, vzdělávání (děti, rodiče, učitelé) 7) Jiné programy EU se vztahem k informační společnosti Cohesion Funds CREA CULTURE 2000 ECOM-IS - Electronic Commerce Open Market for Industry Sectors eContent eLearning GoDigital IDA - Interchange of Data between Administrations JEV - Joint European Venture Leonardo da Vinci MEDIA + Socrates Standardisation Action Plan in support of eEurope Structural Funds 8) LEONARDO DA VINCI Akční program Společenství na podporu odborného vzdělávání - Leonardo da Vinci Community -- Program (2000-2006) je orientován na prosazování tzv. "Evropy znalostí" a upevňování evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání. V jeho rámci by proto měly být podporovány nadnárodní iniciativy, podněcující znalosti, schopnosti a dovednosti nezbytné pro úspěšné začlenění do pracovního i plnoprávného občanského života. Dále se program zaměřuje na podporu politiky celoživotního vzdělávání. Program Leonardo da Vinci podporuje pět typů projektů: ˙ Projekty mobility (projekty výměn a stáže) ˙ Pilotní projekty ˙ Jazykové dovednosti ˙ Nadnárodní sítě organizací ˙ Databáze, průzkumy a analýzy (referenční materiály) Program Leonardo da Vinci je otevřen pro veškeré typy organizací, které působí v oblasti odborného vzdělávání. Přednost se dává nadnárodním partnerstvím, ve kterých jsou zastoupeni různí aktéři, schopní významně přispět k dosažení cílů projektu. Zvláštní pozornost je pak věnována i partnerstvím, která usilují o posílení spolupráce mezi různými institucemi odborného vzdělávání (včetně vysokých a vyšších odborných škol) a podniky (včetně malých a středních), nebo v nichž jsou zastoupeni sociální partneři a místní orgány. Do tohoto programu je zapojeno: ü 25 zemí EU ü 3 státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO): Norsko, Lichtenštejnsko, Island ü 3 přidružené země střední a východní Evropy: Bulharsko, Rumunsko, Turecko Přínosy programu Leonardo da Vinci - nefinanční: poznání a transfer evropských způsobů vzdělávání, zlepšení cizojazyčných dovedností, rozvoj dovednosti uskutečňovat mezinárodní projekty - finanční: většina výdajů hrazena z programu 9) SOCRATES - včetně dalších podprogramů Program Socrates je tvořen kromě podprogramu Erasmus dalšími podprogramy jako například Comenius, Gruntvig, Lingua, Minerva a Arion. Program SOCRATES je členěn do 8 podprogramů: +---------------------------------------------------------------------------+ |COMENIUS |vzdělávání ve školách | |------------------+--------------------------------------------------------| |ERASMUS |vysokoškolské vzdělávání | |------------------+--------------------------------------------------------| |GRUNDTVIG |vzdělávání dospělých a celoživotní učení | |------------------+--------------------------------------------------------| |LINGUA |jazykové vzdělávání | |------------------+--------------------------------------------------------| |MINERVA |využívání informačních a komunikačních technologií, | | |otevřené a distanční vzdělávání | |------------------+--------------------------------------------------------| |Průzkum a inovace |otázky vzdělávací politiky (ARION, EURYDICE, NARIC) | |------------------+--------------------------------------------------------| |Společné akce |spolupráce s dalšími programy EU | |------------------+--------------------------------------------------------| |Doplňkové aktivity|podpora aktivit, které nejsou součástí jednotlivých | | |podprogramů | +---------------------------------------------------------------------------+ Programu SOCRATES se v současné době účastní celkem 31 zemí: ü 25 zemí Evropské unie ü 3 země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO): Island, Norsko, Lichtenštejnsko ü 3 kandidátské země Evropské unie: Bulharsko, Rumunsko, Turecko v ARION Arion je podprogram zaměřený na podporu evropské spolupráce prostřednictvím týdenních studijních návštěv, jejichž cílem je výměna zkušeností a získání nových informací v oblasti vzdělávání. Pro koho je určen Cílovou skupinu tvoří především tzv. "decision-makers", tj. ti, kteří se přímo podílejí nebo mají vliv na utváření vzdělávací politiky a vzdělávacího systému v České republice (ředitelé a zástupci všech typů základních a středních škol včetně mateřských, inspektoři, poradci, úředníci státní správy na místní, regionální a národní úrovni včetně ministerstev a úřadu vlády, školitelé, pracovníci pedagogických fakult a další odborníci v oblasti vzdělávání). Jaký je postup Podprogram Arion je decentralizovaný, což znamená, že výběrové řízení se provádí v tuzemsku. Všechny žádosti jsou písemně vyhodnocovány Odbornou komisí podprogramu Arion a žadatelé jsou rovněž písemně informováni o výsledcích. Jaká je finanční podpora Přidělovaná finanční podpora na jednu studijní návštěvu činí podle destinace 900 -- 1 100 EUR, ze které si účastník hradí náklady na dopravu, ubytování, stravování a další nutné výdaje spojené s pobytem. Po ukončení studijní návštěvy je každý účastník povinen předložit Národní agentuře vyúčtování a závěrečnou zprávu podle kontraktačních podmínek. Finanční podpora pro organizátory studijních návštěv Arion v České republice je schvalována MŠMT na základě žádosti o dofinancování konečného uživatele, kterou organizátor předkládá prostřednictvím Národní agentury. Maximální částka na uspořádání jedné studijní návštěvy činí 30 000 kč. v EURYDICE (The Information Network on Education in Europe) Jedná se o síť informačních oddělení, kterou založila Evropská komise spolu s členskými státy Evropské unie. Tato síť existuje od roku 1980, jejím cílem je podporovat spolupráci ve vzdělávání a zlepšovat pochopení školských systémů a vzdělávací politiky jednotlivých zemí. Od roku 1995 je Eurydice také nedílnou součástí akčního programu komise v oblasti vzdělávání Socrates. v NARIC (National Academic Recognition Information Centre) Odborná činnost pod označením NARIC je jedním z podprogramů SOCRATES. Česká republika se na těchto nadnárodních aktivitách, koordinovaných Evropskou komisí, podílí od roku 1997. Jde o podprogram, který patří do skupiny" Výměna informací a zkušeností". Do tohoto podprogramu se není možné hlásit prostřednictvím projektů. 10) PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ Evropská unie se také hodně angažuje v oblasti podpory malého a středního podnikání (MSP), protože malí obchodníci představují klíčový zdroj práce, inovací, ekonomické dynamičnosti. Aktivity vedou k vytvoření příznivého prostředí pro podnikání Hlavním schváleným dokumentem se stala Evropská charta pro malé podnikání - schválena Evropskou radou v červnu 2000 - vytváří základní pravidla přístupu k malému podnikání. Definice MSP podle Evropské komise (96/280/EC) V EU existuje 19 milionů malých a středních podniků představujících okolo 90% všech evropských podniků a zaměstnávající více než 74 milionů lidí Tyto podniky jsou zdrojem zaměstnanosti, inovací, podnikavosti a růstu. V kandidátských zemích se malé podniky staly základem ekonomického rozvoje. V současnosti existuje 6 milionů podniků, z nichž většina patří k mikro-podnikům. Celková zaměstnanost MSP činí 72%. Evropská unie se snaží, aby všechny kategorie MSP (mikro, malé a střední podniky) byly definovány takovým způsobem, který je ekonomicky spravedlivý, zákonně chráněný a snadno aplikovatelný do administrativy členských států. Malý podnik o má méně než 50 zaměstnanců a dosahuje maximálního ročního obratu 7 mil. Euro nebo celkové roční bilance max. 5 mil. Euro o Mikro - podnik zaměstnává méně než 10 zaměstn Střední podnik o podniky s méně než 250 zaměstnanci o maximální roční obrat 40 mil. Euro o celková roční bilance nesmí být větší než 27 mil. Euro o MSP nesmí být vlastněny z 25% a více jednou firmou nebo jedna firma (i více společných podniků) nesmí mít v podniku rozhodující hlasovací práva EU podporuje instituce podporující podnikání a šíření informací o podnikání v Evropě Síť Euro Info Center (EIC) je financována z víceletého programu pro podniky a podnikání. Celkem existuje okolo 300 informačních úřadů v celé Evropě - členských státech, státech EFTA/EEA a v kandidátských zemích. Síť EIC byla vytvořena ve střední a východní Evropě od počátku roku 1990. V roce 2003 se očekává nárůst počtu těchto center v kandidátských zemích, včetně Malty, Turecka a Kypru, do 70 úřadů Posláním sítě EIC je poskytovat rady a pomoc podnikům v celé řadě otázek včetně informací o legislativě EU a vyhledávání partnerů v dalších zemích EIC - kampaň: "Rostoucí příležitosti podnikání s rozšířením EU" EU - rozšíření znamená tržní integraci, nové příležitosti a komerční možnosti obchodu a průmyslu v celé Evropě. Síť EIC má silnou pozici v rozpoznání potřeb MSP, nových tržních příležitostí a poskytovat služby místním podnikatelům. Síť EIC je referenčním místem, kde hledat informace, rady a pomoc při rostoucích příležitostech podnikání. Podpora inovací v kandidátských zemích EU V rámci rámcových programů pro výzkum a technologický rozvoj vznikla síť téměř 70 inovačních center v celé Evropě včetně kandidátských zemí. Posláním těchto center je podpora inovací a technologické spolupráce v Evropě. Jejich služby jsou hlavně zaměřeny na technologicky orientované malé a střední podniky, ale jsou také vhodné pro velké podniky, výzkumné ústavy, university, technologická centra a inovační agentury. PŘÍLOHA: Rozpočet 6. rámcového programu na roky 2002 - 2006 +----------------------------------------------------------------+ | |mil. eur| |Rámcový program Evropské komise | | | | 16 270| |-------------------------------------------------------+--------| |1. Orientace a integrace výzkumu Společenství | 13 345| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1 Tematické priority: | 11 285| |-------------------------------------------------------+--------| | 1.1.1 Vědy o živé přírodě, genomika a biotechnologie | 2 255| |pro zdraví | | |-------------------------------------------------------+--------| | 1.1.1.1 Pokročilá genomika a její aplikace pro zdraví | 1 100| |-------------------------------------------------------+--------| | 1.1.1.2 Boj s nejrozšířenějšími chorobami | 1 155| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.2 Technologie informační společnosti | 3 625| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.3 Nanotechnologie a nanovědy, inteligentní | 1 300| |multifunkční materiály, nové výrobní procesy a zařízení| | |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.4 Letecký a kosmický výzkum | 1 075| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.5 Kvalita a nezávadnost potravin | 685| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.6 Udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy | 2 120| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.6.1 Udržitelné energetické systémy | 810| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.6.2 Udržitelná povrchová doprava | 610| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.6.3 Globální změny a ekosystémy | 700| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1.7 Občané a vládnutí ve znalostní společnosti | 225| |-------------------------------------------------------+--------| |1.2 Specifické aktivity pokrývající širší oblast | 1 300| |výzkumu | | |-------------------------------------------------------+--------| |1.2.1 Podpora přístupu a očekávané vědecké a | 555| |technologické potřeby | | |-------------------------------------------------------+--------| |1.2.2 Horizontální výzkumné aktivity na podporu malých | 430| |a středních podniků | | |-------------------------------------------------------+--------| |1.2.3 Specifická opatření na podporu mezinárodní | 315| |spolupráce | | |-------------------------------------------------------+--------| |1.3 Jiné než jaderné aktivity Společného výzkumného | 760| |centra | | |-------------------------------------------------------+--------| |2. Strukturování evropského výzkumného prostoru | 2 605| |-------------------------------------------------------+--------| |2.1 Výzkum a inovace | 290| |-------------------------------------------------------+--------| |2.2 Lidské zdroje a mobilita | 1 580| |-------------------------------------------------------+--------| |2.3 Výzkumné infrastruktury | 655| |-------------------------------------------------------+--------| |2.4 Věda a společnost | 80| |-------------------------------------------------------+--------| |3. Posilování základů evropského výzkumného prostoru | 320| |-------------------------------------------------------+--------| |3.1 Podpora koordinačních aktivit | 270| |-------------------------------------------------------+--------| |3.2 Podpora koherentního vývoje politik | 50| |-------------------------------------------------------+--------| |Rámcový program Euratom | 1 230| |-------------------------------------------------------+--------| |1. Priority výzkumných tematických aktivit | 890| |-------------------------------------------------------+--------| |1.1 Řízená termonukleární fúze | 750| |-------------------------------------------------------+--------| |1.2 Nakládání s radioaktivním odpadem | 90| |-------------------------------------------------------+--------| |1.3 Ochrana před zářením | 50| |-------------------------------------------------------+--------| |2. Další aktivity v oblasti jaderné technologie a | 50| |bezpečnosti | | |-------------------------------------------------------+--------| |3. Aktivity Společného výzkumného centra | 290| |-------------------------------------------------------+--------| |Celkem | 17 500| +----------------------------------------------------------------+ POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE: www.micr.cz www.cordis.cz www.6rp.cz www.fp6.cz www.europa.eu.int www.evropska-unie.cz www.europrofis.cz www.businessinfo.cz