Seminární práce na téma: Strukturální fondy -- zaměření na inovace Název předmětu : Inovační procesy Vypracovala: Martina Pokorná Semestr : sedmý Obor: Regionální rozvoj a správa Datum: 9.11.2004-11-09 Zdroj: internetové stránky, poznámky z přednášek PC Strukturální fondy Strukturální fondy jsou zaměřeny na snižování rozdílů úrovní rozvoje členských států (jejich regionů) a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. Jsou vázány na vlastní podněty členských států a jejich prostředky jsou přidělovány na základě národních rozvojových plánů. Unie na projekty financované ze strukturálních fondů poskytne 35 až 75 % prostředků, zbytek peněz musí žadatel zajistit z veřejných či soukromých zdrojů. Strukturální fondy mohou podporovat operace následujících typů: ˙ přímé investice do vytváření nových pracovních příležitostí; ˙ služby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání nebo na záchranu stávajících firem, finanční inženýrství, transfer technologií, marketing, certifikace, atd.), s cílem rozvinout regionální a místní potenciál a diversifikovat hospodářské aktivity; ˙ základní hospodářská infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky); ˙ výzkum a rozvoj, technologické inovace; ˙ infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví, osobní služby; ˙ zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybných výrobků; modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky; ˙ diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech (hlavně prostřednictvím turistiky); ˙ ochrana životního prostředí a přírodního dědictví; ˙ obnova budov, rozvoj kulturních hodnot; ˙ obnova krizí postižených městských oblastí; ˙ přeshraniční a nadnárodní spolupráce, výměna zkušeností; ˙ vyhledávání pracovních příležitostí pro mladé lidi, nezaměstnané a ty, kteří strádají nebo jsou ohroženi sociální izolací, prostřednictvím náborové pomoci a školením (vstupní, pokračující a vícestupňové), příprava instruktorů, pracovníků průzkumu, administrativního personálu, stejné příležitosti pro muže a ženy; ˙ rozvoj nových kvalifikací, např. za účelem zvýšení adaptability vůči změnám na pracovním trhu; ˙ přizpůsobení struktury školení a zaměstnanosti. Strukturální fondy EU se v podstatě staly nejvýznamnějším nástrojem regionální a strukturální politiky EU. Slouží k naplňování cílů regionální a strukturální politiky. V současné době jsou k financování projektů využívány následující čtyři strukturální fondy: 1. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF, European Regional Development Fund). ERDF je hlavním zdrojem přispívajícím k dosažení cíle rozvoje a podpory strukturálního přizpůsobení regionů se zaostávajícím vývojem a se strukturálními potížemi vyplývajícími z probíhajících hospodářských a sociálních přeměn. Z tohoto fondu lze čerpat prostředky na zabezpečení Cílů l a 2. Z prostředků ERDF je spolufinancována pomoc problémovým regionům, zaměřená především na: ˙ investice do výroby určené k vytváření nových nebo stávajících pracovních míst; ˙ investice do infrastruktury s různými možnostmi závislými na Cíli včetně transevropských sítí pro regiony zařazené do Cíle 1; ˙ investice do vzdělání pro regiony zařazené do Cíle 1; ˙ rozvoj místního potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech; ˙ výzkum a rozvoj; ˙ investice zaměřené na životní prostředí. 2. Evropský sociální fond (ESF, European Social Fund) V souladu se strategií Evropské unie slouží ESF na úseku zaměstnanosti, zejména pro financování rekvalifikací a rozvoje zaměstnanosti, přičemž lze prostředky použít na spolufinancování všech tří Cílů. Z prostředků ESF je podporována: ˙ integrace nezaměstnaných, zejména osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností; ˙ integrace mladých lidí do pracovního procesu; ˙ integrace osob vyloučených z trhu práce; ˙ podpora stejných příležitostí na trhu práce; ˙ adaptace pracovníků na průmyslové změny; ˙ stabilizace a růst zaměstnanosti; ˙ posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii; ˙ posílení systému vzdělávání a další kvalifikace. 3. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF, European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) EAGGF je určen pro podporu přeměny agrárních struktur a rozvoje venkovských území. Prostředky jsou určeny na spolufinancování Cíle l, případně Cíle 2. Fond slouží rovněž k financování Společné zemědělské politiky (CAP, Common Agricultural Policy) a dělí se na 2 části: a) záruční sekci, ze které se financují výdaje na organizace zemědělského trhu, jakož i různé nástroje na podporu rozvoje venkova, zemědělství (oblasti mimo Cíl 1) nebo určité veterinární výdaje a výdaje na informační politiku CAP; b) podpůrnou sekci, ze které je mj. financována: ˙ podpora farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horských nebo méně příznivých oblastech; ˙ podpora začínajícím mladým farmářům; ˙ podpora ustavení producentských asociací; ˙ konverze, diverzifikace, reorientace a podpora kvality zemědělské produkce; ˙ rozvoj venkovské infrastruktury; ˙ podpora investic do cestovního ruchu; ˙ ostatní opatření jako jsou prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dědictví, rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení. 4. Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG, Financial Instrument for Fisheries Guidance) FIFG byl založen v r. 1993, je zaměřen na restrukturalizaci rybářského odvětví. Prostředky z tohoto nástroje se mohou použít na podporu Cílů l a 2. Z prostředků FIFG jsou spolufinancovány: ˙ změny v rybářském sektoru; ˙ modernizace loďstva; ˙ rozvoj chovu ryb; ˙ ochrana některých přímořských oblastí; ˙ vybavení rybářských přístavů; ˙ výroba a obchod s rybími výrobky; ˙ podpora výroby Adaptabilita a podnikání Zvyšování kvality lidských zdrojů je důležitou podmínkou zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Návrh širší národohospodářské koncepce Strategie posílení národohospodářského růstu v rámci jednotlivých tematických bloků počítá s podporou rozvoje lidských zdrojů v průmyslu jako důležitou podmínkou rozvoje hospodářství. V části věnované "posílení výkonnosti citlivých regionů" je počítáno mj. s podporou vzdělávání manažerů velkých a středních podniků, s profesním vzděláváním pracovníků průmyslových podniků. Blok věnovaný růstu podílu malých a středních podniků (MSP) na ekonomice počítá mj. s podporou v oblasti celoživotního vzdělávání v MSP zaměřeného hlavně na marketing, nové technologie, inovace, E-business, technickou standardizaci apod. Problematika vzdělávání exportérů je zmiňována v části o "urychlení růstu externí ekonomiky agresivní podporou exportu". Získání a zachování pozice v globální světové ekonomice, kde působí vysoký tlak mezinárodní konkurence, kde panuje vysoké tempo inovací techniky a technologie, kde technologické změny ve výrobě a nová organizace práce kladou vysoké nároky na lidský potenciál, je globálním cílem průmyslové politiky ČR. Jeho splnění závisí na tom, zda se podaří zachovat a dále rozvíjet existující konkurenceschopný a efektivně produkující průmyslový potenciál. Jednou z ústředních složek průmyslové politiky je práce s lidským kapitálem na všech úrovních spolu s podporou vědy a výzkumu. Zkvalitňování práce s lidským kapitálem a rozvoj lidských zdrojů je třeba v podniku provádět cíleně spolu s tvorbou podnikových strategií a v úzkém spojení s plány rozvoje zaměstnanosti. Poskytování veřejné podpory na rozvoj lidských zdrojů v průmyslu probíhalo v souvislosti s přípravou na využití strukturálních fondů EU v rámci pilotního Sektorového operačního programu Průmysl na léta 2001 -- 2006. Do doby vstupu ČR do EU byly programy vyhlašované v rámci SOP Průmysl financovány výhradně ze státního rozpočtu. Při realizaci programů je plně respektován zákon č. 59/2000, o veřejné podpoře. Pro rok 2001 byly vyhlášeny následující programy na podporu RLZ: ˙ Manažer středního a velkého podniku ˙ Profese v průmyslu ˙ Manažer malého podniku V roce 2002 byly vyhlášeny pouze první dva uvedené programy.. Politika vlády podporuje vývoj ke společnosti založené na poznání. Podporuje proto investory realizující v ČR projekty z oblasti informačních technologií a strategických služeb (centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb, centra vývoje softwaru, expertní, řešitelská a servisní centra). Podpora rozvoje těchto vybraných služeb zrychlí zavádění principů informační společnosti, tj. rozvoj informačních technologií, infrastruktury a lidského kapitálu. Vládní politika se zaměřuje na vytváření podmínek, v rámci kterých mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci přistoupit na flexibilní formy organizace a pracovních úvazků, postupně zkrátit pracovní dobu a zvýšit zaměstnání na částečný úvazek. Pružné metody organizace práce budou vyvíjet tlak na snížení přesčasové práce. V rámci Pilíře 3, Směrnice 13 NAPZ 2002 jsou uvedena opatření zaměřená na spolupráci sociálních partnerů při modernizaci organizace práce, včetně pružných pracovních úvazků. Programovací procedury Programování je v EU založeno na principu zpracovávání víceletých rozvojových programů. Strukturální fondy nepřispívají k financování jednotlivých akcí, ale k podpoře rozvojových programů, které mají svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit a jednotlivých opatření. Struktura těchto programů zahrnuje analýzu území včetně vymezení slabých a silných stránek a stanovení celkové strategie rozvoje území. Na tuto strategii pak navazuje podrobné rozpracování jednotlivých opatření (nikoliv ovšem na úrovni projektů) včetně vymezení finančního rámce (prostředky EU, národní prostředky - státní, regionální, místní a další a rovněž prostředky soukromého sektoru), splnění principu doplňkovosti a definování podmínek realizace programu. Převažují přitom programy iniciované na národní úrovni, na něž připadá zhruba 90 % prostředků strukturálních fondů. Zhruba 9 % prostředků připadá na iniciativy Společenství; zbylé l % výdajů je využíváno na řadu inovačních opatření. V zemích, které celé nebo velkou částí svého území spadají do Cíle l, existuje třífázový plánovací postup: 1. nejprve je zpracován Regionální rozvojový plán - v případě ČR jde o Národní rozvojový plán (NRP) 2004-2006; 2. na základě NRP formuluje Evropská komise ve spolupráci s členským státem tzv. Rámec podpory Společenství (RPS nebo CSF, Community Support Framework) - má charakter smlouvy (mezi EU a státem přijímajícím podporu) o výši a zaměření podpory ze strukturálních fondů; zahrnuje celkovou strategii včetně vymezení vztahu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 3. na základě schváleného RPS předkládá členský stát jednotlivé operační programy, které mohou být sektorové a regionální. Pro celkovou výši podpory Společenství v rámci Cíle 1 nižší než 1 mld. IE a zpravidla v rámci Cílů 2 a 3 předkládá členský stát formu tzv. Jednotného programového dokumentu (JPD nebo SPD, Single Programming Document). JPD v sobě zahrnuje všechny výše uvedené tři fáze (za účelem zjednodušení) a Evropská komise k JPD přijme tzv. závazné rozhodnutí. Programy spolufinancované EU se mohou zaměřovat na široké spektrum opatření v návaznosti na definovanou rozvojovou strategii daného území. Může jít zejména o oblast podpory hospodářského rozvoje (podpora podniků, regionální hospodářský rozvoj, inovace, technologický transfer, cestovní ruch), zemědělství, lesnictví a obnovy venkova, opatření na podporu výstavby infrastruktury (dopravní, energetická, vodohospodářská, telekomunikační), zlepšení životního prostředí, podporu zvyšování kvalifikace lidských zdrojů a různá opatření na podporu zaměstnanosti, aj. Podrobnosti o možném zaměření podpor jsou obsaženy v jednotlivých nařízeních Rady (ES) ke strukturálním fondům. Operační program průmysl a podnikání Cílem Optaření je - zlepšení podnikatelské infrastruktury prostřednictvím podpory rozvoje projektů výstavby a regenerace podnikatelských nemovitostí, včetně rozvoje infrastruktury existujících průmyslových území a podnikatelských zón a intenzifikace jejich využití, zejména v oblastech postižených útlumem a restrukturalizací průmyslové výroby. Zvláštní pozornost se věnuje Opatření výstavbě a rozvoji podnikatelských objektů. Cílem opatření není - podpora projektů revitalizace neživotaschopných velkých firem, které nejsou schopny obstát v konkurenci na stávajících či nových trzích, - podpora projektů pobídkových investorů podporovaných prostřednictvím národních programů. Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace Předmět: podpora infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace, zlepšení prostředí pro technologicky orientované firmy -- "knowledge society" (společnost založená na znalostech), infrastruktura pro povzbuzení spolupráce mezi průmyslem a výzkumnými institucemi, podpora investic do infrastruktury v oblasti komunikační a informační technologie. Zvláštní pozornost věnuje Opatření vytváření infrastruktury pro zakládání a fungování podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků, stejně jako center pro transfer technologií. Žadatelé: MPO/právnické osoby, které prokáží spolupráci s konkrétní univerzitou, odbornou školou, popř. výzkumným ústavem atp. Může se jednat o: orgán samosprávy (obec, svazek obcí, kraj), vysoké školy, výzkumné ústavy, vědecké společnosti, resp. samostatné právnické osoby, těmito subjekty zřízené. Konečným uživatelem může být také podnikatelský subjekt. Forma: V případě podnikatelského subjektu, je podpora poskytována formou dotace na uznatelné náklady maximálně do výše maximální přípustné míry veřejné podpory, a to v souladu se schválenou regionální mapou intenzity veřejné podpory na období let 2002 -- 2006 (usnesení vlády č. 1315/2001). Pro příjemce podpory platí, že výše podpory je do 46 % uznatelných nákladů. V případě dodatečných veřejných zdrojů na straně poskytovatele podpory může být tato maximální výše podpory zvýšena až o 15% (tj. až na 61%). V případě podnikatelských subjektů může být dotace na služby zakoupené u externích konzultantů maximálně 50% z uznatelných nákladů. Příspěvek ze strukturálních fondů je maximálně 35% celkových uznatelných nákladů. V případě konečného uživatele z veřejného či neziskového sektoru (tj. u dotací nesplňující charakter veřejné podpory) je přípustná maximální celková výše podpory 75% na projekt, který je v souladu se zákonem č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže. Minimální výše podpory na projekt je 8 mil. Kč (u projektů obsahujících stavební práce); resp. 4 mil. Kč (u projektů neobsahujících stavební práce) a maximální je 50 mil. Popis opatření: Cílem tohoto Opatření je podpora inovačního prostředí v ČR, zejména v oblastech průmyslového výzkumu a vývoje, transferu technologií a know-how a podpora uplatnění inovovaných výrobků a technologií na českém i světovém trhu. Projekt se může týkat stavební investiční akce nebo nestavební investiční akce. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro realizaci tohoto operačního programu je plně konzistentní se strategií zaměstnanosti EU. Evropská strategie zaměstnanosti je založena na čtyřech pilířích: ˙ Zaměstnatelnost - podpora úsilí, aby každá osoba vstupující na trh práce měla nezbytné základní a odpovídající schopnosti a motivaci k získání a udržení si zaměstnání. ˙ Podnikání - podpora tvorby podmínek pro založení, fungování a růst podniků poskytujících pracovní místa. ˙ Adaptabilita - podpora vývoje pružnosti a inovace na pracovišti s cílem zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti podniků a pracovní síly a tím vytvoření a zachování pracovních míst. ˙ Rovné příležitosti - podpora odstraňování jakékoli diskriminace v zacházení s muži i ženami v souvislosti s přístupem ke všem druhům práce i odměnou za tuto práci. Praha: Praha je nejenom vzdělávacím a výzkumným, ale i hospodářským centrem České republiky. Jsou vytvořeny základní předpoklady pro využití tohoto potenciálu k rychlému ekonomickému rozvoji a k tomu, aby Praha sehrála v naší zemi vůdčí roli při zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky ve vazbě na využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Vztahy průmyslu a výzkumných organizací se musí stát pilířem pro rozvoj tzv. "nové ekonomiky". Je zřejmé, že výzkumné a komerční cíle jsou v tomto případě nejen slučitelné, ale mohou se vzájemně doplňovat a posilovat. Veřejně dotované výzkumné organizace, zde máme na mysli zejména pražské univerzity a Akademii věd ČR, by měly sehrát rozhodující roli při ekonomickém a sociálním rozvoji pražské aglomerace a následně celé České republiky. Závažným problémem je ale rozpad velké části základny aplikovaného výzkumu, který byl dříve zajišťován velkými podniky a především státními institucemi. Zejména MSP hledají obtížně své partnery v oblasti inovačních záměrů, a to již od úrovně získávání těch nejzákladnějších informací až po vysoce strukturovanou kooperaci a spolupráci se základnou výzkumu a vývoje. V této oblasti se rovněž projevuje nedostatek finančních prostředků, kdy MSP nejsou schopny hradit náklady na výzkum a vývoj a následně náklady spojené s realizací výsledků. Pražští podnikatelé si stále více uvědomují nutnost zavádění nových technologií nejenom formou přímých investic, ale rovněž formou spolupráce s vědeckými pracovišti. Stále více vyžadují komplexní nabídku poradenské a expertní činnosti (např. v oblasti obchodní i výrobní, zaměstnanecké i sociální, ekologické i právní). Význam takové spolupráce rostl s blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie. S ohledem na značný rozvojový potenciál pražského regionu lze předpokládat, že tento synergický efekt bude mít značný dopad i na celou ekonomickou základnu ČR. V hlavním městě je silná ekonomická základna tvořená malými a středními podniky, fungují zde profesní uskupení, mezi kterými je nejvýznamnější Hospodářská komora hlavního města Prahy. V oblasti rozvoje inovací a transferu technologií působí profesní organizace (např. Asociace inovačního podnikání, Asociace výzkumných organizací atd.), jejichž sídla jsou v Praze. Praha tak hraje významnou roli pro celou ČR v rozvoji inovací, transferu technologií a spolupráci vysokých škol, výzkumných organizací a podnikatelské sféry. Díky historickému vývoji však doposud nebyl vybudován systém efektivního přenosu výsledků vědy a výzkumu do praxe, chybí prostředí motivující ke spolupráci vědeckých pracovišť a nejsou vytvořeny mechanismy podporující v této oblasti rozvoj lidských zdrojů. V tomto smyslu není zejména využíván velký vědecký a vzdělávací potenciál pražských vysokých škol, kde se tisíce studentů a doktorandů, kteří se podílejí na výzkumných projektech, mohou stát v budoucnosti významným lidským zdrojem pro zavádění nových technologií do praxe a pro vznik a rozvoj technologicky orientovaných firem. Spolupráce vědeckých pracovišť s podnikatelskou sférou není však doposud chápana jako klíčová podmínka budoucího ekonomického a sociálního rozvoje. Řada pracovníků vysokých škol si uvědomuje nutnost převzetí zodpovědnosti univerzit za využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi a jejich zodpovědnost za budoucí konkurence-schopnost ekonomiky. Příkladem může být založení Podnikatelského a inovačního centra ČVUT (BIC ČVUT). To nabízí nejenom vhodné prostory začínajícím inovačním firmám a rozsáhlé služby v řadě oblastí včetně ochrany průmyslového vlastnictví, ale spolupracuje na řadě mezinárodních projektů, které mají pomoci při vytvoření vlastního komplexního systému podpory vzniku nových technologicky orientovaných firem, včetně systému rozvoje lidských zdrojů. Do těchto aktivit je zapojena rovněž Hospodářská komora hlavního města Prahy. Přenos výsledků základního výzkumu do praxe patří i k prioritám Akademie věd. Technologické centrum AV ČR provozuje od roku 1994 inkubátor zaměřený na high-tech malé podniky. Činnost podniků, kterých vzniklo v rámci inkubátoru 21, má přímou vazbu na výzkumné projekty Akademie věd. Firmám v inkubátoru jsou poskytovány základní podnikatelské služby a školení za výhodné ceny, dotované podpůrným programem MPO ČR. V roce 2000 byl v AV ČR zahájen účelově financovaný Program podpory cíleného výzkumu. Pro informování podnikatelské sféry byla vydána publikace " Aplikovaný výzkum v AV ČR ". V Praze však chybí velké vědecké parky, kde by se inovační firmy vzniklé v inkubátorech mohly dále rozvíjet. Jednou z podmínek pro vytvoření efektivní spolupráce výzkumných institucí s podnikatelskou sférou je zejména vytvoření vhodného prostředí. Lze říci, že zejména legislativní prostředí se v posledních letech v tomto směru zlepšilo. Novela vysokoškolského zákona umožňuje univerzitám lépe spolupracovat s průmyslem, včetně využití vlastního know-how jako kapitálového vkladu do začínajících či existujících firem. Rovněž nový zákon o financování výzkumu a vývoje umožňuje nejenom lepší spolupráci vědeckých pracovišť s podnikatelskou sférou, ale úspěšnost při zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe se stává jedním z kritérií hodnocení těchto institucí. Naprosto však chybí struktura nepřímých forem podpory na státní i regionální úrovni, které by stimulovaly tyto aktivity. Zavádění nových technologií není chápáno jako integrální součást inovačního procesu. Až na výjimky je opomenuta problematika podpory vzniku a rozvoje malých a středních technologicky orientovaných podniků. Zcela chybí kapitálové zdroje pro začínající firmy (seed a start-up capital). Financování tzv. pre-seed fáze vzniku podniku není ani ve stádiu teoretických příprav. Není rovněž vypracována jednotná koncepce strategického rozvoje lidských zdrojů v této oblasti. Špatně fungující transfer technologií a nedostatečné schopnosti zejména malých a středních podniků zavádět ve větší míře inovace do výrobního procesu snižují jejich konkurenceschopnost. V důsledku globalizace se však zvyšuje konkurence nejenom pro výrobní podniky, ale zvyšuje se konkurence pro hlavní město jako celek. Neřešení této problematiky může mít za následek odchod kvalifikovaných pracovních sil ze všech oblastí " života města " a tímto způsobem zapříčinit postupný úpadek celé pražské aglomerace. V odvětví CR, které je velmi závislé na živé práci, se problematika konkurenceschopnosti netýká jen zavádění nových technologií (zejména v oblasti informatiky a řízení), ale především kvalifikace pracovníků, jejich adaptability v oblasti komunikace s lidmi (tj. jazykových znalostí, psychologických schopností, komunikačních dovedností). Lze předpokládat, že světové hotelové řetězce, které v Praze působí, velké problémy se zajištěním kvalifikovaného personálu nemají. U ostatních podnikatelů v CR lze problémy předpokládat obecně s ohledem na jejich kapitálovou sílu a postavení na trhu CR, což prokazují názory podnikatelů v CR na kvalitu absolventů škol a jejich přístup k dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnanců. Nyní následuje stručný výtah některých operačních programů týkajících se inovačních procesů přímo z jednotlivých strukturálních fondů, rozdělené na tzv. priority a opatření, vztahující se k inovacím, např.: OP Průmysl a podnikání Priorita 1 -- Rozvoj podnikatelského prostředí Opatření 1.1 -- Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace Rozvoj VTP, inkubátorů, prohlubování spolupráce mezi praxí a výzkumem žádají: PO spolupracující s institucí terciárního vzdělávání (D do výše 46-75% projektu, 3-150 mil. Kč). opatření 2.2 -- Podpora inovací výrobků, technologií a služeb (D + ZÚ) Zavádění inovačních výrobků, technologií a služeb s vysokou mírou přidané hodnoty, D 3 -- 50 mil Kč do výše 46% u MSP (36% u ostatních) nákladů projektu u inovace výrobků a technologií (1 -- 25 mil. Kč u inovace služeb), ZÚ -- pro MSP 3 -- 50 mil Kč při 3% p. a. na 9 let s odkladem 4 roky do výše 60% nákladů projektu. Finanční alokace OPPP pro obd. 2004 -- 2006 pro ČR ( v mil Kč -- 1 EURO =33 Kč) - 1.1 Infrastruktura pro prům.výzkum, vývoj, inovace : EU -- 4 304, ČR -- 1 435, celkem 5 739 - 2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a služeb: EU -- 1 033, ČR -- 344, celkem 1 377 Řídící orgán OPPP: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odbor strukturálních fondů Zprostředkující subjekty. - CzechInvest - Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. - CzechTrade - Česká energetická agentura OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Opatření 1.2 -- Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing Projekty na transfer nových technologií a inovací na zlepšení zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, drůbeže, produktů mlýnského průmyslu a škrobu v prvním stupni zpracování, welfare, management kvality, bezpečnost spotřebitele Žádají: podnikatelské subjekty podle zák. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, které vyrábí, nakupují, dováží nebo skladují potraviny za účelem jejich uvádění do oběhu a osoby, které s nimi obchodují. Státní podíl < 25%. D do výše 50% nákladů pro projekty od 0,4 do 33 mil. Kč nákladů na jednotlivý projekt, souhrn dotací pro jednoho příjemce max. 90 mil. Kč pro období 2004-2006. Řídící orgán OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství: Ministerstvo zemědělství ČR. OP Rozvoj lidských zdrojů: Opatření 4.2 -- Specifické vzdělávání Projekty zaměřené na : specializované vzdělávání pracovníků v průmyslu (inovace, řízení výrobních procesů, integrace environmentálních hledisek), vzdělávání v odvětví cestovního ruchu, rozvoj programů EVVO -- environmentální vzdělávání, výchova a osvěta. Určený konečný příjemce: MPO -- CzechInvest (30%), MMR -- odbor cestovního ruchu (30%), MŽP (40%) Služby poskytují : vzdělávací instituce Řídící orgán OP Rozvoj lidských zdrojů: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Odbor řízení podpor z ESF.