OCHRANA A REGENERACE KULTURNÍCH HODNOT V ÚZEMÍ cyklus přednášek pro podzimní semestr 2004 1. Význam zachování, presentace a možnosti zhodnocení a nového využití kulturního dědictví 2. Hrad Špilberk a jeho význam v historii a struktuře města Brna 3. Architektonické a urbanistické dědictví ČR v evropských souvislostech 4. Charakteristika druhové skladby architektonického a urbanistického dědictví Přetváření architektonického díla v jednotlivých slohových etapách 5. Mezinárodní instituce, dokumenty a formy ochrany kulturního dědictví, světové kulturní dědictví 6. Současná péče o kulturní hodnoty a památky, legislativní zajištění 7. Formy ochrany historických sídel a jejich částí 8. Koncepce zásahu do sídelních struktur, změny v jednotlivých funkčních typech -- rizika chybných rozhodnutí /dopravní systémy, urbanizace dopravních koridorů a KH, bydlení a KH, zahušťování a nadstavby BD, lokality RD, průmyslové zóny, Brownfields/ 9. Rozvojové programy v nezastavěném území, výběr a hodnocení rozvojových lokalit v krajině / územní koncepce, limity využití území/ 10. Problematika kulturních hodnot na komunální úrovni, tvorba rozvojových plánů obcí , programu obnovy a zachování kulturních hodnot 11. Koncepce obnovy památky a historických struktur -- postupy, metody, nové funkční využití, ekonomie návrhu 12. Konstrukce, materiály a technologie v návrhu a realizaci rekonstrukce 13. Kulturní prostředí, génius loci, autenticita prostředí - hodnocení, zachování, revitalizace Anotace předmětu: Potřeba ochrany a regenerace kulturních hodnot se přirozeně promítá do řady oborů lidské činnosti, do rozvojových strategií a tvorby rozvojových plánů na všech úrovních zpracování a realizace. Pro správnou komunikaci, interpretaci a realizaci regenerace kulturních hodnot je zásadní orientace v procesu poznání, legislativních nástrojů a odborného zajištění procesu. Regionální politika a správa má v tomto procesu nezastupitelné místo, absolventi studia budou zastoupeni v institucích státní správy, samosprávy i v organizacích a subjektech soukromého sektoru. Předpokládá se jejich podíl na komunikaci v cílových skupinách státní správy, samosprávných orgánů města obcí, odborných organizací, klientů -- investorů, projektantů i občanské veřejnosti.