Seminární práce do předmětu Pracovní trhy a politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Vypracovaly: Kudělková Karolína Michalenková Andrea Zapletalová Jana Obsah 1. Aktivní politika zaměstnanosti ..................................................................3 1.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ...................................................6 1.1.1 Rekvalifikace ...........................................................................6 1.1.2 Společensky účelná pracovní místa .................................................7 1.1.3 Veřejně prospěšné práce ..............................................................8 1.1.4 Absolventská a praktikantská místa.................................................9 1.1.5 Chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZPS...................................9 1.1.6 Dotace na zkrácenou pracovní dobu ..............................................10 1.1.7 Investiční pobídky ....................................................................10 2. Nový zákon o zaměstnanosti versus APZ ....................................................11 3. Analýza APZ a nezaměstnanosti v krajích ČR ..............................................12 3.1 Veřejně prospěšné práce a SÚPM v krajích ČR .......................................12 3.2 SVČ a chráněné dílny a pracoviště v krajích ...........................................12 3.3 Absolventská a praktikantská místa a SVČ občanů se ZPS v krajích ...............13 3.4 Nástroje APZ a nezaměstnanost v krajích...............................................13 3.5 Charakteristika vybraných krajů ..........................................................14 3.5.1 Ústecký kraj...........................................................................14 3.5.2 Moravskoslezský kraj................................................................16 3.5.3 Jihočeský kraj ........................................................................18 4. Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti v letech 1990 -- 2001 ...............................19 4.1 Vývoj v letech 1990 -- 1993 ...............................................................19 4.2 Vývoj v letech 1994 -- 1997 ...............................................................19 4.3 Vývoj v letech 1998 -- 2001 ...............................................................20 Přílohy ................................................................................................21 Použitá literatura ....................................................................................22 1. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana. Dnem 1. 10. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti usiluje o: O/ dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách O/ produktivní využití zdrojů pracovních sil O/ zabezpečení práva občanů na zaměstnání Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Součástí státní politiky zaměstnanosti je aktivní politika zaměstnanosti, tedy podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají uchazeče o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jinými slovy, jedná se o účelné působení specifickými programy na trh práce s cílem vytvářet stabilní nová pracovní místa pro nejobtížněji umístitelné skupiny uchazečů o zaměstnání. Aktivní politika zaměstnanosti je tedy základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Aktivní politika zaměstnanosti: O/ podporuje strukturální změny zaměstnanosti a sociálně ekonomický rozvoj v regionu O/ směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách O/ jako součást zprostředkování zaměstnání se uplatňuje ve vytváření pracovních příležitostí těžko umístitelných skupin uchazečů o zaměstnání (osoby se ZPS, dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi škol apod.) O/ podporuje rozvoj samostatně výdělečné činnosti O/ hmotně stimuluje podnikatele a zaměstnavatele při zřizování nových pracovních míst O/ v rámci APZ jsou podporovány rekvalifikační projekty Kromě sociálně-psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na pasivní politiku a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory výdajů státu na zdravotním pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce znamená i koupěschopnost těchto lidí, což má další kladný vliv na ekonomiku státu. Konkrétně můžeme tento finanční přínos aktivní politiky zaměstnanosti znázornit na následujícím hypotetickém příkladu. Příklad Pokud by se objem prostředků vyčleněný na nástroje APZ v roce 2004 snížil o 325 mil. Kč (což představuje cca 10 % čerpání na nástroje APZ v roce 2003), nebylo by možné umístit 830 absolventů na absolventská místa, 1 740 uchazečů na společensky účelná pracovní místa (SÚPM), 1 470 uchazečů na veřejně prospěšné práce (VPP), 4 240 lidí na rekvalifikace a 120 uchazečů se ZPS do chráněných dílen. V případě, že by tito uchazeči byli zaměstnání prostřednictvím nástrojů APZ (na pracovních místech trvalého charakteru), dosáhly by odvody za ně částek 181 340 tis. Kč na sociálním pojištění, 72 020 tis. Kč na zdravotním pojištění a 50 000 tis. Kč na daních. Celkem 303 360 tis.Kč. Pokud by tedy prostředky na APZ byly skutečně nižší o výše uvedených 325 mil. Kč a tudíž by nebyly finance na umístění uchazečů, znamenalo by to, že tito lidé zůstanou nadále v evidencích úřadů práce jako uchazeči o zaměstnání. Tím pádem by rostly výdaje státu na zajištění pasivní politiky zaměstnanosti (PPZ), tedy na vyplácení podpory v nezaměstnanosti (hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání). Pobírá-li tuto podporu přibližně 35 % uchazečů, činily by tyto výdaje zhruba 50 700 tis. Kč (průměrná výše podpory v nezaměstnanosti byla za minulý rok 3 300 Kč). Stát platí za uchazeče o zaměstnání pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. V tomto případě by to bylo 23 712 tis. Kč. Dalším výdajem státu by v uvažovaném případě byly i finanční prostředky vyplacené na sociálních dávkách -- jsou odhadnuty na cca 150 000 tis. Kč. Shrnutí uvedených údajů (v mil. Kč): 1) Úspora na prostředcích vynakládaných na APZ ...........................................................................................+ 325 mil. 2) Ušlé odvody (zaměstnavatelé +zaměstnanci), při setrvání v evidenci ÚP .......................................................................................- 303,4 mil. 3) Výdaje (PPZ, pojistné, soc.dávky) za uchazeče neumístěné kvůli ad 1) .......................................................................................- 224,4 mil. Důsledkem úspory 325 mil. Kč na APZ by byla následná ztráta 303,4 + 224,4 = 527,8 mil. Kč, tedy celkový efekt by se projevil ztrátou cca 203 mil. Kč (resp.202,8 mil. Kč) Uvedený příklad jasně dokazuje, že finance vynaložené na aktivní politiku zaměstnanosti a její nástroje se státu vyplácejí. 1.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ü Rekvalifikace ü Společensky účelná pracovní místa ü Veřejně prospěšné práce ü Absolventská a praktikantská místa ü Chráněné dílny a chráněná pracoviště ü Dotace na zkrácenou pracovní dobu ü Investiční pobídky 1.1.1 rekvalifikace Úřady práce organizují rekvalifikaci v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí změna dosavadní kvalifikace uchazeče, získáním nových znalostí a dovedností umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Do rekvalifikačních kurzů můžeme započítat i kurzy, které prohlubují nebo rozšiřují stávající kvalifikaci uchazeče o nové znalosti a dovednosti žádané na trhu práce -- také zvyšují šance uchazeče získat nové zaměstnání. Za rekvalifikaci se nepovažuje studium na středních a vysokých školách, ani nástavbové formy studia. Rekvalifikace se provádí na základě uzavřené písemné dohody mezi úřadem práce (dále jen ÚP) a uchazečem o zaměstnání, ve které jsou stanoveny podmínky, za nichž bude rekvalifikace provedena (vyhl. č. 21/1991 Sb. ve znění vyhl. č. 324/1992 Sb.). ÚP hradí uchazeči o zaměstnání kurzovné v plné výši a dle finančních zdrojů může přispět na ostatní náklady (stravné, nocležné, cestovné). Obecně jsou organizovány 2 druhy rekvalifikací: § specifické, na konkrétní profesi s příslibem zaměstnání od zaměstnavatele § nespecifické, kdy bez příslibu konkrétního zaměstnání je účastník rekvalifikace školen na získání dovedností, které zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce. Úřad práce může rovněž přispět na úhradu nákladů zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců. 1.1.2 Společensky účelná pracovní místa Účel a charakteristika vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM) jsou vymezeny § 5 zákona č. 9/1991 Sb. Poskytování finančního příspěvku je upraveno vyhláškou MPSV ČR č. 35/1997 Sb. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení SÚPM je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů tvorby SÚPM a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. SÚPM se rozumí: ˙ nové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje na základě písemné dohody s ÚP na dobu minimálně dvou let a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění ˙ nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného ÚP a začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Na příspěvek k úhradě nákladů na zřízení SÚPM není právní nárok. ÚP jej však může poskytnout ve formě: 1) návratné finanční výpomoci (maximálně však 80.000 Kč na 1 SÚPM), 2) dotace na úhradu mezd (platů) a jejich náhrad, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění; příspěvek může být poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění, 3) dotace na úhradu úroků z úvěrů, 4) jinou účelově určenou dotaci (maximálně však 80.000 Kč na 1 SÚPM). 1.1.3 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované u ÚP (např. lidé se základním vzděláním, sociálně nepřizpůsobiví, ženy s malými dětmi, dlouhodobě evidovaní na ÚP apod.). Tato místa vytváří obec nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s ÚP ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání (zákon č. 9/1991 Sb., vyhl. MPSV ČR 35/1997 Sb.), nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Činnosti, které zaměstnanci obcí většinou vykonávají, mají charakter pomocných úklidových, zednických či lakýrnických prací. Konkrétní počet nově zřizovaných pracovních míst a výše poskytované dotace se liší podle jednotlivých regionů. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl veden v evidenci ÚP, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního pojištění. 1.1.4 Absolventská a praktikantská místa Zaměstnavateli, který vytvoří místo pro odbornou praxi absolventů škol (středních i vysokých) či pro získání kvalifikace mladistvého evidovaných úřadem práce, může úřad hradit po dobu až jednoho roku plně nebo částečně mzdové náklady spojené se zaměstnáním absolventa či mladistvého. Absolvent musí v rámci uzavřené dohody vykonávat práci ve stejném oboru, v němž vystudoval (nelze tedy uzavřít dohodu pro absolventa ekonomické školy na strojírenský obor a opačně). Finanční příspěvek zaměstnavateli spojený s přijetím nezaměstnaného absolventa (mladistvého) do pracovního poměru usnadňuje mladým lidem nástup do prvního zaměstnání a pomáhá tak udržovat jejich nezaměstnanost na společensky únosné výši i v období vstupu silných populačních ročníků na trh práce. O uzavření dohody nelze v žádném případě požádat zpětně, tedy za situace, kdy zaměstnavatel přijal do normálního pracovního poměru absolventa evidovaného ÚP a až po nějakém čase zjistil, že mohl v rámci APZ čerpat finanční prostředky. 1.1.5 Chráněné dílny a chráněná pracoviště pro občany zps Poskytování příspěvku na zřízení či provoz chráněné dílny či pracoviště upravuje vyhláška MPSV ČR č. 115/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 232/1997 Sb. Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště, v nichž pracuje nejméně 60 % osob se změněnou pracovní schopností. Chráněným pracovištěm je rovněž pracoviště zřízené v domácnosti občana se změněnou pracovní schopností (ZPS). Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout na zřízení pracovního místa pro občana se ZPS v chránění dílně nebo na chráněném pracovišti příspěvek maximálně ve výši 100.000,- Kč na jedno pracovní místo. Pracovní místo musí zaměstnavatel vytvořit na základě písemné dohody uzavřené s ÚP zpravidla nejméně na dobu dvou let od poskytnutí příspěvku. Na příspěvek není právní nárok. Mimo to může ÚP poskytnout příspěvek na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť k částečné úhradě provozních nákladů až do výše 40.000,- Kč ročně na jednoho občana se ZPS. Úřad práce může poskytnout příspěvek na vybavení pracovními prostředky též uchazeči o zaměstnání, který je občanem se změněnou pracovní schopností a bude samostatně výdělečně činný, nejvýše však v částce 100 tis. Kč. 1.1.6 Dotace na zkrácenou pracovní dobu V případě, že podnik přechází na nový perspektivní program, může úřad práce, s cílem předejít zbytečnému dočasnému propouštění pracovníků, na přechodnou dobu částečně dotovat mzdové náklady těch zaměstnanců, kterých se realizace přechodu dotkne. 1.1.7 investiční pobídky Investiční pobídka v oblasti APZ může mít formu: § dotace na zřízení nových pracovních míst -- vláda se tímto opatřením snaží stimulovat investory, aby investovali v okresech, kde je míra nezaměstnanosti vyšší než celostátní průměr. Proto je výše podpory odstupňovaná podle míry nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že investor musí vytvořit pracovní místa v okresech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, není již udělení příspěvku vázáno na obsazení těchto míst uchazečem z evidence ÚP, jak je tomu v případě společensky účelných pracovních míst § dotace na rekvalifikace zaměstnanců -- příspěvek může být poskytnut stejně jako v předchozím případě pouze subjektu, jehož investice bude realizována v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v minulém období dosáhla alespoň celostátního průměru. Výše dotace může být zvýšena o 10% v případě, že je do rekvalifikace zařazena osoba nějakým způsobem handicapovaná na trhu práce (absolvent, dlouhodobě nezaměstnaný apod.) Cílem tohoto nástroje je motivovat investory k umístění investice v okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Program je určen jak pro zahraniční, tak domácí investory za stejných podmínek. 2. Nový zákon o zaměstnanosti versus APZ Kromě stávajících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti budou v rámci nového zákona o zaměstnanosti zavedeny další (nové) nástroje. Ty by měly přispět k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání. Příspěvek na dopravu zaměstnanců bude moci čerpat zaměstnavatel, jehož zaměstnanci nemají možnost dopravit se veřejnými dopravnými prostředky nebo MHD do zaměstnání. Výše příspěvku může pokrýt až 50% nákladů, které vynaloží zaměstnavatel na zabezpečení dopravy těchto zaměstnanců. Příspěvek na zapracování může dostat zaměstnavatel, který přijal uchazeče o zaměstnání, jemuž ÚP věnuje zvýšenou péči (absolventi, ženy po mateřské dovolené, zdravotně postižení, lidé nad 50 let ...). Příspěvek může zaměstnavatel pobírat po dobu 3 měsíců a jeho výše může dosahovat až poloviny minimální mzdy. Překlenovací příspěvek může dostat člověk, který jako uchazeč o zaměstnání vyřešil za pomoci ÚP svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek bude vyplácen po dobu 3 měsíců a může dosahovat maximálně poloviny životního minima pro jednotlivce (dnes 2050,- Kč). 3. Analýza APZ a nezaměstnanosti v krajích ČR 3.1 Veřejně prospěšné práce a SÚPM v krajích ČR Veřejně prospěšné práce Společensky účelná prac.místa Kraje umístění umístění vytvořená místa uchazeči vytvořená místa uchazeči Praha 77 56 91 87 Středočeský kraj 1251 1057 877 849 Jihočeský kraj 671 561 991 933 Plzeňský kraj 379 355 559 493 Karlovarský kraj 323 296 463 458 Ústecký kraj 3812 3428 3340 3244 Liberecký kraj 675 628 317 297 Královehradecký kraj 719 604 580 490 Pardubický kraj 823 766 995 868 Vysočina 1043 863 1889 1723 Jihomoravský kraj 1528 1425 2915 2362 Olomoucký kraj 1074 910 1860 1761 Zlínský kraj 528 498 776 768 Moravskoslezský kraj 2043 1776 3425 3280 Celkem za ČR 14962 13223 19078 17613 Pozn.: údaje k 30. 9. 2004 3.2 SVČ a chráněné dílny a pracoviště v krajích Kraje SVČ Chráněné dílny a pracoviště umístění uchazeči vytvořená místa umístění uchazeči Praha 11 0 0 Středočeský kraj 233 144 89 Jihočeský kraj 434 241 221 Plzeňský kraj 187 19 3 Karlovarský kraj 97 53 36 Ústecký kraj 604 464 401 Liberecký kraj 170 63 27 Královehradecký kraj 71 68 66 Pardubický kraj 258 141 107 Vysočina 801 71 66 Jihomoravský kraj 1113 190 132 Olomoucký kraj 898 54 29 Zlínský kraj 204 101 75 Moravskoslezský kraj 1157 336 327 Celkem za ČR 6238 1945 1579 Pozn.: údaje k 30. 9. 2004 3.3 Absolventská a praktikantská místa a SVČ občanů se ZPS v krajích Místa pro odbornou praxi absolventů a získání Kraje kvalifikace mladistvých SVČ občanů se ZPS počet vytvořených míst počet umístěných uchazečů umístění uchazeči Praha 49 46 0 Středočeský kraj 542 520 4 Jihočeský kraj 346 323 7 Plzeňský kraj 209 172 0 Karlovarský kraj 179 179 5 Ústecký kraj 1432 1282 37 Liberecký kraj 218 207 5 Královehradecký kraj 229 223 16 Pardubický kraj 229 226 10 Vysočina 516 516 3 Jihomoravský kraj 835 798 4 Olomoucký kraj 722 722 3 Zlínský kraj 445 443 12 Moravskoslezský kraj 1595 1422 68 Celkem za ČR 7546 7079 174 Pozn.: údaje k 30. 9. 2004 3.4 Nástroje APZ a nezaměstnanost v krajích Kraje Celkem Nezaměstnanost^* vytvořená místa umístění uchazeči Ústecký kraj 9048 8996 17,96% Moravskoslezský kraj 7399 8030 17,53% Jihomoravský kraj 5468 5834 11,82% Olomoucký kraj 3710 4323 12,96% Vysočina 3519 3972 9,51% Středočeský kraj 2814 2752 7,70% Jihočeský kraj 2249 2479 7,37% Pardubický kraj 2188 2235 9,63% Zlínský kraj 1850 2000 10,98% Královehradecký kraj 1596 1470 8,07% Liberecký 1273 1334 9,79% Plzeňský kraj 1166 1210 7,62% Karlovarský kraj 1018 1071 11,37% Praha 217 200 4,40% Celkem za ČR 43515 45906 10,65% * údaje jsou uvedeny za 1. čtvrtletí roku 2004 Seřazení krajů: podle APZ podle nezaměstnanosti 1. Ústecký kraj 1. Ústecký kraj 2. Moravskoslezský kraj 2. Moravskoslezský kraj 3. Jihomoravský kraj 3. Olomoucký kraj 4. Olomoucký kraj 4. Jihomoravský kraj 5. Vysočina 5. Karlovarský kraj 6. Středočeský kraj 6. Zlínský kraj 7. Jihočeský kraj 7. Liberecký kraj 8. Pardubický kraj 8. Pardubický kraj 9. Zlínský kraj 9. Vysočina 10. Královehradecký kraj 10.Královehradecký kraj 11. Liberecký kraj 11.Středočeský kraj 12. Plzeňský kraj 12.Plzeňský kraj 13. Karlovarský kraj 13.Jihočeský kraj 14. Praha 14.Praha Čistě teoreticky jsme předpokládaly, že v krajích s větší mírou nezaměstnanosti bude aktivní politika zaměstnanosti podporována více než v krajích s nižší nezaměstnaností. To se nám však v praxi potvrdilo pouze u 6 krajů ze 14. U některých krajů je rozdíl v pořadí podle APZ a nezaměstnanosti téměř nepatrný, to se týká například Olomouckého či Jihomoravského kraje. Zato velkou pozornost je třeba věnovat Karlovarskému kraji, který podle míry nezaměstnanosti dosahuje 5. pořadí, avšak nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívá téměř nejméně. Takovým opačným příkladem je potom Jihočeský či Středočeský kraj, které patří ke krajům s nižší mírou nezaměstnanosti v České republice, ale nástroje APZ využívají relativně více než některé kraje s vyšší mírou nezaměstnanosti. Na druhou stranu právě to, že tyto kraje více podporují APZ, může mít za následek nižší míru nezaměstnanosti. Pro přesnější analýzu by však bylo potřeba vývoj aktivní politiky zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti v krajích sledovat v delším časovém období. Uvedená pořadí jsou jen pro bližší představu, jak to s nezaměstnaností a aktivní politikou zaměstnanosti v jednotlivých krajích vypadá. 3.5 Charakteristika vybraných krajů 3.5.1 Ústecký kraj Ústecký kraj je tvořen 7 okresy -- Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice a Louny. Výhodná je jeho pozice na hlavní evropské silniční a železniční dopravní ose z Berlína přes Prahu na Vídeň a jeho Labská vodní cesta. Koncentrace průmyslu i obyvatelstva představuje z hlediska ČR významný trh, dobře dostupný z Prahy I ze sousedního Saska. V kraji žije přes 819 tisíc obyvatel, což představuje asi 8 % obyvatel v ČR. Z hlediska míry nezaměstnanosti je kraj stále na prvním místě v rámci ČR, a to zejména díky okresům Most, Chomutov, Louny a Teplice, kde míra nezaměstnanosti patří k nejvyšším v republice a v okrese Most je již několik let nejvyšší. Hlavním zdrojem nezaměstnanosti v kraji jsou větší firmy, které v minulých letech procházely, a některé stále ještě procházejí, restrukturalizací a s ní spojeným snižováním počtu pracovníků. Bohužel malé a střední podniky stále nedokáží vytvářet takový počet nových pracovních míst, který by dokázal vykompenzovat jejich úbytek u firem velkých. Nemalým zdrojem nezaměstnanosti jsou také absolventi škol a občané se ZPS. Na celkové nezaměstnanosti se tak ve vyšší míře podílejí kvalifikovaní uchazeči a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je to, že velkou část uchazečů o zaměstnání tvoří absolventi škol a lidé bez praxe, druhý důvod je zcela opačný. Jedná se o skupinu uchazečů v předdůchodovém věku, kteří přes své bohaté profesní zkušenosti přestávají být v některých oborech pro zaměstnavatele atraktivní, a tak i oni jen zřídka nacházejí pracovní uplatnění. Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je o vyučené uchazeče, zejména pak v řemeslnických profesích. Přesto se stává, že právě tato skupina lidí je nejvíce zastoupena mezi uchazeči o zaměstnání, a to hned z několika možných důvodů: -> uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (zejména u stavebních profesí) -> v profesi jsou tak malé výdělky, že se uchazeči nevyplatí pracovat (např. prodavačky) -> uchazeči nezvládají dobře práci v úkole (např. šičky, švadleny) Největší podíl na APZ mají veřejně prospěšné práce, a to jak z hlediska vynaložených prostředků, tak i z hlediska počtu vytvořených pracovních míst. Velkou měrou se na APZ podílí také příspěvek na mzdu při vytvoření společensky účelných pracovních míst. Směřování prostředků APZ by se mělo v nejbližší době změnit tak, aby byl kladen větší důraz na další vzdělávání uchazečů o práci,a to i za cenu menšího počtu pracovních míst podporovaných z prostředků APZ. Co se týká budoucího vývoje, hlavní skupinou uchazečů budou i nadále dlouhodobě evidovaní, absolventi, uchazeči se ZPS a především nekvalifikovaní se základním vzděláním. Na nezaměstnanost této skupiny působí vysoká míra zdanění práce, která vytlačuje pracovní sílu s nižší kvalifikací z trhu práce směrem k pobírání sociálních dávek. Právě těmto skupinám uchazečů o zaměstnání bude nutno věnovat zvýšenou pozornost. Zlepšení celkové situace by mohl napomoci také příchod nových investorů do Ústeckého kraje, zejména pak do nejohroženějších okresů. 3.5.2 Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava -- město. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. "velkého" průmyslu -- především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Zejména centrální část kraje v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek-Místek patří k nejhustěji osídleným oblastem ČR. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která je provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. Moravskoslezský kraj patří v rámci ČR ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu byla zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za 36 měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 57 013 (+ 155,5 %). Moravskoslezský kraj má však i své silné stránky. Jsou to např.: ˙ systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existují zde tři univerzity a soukromá Vysoká škola podnikání a.s.) ˙ rozmanitost průmyslových odvětví ˙ existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou (tzv. brownfields) s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit ˙ připravené a připravované průmyslové zóny ˙ dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit ˙ postupně se zlepšující životní prostředí ˙ pohoří Beskyd a Jeseníků -- vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu ˙ výhodnou geografickou polohu z pohledu perspektivním dopravních tras, relativně hustou síť železniční a autobusové dopravy, letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje apod. Moravskoslezský kraj se vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti, která dlouhodobě značně převyšuje celorepublikový charakter. Z jednotlivých vzdělanostních skupin nacházejí nejhůře zaměstnání zejména vyučené osoby, dále pak lidé se základním vzděláním. Z důvodu všeobecného a trvalého nedostatku volných pracovních míst mají stále vážnější potíže s nalezením práce také vzdělanější vrstvy obyvatelstva -- osoby s maturitou a vysokoškoláci. Pokud jde o věkovou strukturu, představují dlouhodobě nejpočetnější skupinu uchazeči o zaměstnání do 24 let (téměř každý čtvrtý nezaměstnaný je mladší 25 let). V posledních letech se také rozrůstá stav nezaměstnaných osob starších 50 let. Vážným problémem nezaměstnanosti v kraji je rostoucí délka evidence -- zhruba polovina všech nezaměstnaných je bez práce déle než 12 měsíců. Kategorii tzv. dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především občané se ZPS, osoby starší 45 let, lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou, osoby pečující o malé dítě či dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, lidé společensky nepřizpůsobiví. Již sedm let se nedaří ve větším rozsahu oživit tvorbu nových pracovních příležitostí ve většin míst v kraji a zájem zaměstnavatelů o nové pracovní síly v poslední době dále slábne. Pracovní místa vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. Pro zlepšení situace je nezbytné, aby se do Moravskoslezského kraje podařilo "přilákat" větší zahraniční investory orientované především na výrobní činnost. V současné době existuje v kraji necelá desítka průmyslových zón, z nichž nejúspěšnější je průmyslová zóna v Karviné v Novém Poli s pěti investory. Investoři rozvíjejí své aktivity i mimo průmyslové zóny, ale je jich stále málo na to, aby alespoň částečně nahradily dosavadní obrovský úbytek pracovních míst. Nepříznivou situaci na trhu práce v kraji se daří částečně zlepšovat díky finančním prostředkům určeným na aktivní politiku zaměstnanosti. Co se týká budoucího vývoje nezaměstnanosti, bude mít s největší pravděpodobností obdobný "klasický" průběh jako v předcházejících letech. Po každoročně se pravidelně opakujícím lednovém zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání začne s příchodem jara a zlepšujícími se klimatickými podmínkami opět působit sezónní efekt a nezaměstnanost klesne. S ukončením školního roku, kdy se na úřady práce hlásí nejvíce čerství absolventi škol a učilišť se řady nezaměstnaných opět rozšíří. 3.5.3 Jihočeský kraj Jihočeský kraj je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Příhraniční charakter regionu se v posledních letech stal jeho předností, neboť přináší možnost spolupráce se sousedícími zeměmi Evropské unie. Z hlediska mezinárodní dopravy zaujímá Jihočeský kraj strategickou polohu na ose sever-jih. Krajem prochází důležité mezinárodní silnice a severojižní železniční koridor. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, dopravních prostředků, strojů a zařízení, textilní a oděvní). Zemědělství se orientuje na rostlinnou výrobu, převažuje pěstování obilovin, olejnin a brambor. V živočišné výrobě chov skotu a prasat. Dlouholetou tradici má v jižních Čechách rybníkářství. Kraj se může chlubit druhou nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci České republiky. Zaměstnanost je však také mírně ovlivňována klimatickými podmínkami, např. letošní květnové a červnové chladné počasí nevyvolalo vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících zejména v oblastech cestovního ruchu. Vyšší zájem přetrvává hlavně o šičky -- švadleny, strojírenské kvalifikované profese (zámečník, svářeč, obráběč, soustružník). Volná pracovní místa uvedených profesí patří zpravidla i mezi dlouhodobě neobsaditelná. S nástupem sezóny se potom zvyšuje zájem především o zedníky, tesaře, číšníky, servírky a kuchaře. V lednu roku 2004 zaznamenaly úřady práce v kraji rekordní počet uchazečů o zaměstnání od roku 1990. V rámci APZ se úřady práce zaměřují na skupiny uchazečů, které mají největší problémy s umisťováním na trhu práce (dlouhodobě evidovaní uchazeči, uchazeči se ZPS a dále uchazeči ve věku do 25 let a starší 50 let). Snahou APZ je u těchto uchazečů více uplatňovat individuální motivační poradenství a rekvalifikace s následnou možností umístění do zaměstnání přímo nebo prostřednictvím některého nástroje APZ. V roce 2005 úřady práce předpokládají podobný vývoj nezaměstnanosti jako v předcházejících letech. V měsících lednu a únoru bude míra nezaměstnanosti vyšší než na konci roku 2004, v dalších měsících počítají s klesajícím vývojem nezaměstnanosti, a to až do pololetí roku 2005, s tím, že míra nezaměstnanosti v pololetí pravděpodobně nepřekročí úroveň 6,2 %. 4. Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti Na vývoj aktivní politiky zaměstnanosti měla vliv očekávaná a skutečná míra nezaměstnanosti, hospodářský vývoj a vývoj struktury nezaměstnanosti. V 90. letech proběhly tři fáze: do roku 1993 probíhala transformace, v jejímž důsledku se zvýšily výdaje na APZ, protože se očekával nárůst nezaměstnanosti. Poté tyto výdaje začaly klesat až do druhé poloviny 90. let, kdy došlo k opětnému nárůstu nezaměstnanosti i v důsledku očekávaného vstupu do EU. 4.1 Vývoj v letech 1990 -- 1993 Počátkem 90.let došlo k nárůstu nezaměstnanosti, proto se přistoupilo k sociálním reformám. Měly se vytvořit úřady práce, které měly za úkol usilovat o podporu nových pracovních míst, organizovat veřejně prospěšné práce, podporovat drobné podnikání a rekvalifikace, usilovat o přeměnu nezaměstnaných v zaměstnané. Cílem státní politiky bylo dosažení plné zaměstnanosti při nízké inflaci. Trh práce se reguloval pomocí makroekonomických nástrojů (růstová, fiskální, monetární a strukturální, mzdová a sociální politika a regulace pracovní doby) a nástrojů politiky trhu práce (veřejně prospěšné práce, rekvalifikace, vznik úřadů práce). V roce 1993 měl vzniknout Fond zaměstnanosti,jehož cílem mělo být oddělení finančních prostředků na politiku zaměstnanosti státu a tím zamezit použití přebytků na jiné účely. Fond se nezřídil, a proto je politika zaměstnanosti financována ze státního rozpočtu. 4.2 Vývoj v letech 1994 -- 1997 V roce 1995 se přešlo od plošného vynakládání prostředků k adresnému. Stát se zaměřil na projekty směřující k řešení nezaměstnanosti některých skupin obyvatelstva, např. dlouhodobě nezaměstnaných a na problémové regiony. Výdaje na aktivní politiku klesaly a spolu s ním i počet uchazečů umístěných do jednotlivých programů APZ. Byla špatná umístitelnost absolventů na absolventská místa v důsledku nesouladu mezi strukturou studijních oborů a strukturou nabízených pracovních míst. Proto někteří z nich nejprve prošli rekvalifikací. Výdaje směřovaly hlavně do regionů s nedostatkem pracovních míst. Nezaměstnanost se zvyšovala především u uchazečů s nízkou kvalifikací a problémem byla dlouhodobá nezaměstnanost. Rekvalifikačními kurzy se úřady práce snažily přizpůsobit kvalitu pracovní síly měnícím se potřebám ekonomiky. Ztráta zaměstnání hrozila především v útlumových výrobních oborech. Klesal zájem zaměstnavatelů zřizovat pracovní místa pro osoby se změněnou pracovní schopností a vůbec je zaměstnávat. Zvýšila se výše příspěvku na provozní náklady chráněných dílen z 25 000 na 40 000Kč. 4.3 Vývoj v letech 1998 -- 2001 Převládá aktivní složka výdajů na politiku zaměstnanosti. Stoupá nezaměstnanost, a proto i výdaje na APZ. Například v roce 1998 to bylo 17% a v roce 2001 již 42%. V roce 1998 stagnoval hospodářský růst a nabídka na trhu práce začala převyšovat poptávku po pracovních silách. Správa služeb zaměstnanosti zpracovala Program politiky zaměstnanosti do roku 2000, který měl řešit nezaměstnanost formou programové politiky zaměstnanosti a vymezit přístup státu k zaostávajícím regionům. V roce 1999 byl přijat dlouhodobý Národní plán zaměstnanosti, který byl snahou o skloubení politiky zaměstnanosti s hospodářskou, vzdělávací a sociální politikou. Přesto míra nezaměstnanosti rostla, proto bylo schváleno Urgentní opatření k řešení situace na trhu práce. Týkalo se zvýšení rozsahu rekvalifikací a poskytování finančních příspěvků na tvorbu nových pracovních míst. Úřad práce mohl po odmítnutí pracovní příležitosti nebo rekvalifikace uchazeče o zaměstnání vyřadit z evidence. Rozpočet na APZ se navýšil o 350 mil. Kč, čímž se umístilo do programů APZ více uchazečů. Snaha MPSV se projevila i v oblasti podpory podnikání u investičních pobídek a zřizování průmyslových zón. Aby se zvýšil zájem investorů zakládat podniky v oblastech s vyšší mírou nezaměstnanosti, zvýšily se dotace na tvorbu těchto míst. Navázala se užší spolupráce mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem vnitra, finančními úřady a orgány Cizinecké a pohraniční policie v oblasti zahraniční zaměstnanosti. Byla zavedena vízová povinnost pro pracovníky z Ukrajiny, kteří se nejvíce podílejí na nelegálním zaměstnávání. Příloha: Počet umístěných uchazečů do programů APZ v letech 1991 - 1993 1991 1992 1993 Počet % Počet % Počet % Absolventská místa 14398 19 21907 17 7380 17 SÚPM 33868 45 60370 48 12250 28 VPP 18414 25 25503 20 11760 26 Rekvalifikace 7967 11 17590 14 12095 27 ZPS 1308 1 947 2 Celkem 74647 100 126687 100 44432 100 Pramen: základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR Počet umístěných uchazečů do programů APZ v letech 1994 - 1997 1994 1995 1996 1997 Počet % Počet % Počet % Počet % Absolventská místa 6853 15 5292 14 4971 16 3515 12 SÚPM 9874 22 6603 18 4025 13 2931 10 VPP 12927 29 10821 29 10259 32 11888 39 Rekvalifikace 14814 33 13454 36 12107 38 11448 38 ZPS 748 2 724 2 562 2 493 2 Celkem 45216 100 36894 100 31924 100 30275 100 Pramen: základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR Použitá literatura: Sirovátka,Tomáš: Politika pracovního trhu Špičková Kateřina: Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti v ČR www.csu.cz www.idnes.cz www.mpsv.cz www.ssz.mpsv.cz