1
Vliv konkrétní podoby fiskálníhoVliv konkrétní podoby fiskálního
systému na výsledky kolektivnísystému na výsledky kolektivní
volbyvolby
Stará daň = dobrá daň ?
ProblémProblém
Jak skutečnost, že daň je nová nebo
stará, ovlivní chování jednotlivců v
procesech kolektivní volby a
prostřednictvím tohoto chování i konečné
skupinové rozhodnutí?
osnovaosnova
pojmy
setrvačnost
náklady rozhodování
prahový efekt
pružnost výnosu daně
vliv více období a kapitalizace daní
závěry
Nová daňNová daň
v daňovém systému dochází k uložení nějaké
daně, která doposud nebyla použita k financování
poskytovaných veřejných statků. Nemusí jít o
nový způsob zdanění. Jako "novou daň" tak
můžeme interpretovat např. navýšení existující
sazby, pokud je zavedeno za účelem financování
nové kvality či kvantity statku,

2
Stará daňStará daň
je taková, která byla schválena v minulém
období pro financování veřejných statků a
která se může i nadále ve fiskální soustavě
uplatňovat, pokud se to vyžaduje.
PříkladPříklad::
případ nové daně
v t0 zavedena nová daň
nové převedení
soukromých zdrojů pro
veřejné použití oproti
t-1
jednotlivci si jsou více
či méně vědomi
reálných nákladů
případ staré daně
v okamžiku t1 jde o
rozhodnutí opět dodat
stejné množství VS
nevzniká žádná změna
kladné rozhodnutí i
tehdy, když nikdo
nepodstoupí změnu své
ekonomické pozice
paradoxparadox
náklady příležitosti (určitá překážka
rozhodování jednotlivce pro poskytnutí
další jednotky VS) u statku financovaného
starou daní jsou ze subjektivního pohledu
podstatně nižší než náklady pro financování
stejného statku, které by si vyžádalo
zavedení nové daně (při zachování stejného
způsobu zdanění).
pročproč??
Náklady příležitosti, které jsou pro
jednotlivce důležité, jsou subjektivní
povahy, nelze je měřit nezávisle na volbě
samotné.
Spočívají v předpokládaném "obětování"
budoucích požitků ze zdrojů užívaných
stejným způsobem, jak jsou zdroje užívané
v současné době.

3
subjektivnísubjektivní příjempříjem,,
který musí být obětován v souvislosti s
rozhodnutím o poskytnutí nového veřejného
statku, je pro jednotlivce, který provádí
volbu, viditelný a zřejmý. Aby si zajistil
užitky dodatečného veřejného statku, který
má financovat nová daň, musí snížit svoji
spotřebu soukromých statků.
uu staréstaré danědaně sese jevíjeví naopaknaopak
spočívají totiž v předpokládaném požitku z
použití zdrojů pro soukromé nákupy, které
se v současnosti stejně nerealizují. V
případě staré daně tedy představují náklady
příležitosti veřejného statku potenciální
užitek dodatečných zdrojů na soukromém
trhu, a nikoliv obětování existujících či
běžných požitků.
jinýmijinými slovyslovy::
náklady v rámci staré daně jsou jednotky
subjektivního příjmu jednotlivce, který není
v současnosti požívaný ve stejné formě, a
který by v zásadě mohl vzniknout pokud by
daň nadále nepokračovala.
setrvačnostsetrvačnost
pokračovat v
zahájeném pohybu je
snadnější než jej
poprvé zahajovat.

4
důsledek:důsledek:
Pokud chci dodržet stejné množství
poskytovaného statku, pak je pro mne
výhodnější ,,stará" daň
U nové daně by na stejné množství musela
být poptávka větší....
závěrzávěr::
pokud ostatní podmínky zůstanou stejné,
bude jednotlivec ochoten hlasovat pro
poněkud větší veřejné výdaje v rámci
starého, existujícího zdanění, než v rámci
nového zdanění.
pročproč kk tomutomu docházídochází??
iracionalita?
nedokonalá informovanost?
iluze?
také, ale rovněž náklady rozhodování
náklady rozhodovánínáklady rozhodování
racionální rozhodování stojí čas, zdroje k
získání informací
ovšemže zde lze ušetřit, ale tím se
jednotlivec vystavuje dodatečným
nákladům spočívajícím ve vyšší
pravděpodobnosti omylu

5
Jakmile uznáme tyto náklady rozhodování,
je zřejmé, že opakování volby v období
následujícím po původní volbě, kdy bylo
dosaženo určitého rozhodnutí, zahrnuje
podstatně menší náklady, než rozhodování o
změně
Minimalizace nákladů rozhodování v
průběhu času tak nutně povede k rutinnímu
chování, k pokračování existujících pravidel
a institucí (daňových schémat), k opakování
posledních rozhodnutí a k odmítání nových
alternativ. Mezi výběr existující alternativy
a výběr nové alternativy bude vložen určitý
"klín", práh.
starástará daňdaň tedytedy dobroudobrou danídaní??
ano pokud je kritériem minimalizace
zatížení poplatníka
ano pokud je zájmem vlády získat co
nejvíce prostředků
ano pokud nechci, aby se moje rozhodování
o výdajích poměřovaly tak přísnými
pravidly "efektivnosti" jako je tomu u nově
navrhovaných výdajů a daní.
teorieteorie prahovýchprahových efektůefektů
viz VE (Peacock, Wiseman)

6
pružnost výnosu daněpružnost výnosu daně
jaký má na velikost a strukturu veřejných
výdajů vliv skutečnost, že s růstem
soukromých důchodů roste i relativní výnos
daní?
příkladpříklad
ETR .. důchodová pružnost výnosu daní
EDVS .. pružnost poptávky po výdajových
programech (veřejných statcích)
ETR > EDVS
HDPt > HDPt-1
1/2  TCVS =  HDP
TR* = 2  HDP
* daň, původně účelově zavedená pro financování tohoto
veřejného programu, bude dosahovat při daných sazbách
takový výnos, který roste dvakrát tak rychleji než národní
důchod.
závěryzávěry
Návrhy na nové veřejné výdaje budou mít
mnohem větší šanci na příznivou politickou
odezvu, než by tomu bylo v případě požadavku na
financování prostřednictvím nové daně.
Stejné veřejné výdajové programy budou mít
zajištěnu větší podporu poplatníků v období
rostoucího národního důchodu než jak tomu bude
v období stabilního národního důchodu, pokud
platí, že výnosy daně jsou vysoce pružné
vzhledem k důchodu.

7
to zejména platí o progresívním zdanění
příjmů jednotlivců
více časových obdobívíce časových období
doposud jsme předpokládali, že poskytované
veřejné statky nebo služby jsou požívány pouze
v běžném časovém období a že daň určená pro
financování těchto statků je ukládána vždy pro
každé období (ať už jde o novou daň nebo
starou daň ve smyslu výše uvedené diskuse).
složitější případ nastává, když jsou užitky
a/nebo náklady (které musí jednotlivec
odhadovat) rozloženy do více časových období.
obtíže plynou hlavně z potřeby převést
náklady a užitky na jejich současnou
hodnotu (diskontování, kapitalizace)
zejména tehdy, když není stejný či dokonce
známý časový horizont platnosti, životnosti
obojího